Raw conversion using Tesseract

1 files changed, 1036 insertions, 0 deletions

diff --git a/cojestobec.txt b/cojestobec.txt
new file mode 100644
index 0000000..e293700
--- /dev/null
+++ b/cojestobec.txt
@@ -0,0 +1,1036 @@
+7. CO JEST OBlle?
+
+(Pružnlíó Novinvaaíi. H. 13. IU, 1113. llfšlllpllklll. líš. !i'.fiU. Lil-. Lil'. 113.
+prosince 1'. lH-Ill, &. till už HS. ílíl. lll. HT už: lili-!. IMT, :llil. Hm,
+::lTL—l. :3TT.-----HTH. Al-íllu-ml-ílil. elm. lon. 41:3. HH. 41:14. Již-l.)
+
+V době pobělohorské zřízení oheení v xemíeh českých
+utvářelo se jinak v městech a jinak_ v obcích vesnických.
+V městech lcrálslíých veřejná správa pozvolna se dostala
+do rukou purlonisttů e zkoušených radil magistrátních, do-
+sazených zemskou vládou ve srozumišní se soudem appe—
+lačním, ale správa jmění ohecního,.i pol—:ud v něm ješte
+
+zástupcove měšťanstva meli účastenetví, byla oehrmnenn
+stálou ingereneí gubernia o úřadu ]“HlClliUIllUřSi—Zčhú. Na ven—
+kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti,
+vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanslcým. Vrehnosti
+vylconftvujíce samy moc soudní a politickou i'ietolilm že
+nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosuznjíce
+rychtáře a konšely obecní spravovaly ].)l'tlStřťžCllllCLVíln těchto
+osob i vlastní majetek obecní. V poedčjších letech přidru-
+žila se lc tomu rozsáhlá ingerenee tehdejších úřadů kraj-
+ských. Zrušení svazku poddanslcčho (r. 1781) a Spojené.
+s ním sestátnční veškerého konání slzirevedlmmtí a správy
+politicke způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí.
+Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkov-
+skými, až do tehdejší doby patrný, byl šelf-en. h'Iyšlénliy
+pak, jež se projevily v r. 184-8, žádaly vynmnční obcí
+nejen z područí vrchnostenskem), ale i ;: [mračnílcování
+
+ 
+
+Karel Havlíček: (jo jest obec?
+
+moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze,
+1895. [. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěné—m
+hleděl ukazati, co by se 3 obcí za stísněných poměrů
+tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci lidé opravdoví,
+kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnčjších, vše—
+obecnějších a důležitějšíclw.
+
+Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval
+a všelika místa a místečka navštívil, a pak odpovědíti
+měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest
+místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest
+num er o, v jednom domě bydli rychtář, v jednom
+servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.<<
+Nic víc? —— Nie. — A proč tedy jsou ty domy acha—
+lupy pohromadě? __ Nevím věru, leda snad proto,
+aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly.
+
+To by byl ovšem maly prospěch obce, alejinak
+není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého,
+v jedné obci, v jedné Společnosti, ale nepomyslí a ne-
+včdi proč a nač. Nespachame křivdu, řekneme-li, že
+snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo,
+proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme,
+proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa-
+motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom
+museli pochybovati o důstojnosti lidske, kdybychom
+náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co
+člověk bud děla neb s sebou dělati necha, nevěda
+proč a zač.
+
+Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše-
+likého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, a nej-
+lepší příklad takové společnosti vidíme při stadě, které
+hnano jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu
+
+ 
+
+12h“ Karel Havlíček:
+
+ve společnosti žije, přece žádných výhod ž toho ne—
+užívá, ba naopak jestč škodu trpí, jelikož jedno dru—
+hému jen pastvy užíra a překáží. Nemůže se tedy
+stado nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo—
+maha, proto že nemají společného účcle sveho. Tak
+tež by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko,
+kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překaže—
+jíec a škodíce, aneb aspoň žádného Šlechetnčho vyšn
+šího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest
+společnost, aby co jednotlivý Sílm dovésti nemůže,
+spojene síly dokázaly: pasti se ale může každe žvíře
+samo, k tomu nepotřebí stáda. Stade jest jenom pro
+pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po—
+hodlí, pro zisk všech.
