From 7e5e983cedb1f02fbe49a31356a66a10460c1d46 Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Matěj Cepl Date: Mon, 2 Sep 2024 11:11:06 +0200 Subject: Initial wiki commit --- ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt | 240 ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ 1 file changed, 240 insertions(+) create mode 100644 ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt (limited to 'ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt') diff --git a/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt b/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt new file mode 100644 index 0000000..a73170d --- /dev/null +++ b/ottvslovnknauni33ottogoog-781.txt @@ -0,0 +1,240 @@ +z Benešova — Benešovici. + +největší Grohmannova přádelna s 10.000 vře- +teny. Přádelna blíže Města v údolí Ploučnice +byla do r. 1873 papírnou. která již r. 1569 +založena byvši proslula v XVII. a XVIII. stol. +papírem svým, +v Čechách dle +svědectví Bal- +bína, Voigta a +j. prý nejlep- +ším. — Znak +města B—a jest +štít kolmo roz- +dělený, v levo +černý, v pravo +zlatý, kterýžto +drží vzpřímený +medvěd (viz vy- +obrazení číslo +523.). -—nau. + +3) B. (Stras- +sena u), ves v Če- +chách,21 domů, +93 obyv. čes., 5 +němec. (1881), +hejtmanství a +okres Broumov +(1 hod. sev.), obec a fara Heřmánkovice, býv. +dom. Broumov. + +4) B. (Beneschau), městečko nad Černým +potokem v Čechách, 227 d., 1394 ob. něm.(1881); +hejtm. Kaplice, okr. a býv. dom. Nové Hrady +(3 hodiny jihozáp.), diéc. Budějovice, vik. Ka- +plice, patr. hrabě Karel Buquoy, 4334 osad- +níků; chrám sv. Jakuba Většího byl již ve +XIV. st. farní; v něm obraz umírajícího Spasitele +od Brandla; škola, pošta, telegraf. Ve znaku +má 8. českého lva v poli červeném (vyobra- +zení č. 524.). — 5) B. (Beneschau), ves v Če- +chách, 44 d., 349 ob. čes. (1881), hejtmanství +Pelhřimov, okr. Kamenice nad Lipou (1 '/._, hod. +sev.-záp.), býv. dom. Černovice, fara Těmice; +škola. — 6) B., něm. Beneschau, ves na pra- +vém břehu řeky Jizery v Čechách, má 133 d., +922 ob. čes. (1880); trojtřídní škola; přádelna +(s 2300 vřeteny); hejtm. a okres Semily, pošta, +telegraf a želez. stanice. — 7) B., Benešo— +vice (Beneschan), +ves v Čechách, 38 +d., 225 obyv. něm. + +(1881), hejtmanství +a okres Stříbro (13/, +hod. jihozáp.), býv. +dom. Kladruby, fara +Holostřevy. + +8) B., ves na Mo- +ravě, okr. & hejtm. +boskovického, 99 d., +573 ob. čes. a 7 něm., +fara, škola. + +9) B. (něm. Be- Č.524.ZnakmčstečkaBenešava. +nisch), město v Ra- +kouském Slezsku, má 4000 ob. něm., značný +průmysl plátenický & bavlnický, v okoli četné +větrné mlýny. B. jest stará osada, založená +Benešem z Branic (u Krňova), náležejícím roz- +větvenému po Čechách a po Moravě rodu Bene— +šoviců. R. 1241 byl Tatary vypálen. Vck. + +Č. 523. Znak města Benešova vLito- +měřicku. + +751 + +z Benešova., příjmení některých pánů +starožitného a mocného rodu Benešoviců +(v. t.), kteréž pochází od města Benešova +v Čechách. Zakladatelem snad