1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
|
ISIS v nás [*]_
===============
:date: 2016-08-25T22:13:29
:category: faith
:status: draft
:tags: ISIS, politics, fear
.. zotero-setup::
:style: chicago-author-date
Poslouchal jsem teď `adventní přednášku P. Tomáše
Halíka`_ z minulého roku o významu Druhého vatikánského
koncilu a zdali by nebylo potřeba třetího (TL;DR … ano, 2.
Vatikán se zabýval modernou, někdo by se měl pořádně
zabývat postmodernou). S touto přednáškou (jak se asi dalo
očekávat) zcela souhlasím, ale napadlo mě k tomu ještě
něco paličských slov.
Začnu ale odněkud úplně odjinud. Vyženil jsem s manželkou
její kamarádku a spolužačku, která se (zhruba rok po nás,
takže ještě v minulém tisíciletí) okamžitě po svatbě se
svým novomanželem sebrala a vydali se na zhruba dva roky
trvající svatební cestu autostopem po celé Asii (včetně
Indie, Číny, Sibiře a mnohde jinde). Když jsme se
v nějakém povídání dostali na téma islámského terorismu
(resp. islamistického, já vím), tak začala vyprávět
příhodu z jejich svatební velecesty.
Strávili nějakou dobu i v dosti opuštěné části
Pákistánu (ještě jednou opakuji, jednalo se o minulé
tisíciletí; svět byl tehdy poněkud jiný nežli dnes, takže
cestovat v Pákistánu nebylo *úplně* nesmyslná
záležitost). Byli v dané osadě nějaký čas a podařilo se
jim alespoň trochu se s místními obyvateli skamarádit.
Popisovali mi jak zcela pochopitelná je jejich logika, pokud je
sledovaná z pozice těch lidí. Celý Pákistán zdaleka není
tak homogenní stát, jak si představujeme stát z evropské
zkušenosti. Většina blízkovýchodních států jsou spíše
lehce nadhozeným územím ovládané jednotlivými kmeny, které
jsou do různé míry podřízené centrální autoritě (někdy
velmi volně). Z hlediska těchto lidí, říkala naše
kamarádka, je vláda v Islámábádu, která je spíše
tyranizuje nežli co jiného, vzdálené a strašlivé
nebezpečí, které se snaží vytrhnout je z jejich známého
světa do něčeho velice podezřelého. Jedinou jistotou a
oporou v tomto podivném světě, který se na ně valí, je
jejich víra a jejich tradice. S jakou radostí asi přijímají
vidinu sekularizace, která si neváží jejich víry a jejich
světa, a kterou znají jenom z objektivně příšerného
podání hollywoodských (většinou nejlevnějších) filmů.
Svět kterého se bojí se jim v této optice celkem nápadně
podobá peklu a jsou tudíž ochotni obětovat v podstatě
cokoli na záchranu jejich starého světa (co si asi myslí
o fotce, kde tři francouzští policajti nutí ženu
v burkinách se svléknout?).
.. image:: {static}/images/no-burkini.jpg
:scale: 50%
:align: center
:target: https://is.gd/OfDcnJ
:alt: Tři francouzští policisti nutící ženu v burkinách se svléknout
A ne, nemůžeme se tvářit, že to je jenom jejich
neporozumění západnímu světu a že ve chvíli, kdy ho
pochopí a poznají důvěrněji budou nadšeni a stanou se
konečně podporovateli našeho světa. A není třeba ani moc
sledovat mnoho filmů (paradoxně) o osudech amerických
Indiánů, abychom jejich strachu porozuměli. Co zbyde z jejich
světa, kým budou, ve chvíli kdy se na ně skutečně přižene
„American Pie“ (stydím se byť jenom zmínit český název
filmu) nebo „Kameňák_“?
