Initial wiki commitHEADmaster

1 files changed, 240 insertions, 0 deletions

diff --git a/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt b/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt
new file mode 100644
index 0000000..a73170d
--- /dev/null
+++ b/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt
@@ -0,0 +1,240 @@
+z Benešova — Benešovici.
+
+největší Grohmannova přádelna s 10.000 vře-
+teny. Přádelna blíže Města v údolí Ploučnice
+byla do r. 1873 papírnou. která již r. 1569
+založena byvši proslula v XVII. a XVIII. stol.
+papírem svým,
+v Čechách dle
+svědectví Bal-
+bína, Voigta a
+j. prý nejlep-
+ším. — Znak
+města B—a jest
+štít kolmo roz-
+dělený, v levo
+černý, v pravo
+zlatý, kterýžto
+drží vzpřímený
+medvěd (viz vy-
+obrazení číslo
+523.). -—nau.
+
+3) B. (Stras-
+sena u), ves v Če-
+chách,21 domů,
+93 obyv. čes., 5
+němec. (1881),
+hejtmanství a
+okres Broumov
+(1 hod. sev.), obec a fara Heřmánkovice, býv.
+dom. Broumov.
+
+4) B. (Beneschau), městečko nad Černým
+potokem v Čechách, 227 d., 1394 ob. něm.(1881);
+hejtm. Kaplice, okr. a býv. dom. Nové Hrady
+(3 hodiny jihozáp.), diéc. Budějovice, vik. Ka-
+plice, patr. hrabě Karel Buquoy, 4334 osad-
+níků; chrám sv. Jakuba Většího byl již ve
+XIV. st. farní; v něm obraz umírajícího Spasitele
+od Brandla; škola, pošta, telegraf. Ve znaku
+má 8. českého lva v poli červeném (vyobra-
+zení č. 524.). — 5) B. (Beneschau), ves v Če-
+chách, 44 d., 349 ob. čes. (1881), hejtmanství
+Pelhřimov, okr. Kamenice nad Lipou (1 '/._, hod.
+sev.-záp.), býv. dom. Černovice, fara Těmice;
+škola. — 6) B., něm. Beneschau, ves na pra-
+vém břehu řeky Jizery v Čechách, má 133 d.,
+922 ob. čes. (1880); trojtřídní škola; přádelna
+(s 2300 vřeteny); hejtm. a okres Semily, pošta,
+telegraf a želez. stanice. — 7) B., Benešo—
+vice (Beneschan),
+ves v Čechách, 38
+d., 225 obyv. něm.
+
+(1881), hejtmanství
+a okres Stříbro (13/,
+hod. jihozáp.), býv.
+dom. Kladruby, fara
+Holostřevy.
+
+8) B., ves na Mo-
+ravě, okr. & hejtm.
+boskovického, 99 d.,
+573 ob. čes. a 7 něm.,
+fara, škola.
+
+9) B. (něm. Be- Č.524.ZnakmčstečkaBenešava.
+nisch), město v Ra-
+kouském Slezsku, má 4000 ob. něm., značný
+průmysl plátenický & bavlnický, v okoli četné
+větrné mlýny. B. jest stará osada, založená
+Benešem z Branic (u Krňova), náležejícím roz-
+větvenému po Čechách a po Moravě rodu Bene—
+šoviců. R. 1241 byl Tatary vypálen. Vck.
+
+Č. 523. Znak města Benešova vLito-
+měřicku.
+
+751
+
+z Benešova., příjmení některých pánů
+starožitného a mocného rodu Benešoviců
+(v. t.), kteréž pochází od města Benešova
+v Čechách. Zakladatelem snad jeho, ale doza-
+jista kostela tamějšího (1170) byl Beneš z 8.
