diff options
| -rw-r--r-- | .gitignore | 2 | ||||
| -rw-r--r-- | co_je_obec.rst | 391 | ||||
| -rw-r--r-- | cojestobec.txt | 1036 | ||||
| -rw-r--r-- | newocr_co_jest_obec.txt | 975 |
4 files changed, 2404 insertions, 0 deletions
diff --git a/.gitignore b/.gitignore new file mode 100644 index 0000000..5a25230 --- /dev/null +++ b/.gitignore @@ -0,0 +1,2 @@ +*.pdf +*.tiff diff --git a/co_je_obec.rst b/co_je_obec.rst new file mode 100644 index 0000000..3ff4c57 --- /dev/null +++ b/co_je_obec.rst @@ -0,0 +1,391 @@ +Co jest obec? [*]_ +================== + +V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých utvářelo se +jinak v městech a jinak v obcích vesnických. V městech králských +veřejná správa pozvolna se dostala do rukou purkmistrů +a zkoušených radů magistrátních, dosazených zemskou vládou ve +srozumění se soudem appelačním, ale správa jmění obecního, +i pokud v něm ještě zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla +ochromena stálou ingerencí gubernia a úřadu podkomořského. Na +venkově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti +vykonávajíce samy moc soudní a politickou netoliko že nebyly +podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujíce rychtáře +a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto osob i vlastní +majetek obecní. V pozdějších letech přidružila se k tomu rozsáhlá +ingerence tehdejších úřadů krajských. Zrušení svazku poddanského +(r. 1781) a spojené s ním zestátnění veškerého konání +spravedlnosti a správy politické způsobilo převrat v dosavadní +organisaci obcí. Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi +venkovskými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlénky +pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí nejen +z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování moci státní. +(Pražák J. Rakouské právo ústavní. V Praze, 1895. I. 47-48.) K. +Havlíček v článku níže otištěném hleděl ukázati, co by se z obcí +za stísněných poměrů tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci +lidé opravdoví, kteří by si byli vědomi účelů obce +„obyčejnějších, všeobecnějších a důležitějších“. [#]_ + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval a všeliká místa +a místečka navštívil, a pak odpovědíti měl na tuto otázku, musel +by asi říci: „Obec jest místo plotem ohrazené, nad každými dveřmi +jest *numero*, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom *servus*, +v jednom slouha a v prostředku je louže.“ Nic víc? — Nic. — +A proč tedy jsou ty domy a chalupy pohromadě? — Nevím věru, leda +snad proto, aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti +mohly. — — + +To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak není. Lidé jsou +pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, v jedné obci, v jedné +společnosti, ale nepomyslí a nevědí proč a nač. Nespácháme +křivdu, řekneme-li, že snad z tisíce jednomu z našich krajanů +nenapadlo, proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedí každý člověk a každá rodina sama o samotě od +ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom museli pochybovati +o důstojnosti lidské, kdybychom náležitě a přísně vypočítávali +a považovati chtěli, co člověk buď dělá neb s sebou dělati nechá, +nevěda proč a zač. + +Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze všelikého vědomí, bez +vzájemnosti není ještě obec, a nejlepší příklad takové +společnosti vidíme při stádě, které hnáno jsouc kamkoli od +pastýře svého, ačkoli opravdu ve společnosti žije, přece žádných +výhod z toho neužívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno +druhému jen pastvy užírá a překáží. Nemůže se tedy stádo nazvati +obcí, proto že jeden úd druhému nepomáhá, proto že nemají +společného účele svého. Tak též by se obcí nazývati neměla +vesnice neb městečko, kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko +sobě překážejíce a škodíce, aneb aspoň žádného šlechetného +vyššího společného účele nemajíce. Proto jest obec, jest +společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, spojené síly +dokázaly: pásti se ale může každé zvíře samo, k tomu nepotřebí +stáda. Stádo jest jenom pro pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má +býti pro pohodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které nerozumnými +jmenujeme, bezpochyby proto, že my jim sami nerozumíme: při +mravencích a včelách. Tu nejlépe poznati můžeme užitek pravé +obce, pravé společnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou +tak maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by bez +obecného společenského zřízení ani obstáti nemohli, tak velice +již do jejich přirozenosti vložen jest pud obecenský, +společenský. V tom ohledu tedy i samého člověka převyšují, který +často dokonce osamotněle žije, neznaje ani dobrodiní +společenských svazků. A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, +jak častokráte jej vidíme zanedbávati buď úmyslně neb +z netečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak často +ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a na překážku bývá? + +---- + +Na dvou velikých hlavních základech vystaveni jest veškeren +lidský svět, Schiller jej jmenoval: *hlad* a *lásku*, my je +pojmenujeme: *náklonnost* (poněvadž se již u nás láska béře jen ve +smyslu sexuálním) a *užitek*, a stavíme náklonnost jen *honoris +gratia* na první místo, neboť v opravdivém světě skoro vždy na něm +užitek (hlad) stává. Cokoli člověk dělá, činí buď z náklonnosti +neb pro užitek (leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné činiti může +z náklonnosti, a komu všechno, co z náklonnosti učinil, užitečné +jest. + +Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, při egoismu (pro +užitek) a při mravnosti (z náklonnosti). Co jest vlastně egoismus +(soběctví), přetěžké to určení, a nižádná lidská moc udati nemůže +při jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mravností. Člověk +může nejkrásnější činy vykonati z nejšpinavějších, +z nejzištnějších a nejnemravnějších pohnůtek, a naopak dobrý +úmysl může před světem platiti za zlý! + +A proto by nebylo dobře snovati základy veřejného zřízení obce na +pouhé náklonnosti, na mravnosti, z té příčiny, že lidský +bystrozrak dobře provedené pokrytectví proniknouti nemůže, a tedy +by od soběckých chytráků, vydávajících se za nezištné obětovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá obec, jest +výhradně založena na náklonnosti, poněvadž se v ní, jakožto vždy +pohromadě žijící, pokrytectví mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu +máme mnohé ošklivé příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen založena na *užitku* +a sice na užitku všeobecném. To jest každý jednotlivec musí +z toho užitek míti, že v obci žije, sice jest tato obec špatná. +Každá obec jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem se zavazuje, +které by sic jinak (jako pouhý člověk osamělý aneb v rodině +živoucí) neměl, a k těmto povinnostem zavazuje se dobrovolně jen +proto, že z toho spolku, od té obce za to větší užitek očekává. +(Nebereme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším.) V obci platiti +musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím více se obec drží té +zásady, tím dokonalejší jest. + +Aby nám nikdo zle nerozuměl, musíme doložiti, že náklonnost, +obětavost atd. (co se patriotismus zove), nikterak z obce +nevylučujeme, tyto vždy v obci budou a býti musí, ale jenom že +nahodile a tak, aby obec sama na nich založena nebyla, aby +nechtěla obec státi a vzkvétati patriotismem a jinými +*dobrovolnými* skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musí, že by +takový základ při známé povaze lidského ducha jen slabý +a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti musel. + +---- + +Samo sebou se již rozumí, že nemůže býti žádná obec jenom +k prospěchu (pro užitek) jednoho neb několika málo osob, sice by +přestala býti společností. Když se jakákoli společnost +a k jakémukoli oučelu sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý +jednotlivý oud té společnosti stejné obtíže nesl, t.j. stejně +k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně při každém +spolku býti musí, aby každý oud v tom poměru užíval společných +výhod a užitků, v jakém poměru nese společné obtíže, totiž aby +ten, kdo více přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice +jest společnost založena na nespravedlivosti. + +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest společnost. +I v obci tedy má ten, kdo více přispívá k obecnímu dobru, buď si +to penězi (daněmi) nebo prací svou, aneb jiným jakýmkoli +způsobem, větší podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně +řečeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí i větší +obtíže nésti k obecnému dobru: *Darmo* aneb *zpolodarmo* užívati +všelikých výhod a užitků na cizí útraty a na cizí obtíž jest +nedůstojno čestného člověka, jest buď lupičství aneb nectné +darmochlebství. + +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šíře a určitěji +vypisovali, udávajíce rozličné způsoby takových proti pravému +oučelu obce čelících poklesků; soudný a přemýšlející čtenář sám +si je zajisté pomyslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme +však toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpověď na +všechno, cokoli se o aristokratii, demokratii, monarchii atd. +obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce jest dobré, kde se nadřečený +spravedlivý poměr zásluh a výhod každého jednotlivého ouda +shledává, a oud požívající v obci výhod větších, než jsou jeho +zásluhy, jest nehodný oud obce, buď si on v jakémkoli stavu +a v jakékoli důstojnosti: neboť takový oud jest k obtížnosti +ostatním, ne však ku prospěchu jejich. Rozumí se samo, že +nehodnost takového sobeckého ouda a jeho škodlivost tím větší +jest, čím výše v ober samé stojí t.j. čím více a čím větších +výhod užívá od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž nenesa přiměřené +obtížnosti obecní, ještě sám buď celé obci aneb jednotlivým oudům +obtížnosti činí, a nepomáhaje dle povinnosti své k dosažení +obecních oučelů ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takoví +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé obce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité, a každá obec může +si dle všeobecné vůle oudů svých jiné oučele vytknouti : my zde +jenom o obyčejnějších, všeobecnějších a důležitějších účelech +obce promluvíme. + +---- + +Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde rozličné oučele obce +bez ohledu na naši skutečnost,, neboť jsme již dávno přesvědčeni, +že se má při každém přemýšlení a rozjímání vyjíti od něčeho +skutečného, ne pak ve větru *ideas honiti*, jak praví náš +Komenský velmi trefně v Labyrintu světa. — + +Především zde musíme pozornost na jednu sice nahodilou, ale +předůležitou okolnost obrátiti, a sice na tu, že jsme do obce, ve +které žijeme, dobrovolně a po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž +se v ní zrodili, a tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky celé zřízení +její zná, a právě proto přistupuje, že se mu toto zřízení a tyto +ústavy zalíbily, že souhlasí s jeho smýšlením. Takový pak oud +obce, znaje zákony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy +užitečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně k obci, +a žijíce v ní jen proto, že se tam narodili, neznají obyčejně +(nemyslíme, že by tak vždy býti muselo) ani oučele obce své, ani +zřízení (zákony) její, a takové občany neměli bychom ani občany +nazývati, nýbrž vlastně *nábytkem* obce. Neboť zrovna tak, jako +almara postavená k pohodlí mému v mém pokoji nemůže býti nazvána +obyvatelem mého pokoje, proto že tam stojí nevědomky, a ne +k svému, nýbrž pouze k mému prospěchu : zrovna tak obyvatel obce, +neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a samovolně +k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, a není také oud, nýbrž +nábytek obce. Toto podobenství dále vysvětlovati nemůžeme: každý +však sám nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznající účele a zřízení (zákony) obce své, nevědoucí, co +se v ní děje, jak se řídí, nechápající celé ústrojí její, nemůže +také ani dobře znáti své povinnosti, tak jako ani svých práv +nezná. Taková nevědomost a slepota občanů jest však k.největší +škodě celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou následky té nevědomosti známy ze zkušenosti. +Jak často vidíme muže jinak v privátním životě svědomité, kteří +by žádným způsobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. Patřme na +veřejné stavby, na silnice, železnice, na pachty, odvody +k veřejným zemským potřebám a vůbec na všechno, co obec na své +útraty koná, jaké se tu často dějí podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se dani předepsané, tu +uplácením, tu zas přijímáním úplatků, tu špatnou prací atd. atd., +nejeden dle svého způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom +ohledu cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že takové +podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné nejsou. Kdož