IťOlad na przhoo zemské jr,. 495
bývá, ale wAj žalobě pohnaný přisahá, a za sebú dwa očistMky mleti pod
straceniem pře. 26. Žaloba v přijme.
Druhá žaloba kýta z ptijma. Z té žaloby i přísahy na křiži jsé vyňati
waickni popravce, koná.tié zmátl, i ti páni, jižto popravu mají a jeli ktneťo.:
tak že po tej žaloba na kříži ptisahati nemají, než jedno na swů kinetstwie, kon-
aelstwie svá neb na svit poprawu, dwa hák, jinak prsty, na prsy wložiec, wzieti
bez zmatku; a toho jim má věřeno býti. Ale jini waickni musie na kuti ptlsahati
se unatkem, tak jakož žaloba záleží, Tak žaloba . býti: »Ondřej z Sak žaluje
na Ktiže z Rud, že když Jan z Suché učinil jemu akodu swú moci bezprávně .
jeho děd. w Sakách, a ta škoda na koniech, na rozličných střieberných klanu-
dech a na rozličné,» dornowitém nábytce za sto bkiwen Atiebra; a on tu akodu
ot něho ptijena i žiwe: mluwiliť co proti tomu, prosit práva.. A tak jinak měni,
jakž se komu zdá podlé jeho prima.
27. Žaloba ze škody na dědině.
»Jan z Prahy žaluje na Petra z Týnce, že kázal moct swů Janovi otnikudž
učiniti jemu škodu bezpréamě na jeho děd'. w Zahoti, nebo na králově Wilda-
.wč českého dědině w Praze, když se tu byl ptihodil.« A tu škodu polož, na
čemž chutě, jakžť jest třeba, neb jakž twit pravda zálež(. A w těj žalobu nic ne-
zmatečného býti, lečby řečník žaluje se dekami se delil, a strana, nebo tečnIk
strany, žádal desk čtenie, aneb žehy škody nebyly opowédieny.
28. Uměnie w žalobách.
W těch we waech žalobách nenie jiného uměnie, než kdež jest třeba k řeč-
triku se utéci, tent swa mzdu vezme, žalobu sun., vždy wiece lži než pravdy;
a to jest jisté z obyčeje pohanského, kdež jsi; práva nalezena k libosti, ale ne ku
pravdě, a tak i dnes trojí do proměny panské.
29. O položení roku k newiné.
Po těch po všech žalobách, když již projdi, na Adé, a k newině se pobiti
pohnaný proti péwodowi, rok bude dAn ku přisale, na pravé malé neb weliké roky,
jakž se přihodí. A na tom roce straně obě, tak dobře pohnany, jako péntod, mají
se svit opowědi postaviti u primy, ač bude, u vratech králových na hradě, kdež
ůtedulci menal budu ; a tu se i jménem swým , i otkuď, i proti komu jménem a
otkuď, opowédieti. Pakli primy nebude, ale do kaple jiti na Si. královu, a lu
státi před útedniky a před oltářem, a z prima napoAnati. A jakž tu aledMci po