+Týž táhl r. 1162 k Milánu za knížetem Dě-
+poltem a na pomoc císaři Bedřichovi a přinesl
+odtud bibli a krásný passionál, jež obětoval
+kostelu benešovskému. Potomek jeho (není
+jisto, zdali syn nebo vnuk) Dobeš (1243) za-
+ložil v Benešově klášter minoritův. Benešův
+vnuk Dobeš 2 B. (chybně z Bechyně) znám
+jest dobře proto, že jako biskup řídil církev
+českou v dobách těžkých. (Viz Tobiáš) Be-
+nešov držel jako dědictví otcovské a promě-
+niv jej v osadu opevněnou, otevřel jej králi
+Václavovi, když odtud chtěl stíhati nespoko-
+jené pány. Po jeho smrti následoval bratr jeho
+Milota (r. 1278—95 z Dědic, od roku 1296 do
+smrti 2 B. řečený), který již r. 1264 z nezná—
+mých příčin byl uvězněn a sotva ztrátě hrdla
+unikl (viz Palackého Dějiny II. a 123., 124.,
+153., 172.). Stav se r. 1274 hejtmanem štýr-
+ským bránil se tu udatně (1276) proti vojsku
+císařskému. V osudné bitvě 26. srpna 1278,
+právě když docházeli vždy noví zástupové
+bojovníků z Moravy, jižto by ke zdaru boje
+znamenitě byli přispěli. Milota, jenž velel zad-
+nímu šiku, dal se na útěk a tak i tyto bojov—
+níky s sebou strhl. R. 1281 stal se zemským
+komorníkem na Moravě a po smrti bratra
+svého Dobše (+ 1296) ujav Benešov přestěho-
+val se do _Čech. Klášteru velehradskému da.-
+roval r. 1302 Leskovec a minoritům benešov-
+ským postavil refektář, palác, dormitář a j.
+Zemřel r. 1307. V držení Benešova následo-
+vali Dobeš (syn ?), arcijahen kraje hradeckého
+a potom kanovník pražský, a synovec Beneš,
+kteří postavili hrad Konopiště. Dobeš pak od-
+kázal tento i Benešov Zdislavovi ze Šternberka,
+svému krevnímu příteli. Sčk.
+
+zBenelova viz Petřík Jan.
+
+Benešovice: 1) B., ves v Čechách, 22 d.,
+137 obyv. čes. (1881), hejtm. Turnov, okres a
+býv. dom. Dub Český (1'/., hodiny sev.-zá .),
+obec Malčice, fara Hlavice. —- 2) B., ves v Ee—
+chách, 24 d., 196 obyv. čes., 1 něm. (1881), _
+hejtm. Pardubice, okres, fara a pošta Přelouč
+(V, hodiny jižně), obec Mokošín, býv. dom.
+| Choltice.
+
+! Benelodol,starodávný panský rod česko-
+: moravský, erbu střely zavinuté (barvy: stříbrná
+*a červená, vyobr. č. 525.), který dosud kvete
+v pošlosti Sedlnických : Choltic. K jejich před-
+kům snad náležel Drslav, syn Benešův,
+Ekterý obdržel směnou r. 1062 nějaké statky
+;na Opavsku. Také sem patří Beneš, probošt
+vyšehradský (1088?). První známý praotec Be-
+neš byl r. 1162 při dobývání Milána, odkudž
+přivezl jako kořist bibli a krásný passionál,
+což oboje obětoval kostelu v Benešově. Po-
+tomci jeho drželi hojné statky v okolí Bene-
+šova v Čechách, odkudž rod tento pocházel,
+ale záhy zavládli také velkými statky v Opav-
+sku a na Moravě všude zakládajice osady Be—
+nešov řečené. Dotčený Beneš, který se na-
+posled vl. 1220—22 připomíná, měl, pokud
+
+víme, 6 synů. První z nich Vok (1222—39)
+byl praotcem pánů z Benešova, druhý On-
+dřej žil 1222—47, třetí Dobeš byl proboštem
+kostela pražského a zemřel roku 1261, čtvrtý
+Matouš (1233) držel panství při Sázavě, na
+němž povstal hrad Dubá a seděli páni z Dubé
+(v. t.), pátý Drslav (1226-50) stal se pra-
+otcem pánů
+2 B ech yně,
+šestý Rup-
+recht (1243
+až 1266) byl
+od r. 1243 opa-
+tem kláštera
+hradištského.