+
+Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které
+nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my
+jim sami nerozumiem: při mravencích a včel-ach. Tu
+nejlepe poznati můžeme užitek prave obce, prave spo—
+lečnosti, když vidíme, jak velika díla provedou tak
+maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by
+bez obecného společenského zřízení ani obstati ne—
+mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest
+pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa-
+mého človčka převyšují, který často dokonce osamot-
+nčle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků.
+A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často-—
+kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb ?: ne-
+tečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak
+často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a.
+na překážku býva?
+
+Na dvou velikých hlavních zakladech vystaven-_.
+
+ 
+
+(jo jest obec? 129
+
+jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval:
+hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost
+(poněvadž se již u nás láska běře jen ve smyslu se—
+xuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen h o—
+norís gratí a na první místo, nebot v opravdívém
+světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stava. Cokoli
+člověk děla, činí buď z náklonnosti neb pro užitek
+(leda by nic nemyslíl a dělal všechno nevěda proč,
+mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné
+činiti může ?: náklonnosti, a komu všechno, co ;; ná—
+klonnosti učinil, užitečné jest.
+
+Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti,
+při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon-
+nosti). (_Io jest vlastně egoismus (sobčctví), přetčžké
+to určení, a nižadna lidska moc udati nemůže při
+
+jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav—
+noStí. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej—
+špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnčjších po—
+hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem
+platiti za zlý!
+
+A proto by nebylo dobře snovatí základy veřej—
+ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti,
+z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené
+pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobč—
+ckých chytraků, vydávajících se za nezištně občtovavé
+muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá
+obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž
+se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví
+
+1) Schiller, Johann Christoph Friedrich, německý básnik žil
+
+. 1759—1805.
+
+Havlíček: Politické spisy I.
+
+ 
+
+130 Karel Havlíček:
+mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu máme mnohe
+ošklivě příklady.
+
+Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za—
+ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To
+jest každý jednotlivec musí ;: toho užitek míti, že
+v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec.
+jest jakesi obmezení svobody jednotlivců, člověk právě
+tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem
+se zavazuje, která by sie jinak (jako pouhý člověk
+osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto po—
+vinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ž toho
+spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe—
+reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším) V obci
+platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím
+více se obec drží tě zásady, tím dokonalejší jest.)
+
+Aby nám nikdo žle nerožtimčl, musíme doldžiti,
+že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove),
+nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou
+a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec
+
+sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec
+státi a zkvetati patriotismcm a jinými dob rov o !—
+nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musi, že
+by takový základ při známě povaze lidského ducha
+jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti
+musel.
+
+Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná
+obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednolm neb ně-
+kolika málo osob, sice by přestala býti společností.
+Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu
+sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý
+oud tě Společnosti stejně obtíže nesl, t. j. stejně
+
+ 
+
+to jest obec ?“ 1131
+
+k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně
+při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom
+poměru užíval společných výhod a užitků, v jakém
+poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo vice
+přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest
+společnost založena na nespravedlivosti.
+
+Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest
+společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přiSpívá
+k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo
+praci svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší
+podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře-
+čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí
+i větší obtíže nésti k obecnému dobrufi'D'armo aneb
+Zpo 10 d arm o užívati všelikých výlíiiod a užitků na
+cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného
+člověka, jest bud lupičství aneb neetné darmochlebstyí.
+
+Není snad zapotřebí, abychom věci tyto Šíře á
+určitčji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby tako—
+vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků;
+soudný a přemýšlejíci čtenář sám si je zajisté po-
+myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však
+toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo—
+věd na všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii,
+monarchii atd. obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce
+jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh
+a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a nad
+požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá-
+sluhy, jest nehodný oud obce, bud' si co v jakémkoli
+stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest
+k obtížnosti ostatnim, ne však ke prOSpěchu jejich.
