z Benešova — Benešovici. největší Grohmannova přádelna s 10.000 vře- teny. Přádelna blíže Města v údolí Ploučnice byla do r. 1873 papírnou. která již r. 1569 založena byvši proslula v XVII. a XVIII. stol. papírem svým, v Čechách dle svědectví Bal- bína, Voigta a j. prý nejlep- ším. — Znak města B—a jest štít kolmo roz- dělený, v levo černý, v pravo zlatý, kterýžto drží vzpřímený medvěd (viz vy- obrazení číslo 523.). -—nau. 3) B. (Stras- sena u), ves v Če- chách,21 domů, 93 obyv. čes., 5 němec. (1881), hejtmanství a okres Broumov (1 hod. sev.), obec a fara Heřmánkovice, býv. dom. Broumov. 4) B. (Beneschau), městečko nad Černým potokem v Čechách, 227 d., 1394 ob. něm.(1881); hejtm. Kaplice, okr. a býv. dom. Nové Hrady (3 hodiny jihozáp.), diéc. Budějovice, vik. Ka- plice, patr. hrabě Karel Buquoy, 4334 osad- níků; chrám sv. Jakuba Většího byl již ve XIV. st. farní; v něm obraz umírajícího Spasitele od Brandla; škola, pošta, telegraf. Ve znaku má 8. českého lva v poli červeném (vyobra- zení č. 524.). — 5) B. (Beneschau), ves v Če- chách, 44 d., 349 ob. čes. (1881), hejtmanství Pelhřimov, okr. Kamenice nad Lipou (1 '/._, hod. sev.-záp.), býv. dom. Černovice, fara Těmice; škola. — 6) B., něm. Beneschau, ves na pra- vém břehu řeky Jizery v Čechách, má 133 d., 922 ob. čes. (1880); trojtřídní škola; přádelna (s 2300 vřeteny); hejtm. a okres Semily, pošta, telegraf a želez. stanice. — 7) B., Benešo— vice (Beneschan), ves v Čechách, 38 d., 225 obyv. něm. (1881), hejtmanství a okres Stříbro (13/, hod. jihozáp.), býv. dom. Kladruby, fara Holostřevy. 8) B., ves na Mo- ravě, okr. & hejtm. boskovického, 99 d., 573 ob. čes. a 7 něm., fara, škola. 9) B. (něm. Be- Č.524.ZnakmčstečkaBenešava. nisch), město v Ra- kouském Slezsku, má 4000 ob. něm., značný průmysl plátenický & bavlnický, v okoli četné větrné mlýny. B. jest stará osada, založená Benešem z Branic (u Krňova), náležejícím roz- větvenému po Čechách a po Moravě rodu Bene— šoviců. R. 1241 byl Tatary vypálen. Vck. Č. 523. Znak města Benešova vLito- měřicku. 751 z Benešova., příjmení některých pánů starožitného a mocného rodu Benešoviců (v. t.), kteréž pochází od města Benešova v Čechách. Zakladatelem snad jeho, ale doza- jista kostela tamějšího (1170) byl Beneš z 8. Týž táhl r. 1162 k Milánu za knížetem Dě- poltem a na pomoc císaři Bedřichovi a přinesl odtud bibli a krásný passionál, jež obětoval kostelu benešovskému. Potomek jeho (není jisto, zdali syn nebo vnuk) Dobeš (1243) za- ložil v Benešově klášter minoritův. Benešův vnuk Dobeš 2 B. (chybně z Bechyně) znám jest dobře proto, že jako biskup řídil církev českou v dobách těžkých. (Viz Tobiáš) Be- nešov držel jako dědictví otcovské a promě- niv jej v osadu opevněnou, otevřel jej králi Václavovi, když odtud chtěl stíhati nespoko- jené pány. Po jeho smrti následoval bratr jeho Milota (r. 1278—95 z Dědic, od roku 1296 do smrti 2 B. řečený), který již r. 1264 z nezná— mých příčin byl uvězněn a sotva ztrátě hrdla unikl (viz Palackého Dějiny II. a 123., 124., 153., 172.). Stav se r. 1274 hejtmanem štýr- ským bránil se tu udatně (1276) proti vojsku císařskému. V osudné bitvě 26. srpna 1278, právě když docházeli vždy noví zástupové bojovníků z Moravy, jižto by ke zdaru boje znamenitě byli přispěli. Milota, jenž velel zad- nímu šiku, dal se na útěk a tak i tyto bojov— níky s sebou strhl. R. 1281 stal se zemským komorníkem na Moravě a po smrti bratra svého Dobše (+ 1296) ujav Benešov přestěho- val se do _Čech. Klášteru velehradskému da.- roval r. 1302 Leskovec a minoritům benešov- ským postavil refektář, palác, dormitář a j. Zemřel r. 1307. V držení Benešova následo- vali Dobeš (syn ?), arcijahen kraje hradeckého a potom kanovník pražský, a synovec Beneš, kteří postavili hrad Konopiště. Dobeš pak od- kázal tento i Benešov Zdislavovi ze Šternberka, svému krevnímu příteli. Sčk. zBenelova viz Petřík Jan. Benešovice: 1) B., ves v Čechách, 22 d., 137 obyv. čes. (1881), hejtm. Turnov, okres a býv. dom. Dub Český (1'/., hodiny sev.