Kritika knihy Dana Drápala

1 files changed, 0 insertions, 145 deletions

diff --git a/_drafts/dan-drapal-on-job-review.rst b/_drafts/dan-drapal-on-job-review.rst
deleted file mode 100644
index 7f9f4cd..0000000
--- a/_drafts/dan-drapal-on-job-review.rst
+++ /dev/null
@@ -1,145 +0,0 @@
-title: Dan Drápal -- Spor o Joba; několik poznámek
-tags:
-categories:
-  - faith
-  - review
-  - czech
-  - job
-  - inerrancy
-  - historicity
-date: ""
----
-
-Akorát jsem dočetl knihu Dana Drápala „`Spor o Joba`_“ (Návrat domů, 2015)
-a jsem z ní popravdě řečeno poněkud rozpačitý.
-
-.. _`Spor o Joba`:
-    http://www.databazeknih.cz/knihy/spor-o-joba-251107
-
-Nejprve z důvodů lehce formálních. Abych to řekl z mosta do prosta:
-kniha je podle mého mnohem dělší nežli by si zasloužila. Opravdu
-hodnotným obsahem je podle mého první část (44 stran), nad jejichž
-čtením mě neustále přepadala radost, že konečně někdo napsal to, co jsem
-tak dlouho chtěl vyslovit (a nikdy jsem nepřemohl lenost a vlastní
-neschopnost, abych tak učinil).  Pak ale následuje druhá část (37
-stran), která je více méně (spíše méně nežli více) komentovanými
-poznámkami z četby rozsáhlé literatury komentující knihu Job. Třetí část
-je obsáhlá (7 hustě potištěných stran) bibliografie.
-
-Vzhledem k tomu, jak publikování knih je problematické z hlediska
-finančního, nepředpokládám zájmy pekuniární, takže spíše vidím za touto
-knihou autorovu touhu (byť stále problematičtější v čase Kindlu
-a podobných přístrojů) zvěčnit svoje dílo na kusech mrtvých stromů.
-Dovolím si ale poznamenat, že výsledek není podle mého názoru rozumný
-ani z hlediska ekologického ani (z hlediska kupujícího) ekonomického (44
-stran za 130 Kč nebo kolik kniha stála je opravdu drastická částka).
-Mnohem více nežli tuto nekonečně nastavovanou kaši (půl stránkové
-odstavce sázené na samostatných stránkách a další stránkou volnou;
-opravdu je to nutné?) bych přivítal třeba sbírku několika blogpostů
-z autorova blogu (včetně této studie o Jobovi), které by mohli dohromady
-vydat mnohem hodnotnější knížku a méně lítosti pro obětované stromy.
-
-Tím máme naštěstí za sebou opravdu negativní část mé kritiky a nyní se
-můžeme věnovat tomu co vidím jako opravdový přínos této knihy. Nejprve
-se ale musím zastavit u jediné kapitoly druhé části knihy, která mi
-připadne zásadní, totiž „Jobova historicita“. Předpokládám, že by se
-mnou autor souhlasil, že to že Bible představuje celou knihovnu různých
-lidských autorů a různých literárních stylů. Máme zde třeba knihy
-historické (jak to chápala starověká orientální kultura; třeba knihy
-Paralipomenon), duchovní poezii resp. psané modlitby (Žalmy), proroctví,
-literaturu mudroslovnou (Přísloví, Kazatel), do šokující míry otevřenou
-erotickou poezii (Píseň písní). Při otázce po literárním stylu knihy Jób
-je myslím odpověď celkem zřejmá: domnívám se, že se nejedná ani o dílo
-historické, ani o dílo (primárně) prorocké nebo mytologické, ale je to
-podle mého jediný(?) zástupce biblické umělecké prózy, jakési formy
-povídky, novely (ve velmi širokém slova smyslu a naprosto bez vyloučení
-inspirace Duchem Svatým). Pokud tuto charakteristiku přijmeme a uvedeme
-do důsledků musíme podle mého dojít k několika závěrům:
-
-1. Celá otázka Jobovy historicity (a podle mého větší část druhé části
-   naší knihy) tím ztrácí smysl. Pokud je skutečně kniha Job románem je
-   otázka historicity zhruba stejně (ne-)podstatná jako historicita
-   Aljoši Karamazova. Možná, že existují nějací literární historikové,
-   kteří se zabývají otázkou, zdali je Aljoša Karamazov založen na
-   nějaké historické postavě, ale pro literární hodnotu díla a jeho
-   zvěst je to zcela nepodstatná otázka.
-
-2. Při pohledu na knihu Job jako na literární dílo mi také připadne
-   zjevné, že podstatným obsahem knihy je rozmluva Joba s přáteli (a
-   s Bohem) zabývající se základním tématem knihy, otázkou utrpení ve
-   světě. První dvě kapitoly jsou pak jenom rámcovým příběhem, které
-   dávají kontext zbytku. Tím podle mého také ztrácí na závažnosti celá
-   zoufalá snaha po využití druhé kapitoly knihy Job (a příběhu
-   o setkání mezi Satanem a Hospodinem) jako výkladu smyslu celého díla.