jeho, ale doza- +jista kostela tamějšího (1170) byl Beneš z 8. +Týž táhl r. 1162 k Milánu za knížetem Dě- +poltem a na pomoc císaři Bedřichovi a přinesl +odtud bibli a krásný passionál, jež obětoval +kostelu benešovskému. Potomek jeho (není +jisto, zdali syn nebo vnuk) Dobeš (1243) za- +ložil v Benešově klášter minoritův. Benešův +vnuk Dobeš 2 B. (chybně z Bechyně) znám +jest dobře proto, že jako biskup řídil církev +českou v dobách těžkých. (Viz Tobiáš) Be- +nešov držel jako dědictví otcovské a promě- +niv jej v osadu opevněnou, otevřel jej králi +Václavovi, když odtud chtěl stíhati nespoko- +jené pány. Po jeho smrti následoval bratr jeho +Milota (r. 1278—95 z Dědic, od roku 1296 do +smrti 2 B. řečený), který již r. 1264 z nezná— +mých příčin byl uvězněn a sotva ztrátě hrdla +unikl (viz Palackého Dějiny II. a 123., 124., +153., 172.). Stav se r. 1274 hejtmanem štýr- +ským bránil se tu udatně (1276) proti vojsku +císařskému. V osudné bitvě 26. srpna 1278, +právě když docházeli vždy noví zástupové +bojovníků z Moravy, jižto by ke zdaru boje +znamenitě byli přispěli. Milota, jenž velel zad- +nímu šiku, dal se na útěk a tak i tyto bojov— +níky s sebou strhl. R. 1281 stal se zemským +komorníkem na Moravě a po smrti bratra +svého Dobše (+ 1296) ujav Benešov přestěho- +val se do _Čech. Klášteru velehradskému da.- +roval r. 1302 Leskovec a minoritům benešov- +ským postavil refektář, palác, dormitář a j. +Zemřel r. 1307. V držení Benešova následo- +vali Dobeš (syn ?), arcijahen kraje hradeckého +a potom kanovník pražský, a synovec Beneš, +kteří postavili hrad Konopiště. Dobeš pak od- +kázal tento i Benešov Zdislavovi ze Šternberka, +svému krevnímu příteli. Sčk. + +zBenelova viz Petřík Jan. + +Benešovice: 1) B., ves v Čechách, 22 d., +137 obyv. čes. (1881), hejtm. Turnov, okres a +býv. dom. Dub Český (1'/., hodiny sev.-zá .), +obec Malčice, fara Hlavice. —- 2) B., ves v Ee— +chách, 24 d., 196 obyv. čes., 1 něm. (1881), _ +hejtm. Pardubice, okres, fara a pošta Přelouč +(V, hodiny jižně), obec Mokošín, býv. dom. +| Choltice. + +! Benelodol,starodávný panský rod česko- +: moravský, erbu střely zavinuté (barvy: stříbrná +*a červená, vyobr. č. 525.), který dosud kvete +v pošlosti Sedlnických : Choltic. K jejich před- +kům snad náležel Drslav, syn Benešův, +Ekterý obdržel směnou r. 1062 nějaké statky +;na Opavsku. Také sem patří Beneš, probošt +vyšehradský (1088?). První známý praotec Be- +neš byl r. 1162 při dobývání Milána, odkudž +přivezl jako kořist bibli a krásný passionál, +což oboje obětoval kostelu v Benešově. Po- +tomci jeho drželi hojné statky v okolí Bene- +šova v Čechách, odkudž rod tento pocházel, +ale záhy zavládli také velkými statky v Opav- +sku a na Moravě všude zakládajice osady Be— +nešov řečené. Dotčený Beneš, který se na- +posled vl. 1220—22 připomíná, měl, pokud + +víme, 6 synů. První z nich Vok (1222—39) +byl praotcem pánů z Benešova, druhý On- +dřej žil 1222—47, třetí Dobeš byl proboštem +kostela pražského a zemřel roku 1261, čtvrtý +Matouš (1233) držel panství při Sázavě, na +němž povstal hrad Dubá a seděli páni z Dubé +(v. t.), pátý Drslav (1226-50) stal se pra- +otcem pánů +2 B ech yně, +šestý Rup- +recht (1243 +až 1266) byl +od r. 1243 opa- +tem kláštera +hradištského. +Vok Benešov- +ský měl 5 sy- , ) +nů: Beneše, +Milotu, On- +dřeje, Rup- +rechta a Dob— +še. B e n eš +(1245, + 1265) +byl podkomo- +řím olomou- +ckým,komor— +níkem morav- +ským a purkrabím na Znojmě a seděl na +hradě Cvilíně u Krňova. Roku 1265 obvi- +něn jest ze zrady, postaven před soud a +odsouzen hrdla. Bratr jeho Milota z Dě- +dic, odjinud z Benešova (1252—1307), +obviněn jest tehdá také, ale uznán byv za +nevinného puštěn jest na svobodu a užil +úplně milosti krále Přemysla. Byl zemským +hejtmanem ve Štýrsku a potom komorní— +kem moravským. V bitvě na Moravském poli +(1278) dopustil se zrady tím, že jako velitel +zálohy v čas, kdy volán byl, aby vojskem svým +osud bitvy rozhodl, dal se hanebně na útěk. +V Benešově, který tuším po svém bratru Dob- +šovi zdědil, klášter znova vyzdvihl (1306) a +zemřel r. 1307. Tělo jeho jako i těla předků +jeho uložena všechna v kostele téhož kláštera, +z něhož spatřuje se dnes malý, ale malebný +zbytek. Bratří jeho Ondřej (1254—62) a Rup- +_ recht zřídka se připomínají; tím častější řeč +jest o pátém synu Vokově Dobšovi z Bene- +šo va (nikoli z Bechyně, jak se někdy chybně +nazývá), který dědil po otci město Benešov +(vČechách) a řídiv v těžkých dobách jako bi- +skup církev českou, zemřel 1. března 1296. +Synové Beneše Cvilínského byli Be neš z Bra- +nic (1278—93) a Vok (1284), jejichž rozrození +pozdější nelze na jisto postaviti. — Jiná po- +šlost rodu tohoto začíná Drslavem z Kra- +vař (+ 1263), jehožto synové se jmenují Vok +z Kravař (1263—1308) & Zbislav z Kout a +z Bohuslavic, odjinud z Benešova (1281—- +1313). Vokův syn Beneš připomíná se po +roce 1282. Třetí pošlost B-cův pochází od +Drslava, který byl r. 1282 mrtev zůstaviv +syny Beneše ze Štitína (1282), Voka (1280 +až 1293, + 1329) a Jaroslava : Kravař (1278 +až 1293). Benešův potomek snad byl Vok ze +Šti tí n a (1330 atd.). Synové Voka (syna Drsla- +vova) byli Ješek (1323 atd.), Drslav (1329) + +Č. 5115. Znak Benešoviců. + +Benešovský. + +a Jindřich (1330), tuším pánové Plumlovští, +tak že by se k nim ještě čtvrtý bratr Beneš +(1340) čítati měl. Potomci těchto obou pošlostí, +páni z Kravař, 2 Plumlova, Štraleka (1323 atd., +Zbyněk) a z Doubravice, prosluli na Moravě +jakožto čačtí a bohatýrští rodové. V Čechách +.jsou i menší výstřelkové B-cův, jejichžto spo- +jení s hlavním štěpem naprosto nelze vyhle- +dati, jakož se spatřuje na př. u Voka z Ko- +pidlna (1340 atd.). Sem patří i slavný náš +Tomáš ze Štítného, též vladyky z Lopře— +tic, z Dašic (1396), Střelové z Výklek +(13 ) a pozdější Hrochově z Mezilesic +(te' druhdy : Pěšic řečení). Páni Sedlničtí +z Choltic. kteří také k tomuto rodu náležejí, +osedlí bývali na Moravě, ale spojitost jejich +s předešlými také nelze vyhledati. Sčk. -- cgit