+Rozumí se samo, že nehodnost taktu-rého soběckého
+
+gv
+
+ 
+
+132 Karel Havlíček:
+
+ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci
+samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá
+od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby.
+
+Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž
+nenese přiměřené obtížnosti obecni, ještě sám bud' celé
+obci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, a nepo-
+máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů
+ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi
+oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé-
+obce.
+
+Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité,
+a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých
+jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčeje
+všeobecnčjších a důležitějších účelech obce promluvíme.
+
+Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde-
+rozličné oučele obce bez ohledu na naší skutečnost,.
+nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém
+přemýšlení a rozjímání vyjití od něčeho skutečného,
+ne pak ve větru ideas ho nití, jak pravi náš Ko-
+menský 1) velmi trefně v Labyrintu Světa.
+
+Především zde musíme pozornost na jednu sice
+nahodilou, ale předtiležitou okolnost obrátiti, a sice-
+na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně-
+a po dobrém rozváženi nevstoupili, nýbrž se v ní
+zrodili, a tak neehtíc se nudy obce stali. Když člověk
+
+') Jan Amos Komenský žil v !. lotlZM—llth). byl jeden 7. před—
+ních členil Jednoty českých bratři a zakladatelem noviivčkého škol-—
+ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: vLabyrint světa a ráj srdce,
+složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1831. Pěkné a stručné poučení
+z péra J. V. Nováka o Kt'nnenském nalezneš v Ottově Slovníku Na—
+učném. XIV. lll8 ad.
+
+ 
+
+Co jest obec? 133
+
+sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky
+celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se
+“mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí
+s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá—
+kony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži-
+tečný. NaOpak ale občané nepřistoupivší dobrovolně
+k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili,
+neznají obyčejně (nemyslíme, že by tak vždy býti
+muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zakony)její,
+a takové občany neměli bychom ani občany nazývati,
+nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak,
+jako almara postavena k pohodlí mému v mém po-
+koji nemůž býti nazvána obyvatelem meho pokoje,
+proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž
+pouze k mému prospěchu: zrovna tal' obyvatel obce,
+\neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a
+samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jmeno občana,
+a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben—
+ství dale vysvětlovati nemůžeme: každý však sám
+nejlépe to učiniti dovede.
+
+Občan neznajíeí účele a zřízení (zakony) obce
+své, nevědoucí, co se v níděje, jak se řídí, nechápající
+celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti svě po—
+vinností, tak jako ani svých práv nezna. Takova ne-
+vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě
+celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých).
+
+Každému z nás budou nasledky tě nevědomosti
+znamy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinak
+v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způ-
+sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc
+neošidili, proti statu jednatí lstivě a velmi ošemetně.
+
+ 
+
+134- Karel Havlíček :
+
+Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na.
+pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a
+vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké
+se tu často ději podvody.
+
+Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se
+daní předepsané, tu uplácením, tu zas přijín'iáním
+úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého-
+způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu
+cit klesiý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta-
+kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné
+nejsou. i(dož by se ku př. stydčl říci, že kouří pašo—
+vaný tabák?
+
+.
