Podpora kandidátů na prezidenta
###############################
:date: 2017-12-14
:category: faith
:tags: politics, czech, blogComment
(z emailové diskuse)
K obavám z roztříštěnosti:
Pokud v prvním kole bude mít Zeman více než 50% hlasů, bude
zvolen. Pak je úplně jedno, kolik hlasů dostane Drahoš
a Fišer. Pokud v prvním kole nedostane více než 50%,
a předpokládejme, že do druhého kola se dostane, pak záleží na
kandidátovi s druhým nejvyšším počtem hlasů. V takovém případě
by se teoreticky mohli Drahoš s Fišerem vyautovat a do druhého
kola by se Zemanem se mohl dostat jiný z kandidátů, který by
mohl (?) teoreticky být horší než Zeman.
Na otázku "jak se to počítá" odpovídají příslušné §§ zákona
- viz příloha.
Tato úvaha mi připadne zcela mimochodná. Co se týče první
varianty (absolutní majority pana Zemana) — ano, nejlepší
podporou takové hrůzné situace (která nepředpokládám, že nastane)
by byla rozhádaná opozice, navzájem lijící na sebe špínu (a tím
se oslabující) a bez jasného protikandidáta proti panu Zemanovi.
Co se týče mnohem pravděpodobnější situace, kdy bude druhé kolo,
tak je to totéž. Buď bude proti panu Zemanovi stát jasný kandidát
podporovaný většinou lidí, kteří by pro pana Zemana nehlasovali,
anebo tam bude slabý kandidát, zdecimovaný předchozími souboji
s ostatními kandidáty a zbrocený krví, bahnem a lejny
z předchozích soubojů.
Žil jsem nějakou dobu v USA, ve státě Massachusetts. To je
obecným politickým přesvědčením obyvatel jeden z nejlevicovějších
států Spojených států. Přesto a přestože Republikánská strana má
v ostatních volbách zcela minimální podporu, v něm bylo veliké
množství republikánských guvernérů. Největší boj guvernérských
voleb totiž není závěrečný souboj dvou protikandidátů, ale
primárky Demokratické strany. Tam proti sobě nastoupí několik
rozhodných, silných kandidátů, každý s obrovskou podporou.
Nastane předvolební boj se všemi fauly, pomluvami, reklamami
a ostatními hrůzami, které jenom americký demokratický život může
obsahovat. Nakonec z tohoto boje vyjde oficiální kandidát
Demokratické strany pokrytý šrámy, pomluvami i opravdovými
kostlivci, kteří byli vytaženi se skříní.
Proti němu nastoupí kandidát Republikánské strany, kterého všech
pět Repulikánů ve státě (nebo kolik jich je) mezitím v tichosti
zvolilo. On je čerstvý, svěží, odpočatý, bez jakékoli známé
vrásky na své minulosti, a často nemá problém svého oponenta
zlikvidovat, protože munici už mu laskavě připravili Demokrati.
Podle mého téměř kdokoli ze slušných kandidátů (pánové Drahoš,
Horáček, Fischer, Hilšer, Kulhánek) má šanci na to porazit pana
Zemana pokud budou samotní a nebudou dostatečně oslabení, a pan
prezident to velice dobře ví. Jeho jedinou šancí je mít
dostatečné množství alternativních kandidátů, kteří rozštěpí
opozici a způsobí, že se loajalita k výslednému protikandidátovi
co nejvíce oslabí.
Proto je třeba podporovat aby všichni demokratičtí voliči
a strany podporovali jenom jednoho kandidáta (nebo maximálně dva,
pro případ ztráty prvního kandidáta ať už z jakéhokoli důvodu).
Jedinou metodou, jak se domluvit na tom, kdo to je (nikdy se
nedohodneme na základě jejich kvalit, to by přesně pan Zeman
chtěl), je podle mého zásada seniority kandidátů. Kdo dřív
přijde, ten dřív mele. První přišli pánové Drahoš a Horáček
a ostatní jsou za nimi dost s odstupem. Dalším kritériem podle
mého může být vyřazení těch, kdo se neobtěžovali se sbíráním
podpisů a zajistili si podporu poslanců nebo senátorů, protože ti
ještě ani kampaň nezačali a není jisté, že mají prostředky
a schopnosti na to nějakou vést. To je pro vyřazení pánů
Fischera, Hanniga (kdyby nebylo tisíc dalších důvodů), Hynka
(ditto), Kulhánka a Topolánka (jako by nebylo mnoho dalších
důvodů_, a další).
Zbývajícími kandidáty jsou tedy pánové Drahoš (141 234 hlasů),
Horáček (86 940) a možná i pan Hilšer, který sice selhal ve
shánění hlasů, ale alespoň se snažil a 43 000 jich sehnal. Podle
mého v tomto pořadí.
.. _důvodů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Toskánská_aféra
