diff options
author | Matěj Cepl <mcepl@cepl.eu> | 2016-11-24 19:00:10 +0100 |
---|---|---|
committer | Matěj Cepl <mcepl@cepl.eu> | 2016-11-24 19:06:28 +0100 |
commit | eca83a778a8e277410f8621569518c839a6a6e99 (patch) | |
tree | 66c3506259fc01f9023ab65a6a1244462b98ddc3 /cojestobec.txt | |
download | havlicek_co_jest_obec-eca83a778a8e277410f8621569518c839a6a6e99.tar.gz |
Raw conversion using Tesseract
Diffstat (limited to 'cojestobec.txt')
-rw-r--r-- | cojestobec.txt | 1036 |
1 files changed, 1036 insertions, 0 deletions
diff --git a/cojestobec.txt b/cojestobec.txt new file mode 100644 index 0000000..e293700 --- /dev/null +++ b/cojestobec.txt @@ -0,0 +1,1036 @@ +7. CO JEST OBlle? + +(Pružnlíó Novinvaaíi. H. 13. IU, 1113. llfšlllpllklll. líš. !i'.fiU. Lil-. Lil'. 113. +prosince 1'. lH-Ill, &. till už HS. ílíl. lll. HT už: lili-!. IMT, :llil. Hm, +::lTL—l. :3TT.-----HTH. Al-íllu-ml-ílil. elm. lon. 41:3. HH. 41:14. Již-l.) + +V době pobělohorské zřízení oheení v xemíeh českých +utvářelo se jinak v městech a jinak_ v obcích vesnických. +V městech lcrálslíých veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purlonisttů e zkoušených radil magistrátních, do- +sazených zemskou vládou ve srozumišní se soudem appe— +lačním, ale správa jmění ohecního,.i pol—:ud v něm ješte + +zástupcove měšťanstva meli účastenetví, byla oehrmnenn +stálou ingereneí gubernia o úřadu ]“HlClliUIllUřSi—Zčhú. Na ven— +kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanslcým. Vrehnosti +vylconftvujíce samy moc soudní a politickou i'ietolilm že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosuznjíce +rychtáře a konšely obecní spravovaly ].)l'tlStřťžCllllCLVíln těchto +osob i vlastní majetek obecní. V poedčjších letech přidru- +žila se lc tomu rozsáhlá ingerenee tehdejších úřadů kraj- +ských. Zrušení svazku poddanslcčho (r. 1781) a Spojené. +s ním sestátnční veškerého konání slzirevedlmmtí a správy +politicke způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí. +Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkov- +skými, až do tehdejší doby patrný, byl šelf-en. h'Iyšlénliy +pak, jež se projevily v r. 184-8, žádaly vynmnční obcí +nejen z područí vrchnostenskem), ale i ;: [mračnílcování + + + +Karel Havlíček: (jo jest obec? + +moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, +1895. [. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěné—m +hleděl ukazati, co by se 3 obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnčjších, vše— +obecnějších a důležitějšíclw. + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval +a všelika místa a místečka navštívil, a pak odpovědíti +měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest +místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest +num er o, v jednom domě bydli rychtář, v jednom +servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.<< +Nic víc? —— Nie. — A proč tedy jsou ty domy acha— +lupy pohromadě? __ Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly. + +To by byl ovšem maly prospěch obce, alejinak +není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, +v jedné obci, v jedné Společnosti, ale nepomyslí a ne- +včdi proč a nač. Nespachame křivdu, řekneme-li, že +snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, +proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa- +motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom +museli pochybovati o důstojnosti lidske, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co +člověk bud děla neb s sebou dělati necha, nevěda +proč a zač. + +Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše- +likého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, a nej- +lepší příklad takové společnosti vidíme při stadě, které +hnano jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu + + + +12h“ Karel Havlíček: + +ve společnosti žije, přece žádných výhod ž toho ne— +užívá, ba naopak jestč škodu trpí, jelikož jedno dru— +hému jen pastvy užíra a překáží. Nemůže se tedy +stado nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo— +maha, proto že nemají společného účcle sveho. Tak +tež by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překaže— +jíec a škodíce, aneb aspoň žádného Šlechetnčho vyšn +šího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest +společnost, aby co jednotlivý Sílm dovésti nemůže, +spojene síly dokázaly: pasti se ale může každe žvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stade jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po— +hodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které +nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my +jim sami nerozumiem: při mravencích a včel-ach. Tu +nejlepe poznati můžeme užitek prave obce, prave spo— +lečnosti, když vidíme, jak velika díla provedou tak +maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by +bez obecného společenského zřízení ani obstati ne— +mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa- +mého človčka převyšují, který často dokonce osamot- +nčle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často-— +kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb ?: ne- +tečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a. +na překážku býva? + +Na dvou velikých hlavních zakladech vystaven-_. + + + +(jo jest obec? 129 + +jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: +hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost +(poněvadž se již u nás láska běře jen ve smyslu se— +xuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen h o— +norís gratí a na první místo, nebot v opravdívém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stava. Cokoli +člověk děla, činí buď z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslíl a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné +činiti může ?: náklonnosti, a komu všechno, co ;; ná— +klonnosti učinil, užitečné jest. + +Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, +při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon- +nosti). (_Io jest vlastně egoismus (sobčctví), přetčžké +to určení, a nižadna lidska moc udati nemůže při + +jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav— +noStí. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej— +špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnčjších po— +hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem +platiti za zlý! + +A proto by nebylo dobře snovatí základy veřej— +ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, +z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobč— +ckých chytraků, vydávajících se za nezištně občtovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá +obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž +se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví + +1) Schiller, Johann Christoph Friedrich, německý básnik žil + +. 