+
+Duch občanský, občanské SIHýŠiUHI
+chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě
+obecní žádného podilu a hlasu nemají, o zřízení a
+
+účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem
+před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena-
+hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu—
+telně zapotřebí, nevida náležitého spojení mezi obtí—
+žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béřc,
+poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně
+na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div
+pravím, že se občan takovou obee co nějakou obtíž
+považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne-
+vlídnosti a nesp'avedlivostí ouřednickou (za niž arci
+obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nc—
+přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní
+jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodněi'! Tak
+se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně
+v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh &
+
+,
+
+příjmů, obecne správy držán jest,. tentýž lid naučipo-
+
+ 
+
+Go jest obec? 135
+
+važovati obecně jmění co jmění ne sve, nýbrž cize a
+sice jmění bohatě osoby, ktere to,jak on ve své
+spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena;
+platiti daně jest mu nanejvýš obtižno, poněvadž myslí,
+že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na-
+hlížetí nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám
+sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme
+na zřeteli jen spravedlivě zřízení obce, kde každý
+takové užitky má, jakě obtíže nese a jaké práce koná,
+kde nejsou marni darmochlebově žijící z cizí práce,
+nebot taková nespravedlivě obec jest arci škůdnice
+mnohých občanů.) '
+
+Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří
+o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece
+však zjevně nevidi, jakou cestou příjmy obecně jdou
+na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře,
+moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajně jest),
+i tito vzdělanější občané chovají !( obci svě vždy ne—
+důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost
+zmocní se všech stavů, každý dle postaveni svého
+zkracuje obecajejí jmění, ten nesvědomitým placením
+daně, onen podvodnickou aneb eepoň nedbalou službou,
+jiný zas patrným zlodějstvim. To však mělo kde po—
+váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť
+když jíní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně
+daním, clu atd., jiní zas vydání jeji zvětšují, konajice
+jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko-
+nečně ze všeho pojiti může? Jen špatný stav obce,
+totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po—
+dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě
+konalo a odvádělo.
+
+ 
+
+Karel í—íaviiček:
+
+A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto
+počínání? Žádný nepováží, že při všem svem podvodu
+přece vlastně tolik daně plati, jako by platil bez něho.
+Obec vypíše tolik dani, kolik na vydání svá zapotřebí
+má. Ošidiš-lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně,
+musi ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch
+peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro
+nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš,
+že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivějši ji za tebe za—
+platí, a tak přece z podskoku sveho užitek máš?
+Ú, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá
+za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž
+(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího
+šibala. Ošidíš—li ty obec ročně a 10 zl., považ že jsou
+jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe
+přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, nebot ony tisíce
+také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co
+má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme,
+uzme se tobě, a co se ji přidá, přidá se tobě.
+
+Kýž by bylo možná, aby obce všechno, oč do
+roka bud nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá,
+spočítati, a pak co zvláštní daň, daň nep octivosti
+na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od—
+cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili
+patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na—
+hlížeti.
+
+Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po—
+vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha
+občanského nikde pro všeobecnost nie nepodnikne nad
+svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme,
+a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati?
+
+ 
+
+tie jest obec? 137
+
+Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při
+úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdil mezi
+praci s horlivostí konanou, amezi nádenickou, otrockou.
+Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak
+lehce se neuchytí při úředniku převrácené mínění, že
+svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou,
+za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka
+obce za jejího poručníka!
+
+Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti,
+a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce
+se proti ní pepuditi daji, & nakloněni jsou kvzbcuření.
+Obec sama nikdy zkvětatí nemůže, a vždy pozadu
+zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne-
+bezpečnosti.
+
+.Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své
+povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se
+všechno přede všemi a veřejnějedná, a kde každý sám
+v řízení obce jisté přiměřeně má účastenství. Tam
+panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje
+potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství
+snimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší
+zas užitek beře. Každý věda, že co obci náieži, také
+z části jeho jest, bdí horlivě dle postaveni svého, aby
+se ani lehkomyslností, 'ani ncpoctivosti, aniž jakým
+jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný
+nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje
+své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec silena ze
+všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a
+zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí
+se jí si vážiti, a poživaje vní mnohonácterěho dobra,
+miluje ji, jest jí s duši oddán, obětuje se pro niv čas
+
+ 
+
+138 iíarei Havlíček:
+
+potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriou
+tismus, vlastenectví.
+
+Tak jako všechny ostatní věci lidská na světě new
+může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými
+a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného—
+zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja-
+kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti
+a k němu směřovati může.
