z Benešova — Benešovici.
největší Grohmannova přádelna s 10.000 vře-
teny. Přádelna blíže Města v údolí Ploučnice
byla do r. 1873 papírnou. která již r. 1569
založena byvši proslula v XVII. a XVIII. stol.
papírem svým,
v Čechách dle
svědectví Bal-
bína, Voigta a
j. prý nejlep-
ším. — Znak
města B—a jest
štít kolmo roz-
dělený, v levo
černý, v pravo
zlatý, kterýžto
drží vzpřímený
medvěd (viz vy-
obrazení číslo
523.). -—nau.
3) B. (Stras-
sena u), ves v Če-
chách,21 domů,
93 obyv. čes., 5
němec. (1881),
hejtmanství a
okres Broumov
(1 hod. sev.), obec a fara Heřmánkovice, býv.
dom. Broumov.
4) B. (Beneschau), městečko nad Černým
potokem v Čechách, 227 d., 1394 ob. něm.(1881);
hejtm. Kaplice, okr. a býv. dom. Nové Hrady
(3 hodiny jihozáp.), diéc. Budějovice, vik. Ka-
plice, patr. hrabě Karel Buquoy, 4334 osad-
níků; chrám sv. Jakuba Většího byl již ve
XIV. st. farní; v něm obraz umírajícího Spasitele
od Brandla; škola, pošta, telegraf. Ve znaku
má 8. českého lva v poli červeném (vyobra-
zení č. 524.). — 5) B. (Beneschau), ves v Če-
chách, 44 d., 349 ob. čes. (1881), hejtmanství
Pelhřimov, okr. Kamenice nad Lipou (1 '/._, hod.
sev.-záp.), býv. dom. Černovice, fara Těmice;
škola. — 6) B., něm. Beneschau, ves na pra-
vém břehu řeky Jizery v Čechách, má 133 d.,
922 ob. čes. (1880); trojtřídní škola; přádelna
(s 2300 vřeteny); hejtm. a okres Semily, pošta,
telegraf a želez. stanice. — 7) B., Benešo—
vice (Beneschan),
ves v Čechách, 38
d., 225 obyv. něm.
(1881), hejtmanství
a okres Stříbro (13/,
hod. jihozáp.), býv.
dom. Kladruby, fara
Holostřevy.
8) B., ves na Mo-
ravě, okr. & hejtm.
boskovického, 99 d.,
573 ob. čes. a 7 něm.,
fara, škola.
9) B. (něm. Be- Č.524.ZnakmčstečkaBenešava.
nisch), město v Ra-
kouském Slezsku, má 4000 ob. něm., značný
průmysl plátenický & bavlnický, v okoli četné
větrné mlýny. B. jest stará osada, založená
Benešem z Branic (u Krňova), náležejícím roz-
větvenému po Čechách a po Moravě rodu Bene—
šoviců. R. 1241 byl Tatary vypálen. Vck.
Č. 523. Znak města Benešova vLito-
měřicku.
751
z Benešova., příjmení některých pánů
starožitného a mocného rodu Benešoviců
(v. t.), kteréž pochází od města Benešova
v Čechách. Zakladatelem snad jeho, ale doza-
jista kostela tamějšího (1170) byl Beneš z 8.
Týž táhl r. 1162 k Milánu za knížetem Dě-
poltem a na pomoc císaři Bedřichovi a přinesl
odtud bibli a krásný passionál, jež obětoval
kostelu benešovskému. Potomek jeho (není
jisto, zdali syn nebo vnuk) Dobeš (1243) za-
ložil v Benešově klášter minoritův. Benešův
vnuk Dobeš 2 B. (chybně z Bechyně) znám
jest dobře proto, že jako biskup řídil církev
českou v dobách těžkých. (Viz Tobiáš) Be-
nešov držel jako dědictví otcovské a promě-
niv jej v osadu opevněnou, otevřel jej králi
Václavovi, když odtud chtěl stíhati nespoko-
jené pány. Po jeho smrti následoval bratr jeho
Milota (r. 1278—95 z Dědic, od roku 1296 do
smrti 2 B. řečený), který již r. 1264 z nezná—
mých příčin byl uvězněn a sotva ztrátě hrdla
unikl (viz Palackého Dějiny II. a 123., 124.,
153., 172.). Stav se r. 1274 hejtmanem štýr-
ským bránil se tu udatně (1276) proti vojsku
císařskému. V osudné bitvě 26. srpna 1278,
právě když docházeli vždy noví zástupové
bojovníků z Moravy, jižto by ke zdaru boje
znamenitě byli přispěli. Milota, jenž velel zad-
nímu šiku, dal se na útěk a tak i tyto bojov—
níky s sebou strhl. R. 1281 stal se zemským
komorníkem na Moravě a po smrti bratra
svého Dobše (+ 1296) ujav Benešov přestěho-
val se do _Čech. Klášteru velehradskému da.-
roval r. 1302 Leskovec a minoritům benešov-
ským postavil refektář, palác, dormitář a j.
Zemřel r. 1307. V držení Benešova následo-
vali Dobeš (syn ?), arcijahen kraje hradeckého
a potom kanovník pražský, a synovec Beneš,
kteří postavili hrad Konopiště. Dobeš pak od-
kázal tento i Benešov Zdislavovi ze Šternberka,
svému krevnímu příteli. Sčk.
zBenelova viz Petřík Jan.
