IťOlad na przhoo zemské jr,. 495 bývá, ale wAj žalobě pohnaný přisahá, a za sebú dwa očistMky mleti pod straceniem pře. 26. Žaloba v přijme. Druhá žaloba kýta z ptijma. Z té žaloby i přísahy na křiži jsé vyňati waickni popravce, koná.tié zmátl, i ti páni, jižto popravu mají a jeli ktneťo.: tak že po tej žaloba na kříži ptisahati nemají, než jedno na swů kinetstwie, kon- aelstwie svá neb na svit poprawu, dwa hák, jinak prsty, na prsy wložiec, wzieti bez zmatku; a toho jim má věřeno býti. Ale jini waickni musie na kuti ptlsahati se unatkem, tak jakož žaloba záleží, Tak žaloba . býti: »Ondřej z Sak žaluje na Ktiže z Rud, že když Jan z Suché učinil jemu akodu swú moci bezprávně . jeho děd. w Sakách, a ta škoda na koniech, na rozličných střieberných klanu- dech a na rozličné,» dornowitém nábytce za sto bkiwen Atiebra; a on tu akodu ot něho ptijena i žiwe: mluwiliť co proti tomu, prosit práva.. A tak jinak měni, jakž se komu zdá podlé jeho prima. 27. Žaloba ze škody na dědině. »Jan z Prahy žaluje na Petra z Týnce, že kázal moct swů Janovi otnikudž učiniti jemu škodu bezpréamě na jeho děd'. w Zahoti, nebo na králově Wilda- .wč českého dědině w Praze, když se tu byl ptihodil.« A tu škodu polož, na čemž chutě, jakžť jest třeba, neb jakž twit pravda zálež(. A w těj žalobu nic ne- zmatečného býti, lečby řečník žaluje se dekami se delil, a strana, nebo tečnIk strany, žádal desk čtenie, aneb žehy škody nebyly opowédieny. 28. Uměnie w žalobách. W těch we waech žalobách nenie jiného uměnie, než kdež jest třeba k řeč- triku se utéci, tent swa mzdu vezme, žalobu sun., vždy wiece lži než pravdy; a to jest jisté z obyčeje pohanského, kdež jsi; práva nalezena k libosti, ale ne ku pravdě, a tak i dnes trojí do proměny panské. 29. O položení roku k newiné. Po těch po všech žalobách, když již projdi, na Adé, a k newině se pobiti pohnaný proti péwodowi, rok bude dAn ku přisale, na pravé malé neb weliké roky, jakž se přihodí. A na tom roce straně obě, tak dobře pohnany, jako péntod, mají se svit opowědi postaviti u primy, ač bude, u vratech králových na hradě, kdež ůtedulci menal budu ; a tu se i jménem swým , i otkuď, i proti komu jménem a otkuď, opowédieti. Pakli primy nebude, ale do kaple jiti na Si. královu, a lu státi před útedniky a před oltářem, a z prima napoAnati. A jakž tu aledMci po