+
+Kam ate všeliká obec směřovati má, který jest
+její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná.
+Účel obce musí býti napomálmti, by každý jeji občan
+skrze obec účele svého člověčenskělm snadněji a co
+možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec,
+nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenomjed-
+notliví oudově její maji každý účel svůj, to jest, obec
+jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto
+poslední již vícekrát tvrzcno, ba v mnohých obcích
+i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve
+mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko
+viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk
+do obce vstupuje než ku prospěchu svěmu'? sice by
+mu lepe bylo o saniotě žití. Když ale obec sama občana
+pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům
+užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on
+do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se
+vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě,
+jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije
+pro jiné.
+
+i\JIá-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno
+se ve třech slovech zahrnouti může, kteráž jsou jí-
+stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž
+
+ 
+
+t_lu jest obee ? lišt?
+
+má poskyto rati občanům svým co možná nejvíce bez-
+pečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota),
+má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších
+prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p 0 kr o k),
+neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby
+
+svobodu jejich. Čím více podává obec občanům
+svým jistoty, pokroku a svobody, tim dokona-
+lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne-
+podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu.
+
+Zapotřebí však bude o každém ztěchto tří účelů
+dobré obce něco obširněji podotknouti.
+
+Jistota. Jsout věcí na světě škodlivě a uži-
+tečně. Slova tato jsou arci každému pochopitelná
+a dodáváme jen tolik, že je zde běřeme v nejširším
+smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škt'idlivosti
+klademe i nemravné a zlé. Sk 0 ro všelikému škodli-
+vemu na světě můžeme se bud' u h n o uti, aneb pakli
+se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej-
+více bud' z as taviti, neb u mir niti aneb aspoň n a-
+h radi ti.
+
+Škodití nám mohou buď j ini lide, bud' my se mi
+sobě, bud' 05 n d. Jiní lídě nám škodí bud násil ím,
+bud' lstí. My sami sobě škodíme obyčejně z n e—
+rozum u a nechtíc, někdy však i z dobrého roz-
+vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou
+náhod ou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajic
+porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci
+nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární)
+ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně
+s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně
+ned ůstatkcm přirozeným ku př. mrzáctvim,
+
+.!
+
+ncmoc1, slabotou, stářím, blbostí atd.
+
+ 
+
+Karel Havlíček:
+
+Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký
+oučel a všeliká povinnost obce.
+
+Proti všelikým těmto škodám má nám obec co
+možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávatí: obec
+má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá-
+niti, aneb aspoň dle možností zastaviti, umírniti aneb
+nahradití. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen
+proti vpádu nepřátelsl—zěmu odjinud silni byli, nýbrž
+aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati
+nemohl a neměl, bud' si to již utiskování jakekoli; a
+proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka,
+proto jsou v obci uřadově, aby chránili slabšího proti
+silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím měně ouřadově
+sami koho utískovati mají, neboť jak pismo praví:
+>>když sůl nebude slaná, čím budeme se—
+litiPe. Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod-
+ným škůdcům občany svě hájiti, podvod bud' již
+dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty
+škůdce takove ve strachu držeti, je pilně \.fyhledávati,
+k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň
+trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou
+náhradu bud' obcí za výlohy, bud' těm, kterým uško-
+dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk
+nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž
+tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti
+nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd.
+
+Opět se tu samo rozumí, že tím méně obce sama
+(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi,
+je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovatí má,
+snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než
+
+ 
+
+(ln jest obec? l—lvl
+
+k čemu určeny jsou aneb všelijakými jiným spůsobem,
+jak zde nesnadno jest vypočítávati.
+
+Rovněž proti škodám, které by si kde sám z nc-
+rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd.
+spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se
+svoboda bez potřeby neobmezovala, neboť člověku
+jinak za rozumného a dospělého uznané-mu svobodne
+býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakým-
+koli spůsobem, jenom když výslovně povinnosti své
+tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne-
+škodL
+
+Bezpečnost ta a jistota proti všelikým škodám,
+ktere od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí,
+pt.)skytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní
+úřadově ustanoveni bývají veřejně bezpečnosti, ačkoli
+tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro-
+spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli
+velmí draze přijde občanům (udržování vojska) bývá
+obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel
+občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak
+velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně
+velmi málo obce občanům svým prospívají.
+
+Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá—
+vají obce občanům svým pražádně jistoty, a podávají-li
+někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a
+jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka
+občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to,
+a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější
+vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré
+s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule-
+fiti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých
+
+ 
+
+i(arcl l'lavlíček:
+
+zvířatech vidíme, že slabší od silnějších j.)odporováný
+bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud
+svůj (aspoň z části) řídili, nemel by .pojistiti sebe a
+jiné na všelijaké rány náhody? Čím měně člověk za-
+visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám
+pánem jest osudu sveho: tím skvěleji objevuje se ve
+své dustojností. A plavě obec, co veliká společnost,
+nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvíslým od
+náhody; nebot kde ovšem nepostačí síly jediného
+člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených.
+“Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest
+spojene síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu,
+kteiáž by kazdeho jednotlivého zahubila, ani neucítí
+mnozí, když ji všichni společně ponesou.
+
+Divno jest vělu, že pravě tato stránka v obci až
+posud téměř zcela zanedbaná byla. Skoro každý
+jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jineho člo—
+Věka, běře v ní úča-istenství, pomáhá mu, ale obec
+(všichni dohron'mdy) necítí pražádně útrpnosti, chladně
+vidí ob_čany svě hynout, v neštěstí padat, aniž jim
+ku pomoci přiSpívál? Jest to věru podivně zablouzení
+ducha lidského.
+
+„ani o chudé, o mrzáky, nemocné atd. nepečuje
+obeě" '(stát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od
+celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo-
+lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky
+důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé)
+rozstříkají se na tuze male částky, tak že všude trochu
+a nikde důstatečně nepomáhají. I—I os p i tály (t. j. úto-
+čiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, si—
+.črot ince, ústavy pi o slepě, hluch ě, němé,
+
+ 
+
+(jí.) jest ulice? 1413
+
+nemo cníce, blázince atd. jsou obyčejně jen ne—
+důstatečně, a kromě toho se jen zřídka od obce vy—
+držují. též () sirotky nepečují obce skoro pranic, a
+co se pro ně od obce děje, jest pouhe jmeno, aneb
+jím často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena-
+mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých
+(ouředníků), poněvadž otcově jejich o obec zásluhu
+mají. Zdá se mi, že každý občan, kde po celý život
+znamenitě daně platí, ale často málo co neb pranic za
+to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než
+služebník obce, jenž za svou práci placen jest.
+
+I za našich osvícených časů vidíme občany (a
+to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka)
+hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi
+mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce-?
+Žebratí tež vidíme občany ve všech obcích, jakožto
+patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům
+svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude
+mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné
+neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za-
+nechávajíee je pouze péči svrchovaného Boha aneb
+nahodile pomocí dobrých 11qu
+
+Jmenovitě to také jest v" e politování hodná, co
+se děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých.
+Tut vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak
+zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd.,
+co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své
+záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od
+jednotlivých, jmění své pojištujících, učiněných, po vý-
+platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů-
+stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí
+
+ 
+
+144 Karel I-.[avlíček:
+
+spoluobčana svěho zisk míti směl? aby ještě za strach
+přeci živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro
+sebe vybíral? _— Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji
+a více slušno, aby sama obec převzala všclíkě tyto
+asekuracc a bez užitku je zastávala, a aby nikoho
+z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od
+živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě-
+řeném rozměru rozvrhovalal Tak by se nejlevněji &
+zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejpll-ttněji po-
+jistiti mohlijednotlivci proti všelikým náhodným ško——
+dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé
+zemi spůsobené Spočítaly by se, a každý občan by na
+tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by,
+kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal.