by se +kupř. styděl říci, že kouří pašovaný tabák? + +---- + +*Duch občanský, občanské smýšlení* chybí v takových obcích, ve +kterých občané ve správě obecní žádného podílu a hlasu nemají, +o zřízení a účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nenahlížeje, kterak +i jeho oběti k udržení celku nevyhnutelně zapotřebí, nevida +náležitého spojení mezi obtížemi, které pro obec nese, a užitky, +jaké od ní béře, poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) +patrně na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div pravím, +že se občan takovou obec co nějakou obtíž považovati naučí, +a potvrzen ještě v mínění svém nevlídností a nespravedlivostí +ouřednickou (za niž arci obec vždy nemůže), konečně obec za +zjevného nepřítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní +jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodně?! Tak se tedy +v takových obcích, ve kterých lid úmyslně v nevědomosti obecného +zřízení, obecných výloh a příjmů, obecné správy držán jest, +tentýž lid naučí považovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž +cizé a sice jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své +sprostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; platiti +daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, že on chudší dává +bohatšímu, jelikož nenahlíží a nahlížeti nemůže, že tyto daně +vlastně dává jen sám sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci +máme na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý takové +užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, kde nejsou marní +darmochlebové žijící z cizí práce, neboť taková nespravedlivá +obec jest arci škůdnice mnohých občanů.) + +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří o takovýchto věcech +dobré nahlídnutí mají, přece však zjevně nevidí, jakou cestou +příjmy obecné jdou na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se +všechno dobře, moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné +jest), i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy +nedůvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost zmocní se +všech stavů, každý dle postavení svého zkracuje obec a její +jmění, ten nesvědomitým placením dané, onen podvodnickou aneb +aspoň nedbalou službou, jiný zas patrným zlodějstvím. To však +málo kdo pováží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. +Neboť když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jiní zas vydání její zvětšují, konajíce jí +špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho konečně ze všeho pojiti +může? Jen špatný stav obce, totiž že nemůže tak mnoho prospěšného +občanům podávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto počínání? Žádný +nepováží, že při všem svém podvodu přece vlastně tolik daně +platí, jako by platil bez něho. Obec vypíše tolik daní, kolik na +vydání svá zapotřebí má. Ošidíš-li ji při jedné dani o několik +zlatých ročně, musí ti zas jinou novou daň uložiti, neboť bez +těch peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, že přece ty +dani ujdeš, a jiný poctivější ji za tebe zaplatí, a tak přece +z podskoku svého užitek máš? Ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný +člověk držeti nemá za nejdokonalejšího a nejctnostnějšího, tak by +se rovněž (z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš-li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou jiní, +jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe přece padne větší +škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce také ty nahraditi musíš. +Obci peníze nerostou, a co má, má od tebe a tvých spoluobčanu, co +se jí uzme, uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do roka bud nepoctivostí +neb nedbalostí přivedena bývá, spočítati, a pak co zvláštní daň, +*daň nepoctivosti* na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se +tak odcizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili patrně +a pochopitelně škodlivost jednání svého nahlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané povinnosti své +nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha občanského nikdo pro +všeobecnost nic nepodnikne nad svou povinnost. Co neznáme, to +milovati nemůžeme, a co nemilujeme, kterak se budeme pro to +obětovati? Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi prací +s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. Jak lehko se +zanedbá služba nekonaná veřejně? jak lehce se neuchytí při +úředníku převrácené mínění, že svůj úřad ne za povinnost nýbrž za +odměnu svou, za prebendu považuje, a sám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! + +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, a občané nemajíce +v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce se proti ní popuditi dají, +a nakloněni jsou k vzbouření. Obec sama nikdy vzkvétati nemůže, +a vždy pozadu zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší +nebezpečnosti. + +Zcela jinak stojí obec, ve které občan sám své povinnosti +a práva, zřízení a správu obce zná, kde se všechno přede všemi +a veřejně jedná, a kde každý sám v řízení obce jisté přiměřené má +účastenství. Tam panuje duch občanský. Daně každý rád platí, +nahlížeje potřebnost jich, a jsa přesvědčen o dobrém hospodářství +s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší zas užitek +béře. Každý věda, že co obci náleží, také z části jeho jest, bdí +horlivě dle postavení svého, aby se ani lehkomyslností, 'ani +nepoctivostí, aniž jakým jiným způsobem obci nikde škoda +nečinila, žádný nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; +a znaje své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec sílena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a zas každý +nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí se jí si vážiti, +a požívaje v ní mnohonácterého dobra, miluje ji, jest jí s duší +oddán, obětuje se pro ni v čas potřeby, jako se obětuje přítel za +přítele. To jest patriotismus, vlastenectví. + +---- + +Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě nemůže být obec +žádná úplně dokonalá, to jest jinými a pěknějšími slovy řečeno: +Člověk jest ustavičného zdokonalování schopen, tak že si vždy, +byť by v jakémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti +a k němu směřovati může. + +Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest její účel, na to +odpověď všeobecná jest velmi snadná. Účel obce musí býti +napomáhati, by každý její občan skrze obec účele svého +člověčenského snadněji a co možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec +sama, jako obec, nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom +jednotliví oudové její mají každý účel svůj, to jest, obec jest +pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto poslední již +vícekrát tvrzeno, ba v mnohých obcích i skutečně uvedeno bylo +(jako ve Spartě a i nyní ve mnohých absolutních zemích): přece +každý hned lehko viděti může protismyslnost takové zásady. Proč +člověk do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by mu lépe +bylo o samotě žiti. Když ale obec sama občana pohltí, jeho jen co +prostředku bůhví k jakým účelům užívá, tu jest obec sama vlastně +jeho nepřítel, a on do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, +čemu se vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t.j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije pro jiné. + +Má-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno se ve třech +slovech zahrnouti může, kteréž jsou *jistota, pokrok, a svoboda +občanů*; obec totiž má poskytovati občanům svým co možná nejvíce +bezpečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (*jistota*), má jim +poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších prostředků ke +všelikému pokroku v dobrém (*pokrok*), neobmezujíc však při tom +bez nevyhnutelné potřeby *svobodu* jejich. Čím více podává obec +občanům svým *jistoty, pokroku a svobody*, tím dokonalejší jest, +žádná však obec, co svět světem bude, nepodá úplnou jistotu, +nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů dobré obce něco +obšírněji podotknouti. + +.. [*] Novinový článek, který v roce 1846 vycházel na pokračování + v Pražských novinách; Borovského článek se ve zmíněných + novinách objevil v tyto dny: 5., 8., 12., 19., 22. listopadu + 1846 a 13., 17., 20., 24., 27., 31. prosince 1846 + + Začátek textu (až po odstavec začínající „Zapotřebí však bude + o každém z těchto tří účelů …“) byl zkopírován ze serveru: + http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/karel-havlicek-borovsky/co-jest-obec.html + + Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru + Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu + serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu + provozovatele výslovně zakázáno! + + Kontakt na provozovatele: + Ing. Tomáš Souček <webmaster@penkavcivrch.cz> + +.. [#] Tento první odstavec není součástí Havlíčkova článku, ale + předmluvou k vydání z něhož čerpal www.cesky-jazyk.cz. diff --git a/cojestobec.txt b/cojestobec.txt new file mode 100644 index 0000000..e293700 --- /dev/null +++ b/cojestobec.txt @@ -0,0 +1,1036 @@ +7. CO JEST OBlle? + +(Pružnlíó Novinvaaíi. H. 13. IU, 1113. llfšlllpllklll. líš. !i'.fiU. Lil-. Lil'. 113. +prosince 1'. lH-Ill, &. till už HS. ílíl. lll. HT už: lili-!. IMT, :llil. Hm, +::lTL—l. :3TT.-----HTH. Al-íllu-ml-ílil. elm. lon. 41:3. HH. 41:14. Již-l.) + +V době pobělohorské zřízení oheení v xemíeh českých +utvářelo se jinak v městech a jinak_ v obcích vesnických. +V městech lcrálslíých veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purlonisttů e zkoušených radil magistrátních, do- +sazených zemskou vládou ve srozumišní se soudem appe— +lačním, ale správa jmění ohecního,.i pol—:ud v něm ješte + +zástupcove měšťanstva meli účastenetví, byla oehrmnenn +stálou ingereneí gubernia o úřadu ]“HlClliUIllUřSi—Zčhú. Na ven— +kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanslcým. Vrehnosti +vylconftvujíce samy moc soudní a politickou i'ietolilm že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosuznjíce +rychtáře a konšely obecní spravovaly ].)l'tlStřťžCllllCLVíln těchto +osob i vlastní majetek obecní. V poedčjších letech přidru- +žila se lc tomu rozsáhlá ingerenee tehdejších úřadů kraj- +ských. Zrušení svazku poddanslcčho (r. 1781) a Spojené. +s ním sestátnční veškerého konání slzirevedlmmtí a správy +politicke způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí. +Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkov- +skými, až do tehdejší doby patrný, byl šelf-en. h'Iyšlénliy +pak, jež se projevily v r. 184-8, žádaly vynmnční obcí +nejen z područí vrchnostenskem), ale i ;: [mračnílcování + + + +Karel Havlíček: (jo jest obec? + +moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, +1895. [. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěné—m +hleděl ukazati, co by se 3 obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnčjších, vše— +obecnějších a důležitějšíclw. + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval +a všelika místa a místečka navštívil, a pak odpovědíti +měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest +místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest +num er o, v jednom domě bydli rychtář, v jednom +servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.<< +Nic víc? —— Nie. — A proč tedy jsou ty domy acha— +lupy pohromadě? __ Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly. + +To by byl ovšem maly prospěch obce, alejinak +není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, +v jedné obci, v jedné Společnosti, ale nepomyslí a ne- +včdi proč a nač. Nespachame křivdu, řekneme-li, že +snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, +proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa- +motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom +museli pochybovati o důstojnosti lidske, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co +člověk bud děla neb s sebou dělati necha, nevěda +proč a zač. + +Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše- +likého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, a nej- +lepší příklad takové společnosti vidíme při stadě, které +hnano jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu + + + +12h“ Karel Havlíček: + +ve společnosti žije, přece žádných výhod ž toho ne— +užívá, ba naopak jestč škodu trpí, jelikož jedno dru— +hému jen pastvy užíra a překáží. Nemůže se tedy +stado nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo— +maha, proto že nemají společného účcle sveho. Tak +tež by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překaže— +jíec a škodíce, aneb aspoň žádného Šlechetnčho vyšn +šího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest +společnost, aby co jednotlivý Sílm dovésti nemůže, +spojene síly dokázaly: pasti se ale může každe žvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stade jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po— +hodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které +nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my +jim sami nerozumiem: při mravencích a včel-ach. Tu +nejlepe poznati můžeme užitek prave obce, prave spo— +lečnosti, když vidíme, jak velika díla provedou tak +maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by +bez obecného společenského zřízení ani obstati ne— +mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa- +mého človčka převyšují, který často dokonce osamot- +nčle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často-— +kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb ?: ne- +tečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a. +na překážku býva? + +Na dvou velikých hlavních zakladech vystaven-_. + + + +(jo jest obec? 129 + +jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: +hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost +(poněvadž se již u nás láska běře jen ve smyslu se— +xuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen h o— +norís gratí a na první místo, nebot v opravdívém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stava. Cokoli +člověk děla, činí buď z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslíl a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné +činiti může ?: náklonnosti, a komu všechno, co ;; ná— +klonnosti učinil, užitečné jest. + +Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, +při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon- +nosti). (_Io jest vlastně egoismus (sobčctví), přetčžké +to určení, a nižadna lidska moc udati nemůže při + +jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav— +noStí. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej— +špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnčjších po— +hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem +platiti za zlý! + +A proto by nebylo dobře snovatí základy veřej— +ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, +z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobč— +ckých chytraků, vydávajících se za nezištně občtovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá +obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž +se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví + +1) Schiller, Johann Christoph Friedrich, německý básnik žil + +. 1759—1805. + +Havlíček: Politické spisy I. + + + +130 Karel Havlíček: +mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu máme mnohe +ošklivě příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za— +ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To +jest každý jednotlivec musí ;: toho užitek míti, že +v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec. +jest jakesi obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, která by sie jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto po— +vinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ž toho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe— +reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím +více se obec drží tě zásady, tím dokonalejší jest.) + +Aby nám nikdo žle nerožtimčl, musíme doldžiti, +že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), +nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou +a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec + +sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec +státi a zkvetati patriotismcm a jinými dob rov o !— +nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musi, že +by takový základ při známě povaze lidského ducha +jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti +musel. + +Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednolm neb ně- +kolika málo osob, sice by přestala býti společností. +Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu +sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý +oud tě Společnosti stejně obtíže nesl, t. j. stejně + + + +to jest obec ?“ 1131 + +k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom +poměru užíval společných výhod a užitků, v jakém +poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo vice +přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest +společnost založena na nespravedlivosti. + +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přiSpívá +k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo +praci svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře- +čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí +i větší obtíže nésti k obecnému dobrufi'D'armo aneb +Zpo 10 d arm o užívati všelikých výlíiiod a užitků na +cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného +člověka, jest bud lupičství aneb neetné darmochlebstyí. + +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto Šíře á +určitčji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby tako— +vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků; +soudný a přemýšlejíci čtenář sám si je zajisté po- +myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo— +věd na všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce +jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a nad +požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá- +sluhy, jest nehodný oud obce, bud' si co v jakémkoli +stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest +k obtížnosti ostatnim, ne však ke prOSpěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost taktu-rého soběckého + +gv + + + +132 Karel Havlíček: + +ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá +od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž +nenese přiměřené obtížnosti obecni, ještě sám bud' celé +obci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, a nepo- +máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů +ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé- +obce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité, +a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčeje +všeobecnčjších a důležitějších účelech obce promluvíme. + +Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde- +rozličné oučele obce bez ohledu na naší skutečnost,. +nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém +přemýšlení a rozjímání vyjití od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas ho nití, jak pravi náš Ko- +menský 1) velmi trefně v Labyrintu Světa. + +Především zde musíme pozornost na jednu sice +nahodilou, ale předtiležitou okolnost obrátiti, a sice- +na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně- +a po dobrém rozváženi nevstoupili, nýbrž se v ní +zrodili, a tak neehtíc se nudy obce stali. Když člověk + +') Jan Amos Komenský žil v !. lotlZM—llth). byl jeden 7. před— +ních členil Jednoty českých bratři a zakladatelem noviivčkého škol-— +ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: vLabyrint světa a ráj srdce, +složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1831. Pěkné a stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Kt'nnenském nalezneš v Ottově Slovníku Na— +učném. XIV. lll8 ad. + + + +Co jest obec? 133 + +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky +celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se +“mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá— +kony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži- +tečný. NaOpak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili, +neznají obyčejně (nemyslíme, že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zakony)její, +a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, +nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak, +jako almara postavena k pohodlí mému v mém po- +koji nemůž býti nazvána obyvatelem meho pokoje, +proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž +pouze k mému prospěchu: zrovna tal' obyvatel obce, +\neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jmeno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben— +ství dale vysvětlovati nemůžeme: každý však sám +nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznajíeí účele a zřízení (zakony) obce +své, nevědoucí, co se v níděje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti svě po— +vinností, tak jako ani svých práv nezna. Takova ne- +vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě +celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou nasledky tě nevědomosti +znamy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinak +v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způ- +sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti statu jednatí lstivě a velmi ošemetně. + + + +134- Karel Havlíček : + +Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a +vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké +se tu často ději podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se +daní předepsané, tu uplácením, tu zas přijín'iáním +úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého- +způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu +cit klesiý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta- +kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné +nejsou. i(dož by se ku př. stydčl říci, že kouří pašo— +vaný tabák? + +. + +Duch občanský, občanské SIHýŠiUHI +chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě +obecní žádného podilu a hlasu nemají, o zřízení a + +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena- +hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu— +telně zapotřebí, nevida náležitého spojení mezi obtí— +žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béřc, +poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně +na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div +pravím, že se občan takovou obee co nějakou obtíž +považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne- +vlídnosti a nesp'avedlivostí ouřednickou (za niž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nc— +přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní +jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodněi'! Tak +se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně +v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh & + +, + +příjmů, obecne správy držán jest,. tentýž lid naučipo- + + + +Go jest obec? 135 + +važovati obecně jmění co jmění ne sve, nýbrž cize a +sice jmění bohatě osoby, ktere to,jak on ve své +spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtižno, poněvadž myslí, +že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na- +hlížetí nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivě zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jakě obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marni darmochlebově žijící z cizí práce, +nebot taková nespravedlivě obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) ' + +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří +o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece +však zjevně nevidi, jakou cestou příjmy obecně jdou +na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajně jest), +i tito vzdělanější občané chovají !( obci svě vždy ne— +důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postaveni svého +zkracuje obecajejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodnickou aneb eepoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvim. To však mělo kde po— +váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jíní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jiní zas vydání jeji zvětšují, konajice +jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko- +nečně ze všeho pojiti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po— +dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. + + + +Karel í—íaviiček: + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto +počínání? Žádný nepováží, že při všem svem podvodu +přece vlastně tolik daně plati, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik dani, kolik na vydání svá zapotřebí +má. Ošidiš-lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně, +musi ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivějši ji za tebe za— +platí, a tak přece z podskoku sveho užitek máš? +Ú, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž +(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš—li ty obec ročně a 10 zl., považ že jsou +jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, nebot ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme, +uzme se tobě, a co se ji přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obce všechno, oč do +roka bud nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, a pak co zvláštní daň, daň nep octivosti +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od— +cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili +patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na— +hlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po— +vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha +občanského nikde pro všeobecnost nie nepodnikne nad +svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, +a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? + + + +tie jest obec? 137 + +Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdil mezi +praci s horlivostí konanou, amezi nádenickou, otrockou. +Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak +lehce se neuchytí při úředniku převrácené mínění, že +svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, +za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! + +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, +a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce +se proti ní pepuditi daji, & nakloněni jsou kvzbcuření. +Obec sama nikdy zkvětatí nemůže, a vždy pozadu +zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne- +bezpečnosti. + +.Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své +povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se +všechno přede všemi a veřejnějedná, a kde každý sám +v řízení obce jisté přiměřeně má účastenství. Tam +panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství +snimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek beře. Každý věda, že co obci náieži, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postaveni svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani ncpoctivosti, aniž jakým +jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec silena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a +zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí +se jí si vážiti, a poživaje vní mnohonácterěho dobra, +miluje ji, jest jí s duši oddán, obětuje se pro niv čas + + + +138 iíarei Havlíček: + +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriou +tismus, vlastenectví. + +Tak jako všechny ostatní věci lidská na světě new +může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými +a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného— +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja- +kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti +a k němu směřovati může. + +Kam ate všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná. +Účel obce musí býti napomálmti, by každý jeji občan +skrze obec účele svého člověčenskělm snadněji a co +možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenomjed- +notliví oudově její maji každý účel svůj, to jest, obec +jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto +poslední již vícekrát tvrzcno, ba v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve +mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko +viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svěmu'? sice by +mu lepe bylo o saniotě žití. Když ale obec sama občana +pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on +do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se +vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije +pro jiné. + +i\JIá-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteráž jsou jí- +stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž + + + +t_lu jest obee ? lišt? + +má poskyto rati občanům svým co možná nejvíce bez- +pečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p 0 kr o k), +neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby + +svobodu jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tim dokona- +lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne- +podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém ztěchto tří účelů +dobré obce něco obširněji podotknouti. + +Jistota. Jsout věcí na světě škodlivě a uži- +tečně. Slova tato jsou arci každému pochopitelná +a dodáváme jen tolik, že je zde běřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škt'idlivosti +klademe i nemravné a zlé. Sk 0 ro všelikému škodli- +vemu na světě můžeme se bud' u h n o uti, aneb pakli +se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej- +více bud' z as taviti, neb u mir niti aneb aspoň n a- +h radi ti. + +Škodití nám mohou buď j ini lide, bud' my se mi +sobě, bud' 05 n d. Jiní lídě nám škodí bud násil ím, +bud' lstí. My sami sobě škodíme obyčejně z n e— +rozum u a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- +vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhod ou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajic +porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární) +ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně +s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně +ned ůstatkcm přirozeným ku př. mrzáctvim, + +.! + +ncmoc1, slabotou, stářím, blbostí atd. + + + +Karel Havlíček: + +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký +oučel a všeliká povinnost obce. + +Proti všelikým těmto škodám má nám obec co +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávatí: obec +má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá- +niti, aneb aspoň dle možností zastaviti, umírniti aneb +nahradití. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelsl—zěmu odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl a neměl, bud' si to již utiskování jakekoli; a +proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, +proto jsou v obci uřadově, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím měně ouřadově +sami koho utískovati mají, neboť jak pismo praví: +>>když sůl nebude slaná, čím budeme se— +litiPe. Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- +ným škůdcům občany svě hájiti, podvod bud' již +dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty +škůdce takove ve strachu držeti, je pilně \.fyhledávati, +k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň +trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou +náhradu bud' obcí za výlohy, bud' těm, kterým uško- +dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti +nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. + +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obce sama +(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, +je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovatí má, +snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než + + + +(ln jest obec? l—lvl + +k čemu určeny jsou aneb všelijakými jiným spůsobem, +jak zde nesnadno jest vypočítávati. + +Rovněž proti škodám, které by si kde sám z nc- +rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. +spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se +svoboda bez potřeby neobmezovala, neboť člověku +jinak za rozumného a dospělého uznané-mu svobodne +býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakým- +koli spůsobem, jenom když výslovně povinnosti své +tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- +škodL + +Bezpečnost ta a jistota proti všelikým škodám, +ktere od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +pt.)skytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní +úřadově ustanoveni bývají veřejně bezpečnosti, ačkoli +tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro- +spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli +velmí draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel +občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak +velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně +velmi málo obce občanům svým prospívají. + +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá— +vají obce občanům svým pražádně jistoty, a podávají-li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a +jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka +občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, +a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější +vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré +s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule- +fiti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých + + + +i(arcl l'lavlíček: + +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších j.)odporováný +bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud +svůj (aspoň z části) řídili, nemel by .pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím měně člověk za- +visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu sveho: tím skvěleji objevuje se ve +své dustojností. A plavě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvíslým od +náhody; nebot kde ovšem nepostačí síly jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených. +“Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojene síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu, +kteiáž by kazdeho jednotlivého zahubila, ani neucítí +mnozí, když ji všichni společně ponesou. + +Divno jest vělu, že pravě tato stránka v obci až +posud téměř zcela zanedbaná byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jineho člo— +Věka, běře v ní úča-istenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohron'mdy) necítí pražádně útrpnosti, chladně +vidí ob_čany svě hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci přiSpívál? Jest to věru podivně zablouzení +ducha lidského. + +„ani o chudé, o mrzáky, nemocné atd. nepečuje +obeě" '(stát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo- +lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) +rozstříkají se na tuze male částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. I—I os p i tály (t. j. úto- +čiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, si— +.črot ince, ústavy pi o slepě, hluch ě, němé, + + + +(jí.) jest ulice? 1413 + +nemo cníce, blázince atd. jsou obyčejně jen ne— +důstatečně, a kromě toho se jen zřídka od obce vy— +držují. též () sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhe jmeno, aneb +jím často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- +mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých +(ouředníků), poněvadž otcově jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kde po celý život +znamenitě daně platí, ale často málo co neb pranic za +to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než +služebník obce, jenž za svou práci placen jest. + +I za našich osvícených časů vidíme občany (a +to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) +hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce-? +Žebratí tež vidíme občany ve všech obcích, jakožto +patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude +mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné +neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za- +nechávajíee je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodile pomocí dobrých 11qu + +Jmenovitě to také jest v" e politování hodná, co +se děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tut vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své +záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od +jednotlivých, jmění své pojištujících, učiněných, po vý- +platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů- +stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí + + + +144 Karel I-.[avlíček: + +spoluobčana svěho zisk míti směl? aby ještě za strach +přeci živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? _— Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji +a více slušno, aby sama obec převzala všclíkě tyto +asekuracc a bez užitku je zastávala, a aby nikoho +z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od +živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě- +řeném rozměru rozvrhovalal Tak by se nejlevněji & +zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejpll-ttněji po- +jistiti mohlijednotlivci proti všelikým náhodným ško—— +dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé +zemi spůsobené Spočítaly by se, a každý občan by na +tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, +kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. + +I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud +sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a +nemravných zkažený nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _do— +hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádatí. + +Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých +ohledech, věc nadmíru těžká a obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikěmu v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhovčtí nemohla, +kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce +nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi +málo jistoty podávají občanům. ' + +Pokrok. Podávají-lí ale obce občanům svým +málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok + + + +Co jest obce? 145 + +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno— +tlivec určení má patrně, aby vždy dále se zvelebovali +ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost +dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom +když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; +a to sice vzdělanosti ducha i srdce. + +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění, +průmyslu atd., a pokroku ve všelíkěm takovém dotýče, +tut především patrno jest, že sám jednotlivý člověk +málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle- +žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- +učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti +obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích +občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu +jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě- +láván, připrz-tvován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář— +ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek +dávala, a nic nebylo nadarmo. + +Vzdělání mravně (tak zvaný charakter) musí +každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy- +chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ +celého sveho smýšlení mravního béře člověk z dětin- +ství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo +rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných +naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po- +dali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. +Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti, +aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb— +ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání + +Havlíček: Politické spisy ]. 