-   Autor sice takovéto vysvětlování v první části (podle mého zcela
-   správně) odmítá, ale pak (ve druhé části) se neubrání úvahám na téma,
-   které se takovémuto vysvětlování zdají nadbíhat.
-
-   Je ostatně dosti zarážející, že převážná část různých pokusů
-   o vysvětlení knihy Job (a druhé části naší knihy) se převážně věnuje
-   právě tomuto rámcovému příběhu, a jenom velmi málo komentátorů se
-   věnuje vlastnímu tělu knihy (zde bych připomněl jako výjimku dosti
-   pozapomenutou a velmi zajímavou knihu Jiřího Dohnala `Pastorace
-   Jobových přátel`_ (Logos, 1992)).
-
-3. Ostatně použití druhé kapitoly jako vysvětlení knihy Job („nejednalo
-   se o skutečné utrpení Jobovo, ale jenom o sázku a hru mezi Satanem
-   a Hospodinem“) mi připadne dosti podezřelé. Z hlediska Jobova pak
-   takováto sázka a hra zanechává dosti podezřelé svědectví o charakteru
-   Božím (který vyvraždí celou rodinu atp. jenom za účelem sázky, aby
-   dokázal Satanovi že má přece pravdu). Co takováto sázka říká o Boží
-   lásce, o úctě k hodnotě lidského života, atp.?
-
-.. _`Pastorace Jobových přátel`:
-    http://www.databazeknih.cz/knihy/pastorace-jobovych-pratel-202307
-
-Tím konečně skutečně končím s připomínkami ke knize a mohu pokračovat
-tím, co mi připadne na knize jako nejdůležitější totiž k její první
-části.
-
-Už je to hodně dávno a proto se na to nepamatuji úplně přesně, jsem
-viděl v televizi (nebo četl v novinách?) rozhovor s jakýmsi malířem
-(nebo to byl hudební skladatel?) o jeho nejnovějším díle. Mladý novinář
-(nebo novinářka?), který zcela zjevně neměl moc velkou představu
-o umělci se kterým vedl rozhovor, vypadal že se chce zalíbit umělci,
-když ho nechá hovořit o jeho díle a tak se ho zeptal co tím dílem chtěl
-umělec říci. Načež umělec zareagoval celkem podrážděně „Co myslíte?
-Kdybych to co jsem chtěl říci dokázal říci ve dvou větách do novin,
-patlal bych se s tímhle dva roky, které jsem na tom strávil?“
-
-Měl jsem pocit, že první část je do jisté míry odpovědí v podobném
-duchu. Ve chvíli, kdy se snažíme knihu Job jednoduše vysvětlit, tak se
-zcela jistě mineme opravdovým míněním knihy. Neexistuje jednoduchá cesta
-jak si přečíst moudrý komentář a vyhnout se tak práci se samotným čtením
-a pochopením knihy Job.
-
-Kniha začíná vysvětlením toho, jak přirozeným chápání problému
-přítomnosti zla ve světě je víra v to, že spravedlivým Pán Bůh vždy
-žehná a hříšníky vždy trestá, a o tom, jak tato víra se může stát
-skutečně velice škodlivá ve chvíli, kdy se převlékne na druhou stranu
-a my začneme věřit, že požehnaní lidé jsou jistě spravedliví a lidé
-v trápení hříšníci. Autor připomíná slavný text Lukáše 13:1-5:
-
-    Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu
-    o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.  //
-    I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli
-    větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
-    // Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též
-    zahynete. // Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe,
-    a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi
-    přebývající v Jeruzalémě? // Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li
-    pokání činiti, všickni též zahynete.
-
-Ježíš zde velice jasně odmítá implicitně přednesenou teorii „některých“,
-že zabití Galilejští a osmnácte zabitých pod věží v Siloe dostali, co
-jim patřilo. Dokonce bych si troufal dodat, že tento předpoklad, že
-požehnání je průkazem spravedlivých, je velice často prostředkem
-sebeospravedlnění (málokdy je slyšet tato teorie od někoho, kdo prochází
-„temnou nocí duše“, ale většinou od těch, kdo se cítí být požehnaní).
-Ježíš se mi zdá své posluchače poukazem na nutnost pokání odvádět od
-tohoto sebeospravedlnění.
-
-Zbytek prvního oddílu knihy probírá jednotlivé možné cesty, jak udělat
-Jobovo utrpení vysvětlitelné a racionálně srozumitelné a dokazuje, že
-každý z nich nedává smysl nebo ve skutečnosti nedává odpověď na otázku
-smyslu lidského utrpení.