+
+I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud
+sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a
+nemravných zkažený nebyly atd., aby se nepodávaly
+příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem
+atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _do—
+hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů
+svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže
+se od obcí ve přílišné důkladnosti žádatí.
+
+Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých
+ohledech, věc nadmíru těžká a obšírná, tak že by
+nižádným způsobem obec všelikěmu v tom ohledu
+možnému přání nikterak úplně vyhovčtí nemohla,
+kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce
+nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi
+málo jistoty podávají občanům. '
+
+Pokrok. Podávají-lí ale obce občanům svým
+málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok
+
+ 
+
+Co jest obce? 145
+
+v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno—
+tlivec určení má patrně, aby vždy dále se zvelebovali
+ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost
+dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom
+když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí;
+a to sice vzdělanosti ducha i srdce.
+
+Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění,
+průmyslu atd., a pokroku ve všelíkěm takovém dotýče,
+tut především patrno jest, že sám jednotlivý člověk
+málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle-
+žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po-
+učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti
+obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích
+občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu
+jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě-
+láván, připrz-tvován, aby pak v dospělém věku užitek
+vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář—
+ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek
+dávala, a nic nebylo nadarmo.
+
+Vzdělání mravně (tak zvaný charakter) musí
+každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy-
+chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ
+celého sveho smýšlení mravního béře člověk z dětin-
+ství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo
+rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných
+naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po-
+dali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti.
+Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti,
+aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své
+pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb—
+ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání
+
+Havlíček: Politické spisy ]. 10
+
+ 
+
+146 Karel Havlíček:
+
+ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání
+mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po-
+važovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad
+svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první
+
+& nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé
+obce.
+
+Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné
+strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké
+mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké
+převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se
+jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu
+leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou
+& škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný
+stav všech takových obcí a nedůstatek občanského
+smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání
+na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího
+na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe
+nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili.
+Pokavad učitelove' považováni zůstanou co nižší úředníci
+obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto-
+vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvěsti.
+
+Což bychom si však pomysliti měli o takové obci,
+která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep—
+šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým
+vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky
+do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě
+duševní zdržovatí chtěla? Tohoť zajisté žádná obec
+neučiní.
+
+Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi
+vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok
+v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli
+
+ 
+
+ry
+
+Co jest obec? lil:
+
+učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co
+možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma
+opakovala. A také opravdu dobr3 () blaho občanů svých
+dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích
+zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by
+prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýl'ání
+se občanů svých scizozemskem dopouští všelikou za-
+hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz—
+manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím
+
+tv! .
+
+snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec
+nemusí báti zhoubného a škodlivého vplyvu z cizo—
+zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její,
+a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb
+jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich
+bažití nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak
+mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma-
+tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti
+všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou
+maličkost, když se množství drahých kurýrů často v tak
+nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém
+psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby
+k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které
+zemi velmi draze přijdou nepřinášejícejí kromě trochy
+dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného,
+věčného, ohromného, domácího úředního dopisování,
+popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto
+jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady
+tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust
+na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne-
+počítajíc ani drahé služby úředníků u udržování úřadu);
+tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim
+
+10'
+
+ 
+
+148 Karel Havlíček :
+
+již ani mnoho času nezbývá platnější věci, jako-jsou
+potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy
+a t. p. opatřiti.
+
+Sv o b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž.
+přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec
+bez potřeby do osobních záležitostí občanů svých ne-
+míchala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná-
+leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křívdě
+nebyly atd., což' všechno vypočítatí zde nemůžeme.
+l—llavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce
+jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré
+ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí.
+
+Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem
+rozloučiti, nepodotknouee ničeho o m enší obci t.j.