+Vok Benešov-
+ský měl 5 sy- , )
+nů: Beneše,
+Milotu, On-
+dřeje, Rup-
+rechta a Dob—
+še. B e n eš
+(1245, + 1265)
+byl podkomo-
+řím olomou-
+ckým,komor—
+níkem morav-
+ským a purkrabím na Znojmě a seděl na
+hradě Cvilíně u Krňova. Roku 1265 obvi-
+něn jest ze zrady, postaven před soud a
+odsouzen hrdla. Bratr jeho Milota z Dě-
+dic, odjinud z Benešova (1252—1307),
+obviněn jest tehdá také, ale uznán byv za
+nevinného puštěn jest na svobodu a užil
+úplně milosti krále Přemysla. Byl zemským
+hejtmanem ve Štýrsku a potom komorní—
+kem moravským. V bitvě na Moravském poli
+(1278) dopustil se zrady tím, že jako velitel
+zálohy v čas, kdy volán byl, aby vojskem svým
+osud bitvy rozhodl, dal se hanebně na útěk.
+V Benešově, který tuším po svém bratru Dob-
+šovi zdědil, klášter znova vyzdvihl (1306) a
+zemřel r. 1307. Tělo jeho jako i těla předků
+jeho uložena všechna v kostele téhož kláštera,
+z něhož spatřuje se dnes malý, ale malebný
+zbytek. Bratří jeho Ondřej (1254—62) a Rup-
+_ recht zřídka se připomínají; tím častější řeč
+jest o pátém synu Vokově Dobšovi z Bene-
+šo va (nikoli z Bechyně, jak se někdy chybně
+nazývá), který dědil po otci město Benešov
+(vČechách) a řídiv v těžkých dobách jako bi-
+skup církev českou, zemřel 1. března 1296.
+Synové Beneše Cvilínského byli Be neš z Bra-
+nic (1278—93) a Vok (1284), jejichž rozrození
+pozdější nelze na jisto postaviti. — Jiná po-
+šlost rodu tohoto začíná Drslavem z Kra-
+vař (+ 1263), jehožto synové se jmenují Vok
+z Kravař (1263—1308) & Zbislav z Kout a
+z Bohuslavic, odjinud z Benešova (1281—-
+1313). Vokův syn Beneš připomíná se po
+roce 1282. Třetí pošlost B-cův pochází od
+Drslava, který byl r. 1282 mrtev zůstaviv
+syny Beneše ze Štitína (1282), Voka (1280
+až 1293, + 1329) a Jaroslava : Kravař (1278
+až 1293). Benešův potomek snad byl Vok ze
+Šti tí n a (1330 atd.). Synové Voka (syna Drsla-
+vova) byli Ješek (1323 atd.), Drslav (1329)
+
+Č. 5115. Znak Benešoviců.
+
+Benešovský.
+
+a Jindřich (1330), tuším pánové Plumlovští,
+tak že by se k nim ještě čtvrtý bratr Beneš
+(1340) čítati měl. Potomci těchto obou pošlostí,
+páni z Kravař, 2 Plumlova, Štraleka (1323 atd.,
+Zbyněk) a z Doubravice, prosluli na Moravě
+jakožto čačtí a bohatýrští rodové. V Čechách
+.jsou i menší výstřelkové B-cův, jejichžto spo-
+jení s hlavním štěpem naprosto nelze vyhle-
+dati, jakož se spatřuje na př. u Voka z Ko-
+pidlna (1340 atd.). Sem patří i slavný náš
+Tomáš ze Štítného, též vladyky z Lopře—
+tic, z Dašic (1396), Střelové z Výklek
+(13 ) a pozdější Hrochově z Mezilesic
+(te' druhdy : Pěšic řečení). Páni Sedlničtí
+z Choltic. kteří také k tomuto rodu náležejí,
+osedlí bývali na Moravě, ale spojitost jejich
+s předešlými také nelze vyhledati. Sčk.