Začnu odjinud. Byl jsem šokován, když mi (už před lety)
jeden z bratří začal vyjevovat, že všichni Romové by měli
být vyhozeni z Česka (nevím už kam zrovna). Připočetl jsem
to jeho nepříliš velikému vzdělání a dále jsem žil ve
svém naivním přesvědčení, že křesťané jsou snad trochu
civilizovanější nežli normální populace. Samozřejmě od
té doby uběhlo několik let, stalo se Hnutí D.O.S.T.,
Protiproud, Institut Sv. Josefa a jiné podobné hrůzy a já už
se divím mnohem méně. Ale stále ještě mě zarazí, když
jsem nedávno slyšel jednoho svého přítele (podstatně
staršího, kterého si velice vážím), vykládat nejprve
o tom, jak strašné věci se děli na Východním Slovensku
(kolem Košic) Židům za Druhé světové války (a jak málo
lidí to tam dodnes vzpomíná) a o pět minut později začal
zcela nevinně tvrdit, že všichni Muslimové jsou nepřátelé
Evropské kultury a měli by být vyhnáni na Blízký Východ
nebo do Afriky nebo někam jinam. Po celou dobu co jsem pobýval
s ním jsem musel vytrpět docela hodně řečí, které mi můj
Amerikou vycvičený sluch registroval jako nejhrubější a
nejbarbarštější rasismus úrovně na jakou jsem si ani
v Čechách ještě nezvykl (a že jsem tady už zažil mnohé)
až jsem ho nakonec poprosil, abychom se o politice nebavili,
protože to nejsem schopen snášet. Kupodivu tuto žádost
přijal a míra politického kázání se o poznání zmenšila.
Bratr Halík tvrdí, že základním problémem současné
společnosti je ztráta identity. To je takové slovo, které
každý rád používá, protože může znamenat v podstatě
cokoli. Takže nemůžu říci, že bych s ním nesouhlasil,
protože nevím s čím souhlasit, ale pokusil bych se to
poněkud zkonkretizovat. Myslím, že spousta lidí se najednou
ocitla ve světě, kterému nerozumí, a který se k nim staví
velice nepřátelsky (nebo jenom zcela lhostejně). Najednou jim
není jasné, co mají dělat, a dostávají strach z toho, co
jim ten nový svět přináší. Pákistánci mé kamarádky se
najednou bojí zlého sekulárního světa, který se na ně
valí, a který se jim snaží ukrást všechny jistoty tradice a
víry, které je bránili v současném světě.
Nežli budu pokračovat asi je třeba vysvětlit moji osobní
pozici, která mě asi velice ovlivnila v tom, že mám
problémy chápat toto stanovisko u mých křesťanských
bratří. Jsem konvertita, vyrůstal jsem v rodině
nevěřících, takže morální standard ve kterém jsem
vyrůstal byl „sekulární humanismus“
čapkovsko-masarykovského typu, ideály humanitní. Ano, sice
teď velice jasně vidím limity takovéto morálky, vidím
některá její tragicky slepá místa, ale zároveň si myslím,
že mám mnohem menší problémy rozumět současné době.
Ale zpět k těm Pákistáncům. Najednou vidím, že i
v Čechách je spousta lidí, kteří jsou v podobném
postavení. Lidé, kteří se politicky korektně nazývají
„tradiční křesťané“, mi připadají jako lidé, kteří
se najednou také ocitli v divném světě, kterému nerozumí.
.. FIXME následující je moc hrubé a zní to jak kádrování
na základě třídního původu
klasičtí neúspěšní a nešťastní lidé, kteří si snaží
vysvětlit svoje neštěstí, ale nejenom Ti.
Možná spíše než o názory se jedná o lidi, kteří
vyrůstali v izolované společnosti, kteří nikdy neměli
potřebu být konfrontováni s moderní realitou. I život
v komunistickém Československu, který je oficiálně
nenáviděl a pronásledoval byl svým způsobem jednodušší a
zcela jistě přehlednější. Nepřítel byl jasně definován a
bylo velice jasné, co je úkolem, který po nich Pán Ježíš
chtěl. A možná o to bolestněji vidím, jak mnozí křesťané
v Čechách jsou absolutně nevěrohodní a nesrozumitelní pro
současné lidi. Jejich ideály, pro které někteří skutečně
velice statečně bojovali během normalizace, jsou najednou
odmítány a posmívány. Je tak překvapivé, že se najednou
svými názory začínají podobat Pákistánským známým
naší kamarádky? Ne, zatím ještě nejsou násilní, zatím
zjevně ten rozdíl mezi jejich sny a realitou není tak
obrovský, a přece jenom jsou to křesťané, ale i na tom se
možná už pracuje_.
.. [*] S díky Maxu Picardovi za jeho knihu_ „Hitler v nás“,
kterou by si každý měl přečíst.
.. _knihu:
https://search.mlp.cz/cz/titul/hitler-v-nas/58318/
.. _`adventní přednášku P. Tomáše Halíka`:
http://halik.cz/cs/tvorba/novinky/clanek/232/
.. _Kameňák:
http://img.csfd.cz/files/images/film/photos/000/121/121064_7754df.jpg
.. _pracuje:
FIXME článek o zakládání sebeobranných milic
|