+obcích vesnických a městských, kteréžto co menší
+společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími
+státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí,
+io těchto obcích rozumětí se může; jmenovitě ale
+jest druhá povinnost obce, po k rok, hlavní stránka,
+kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým
+prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití
+sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci
+naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské
+cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži-
+vota, následky dobré spojených sil velmi
+často prakticky se objeví. Jak často musi soused po—
+moci svého souseda užití, patrné to ponaučení, aby
+i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepíral.
+
+Ačkoli zřízení a stav obcí v naší vlasti daleko
+ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti,
+přece i tu se naskýtá často dosti příležitosti žehnati.
+
+ 
+
+Co jest obec? 145)
+
+prospěch společenského života, aneb aspoň si v ý h o dy
+jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce,
+ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více
+mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím
+koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého
+školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci,
+v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života,
+jenom když někdo () povzbuzení dbá.
+
+Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—li,
+že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých
+obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého
+státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu
+zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem
+ale ústavy nnmicipální. Více zajisté záležeti musi občanu
+jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb
+vesnicí) s jměním obecním moudře hospodařilo, než
+na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost
+při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý
+stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně-
+kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý
+ale skoro, byt' isebe nepatrný člověk, může vždy
+šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem
+neb poučením svým. I sebe menší o p ra vd iv á dobrá
+činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a
+nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť
+některým stavům dle jejich společenského postavení
+příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím,
+učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so—
+becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného
+dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osví-
+cených moudrých a činných lidí pohromadě, a tím
+
+ 
+
+Karel Havlíček:
+
+blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého
+přímý vplyv na záležitosti obecní.
+
+Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu
+větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak
+přísně dohlídce podrobeny, aby svobodnějí mohly
+i jmění své vynakládati a vůbec se dalo vyvinovati,
+aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez
+cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří-
+ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo.
+Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom
+panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku,
+bylo by ustavičně dosti příležitostí působití ním k do—
+brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti
+zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý—
+šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím
+učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž
+obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí,
+teprva nabyly možnosti opatřiti dětem svým moudrého
+a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za
+100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at obec nežádá
+učeněho učitele.
+
+Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si
+ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby
+si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy
+samy zakládaly společně, nemají—li jich; kdyby se spo-
+lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní
+v Uhřích mnohé obce činí);“) “kdyby společně v čas
+
+i) 100 zl. stř. := 210 kor.
+
+300 zl. stř. = (130 kor.
+
+'—') Poddanskě nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem
+
+z ]. listopadu 1781. \-'_vkupování ?. roboty t'edroval již před tímto
+
+ 
+
+tio jest obec? 151
+
+zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení
+některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př.
+v Rusích děje, kde v celých velikých obcích Společně..
+pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby-
+čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou
+k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby
+i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kepečků atd.
+ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty,.
+po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí,.
+urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha
+apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá tojen
+zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby
+naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle—
+dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne—
+dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby
+měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém
+přec jako ke př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo-
+lení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač—
+koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se
+
+rokem Raab, vrchní ředitel _všech korunních i bývalých jesuítských
+statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne-
+volníctvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodájim dvorská
+stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve-
+dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby
+se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchodym
+V duchu navrhu Raabová působila vláda. Za [Jeepelda Il. (r. 1791)
+vláda starala se o vykupování % robot, ale snaha vlády tehdy jakož
+i později rozbíjcla se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k.
+zemské správyv Čechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník
+vůli vykupování z roboty co nejvíce pt.-dporovati. Konečné a úplné
+vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 18-18. (Kaizl „l. Lid
+selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba ll.)
+
+ 
+
+153 Karel Havlíček: Co jest obec?
+
+cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži-
+tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest
+u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu—
+nálního duchu než ve městech.
+
+Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší
+stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás
+opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim
+k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na—
+stanou vlasti naší a nám nové blahé časy.
+
+H. b'.
+
+ 
+