Benešovice: 1) B., ves v Čechách, 22 d.,
137 obyv. čes. (1881), hejtm. Turnov, okres a
býv. dom. Dub Český (1'/., hodiny sev.-zá .),
obec Malčice, fara Hlavice. —- 2) B., ves v Ee—
chách, 24 d., 196 obyv. čes., 1 něm. (1881), _
hejtm. Pardubice, okres, fara a pošta Přelouč
(V, hodiny jižně), obec Mokošín, býv. dom.
| Choltice.
! Benelodol,starodávný panský rod česko-
: moravský, erbu střely zavinuté (barvy: stříbrná
*a červená, vyobr. č. 525.), který dosud kvete
v pošlosti Sedlnických : Choltic. K jejich před-
kům snad náležel Drslav, syn Benešův,
Ekterý obdržel směnou r. 1062 nějaké statky
;na Opavsku. Také sem patří Beneš, probošt
vyšehradský (1088?). První známý praotec Be-
neš byl r. 1162 při dobývání Milána, odkudž
přivezl jako kořist bibli a krásný passionál,
což oboje obětoval kostelu v Benešově. Po-
tomci jeho drželi hojné statky v okolí Bene-
šova v Čechách, odkudž rod tento pocházel,
ale záhy zavládli také velkými statky v Opav-
sku a na Moravě všude zakládajice osady Be—
nešov řečené. Dotčený Beneš, který se na-
posled vl. 1220—22 připomíná, měl, pokud
víme, 6 synů. První z nich Vok (1222—39)
byl praotcem pánů z Benešova, druhý On-
dřej žil 1222—47, třetí Dobeš byl proboštem
kostela pražského a zemřel roku 1261, čtvrtý
Matouš (1233) držel panství při Sázavě, na
němž povstal hrad Dubá a seděli páni z Dubé
(v. t.), pátý Drslav (1226-50) stal se pra-
otcem pánů
2 B ech yně,
šestý Rup-
recht (1243
až 1266) byl
od r. 1243 opa-
tem kláštera
hradištského.
Vok Benešov-
ský měl 5 sy- , )
nů: Beneše,
Milotu, On-
dřeje, Rup-
rechta a Dob—
še. B e n eš
(1245, + 1265)
byl podkomo-
řím olomou-
ckým,komor—
níkem morav-
ským a purkrabím na Znojmě a seděl na
hradě Cvilíně u Krňova. Roku 1265 obvi-
něn jest ze zrady, postaven před soud a
odsouzen hrdla. Bratr jeho Milota z Dě-
dic, odjinud z Benešova (1252—1307),
obviněn jest tehdá také, ale uznán byv za
nevinného puštěn jest na svobodu a užil
úplně milosti krále Přemysla. Byl zemským
hejtmanem ve Štýrsku a potom komorní—
kem moravským. V bitvě na Moravském poli
(1278) dopustil se zrady tím, že jako velitel
zálohy v čas, kdy volán byl, aby vojskem svým
osud bitvy rozhodl, dal se hanebně na útěk.
V Benešově, který tuším po svém bratru Dob-
šovi zdědil, klášter znova vyzdvihl (1306) a
zemřel r. 1307. Tělo jeho jako i těla předků
jeho uložena všechna v kostele téhož kláštera,
z něhož spatřuje se dnes malý, ale malebný
zbytek. Bratří jeho Ondřej (1254—62) a Rup-
_ recht zřídka se připomínají; tím častější řeč
jest o pátém synu Vokově Dobšovi z Bene-
šo va (nikoli z Bechyně, jak se někdy chybně
nazývá), který dědil po otci město Benešov
(vČechách) a řídiv v těžkých dobách jako bi-
skup církev českou, zemřel 1. března 1296.
Synové Beneše Cvilínského byli Be neš z Bra-
nic (1278—93) a Vok (1284), jejichž rozrození
pozdější nelze na jisto postaviti. — Jiná po-
šlost rodu tohoto začíná Drslavem z Kra-
vař (+ 1263), jehožto synové se jmenují Vok
z Kravař (1263—1308) & Zbislav z Kout a
z Bohuslavic, odjinud z Benešova (1281—-
1313). Vokův syn Beneš připomíná se po
roce 1282. Třetí pošlost B-cův pochází od
Drslava, který byl r. 1282 mrtev zůstaviv
syny Beneše ze Štitína (1282), Voka (1280
až 1293, + 1329) a Jaroslava : Kravař (1278
až 1293). Benešův potomek snad byl Vok ze
Šti tí n a (1330 atd.). Synové Voka (syna Drsla-
vova) byli Ješek (1323 atd.), Drslav (1329)
Č. 5115. Znak Benešoviců.
Benešovský.
a Jindřich (1330), tuším pánové Plumlovští,
tak že by se k nim ještě čtvrtý bratr Beneš
(1340) čítati měl. Potomci těchto obou pošlostí,
páni z Kravař, 2 Plumlova, Štraleka (1323 atd.,
Zbyněk) a z Doubravice, prosluli na Moravě
jakožto čačtí a bohatýrští rodové. V Čechách
.jsou i menší výstřelkové B-cův, jejichžto spo-
jení s hlavním štěpem naprosto nelze vyhle-
dati, jakož se spatřuje na př. u Voka z Ko-
pidlna (1340 atd.). Sem patří i slavný náš
Tomáš ze Štítného, též vladyky z Lopře—
tic, z Dašic (1396), Střelové z Výklek
(13 ) a pozdější Hrochově z Mezilesic
(te' druhdy : Pěšic řečení). Páni Sedlničtí
z Choltic. kteří také k tomuto rodu náležejí,
osedlí bývali na Moravě, ale spojitost jejich
s předešlými také nelze vyhledati. Sčk.