10 + + + +146 Karel Havlíček: + +ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání +mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po- +važovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad +svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první + +& nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé +obce. + +Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné +strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké +mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké +převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se +jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu +leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou +& škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný +stav všech takových obcí a nedůstatek občanského +smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání +na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího +na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe +nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. +Pokavad učitelove' považováni zůstanou co nižší úředníci +obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto- +vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvěsti. + +Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep— +šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým +vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky +do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě +duševní zdržovatí chtěla? Tohoť zajisté žádná obec +neučiní. + +Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi +vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok +v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli + + + +ry + +Co jest obec? lil: + +učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co +možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma +opakovala. A také opravdu dobr3 () blaho občanů svých +dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích +zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýl'ání +se občanů svých scizozemskem dopouští všelikou za- +hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz— +manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím + +tv! . + +snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec +nemusí báti zhoubného a škodlivého vplyvu z cizo— +zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, +a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb +jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich +bažití nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma- +tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti +všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost, když se množství drahých kurýrů často v tak +nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby +k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které +zemi velmi draze přijdou nepřinášejícejí kromě trochy +dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +věčného, ohromného, domácího úředního dopisování, +popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto +jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady +tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust +na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne- +počítajíc ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim + +10' + + + +148 Karel Havlíček : + +již ani mnoho času nezbývá platnější věci, jako-jsou +potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy +a t. p. opatřiti. + +Sv o b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž. +přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec +bez potřeby do osobních záležitostí občanů svých ne- +míchala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná- +leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křívdě +nebyly atd., což' všechno vypočítatí zde nemůžeme. +l—llavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré +ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. + +Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem +rozloučiti, nepodotknouee ničeho o m enší obci t.j. +obcích vesnických a městských, kteréžto co menší +společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími +státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí, +io těchto obcích rozumětí se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, po k rok, hlavní stránka, +kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým +prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití +sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské +cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži- +vota, následky dobré spojených sil velmi +často prakticky se objeví. Jak často musi soused po— +moci svého souseda užití, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepíral. + +Ačkoli zřízení a stav obcí v naší vlasti daleko +ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti, +přece i tu se naskýtá často dosti příležitosti žehnati. + + + +Co jest obec? 145) + +prospěch společenského života, aneb aspoň si v ý h o dy +jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více +mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím +koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého +školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci, +v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, +jenom když někdo () povzbuzení dbá. + +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—li, +že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého +státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu +zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy nnmicipální. Více zajisté záležeti musi občanu +jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb +vesnicí) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost +při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý +stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně- +kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý +ale skoro, byt' isebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ra vd iv á dobrá +činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a +nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť +některým stavům dle jejich společenského postavení +příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím, +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so— +becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného +dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osví- +cených moudrých a činných lidí pohromadě, a tím + + + +Karel Havlíček: + +blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého +přímý vplyv na záležitosti obecní. + +Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu +větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak +přísně dohlídce podrobeny, aby svobodnějí mohly +i jmění své vynakládati a vůbec se dalo vyvinovati, +aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez +cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří- +ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. +Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působití ním k do— +brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý— +šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím +učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž +obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, +teprva nabyly možnosti opatřiti dětem svým moudrého +a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za +100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at obec nežádá +učeněho učitele. + +Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si +ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby +si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy +samy zakládaly společně, nemají—li jich; kdyby se spo- +lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní +v Uhřích mnohé obce činí);“) “kdyby společně v čas + +i) 100 zl. stř. := 210 kor. + +300 zl. stř. = (130 kor. + +'—') Poddanskě nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem + +z ]. listopadu 1781. \-'_vkupování ?. roboty t'edroval již před tímto + + + +tio jest obec? 151 + +zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení +některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích Společně.. +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby- +čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou +k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby +i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kepečků atd. +ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty,. +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí,. +urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha +apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá tojen +zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby +naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle— +dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne— +dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby +měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém +přec jako ke př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- +lení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač— +koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se + +rokem Raab, vrchní ředitel _všech korunních i bývalých jesuítských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne- +volníctvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodájim dvorská +stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve- +dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchodym +V duchu navrhu Raabová působila vláda. Za [Jeepelda Il. (r. 1791) +vláda starala se o vykupování % robot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjcla se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k. +zemské správyv Čechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce pt.-dporovati. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 18-18. (Kaizl „l. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba ll.) + + + +153 Karel Havlíček: Co jest obec? + +cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži- +tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu— +nálního duchu než ve městech. + +Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší +stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás +opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim +k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na— +stanou vlasti naší a nám nové blahé časy. + +H. b'. + + + diff --git a/newocr_co_jest_obec.txt b/newocr_co_jest_obec.txt new file mode 100644 index 0000000..cd9f220 --- /dev/null +++ b/newocr_co_jest_obec.txt @@ -0,0 +1,975 @@ +7. CO JEST OBEC? + +(Pražské Novinyzň. 8. 12. 10. 22. listopadu, 13. 17. 20. 2-1. 27. 32. +prosince r. 1846, č. 80 už 88. 90. 91. 07117) 103. s, 357. 861. 305. +373. 1371—4378. —l()l.———-l02. 405. »l—Ol). 415. 411). 433,3.— „J.P.