diff options
Diffstat (limited to 'newocr_co_jest_obec.txt')
| -rw-r--r-- | newocr_co_jest_obec.txt | 975 |
1 files changed, 975 insertions, 0 deletions
diff --git a/newocr_co_jest_obec.txt b/newocr_co_jest_obec.txt new file mode 100644 index 0000000..cd9f220 --- /dev/null +++ b/newocr_co_jest_obec.txt @@ -0,0 +1,975 @@ +7. CO JEST OBEC? + +(Pražské Novinyzň. 8. 12. 10. 22. listopadu, 13. 17. 20. 2-1. 27. 32. +prosince r. 1846, č. 80 už 88. 90. 91. 07117) 103. s, 357. 861. 305. +373. 1371—4378. —l()l.———-l02. 405. »l—Ol). 415. 411). 433,3.— „J.P.-l.) + +V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých +utvářelo se jinak v městech a jinak v obcích vesnických. +V městech králských veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purkmistrů a zkoušených radů magistrátníeh, do- +sazených zemskou vládou ve srozumění se soudem appe- +lačním, ale správa jmění obecního,.i pokud v něm ještě +zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla ochromena +stálou ingercncí gubernia a úřadu podkomořského. Na ven- +kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti +vykonávajíce samy moc soudní a politickou netoliko že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujíce +rychtáře a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto +osob i vlastní majetek obecní. V pozdějších letech přidru- +žila se k tomu rozsáhlá ingerence tehdejších úřadů kraj- +ských. Zrušení svazku poddanského (r. 1781) a spojené +s ním sestátnění veškerého konání spravedlnosti a správy +politické způsobilo převrat v dosavadní organisaci obcí. +Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými & obcemi venkov— +skými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlenky +pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí +nejen z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování + +Karel Havlíček: Co jest obec? 127 +moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, +1895. I. 47-48.) K. Havlíček v článku níže otištěném +hleděl ukázati, co by se 2 obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti; kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnějších, vše- +obecnějších a důležitějšíchc. + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval +a všeliká místa a mistečka navštívil, a pak odpovědíti +měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest +místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest +num ero, v jednom domě bydli rychtář, v jednom +servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.e: +Nic víc? - Nic. - A proč tedy jsou ty domy acha- +lupy pohromadě? - Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly. + +To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak +není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, +v jedné obci, v jedné společnosti, ale nepomyslí ane- +vědí proč a nač. Nespácháme křivdu, řekneme-li, že +snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, +proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa- +motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom +museli pochybovati o důstojnosti lidské, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co +člověk bud dělá neb s sebou dělati nechá, nevěda +proč a zač. + +Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše- +likého vědomí, bez vzájemnosti není ještě obec, anej- +lepší příklad takové společnosti vidíme při stádě, které +hnáno jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu +http://www.newocr.com/ + +128 Karel Havlíček: + +ve společnosti žije, přece žádných výhod z toho ne- +užívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno dru- +hému jen pastvy užírá a překáží. Nemůže se tedy +stádo nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo- +máhá, proto že nemají společného účele svého. Tak +též by se obci nazývati neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překáže- +jíce & škodíce, aneb aspoň žádného šlechetného vyš- +šího společného účele nemajíce. Proto jest obec, jest +společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, +Spojené síly dokázaly: pásti se ale může každé zvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po- +hodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které +nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my +jim sami nerozumíme: při mravencích a včelách. Tu +nejlépe poznati můžeme užitek pravé obce, pravé spo- +lečnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou tak“ +maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by +bez obecného společenského zřízení ani obstáti ne- +mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa- +mého člověka převyšují, který často dokonce osamot- +něle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často- +kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb z ne- +tečnosti Všeliké povinnosti a výhody občanské, jak +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a +na překážku bývá? + +Na dvou velikých hlavních základech vystaven +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 129 +jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: +hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost +(poněvadž se již u nás láska béře jen ve smyslu se- +xuálním) & užitek, a stavíme náklonnost jen ho- +noris gratia na první místo, neboť v opravdivém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stává. Cokoli +člověk dělá, činí bud' z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné +činiti může z náklonnosti, a komu všechno, co z ná- +klonnosti učinil, užitečné jest. + +Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, +při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon- +nosti). Co jest vlastně egoismus (soběctví), přetěžké +to určení, a nižádná lidská moc udati nemůže při +jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav- +ností. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej- +špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnějších po- +hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem +platiti ža zlý! + +A proto by nebylo dobře snovati základy veřej- +ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, +z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobě- +ckých chytráků, vydávajících se za nezištně obětovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá +obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž +se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví + +1) Schiller, Johann ChristOph Friedrich, německý básník žil +v 1. 1759-1805. + +Havlíček: Politické spisy I. 9 +http://www.newocr.com/ + +130 Karel Havlíček: +mnohem tíž provésti da, ačkoli i tu máme mnohé +ošklivé příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za- +ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To +jest každý jednotlivec musí z toho užitek míti, že +v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec +jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím,že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, které by sie jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto pe- +vínnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ztoho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe- +reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším.) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím +více se obec drží té zásady, tím dokonalejší jest.! + +Aby nám nikdo zle nerozuměl, musime dol žití, +že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), +nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou +a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec +sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec +státi a zkvetati patriotismem a jinými dob rov o l- +nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musí, že +by takový základ při známé povaze lidského ducha +jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebeZpečný býti +musel. + +Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednoho neb ně- +kolika málo osob, sice by přestala býti Společností. +Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu +sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý +oud té společnosti stejné obtíže nesl, t. j. stejně +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 131 +k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom +poměru užíval společných výhod a užitků, vjakém +poměru nese Společné obtíže, totiž aby ten, kdo více +přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest +společnost založena na nespravedlivosti.1 +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přispívá +k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo +prací svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře- +čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí +i větší obtíže nésti k obecnému dobrufDřai-mo aneb +Zp 0 lodarm o užívati všelikých vý od a užitků na +cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného +člověka, jest bud' lupičství aneb nectné darmochlebstýí: +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šiřea +určitěji vypisovali, udávajíce rozličné Způsoby tako- +vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků +soudný a přemýšlející čtenář sám si je zajisté po- +myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo- +věd na Všechno, cokoli se o aristokratii, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. \'-. Každé zřízení obce +jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a oud +požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá- +sluhy, jest nehodný oud obce, buď si on v jakémkoli +stavu a v jakékoli důstojnosti: neboť takový oud jest +k obtížnosti ostatním, ne však ku prOSpěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost takového soběckého +9% +http://www.newocr.com/ + +132 Karel Havlíček: + +ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá +od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž. +nenesa přiměřené obtížnosti obecní, ještě sám bud' celé- +obci aneb jednotlivým oudům obtížnosti činí, & nepo- +máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů +ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé- +obce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité,. +a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčejnějších, +všeobecnějších a důležitějších účelech obce promluvíme. + +Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde +rozličné oučele obce bez ohledu na naši skutečnost, +neboť jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém +přemýšlení a rozjímání vyjíti od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas honiti, jak praví náš Ko- +menský') velmi trefně v Labyrintu Světa. + +Především zde musíme pozornost na jednu sice +nahodilou, ale předůležitou okolnost obrátiti, a sice- +na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně +po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž se v ní +zrodili, a tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk + +1) Jan Amos Komenský žil v l. 1592-1670. Byl jeden Zpřed- +ních členů Jednoty českých bratři a zakladatelem novověkého škol- +ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: »Labyrint světa a ráj srdce, +složený r. 1623 a pOprvé vydaný r. 1631. Pěkné a stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Komenském nalezneš v Ottově Slovníku Na- +učném. XIV. 618 ad. +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 133 +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky +celé zřízení jeji zná, a právě proto přistupuje, že se +mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá- +kony & účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži- +tečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +k obci, a žijíce v ní jen proto, že se tam narodili, +neznají obyčejně (nemyšlíme, že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zákony)její, +a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, +nýbrž vlastně nábytke m obce. Neboť zrovna tak, +jako almara postavená k pohodlí mému v mém po- +koji nemůž býti nazvána obyvatelem mého pokoje, +proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž +pouze k mému prospěchu: zrovna tak obyvatel obce, +neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben- +ství dále vysvětlovati nemůžeme: každý však sám +nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznající účele & zřízení (zákony) obce +své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti své po- +vinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková ne- +vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě +celé obce (ovšem ivšech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou následky té nevědomosti +známy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinák +v privatním životě svědomité, kteří by žádným způ- +sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. +http://www.newocr.com/ + +134 Karel Havlíček: + +Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a +vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké +se tu často dějí podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se +dani předepsané, tu uplácením, tu zas přijímáním +úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého +způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu +cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta- +kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné +nejsou. Kdož by se ku př. styděl říci, že kouří pašo- +van'ý tabák? + +ze_Duch občanský, občanské smýšlení- +chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě +obecní žádného podílu a hlasu nemají, o zřízení a +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejné a všem. +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena- +hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu- +telně zapotřebí, nevlda náležitého spojení mezi obtí- +žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béře, +poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně +na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div +pravím, že se občan takovou obec co nějakou obtíž +považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne- +vlídností a nespravedlivostí ouřednickou (za niž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného ne- +přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní +jedná, nemoha mocí, aSpoň lstivě a podvodně?l Tak +se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně +v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh a +příjmů, obecné správy držán jest, tentýž lid naučípo- +http://www.newocr.com/ + +Co jcst obec? 135 +važovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž cizé a +sice jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své +sprostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, +že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na- +hlížeti nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marní darmochlebové žijící z cizí práce, +neboť taková nesprřvedlivá obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří +o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece +však zjevně nevidí, jakou cestou příjmy obecné jdou +na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné jest), +i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy ne- +důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého +zkracuje obec ajejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodníckou aneb aspoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvím. To však málo kdo po- +váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jiní zas vydání její zvětšují, konajíce +jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko- +nečně ze všeho pojíti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po- +dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. +http://www.newocr.com/ + +136 Karel Havlíček: + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto +počínání? Žádný nepováží, že při všem svém podvodu +přece vlastně tolik daně platí, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik daní, kolik na vydání svá zapotřebí +má. Ošidíš-li ji při'jedné dani o několik zlatých ročně, +musí ti zas jinou novou daň uložití, neboť bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivější ji za tebe za- +platí, a tak přece z podskoku svého užitek máš? +ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž +(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš-li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou +jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme, +uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do +roka bud' nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, apak co zvláštní daň, daň nepoctivostí +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od- +cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili +patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na- +hlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po- +vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha +občanského nikdo pro všeobecnost nic nepodnikne nad +svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, +co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 137 +Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi +prací s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. +Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak +lehce se neuchytí při úředníku převrácené mínění, že +svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, +za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, +a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce' +se proti ní popuditi dají, a nakloněni jsou kvzbouření. +Obec sama nikdy zkvétati nemůže, a vždy pozadu +zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne- +bezpečnosti. + +ŠZcela jinak stoji obec, ve které občan sám své +povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se +všechno přede všemiaveřejnějedná, & kde každý sám +v řízení obce jisté přiměřené má účastenství. Tam +panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství +s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek béře. Každý věda, že co obci náleží, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postavení svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani nepoctivostí, aniž jakým +jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec sílena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a +zas každý nahlížeje výhody & užitek obce své, naučí +se jí si vážiti, a požívaje v ní mnohonácterého dobra, +miluje ji, jest jí s duší oddán, obětuje se pro niv čas +http://www.newocr.com/ + +138 Karel Havlíček: +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patrio- +tismus, vlastenectví. + +Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě ne- +může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými +a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja- +kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti +a k němu směřovati může. + +Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná. +Účel obce musí býti napomáhati, by každý její občan +skrze obec účele svého člověčenského snadněji a co +možná neidokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom jed- +notliví oudové její mají každý účel svůj, tojest, obec +jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto +poslední již vícekrát tvrzeno, ba v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve +mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko +viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by +mu lépe bylo o samotě žíti. Když ale obec sama občana. +pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on +do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se +vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije +pro jiné. + +Má-li se však zevrubnějí udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteréž jsou jí- +stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž +http://www.newocr.com/ + +(;0 jest obec? 139 +ma poskytovati občanům svým co možná nejvíce bez- +pečností proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p o krok), +neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby +svobo'd u jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tím dokona- +lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne- +podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů +dobré obce něco obšírněji podotknouti. + +Jistota. Jsouť věci na světě škodlivé a uži- +tečné. Slova tato jsou arci každému pochopitelná +a dodáváme jen tolik, že je zde béřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škodlivosti +klademe i nemravné a zlé. Skoro všelikému škodli- +vému na světě můžeme se bud' uh nouti, aneb pakli +se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej- +více bud' zastaviti, neb umírniti aneb aspoň na- +hraditi. + +Škoditi nám mohou bud j iní lidé, bud' my sami +sobě, bud' os ud. Jiní lidé nám škodí bud' násilím, +bud lstí. My sami sobě škodíme obyčejně 2 ne- +rozumu a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- +vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhodou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajíc +porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární) +ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně +s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně +ned ůstatkem přirozeným ku př. mrzáctvím, +nemocí, slabotou, stářím, blbostí atd. +http://www.newocr.com/ + +140 Karel Havlíček: + +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký +oučel a všeliká povinnost obce. + +Proti všelikým těmto škodám má nám obec co +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávati: obec +má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá- +niti, aneb aspoň dle možnosti zastaviti, umírniti aneb +nahraditi. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelskému odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl & neměl, bud' si to již utiskování jakékoli; a +proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, +proto jsou v obci úřadové, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím méně ouřadové +sami koho utiskovati mají, neboť jak písmo praví: +když sůl nebude slaná, čím budeme so- +litiPa Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- +ným škůdcům občany své hájiti, podvod bud' již +dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty +škůdce takové ve strachu držeti, je pilně vyhledavati, +k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň +trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou +náhradu buď obci za výlohy, bud' těm, kterým uško- +dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti +nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. + +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obec sama +(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, +je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovati má, +snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než +http://www.newocr.com/ + +(Jo jest obec? 141 +k čemu určeny jsou aneb všelijakým jiným spůsobem, +jak zde nesnadno jest vypočítávati. + +Rovněž proti škodám, které by si kdo sám z ne- +rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. +spůsobíti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se +svoboda bez potřeby neobmczovala, neboť člověku +jinák za rozumného a dOSpělého uznanému svobodno +býti musí, pakliže chce í samému sobě uškoditi jakým- +koli spůsobem, jenom když výslovné povinnosti své +tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- +škodí + +Bezpečnost ta & jistota proti všelikým škodám, +které od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +poskytují obyčejně obce nejstarostlivějí, a zvláštní +úřadové ustanoveni bývají veřejné bezpečnosti, ačkoli +tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro- +spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli +velmi draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel +občanům tak neuškodíl, jak jim škodí výlohy tak +velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně +velmi málo obce občanům svým prospívají. + +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá- +vají obce občanům svým pražádné jistoty, a podávají-li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a +jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka +občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, +a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější +vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré +s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule- + +riti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých +http://www.newocr.com/ + +142 Karel Havlíček: + +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších podporovány +bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud +svůj (aspoň z části) říditi, neměl by 'pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím méně člověk za- +visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu svého: tím skvěleji objevuje se ve +své důstojnosti.? právě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvislým od +náhody; neboť kde ovšem nepostačí síly jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených. +Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojené síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu, +kteráž by každého jednotlivého zahubila< ani neucítí +mnozí, když'ji všichni Společně ponesoua-s) + +Divno jest věru, že právě tato stržTnlÉa v obci až +iposud téměř zcela zanedbána byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jiného člo- +věka, béře v ní účastenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohromady) necítí pražádné útrpnosti, chladně +vidí občany své hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci p'riSpívál.> Jest to věru podivné zablouzení +ducha lidského. + +Am o chude, o mrzaky, nemocne atd. nepecme +obe'qLÍstát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo- +lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) +rozstříkají se na tuze malé částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. Hospitály (t. j. úto- +čiště pro churavé & mrzáky) domy chudých, si- +rotčince, ústavy pro slepé, hluché, němé, +http://www.newocr.com/ + +Co jcst obec? 143 +nemo cnice, blázince atd. jsou obyčejně jen ne- +důstatečné, a kromě toho se jen zřídka od obce vy- +držují. Též o sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhé jméno, aneb +jim často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- +mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých +(ouředníků), poněvadž otcové jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kdo po celý život +znamenité daně platí, ale často málo co neb pranic za +to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než +služebník obce, jenž za svou práci placen jest. + +I za našich osvícených časů vidíme občany (a +to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) +hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce? +Žebrati též vidíme občany ve všech obcích, jakožto +„patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude +mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné +neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za- +nechávajíce je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodilé pomoci dobrých MŠ + +Jmenovitě to také jest v e politování hodná, co +se'děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tuť vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +co nějakou dobrou Spekulací zavedly a drží, tak své +záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od +jednotlivých, jmění své pojišťujících, učiněných, po vý- +platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů- +stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí +http://www.newocr.com/ + +144 Karel Havlíček: + +spoluobčana svého zisk míti směl? aby ještě za strach +před živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? - Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji +a více slušno, aby sama obec převzala všeliké tyto +asekurace & bez užitku je zastávala, a aby nikoho +z občanů nevylučujic všclíké škody jednotlivcům od +živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě- +řeném rozměru rozvrhovala! Tak by se nejlevněji a +zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejplatněji po- +jistiti mohli jednotlivci proti všelikým náhodným ško- +dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé +zemi spůsobené spočítaly by se, a každý občan by na +tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, +kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. + +I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud +sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a +nemravných zkaženy nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková .do- +hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádati. + +Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých +ohledech, věc nad míru těžká a obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikému v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhověti nemohla, +kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce +nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi +málo jistoty podávají občanům. + +Pokrok. Podávají-li ale obce občanům svým +málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 145 +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno- +tlivec určení má patrné, aby vždy dále se zvelebovali +ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost +dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom +když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; +a to sice vzdělanosti ducha i srdce. + +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění, +průmyslu atd., a pokroku ve všelikém takovém dotýče, +tut' především patrno jest, že sám jednotlivý člověk +málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle- +žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- +učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti +obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích +občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu +jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě- +láván, připravován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář- +ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek +dávala, & nic nebylo nadarmo. + +Vzdělání mravné (tak zvaný charakter) musí +každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy- +chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavní základ +celého svého smýšlení mravního béře člověk z dětin- +ství, bud od rodičů aneb odjiných, kteří u něho místo +rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných +naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po- +dati než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. +Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti, +aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb- +ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání + +l-Iavlíčck: Politické Spisy [. 10 +http://www.newocr.com/ + +146 Karel Havlíček: + +ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání +mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po- +važovati co hlavní úkol svůj, & hlavně síly i náklad +svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první +a nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé +obce. + +Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné +strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péčí, jaké +mu obyčejně věnuji obce, považujíce, Bůh ví z jaké +převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se +jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu +leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou +a škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný +stav všech takových obcí a nedůstatek občanského +smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání +na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího +na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe +nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. +Pokavad učitelové považováni zůstanou co nižší úředníci +obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto- +vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvésti. + +Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep- +šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým +vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky +do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě +duševní zdržovati chtěla? Tohot' zajisté žádná obec +neučiní. + +NaOpak jest svatá povinnost každé obce, státi +vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok +v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 147 +učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co +možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma +opakovala. A také Opravdu dobré 0 blaho občanů svých +dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích +zemí, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýkání +se občanů svých 5 cizozemskem dopouští všelikou za- +hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz- +manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tim +snadnější, jistějšíalepší pokrok. Vždyť se dobrá obec +nemusí báti zhoubného a škodlivého v'plyvu z cizo- +zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, +a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb +jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich +bažiti nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma- +tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti +všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost„ když se množství drahých kurýrů často v tak +nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +psani po poště za několik krejcarů od soukromé osoby +k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které +zemi velmi draze přijdou nepřinášejíceji kromě trochy +dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +věčného, ohromného, domácího úředního dOpisováni, +popisování, zapisování, rozpisování, Opisování (jisto +jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady +tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust +na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne- +počítajic ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim + +lO' +http://www.newocr.com/ + +148 Karel Havlíček: + +již ani mnoho času nezbývá platnějši věci, jako-jsou +potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy +a t. p. Opatřiti. + +SV 0 b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž. +přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec +bez potřeby do osobních záležitosti občanů svých ne- +michala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná- +leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křivdě +nebyly atd., což' všechno vypočítati zde nemůžeme. +Hlavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré- +ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. + +Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem +rozloučiti, nepodotknouce ničeho o m e nší obci t. j., +obcích vesnických a městských, kteréžto co menší +společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími +státy. Velmi mnoho .ze všeho tcho, co o státu platí,. +io těchto obcích rozuměti se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, pokrok, hlavní stránka„ +kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým +prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití +sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci. +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské, +cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži- +vota, následky dobré spojených sil velmi +často prakticky se objeví. Jak často musí soused po- +moci svého souseda užíti, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepiral. + +Ačkoli zřízení a stav obci v naší vlasti daleko- +ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti,. +přece i tu se naskytá často dosti příležitosti žehnati. +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 149 +pt'OSpěCh společenského života, aneb aspoň si v ýh o d y +jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více +mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím +koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého +školního vycvičeni. A tak jest v každé i nepatrné obci, +v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, +jenom když někdo o povzbuzení dbá. + +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme-lí, +že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého +státu ve vyšších stUpních. Neboť se ústavy vyšší v státu +zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy municipální. Více zajisté záležeti musí občanu +jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb +vesnici) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +na tom, jak se ve státu celém hOSpodaří. Ita okolnost +při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý +stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně- +kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý +ale skoro, byť isebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud' příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ra v div á dobrá +činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a +nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskytá zvlášť +některým stavům dle jejich Společenského postavení +příležitostí k ušlechťováni obcí jako ku př. kněžím, +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so- +becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného +dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osvi- +cených moudrých a činných lidi pohromadě, a tím + +(soma +i.? + +C'- “vf s +30 + +A.,. +http://www.newocr.com/ + +150 Karel Havlíček: +blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého +přímý vplyv na záležitosti obecní. + +Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu +větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak +přísné dohlídce podrobeny, aby svobodněji mohly +ijmění své vynakládati a vůbec se dále vyvinovati, +aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez +cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří- +ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. +Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působiti ním kdo- +brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý- +šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím +učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž +obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, +teprva nabyly možnosti Opatřiti dětem svým moudrého +a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za +100-300 zl. v. č.') ročních důchodů at“ obec nežádá +učeného učitele. + +Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si +ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby +si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy +samy zakládaly Společně, nemají-li jich; kdyby se spo- +lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní +v Uhřích mnohé obce činí);") 'kdyby společně v čas + +100 zl. stř.= 210 kor. + +300 zl. stř. = 630 kor. + +7) Poddanské nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem + +z 1. listopadu 1781. Vykupování z roboty fedroval již před tímto +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 151 +zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení +některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích společně. +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby- +čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou +k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby +i místo dosavadních kalužin, jam, dir, kOpečků atd. +ve vsi samé raději pořádek Spůsobili, čistě si cesty,. +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí„ +urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha +a pravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá to jen +zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby +naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle- +dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne- +dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby +měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém +přec jako ku př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- +leni nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač- +koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se +rokem Raab, vrchní ředitel 'všech korunních i bývalých jesuitských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne- +volnictví aroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodá jim dvorská +stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve- +dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchody.< +V duchu návrhu Raabova působila vláda. Za Leopolda II. (r. 1791) +vláda starala se o vykupování zrobot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjela se o neochotu šlechty. R. 1846 církulářem c. k. +zemské správyvČechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce podporovati. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 1848. (Kaizl J. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba II.) +http://www.newocr.com/ + +152 Karel Havlíček: Co jest obec? + +cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži- +tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu- +nálního duchu než ve městech. + +Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší +stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás +opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim +k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na- +stanou vlasti naší & nám nové blahé časy. + +H. B. +http://www.newocr.com/ |