-zá .), obec Malčice, fara Hlavice. —- 2) B., ves v Ee— chách, 24 d., 196 obyv. čes., 1 něm. (1881), _ hejtm. Pardubice, okres, fara a pošta Přelouč (V, hodiny jižně), obec Mokošín, býv. dom. | Choltice. ! Benelodol,starodávný panský rod česko- : moravský, erbu střely zavinuté (barvy: stříbrná *a červená, vyobr. č. 525.), který dosud kvete v pošlosti Sedlnických : Choltic. K jejich před- kům snad náležel Drslav, syn Benešův, Ekterý obdržel směnou r. 1062 nějaké statky ;na Opavsku. Také sem patří Beneš, probošt vyšehradský (1088?). První známý praotec Be- neš byl r. 1162 při dobývání Milána, odkudž přivezl jako kořist bibli a krásný passionál, což oboje obětoval kostelu v Benešově. Po- tomci jeho drželi hojné statky v okolí Bene- šova v Čechách, odkudž rod tento pocházel, ale záhy zavládli také velkými statky v Opav- sku a na Moravě všude zakládajice osady Be— nešov řečené. Dotčený Beneš, který se na- posled vl. 1220—22 připomíná, měl, pokud víme, 6 synů. První z nich Vok (1222—39) byl praotcem pánů z Benešova, druhý On- dřej žil 1222—47, třetí Dobeš byl proboštem kostela pražského a zemřel roku 1261, čtvrtý Matouš (1233) držel panství při Sázavě, na němž povstal hrad Dubá a seděli páni z Dubé (v. t.), pátý Drslav (1226-50) stal se pra- otcem pánů 2 B ech yně, šestý Rup- recht (1243 až 1266) byl od r. 1243 opa- tem kláštera hradištského. Vok Benešov- ský měl 5 sy- , ) nů: Beneše, Milotu, On- dřeje, Rup- rechta a Dob— še. B e n eš (1245, + 1265) byl podkomo- řím olomou- ckým,komor— níkem morav- ským a purkrabím na Znojmě a seděl na hradě Cvilíně u Krňova. Roku 1265 obvi- něn jest ze zrady, postaven před soud a odsouzen hrdla. Bratr jeho Milota z Dě- dic, odjinud z Benešova (1252—1307), obviněn jest tehdá také, ale uznán byv za nevinného puštěn jest na svobodu a užil úplně milosti krále Přemysla. Byl zemským hejtmanem ve Štýrsku a potom komorní— kem moravským. V bitvě na Moravském poli (1278) dopustil se zrady tím, že jako velitel zálohy v čas, kdy volán byl, aby vojskem svým osud bitvy rozhodl, dal se hanebně na útěk. V Benešově, který tuším po svém bratru Dob- šovi zdědil, klášter znova vyzdvihl (1306) a zemřel r. 1307. Tělo jeho jako i těla předků jeho uložena všechna v kostele téhož kláštera, z něhož spatřuje se dnes malý, ale malebný zbytek. Bratří jeho Ondřej (1254—62) a Rup- _ recht zřídka se připomínají; tím častější řeč jest o pátém synu Vokově Dobšovi z Bene- šo va (nikoli z Bechyně, jak se někdy chybně nazývá), který dědil po otci město Benešov (vČechách) a řídiv v těžkých dobách jako bi- skup církev českou, zemřel 1. března 1296. Synové Beneše Cvilínského byli Be neš z Bra- nic (1278—93) a Vok (1284), jejichž rozrození pozdější nelze na jisto postaviti. — Jiná po- šlost rodu tohoto začíná Drslavem z Kra- vař (+ 1263), jehožto synové se jmenují Vok z Kravař (1263—1308) & Zbislav z Kout a z Bohuslavic, odjinud z Benešova (1281—- 1313). Vokův syn Beneš připomíná se po roce 1282. Třetí pošlost B-cův pochází od Drslava, který byl r. 1282 mrtev zůstaviv syny Beneše ze Štitína (1282), Voka (1280 až 1293, + 1329) a Jaroslava : Kravař (1278 až 1293). Benešův potomek snad byl Vok ze Šti tí n a (1330 atd.). Synové Voka (syna Drsla- vova) byli Ješek (1323 atd.), Drslav (1329) Č. 5115. Znak Benešoviců. Benešovský. a Jindřich (1330), tuším pánové Plumlovští, tak že by se k nim ještě čtvrtý bratr Beneš (1340) čítati měl. Potomci těchto obou pošlostí, páni z Kravař, 2 Plumlova, Štraleka (1323 atd., Zbyněk) a z Doubravice, prosluli na Moravě jakožto čačtí a bohatýrští rodové. V Čechách .jsou i menší výstřelkové B-cův, jejichžto spo- jení s hlavním štěpem naprosto nelze vyhle- dati, jakož se spatřuje na př. u Voka z Ko- pidlna (1340 atd.). Sem patří i slavný náš Tomáš ze Štítného, též vladyky z Lopře— tic, z Dašic (1396), Střelové z Výklek (13 ) a pozdější Hrochově z Mezilesic (te' druhdy : Pěšic řečení). Páni Sedlničtí z Choltic. kteří také k tomuto rodu náležejí, osedlí bývali na Moravě, ale spojitost jejich s předešlými také nelze vyhledati. Sčk.