-l.) + +V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých +utvářelo se jinak v městech a jinak v obcích vesnických. +V městech králských veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purkmistrů a zkoušených radů magistrátníeh, do- +sazených zemskou vládou ve srozumění se soudem appe- +lačním, ale správa jmění obecního,.i pokud v něm ještě +zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla ochromena +stálou ingercncí gubernia a úřadu podkomořského. Na ven- +kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti +vykonávajíce samy moc soudní a politickou netoliko že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujíce +rychtáře a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto +osob i vlastní majetek obecní. V pozdějších letech přidru- +žila se k tomu rozsáhlá ingerence tehdejších úřadů kraj- +ských. Zrušení svazku poddanského (r. 1781) a spojené +s ním sestátnění veškerého konání spravedlnosti a správy +politické způsobilo převrat v dosavadní organisaci obcí. +Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými & obcemi venkov— +skými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlenky +pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí +nejen z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování + +Karel Havlíček: Co jest obec? 127 +moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, +1895. I. 47-48.) K. Havlíček v článku níže otištěném +hleděl ukázati, co by se 2 obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti; kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnějších, vše- +obecnějších a důležitějšíchc. + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval +a všeliká místa a mistečka navštívil, a pak odpovědíti +měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest +místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest +num ero, v jednom domě bydli rychtář, v jednom +servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.e: +Nic víc? - Nic. - A proč tedy jsou ty domy acha- +lupy pohromadě? - Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly. + +To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak +není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, +v jedné obci, v jedné společnosti, ale nepomyslí ane- +vědí proč a nač. Nespácháme křivdu, řekneme-li, že +snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, +proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa- +motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom +museli pochybovati o důstojnosti lidské, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co +člověk bud dělá neb s sebou dělati nechá, nevěda +proč a zač. + +Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše- +likého vědomí, bez vzájemnosti není ještě obec, anej- +lepší příklad takové společnosti vidíme při stádě, které +hnáno jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu +http://www.newocr.com/ + +128 Karel Havlíček: + +ve společnosti žije, přece žádných výhod z toho ne- +užívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno dru- +hému jen pastvy užírá a překáží. Nemůže se tedy +stádo nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo- +máhá, proto že nemají společného účele svého. Tak +též by se obci nazývati neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překáže- +jíce & škodíce, aneb aspoň žádného šlechetného vyš- +šího společného účele nemajíce. Proto jest obec, jest +společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, +Spojené síly dokázaly: pásti se ale může každé zvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po- +hodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které +nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my +jim sami nerozumíme: při mravencích a včelách. Tu +nejlépe poznati můžeme užitek pravé obce, pravé spo- +lečnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou tak“ +maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by +bez obecného společenského zřízení ani obstáti ne- +mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa- +mého člověka převyšují, který často dokonce osamot- +něle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často- +kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb z ne- +tečnosti Všeliké povinnosti a výhody občanské, jak +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a +na překážku bývá? + +Na dvou velikých hlavních základech vystaven +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 129 +jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: +hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost +(poněvadž se již u nás láska béře jen ve smyslu se- +xuálním) & užitek, a stavíme náklonnost jen ho- +noris gratia na první místo, neboť v opravdivém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stává. Cokoli +člověk dělá, činí bud' z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné +činiti může z náklonnosti, a komu všechno, co z ná- +klonnosti učinil, užitečné jest. + +Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, +při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon- +nosti). Co jest vlastně egoismus (soběctví), přetěžké +to určení, a nižádná lidská moc udati nemůže při +jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav- +ností. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej- +špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnějších po- +hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem +platiti ža zlý! + +A proto by nebylo dobře snovati základy veřej- +ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, +z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobě- +ckých chytráků, vydávajících se za nezištně obětovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá +obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž +se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví + +1) Schiller, Johann ChristOph Friedrich, německý básník žil +v 1. 1759-1805. + +Havlíček: Politické spisy I. 9 +http://www.newocr.com/ + +130 Karel Havlíček: +mnohem tíž provésti da, ačkoli i tu máme mnohé +ošklivé příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za- +ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To +jest každý jednotlivec musí z toho užitek míti, že +v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec +jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím,že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, které by sie jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto pe- +vínnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ztoho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe- +reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším.) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím +více se obec drží té zásady, tím dokonalejší jest.! + +Aby nám nikdo zle nerozuměl, musime dol žití, +že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), +nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou +a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec +sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec +státi a zkvetati patriotismem a jinými dob rov o l- +nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musí, že +by takový základ při známé povaze lidského ducha +jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebeZpečný býti +musel. + +Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednoho neb ně- +kolika málo osob, sice by přestala býti Společností. +Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu +sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý +oud té společnosti stejné obtíže nesl, t. j. stejně +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 131 +k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom +poměru užíval společných výhod a užitků, vjakém +poměru nese Společné obtíže, totiž aby ten, kdo více +přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest +společnost založena na nespravedlivosti.1 +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přispívá +k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo +prací svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře- +čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí +i větší obtíže nésti k obecnému dobrufDřai-mo aneb +Zp 0 lodarm o užívati všelikých vý od a užitků na +cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného +člověka, jest bud' lupičství aneb nectné darmochlebstýí: +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šiřea +určitěji vypisovali, udávajíce rozličné Způsoby tako- +vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků +soudný a přemýšlející čtenář sám si je zajisté po- +myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo- +věd na Všechno, cokoli se o aristokratii, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. \'-. Každé zřízení obce +jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a oud +požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá- +sluhy, jest nehodný oud obce, buď si on v jakémkoli +stavu a v jakékoli důstojnosti: neboť takový oud jest +k obtížnosti ostatním, ne však ku prOSpěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost takového soběckého +9% +http://www.newocr.com/ + +132 Karel Havlíček: + +ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá +od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž. +nenesa přiměřené obtížnosti obecní, ještě sám bud' celé- +obci aneb jednotlivým oudům obtížnosti činí, & nepo- +máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů +ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé- +obce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité,. +a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčejnějších, +všeobecnějších a důležitějších účelech obce promluvíme. + +Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde +rozličné oučele obce bez ohledu na naši skutečnost, +neboť jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém +přemýšlení a rozjímání vyjíti od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas honiti, jak praví náš Ko- +menský') velmi trefně v Labyrintu Světa. + +Především zde musíme pozornost na jednu sice +nahodilou, ale předůležitou okolnost obrátiti, a sice- +na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně +po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž se v ní +zrodili, a tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk + +1) Jan Amos Komenský žil v l. 1592-1670. Byl jeden Zpřed- +ních členů Jednoty českých bratři a zakladatelem novověkého škol- +ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: »Labyrint světa a ráj srdce, +složený r. 1623 a pOprvé vydaný r. 1631. Pěkné a stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Komenském nalezneš v Ottově Slovníku Na- +učném. XIV. 618 ad. +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 133 +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky +celé zřízení jeji zná, a právě proto přistupuje, že se +mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá- +kony & účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži- +tečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +k obci, a žijíce v ní jen proto, že se tam narodili, +neznají obyčejně (nemyšlíme, že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zákony)její, +a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, +nýbrž vlastně nábytke m obce. Neboť zrovna tak, +jako almara postavená k pohodlí mému v mém po- +koji nemůž býti nazvána obyvatelem mého pokoje, +proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž +pouze k mému prospěchu: zrovna tak obyvatel obce, +neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben- +ství dále vysvětlovati nemůžeme: každý však sám +nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznající účele & zřízení (zákony) obce +své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti své po- +vinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková ne- +vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě +celé obce (ovšem ivšech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou následky té nevědomosti +známy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinák +v privatním životě svědomité, kteří by žádným způ- +sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. +http://www.newocr.com/ + +134 Karel Havlíček: + +Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a +vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké +se tu často dějí podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se +dani předepsané, tu uplácením, tu zas přijímáním +úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého +způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu +cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta- +kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné +nejsou. Kdož by se ku př. styděl říci, že kouří pašo- +van'ý tabák? + +ze_Duch občanský, občanské smýšlení- +chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě +obecní žádného podílu a hlasu nemají, o zřízení a +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejné a všem. +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena- +hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu- +telně zapotřebí, nevlda náležitého spojení mezi obtí- +žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béře, +poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně +na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div +pravím, že se občan takovou obec co nějakou obtíž +považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne- +vlídností a nespravedlivostí ouřednickou (za niž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného ne- +přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní +jedná, nemoha mocí, aSpoň lstivě a podvodně?l Tak +se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně +v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh a +příjmů, obecné správy držán jest, tentýž lid naučípo- +http://www.newocr.com/ + +Co jcst obec? 135 +važovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž cizé a +sice jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své +sprostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, +že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na- +hlížeti nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marní darmochlebové žijící z cizí práce, +neboť taková nesprřvedlivá obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří +o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece +však zjevně nevidí, jakou cestou příjmy obecné jdou +na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné jest), +i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy ne- +důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého +zkracuje obec ajejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodníckou aneb aspoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvím. To však málo kdo po- +váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jiní zas vydání její zvětšují, konajíce +jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko- +nečně ze všeho pojíti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po- +dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. +http://www.newocr.com/ + +136 Karel Havlíček: + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto +počínání? Žádný nepováží, že při všem svém podvodu +přece vlastně tolik daně platí, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik daní, kolik na vydání svá zapotřebí +má. Ošidíš-li ji při'jedné dani o několik zlatých ročně, +musí ti zas jinou novou daň uložití, neboť bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivější ji za tebe za- +platí, a tak přece z podskoku svého užitek máš? +ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž +(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš-li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou +jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme, +uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do +roka bud' nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, apak co zvláštní daň, daň nepoctivostí +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od- +cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili +patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na- +hlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po- +vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha +občanského nikdo pro všeobecnost nic nepodnikne nad +svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, +co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 137 +Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi +prací s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. +Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak +lehce se neuchytí při úředníku převrácené mínění, že +svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, +za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, +a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce' +se proti ní popuditi dají, a nakloněni jsou kvzbouření. +Obec sama nikdy zkvétati nemůže, a vždy pozadu +zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne- +bezpečnosti. + +ŠZcela jinak stoji obec, ve které občan sám své +povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se +všechno přede všemiaveřejnějedná, & kde každý sám +v řízení obce jisté přiměřené má účastenství. Tam +panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství +s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek béře. Každý věda, že co obci náleží, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postavení svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani nepoctivostí, aniž jakým +jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec sílena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a +zas každý nahlížeje výhody & užitek obce své, naučí +se jí si vážiti, a požívaje v ní mnohonácterého dobra, +miluje ji, jest jí s duší oddán, obětuje se pro niv čas +http://www.newocr.com/ + +138 Karel Havlíček: +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patrio- +tismus, vlastenectví. + +Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě ne- +může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými +a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja- +kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti +a k němu směřovati může. + +Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná. +Účel obce musí býti napomáhati, by každý její občan +skrze obec účele svého člověčenského snadněji a co +možná neidokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom jed- +notliví oudové její mají každý účel svůj, tojest, obec +jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto +poslední již vícekrát tvrzeno, ba v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve +mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko +viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by +mu lépe bylo o samotě žíti. Když ale obec sama občana. +pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on +do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se +vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije +pro jiné. + +Má-li se však zevrubnějí udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteréž jsou jí- +stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž +http://www.newocr.com/ + +(;0 jest obec? 139 +ma poskytovati občanům svým co možná nejvíce bez- +pečností proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p o krok), +neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby +svobo'd u jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tím dokona- +lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne- +podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů +dobré obce něco obšírněji podotknouti. + +Jistota. Jsouť věci na světě škodlivé a uži- +tečné. Slova tato jsou arci každému pochopitelná +a dodáváme jen tolik, že je zde béřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škodlivosti +klademe i nemravné a zlé. Skoro všelikému škodli- +vému na světě můžeme se bud' uh nouti, aneb pakli +se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej- +více bud' zastaviti, neb umírniti aneb aspoň na- +hraditi. + +Škoditi nám mohou bud j iní lidé, bud' my sami +sobě, bud' os ud. Jiní lidé nám škodí bud' násilím, +bud lstí. My sami sobě škodíme obyčejně 2 ne- +rozumu a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- +vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhodou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajíc +porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární) +ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně +s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně +ned ůstatkem přirozeným ku př. mrzáctvím, +nemocí, slabotou, stářím, blbostí atd. +http://www.newocr.com/ + +140 Karel Havlíček: + +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký +oučel a všeliká povinnost obce. + +Proti všelikým těmto škodám má nám obec co +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávati: obec +má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá- +niti, aneb aspoň dle možnosti zastaviti, umírniti aneb +nahraditi. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelskému odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl & neměl, bud' si to již utiskování jakékoli; a +proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, +proto jsou v obci úřadové, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím méně ouřadové +sami koho utiskovati mají, neboť jak písmo praví: +když sůl nebude slaná, čím budeme so- +litiPa Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- +ným škůdcům občany své hájiti, podvod bud' již +dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty +škůdce takové ve strachu držeti, je pilně vyhledavati, +k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň +trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou +náhradu buď obci za výlohy, bud' těm, kterým uško- +dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti +nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. + +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obec sama +(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, +je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovati má, +snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než +http://www.newocr.com/ + +(Jo jest obec? 141 +k čemu určeny jsou aneb všelijakým jiným spůsobem, +jak zde nesnadno jest vypočítávati. + +Rovněž proti škodám, které by si kdo sám z ne- +rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. +spůsobíti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se +svoboda bez potřeby neobmczovala, neboť člověku +jinák za rozumného a dOSpělého uznanému svobodno +býti musí, pakliže chce í samému sobě uškoditi jakým- +koli spůsobem, jenom když výslovné povinnosti své +tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- +škodí + +Bezpečnost ta & jistota proti všelikým škodám, +které od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +poskytují obyčejně obce nejstarostlivějí, a zvláštní +úřadové ustanoveni bývají veřejné bezpečnosti, ačkoli +tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro- +spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli +velmi draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel +občanům tak neuškodíl, jak jim škodí výlohy tak +velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně +velmi málo obce občanům svým prospívají. + +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá- +vají obce občanům svým pražádné jistoty, a podávají-li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a +jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka +občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, +a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější +vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré +s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule- + +riti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých +http://www.newocr.com/ + +142 Karel Havlíček: + +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších podporovány +bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud +svůj (aspoň z části) říditi, neměl by 'pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím méně člověk za- +visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu svého: tím skvěleji objevuje se ve +své důstojnosti.? právě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvislým od +náhody; neboť kde ovšem nepostačí síly jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených. +Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojené síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu, +kteráž by každého jednotlivého zahubila< ani neucítí +mnozí, když'ji všichni Společně ponesoua-s) + +Divno jest věru, že právě tato stržTnlÉa v obci až +iposud téměř zcela zanedbána byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jiného člo- +věka, béře v ní účastenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohromady) necítí pražádné útrpnosti, chladně +vidí občany své hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci p'riSpívál.> Jest to věru podivné zablouzení +ducha lidského. + +Am o chude, o mrzaky, nemocne atd. nepecme +obe'qLÍstát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo- +lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) +rozstříkají se na tuze malé částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. Hospitály (t. j. úto- +čiště pro churavé & mrzáky) domy chudých, si- +rotčince, ústavy pro slepé, hluché, němé, +http://www.newocr.com/ + +Co jcst obec? 143 +nemo cnice, blázince atd. jsou obyčejně jen ne- +důstatečné, a kromě toho se jen zřídka od obce vy- +držují. Též o sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhé jméno, aneb +jim často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- +mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých +(ouředníků), poněvadž otcové jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kdo po celý život +znamenité daně platí, ale často málo co neb pranic za +to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než +služebník obce, jenž za svou práci placen jest. + +I za našich osvícených časů vidíme občany (a +to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) +hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce? +Žebrati též vidíme občany ve všech obcích, jakožto +„patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude +mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné +neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za- +nechávajíce je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodilé pomoci dobrých MŠ + +Jmenovitě to také jest v e politování hodná, co +se'děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tuť vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +co nějakou dobrou Spekulací zavedly a drží, tak své +záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od +jednotlivých, jmění své pojišťujících, učiněných, po vý- +platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů- +stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí +http://www.newocr.com/ + +144 Karel Havlíček: + +spoluobčana svého zisk míti směl? aby ještě za strach +před živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? - Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji +a více slušno, aby sama obec převzala všeliké tyto +asekurace & bez užitku je zastávala, a aby nikoho +z občanů nevylučujic všclíké škody jednotlivcům od +živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě- +řeném rozměru rozvrhovala! Tak by se nejlevněji a +zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejplatněji po- +jistiti mohli jednotlivci proti všelikým náhodným ško- +dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé +zemi spůsobené spočítaly by se, a každý občan by na +tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, +kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. + +I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud +sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a +nemravných zkaženy nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková .do- +hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádati. + +Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých +ohledech, věc nad míru těžká a obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikému v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhověti nemohla, +kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce +nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi +málo jistoty podávají občanům. + +Pokrok. Podávají-li ale obce občanům svým +málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 145 +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno- +tlivec určení má patrné, aby vždy dále se zvelebovali +ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost +dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom +když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; +a to sice vzdělanosti ducha i srdce. + +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění, +průmyslu atd., a pokroku ve všelikém takovém dotýče, +tut' především patrno jest, že sám jednotlivý člověk +málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle- +žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- +učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti +obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích +občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu +jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě- +láván, připravován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář- +ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek +dávala, & nic nebylo nadarmo. + +Vzdělání mravné (tak zvaný charakter) musí +každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy- +chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavní základ +celého svého smýšlení mravního béře člověk z dětin- +ství, bud od rodičů aneb odjiných, kteří u něho místo +rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných +naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po- +dati než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. +Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti, +aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb- +ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání + +l-Iavlíčck: Politické Spisy [. 10 +http://www.newocr.com/ + +146 Karel Havlíček: + +ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání +mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po- +važovati co hlavní úkol svůj, & hlavně síly i náklad +svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první +a nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé +obce. + +Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné +strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péčí, jaké +mu obyčejně věnuji obce, považujíce, Bůh ví z jaké +převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se +jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu +leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou +a škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný +stav všech takových obcí a nedůstatek občanského +smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání +na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího +na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe +nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. +Pokavad učitelové považováni zůstanou co nižší úředníci +obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto- +vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvésti. + +Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep- +šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým +vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky +do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě +duševní zdržovati chtěla? Tohot' zajisté žádná obec +neučiní. + +NaOpak jest svatá povinnost každé obce, státi +vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok +v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 147 +učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co +možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma +opakovala. A také Opravdu dobré 0 blaho občanů svých +dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích +zemí, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýkání +se občanů svých 5 cizozemskem dopouští všelikou za- +hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz- +manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tim +snadnější, jistějšíalepší pokrok. Vždyť se dobrá obec +nemusí báti zhoubného a škodlivého v'plyvu z cizo- +zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, +a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb +jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich +bažiti nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma- +tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti +všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost„ když se množství drahých kurýrů často v tak +nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +psani po poště za několik krejcarů od soukromé osoby +k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které +zemi velmi draze přijdou nepřinášejíceji kromě trochy +dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +věčného, ohromného, domácího úředního dOpisováni, +popisování, zapisování, rozpisování, Opisování (jisto +jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady +tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust +na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne- +počítajic ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim + +lO' +http://www.newocr.com/ + +148 Karel Havlíček: + +již ani mnoho času nezbývá platnějši věci, jako-jsou +potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy +a t. p. Opatřiti. + +SV 0 b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž. +přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec +bez potřeby do osobních záležitosti občanů svých ne- +michala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná- +leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křivdě +nebyly atd., což' všechno vypočítati zde nemůžeme. +Hlavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré- +ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. + +Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem +rozloučiti, nepodotknouce ničeho o m e nší obci t. j., +obcích vesnických a městských, kteréžto co menší +společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími +státy. Velmi mnoho .ze všeho tcho, co o státu platí,. +io těchto obcích rozuměti se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, pokrok, hlavní stránka„ +kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým +prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití +sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci. +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské, +cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži- +vota, následky dobré spojených sil velmi +často prakticky se objeví. Jak často musí soused po- +moci svého souseda užíti, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepiral. + +Ačkoli zřízení a stav obci v naší vlasti daleko- +ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti,. +přece i tu se naskytá často dosti příležitosti žehnati. +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 149 +pt'OSpěCh společenského života, aneb aspoň si v ýh o d y +jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více +mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím +koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého +školního vycvičeni. A tak jest v každé i nepatrné obci, +v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, +jenom když někdo o povzbuzení dbá. + +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme-lí, +že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého +státu ve vyšších stUpních. Neboť se ústavy vyšší v státu +zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy municipální. Více zajisté záležeti musí občanu +jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb +vesnici) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +na tom, jak se ve státu celém hOSpodaří. Ita okolnost +při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý +stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně- +kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý +ale skoro, byť isebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud' příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ra v div á dobrá +činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a +nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskytá zvlášť +některým stavům dle jejich Společenského postavení +příležitostí k ušlechťováni obcí jako ku př. kněžím, +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so- +becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného +dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osvi- +cených moudrých a činných lidi pohromadě, a tím + +(soma +i.? + +C'- “vf s +30 + +A.,. +http://www.newocr.com/ + +150 Karel Havlíček: +blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého +přímý vplyv na záležitosti obecní. + +Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu +větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak +přísné dohlídce podrobeny, aby svobodněji mohly +ijmění své vynakládati a vůbec se dále vyvinovati, +aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez +cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří- +ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. +Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působiti ním kdo- +brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý- +šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím +učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž +obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, +teprva nabyly možnosti Opatřiti dětem svým moudrého +a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za +100-300 zl. v. č.') ročních důchodů at“ obec nežádá +učeného učitele. + +Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si +ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby +si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy +samy zakládaly Společně, nemají-li jich; kdyby se spo- +lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní +v Uhřích mnohé obce činí);") 'kdyby společně v čas + +100 zl. stř.= 210 kor. + +300 zl. stř. = 630 kor. + +7) Poddanské nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem + +z 1. listopadu 1781. Vykupování z roboty fedroval již před tímto +http://www.newocr.com/ + +Co jest obec? 151 +zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení +některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích společně. +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby- +čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou +k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby +i místo dosavadních kalužin, jam, dir, kOpečků atd. +ve vsi samé raději pořádek Spůsobili, čistě si cesty,. +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí„ +urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha +a pravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá to jen +zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby +naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle- +dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne- +dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby +měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém +přec jako ku př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- +leni nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač- +koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se +rokem Raab, vrchní ředitel 'všech korunních i bývalých jesuitských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne- +volnictví aroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodá jim dvorská +stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve- +dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchody.< +V duchu návrhu Raabova působila vláda. Za Leopolda II. (r. 1791) +vláda starala se o vykupování zrobot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjela se o neochotu šlechty. R. 1846 církulářem c. k. +zemské správyvČechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce podporovati. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 1848. (Kaizl J. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba II.) +http://www.newocr.com/ + +152 Karel Havlíček: Co jest obec? + +cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži- +tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu- +nálního duchu než ve městech. + +Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší +stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás +opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim +k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na- +stanou vlasti naší & nám nové blahé časy. + +H. B. +http://www.newocr.com/ |