1759—1805. + +Havlíček: Politické spisy I. + + + +130 Karel Havlíček: +mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu máme mnohe +ošklivě příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za— +ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To +jest každý jednotlivec musí ;: toho užitek míti, že +v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec. +jest jakesi obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, která by sie jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto po— +vinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ž toho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe— +reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím +více se obec drží tě zásady, tím dokonalejší jest.) + +Aby nám nikdo žle nerožtimčl, musíme doldžiti, +že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), +nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou +a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec + +sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec +státi a zkvetati patriotismcm a jinými dob rov o !— +nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musi, že +by takový základ při známě povaze lidského ducha +jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti +musel. + +Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednolm neb ně- +kolika málo osob, sice by přestala býti společností. +Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu +sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý +oud tě Společnosti stejně obtíže nesl, t. j. stejně + + + +to jest obec ?“ 1131 + +k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom +poměru užíval společných výhod a užitků, v jakém +poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo vice +přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest +společnost založena na nespravedlivosti. + +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přiSpívá +k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo +praci svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře- +čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí +i větší obtíže nésti k obecnému dobrufi'D'armo aneb +Zpo 10 d arm o užívati všelikých výlíiiod a užitků na +cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného +člověka, jest bud lupičství aneb neetné darmochlebstyí. + +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto Šíře á +určitčji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby tako— +vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků; +soudný a přemýšlejíci čtenář sám si je zajisté po- +myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo— +věd na všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce +jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a nad +požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá- +sluhy, jest nehodný oud obce, bud' si co v jakémkoli +stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest +k obtížnosti ostatnim, ne však ke prOSpěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost taktu-rého soběckého + +gv + + + +132 Karel Havlíček: + +ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá +od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž +nenese přiměřené obtížnosti obecni, ještě sám bud' celé +obci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, a nepo- +máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů +ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé- +obce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité, +a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčeje +všeobecnčjších a důležitějších účelech obce promluvíme. + +Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde- +rozličné oučele obce bez ohledu na naší skutečnost,. +nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém +přemýšlení a rozjímání vyjití od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas ho nití, jak pravi náš Ko- +menský 1) velmi trefně v Labyrintu Světa. + +Především zde musíme pozornost na jednu sice +nahodilou, ale předtiležitou okolnost obrátiti, a sice- +na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně- +a po dobrém rozváženi nevstoupili, nýbrž se v ní +zrodili, a tak neehtíc se nudy obce stali. Když člověk + +') Jan Amos Komenský žil v !. lotlZM—llth). byl jeden 7. před— +ních členil Jednoty českých bratři a zakladatelem noviivčkého škol-— +ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: vLabyrint světa a ráj srdce, +složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1831. Pěkné a stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Kt'nnenském nalezneš v Ottově Slovníku Na— +učném. XIV. lll8 ad. + + + +Co jest obec? 133 + +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky +celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se +“mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá— +kony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži- +tečný. NaOpak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili, +neznají obyčejně (nemyslíme, že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zakony)její, +a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, +nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak, +jako almara postavena k pohodlí mému v mém po- +koji nemůž býti nazvána obyvatelem meho pokoje, +proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž +pouze k mému prospěchu: zrovna tal' obyvatel obce, +\neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jmeno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben— +ství dale vysvětlovati nemůžeme: každý však sám +nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznajíeí účele a zřízení (zakony) obce +své, nevědoucí, co se v níděje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti svě po— +vinností, tak jako ani svých práv nezna. Takova ne- +vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě +celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou nasledky tě nevědomosti +znamy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinak +v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způ- +sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti statu jednatí lstivě a velmi ošemetně. + + + +134- Karel Havlíček : + +Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a +vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké +se tu často ději podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se +daní předepsané, tu uplácením, tu zas přijín'iáním +úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého- +způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu +cit klesiý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta- +kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné +nejsou. i(dož by se ku př. stydčl říci, že kouří pašo— +vaný tabák? + +. + +Duch občanský, občanské SIHýŠiUHI +chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě +obecní žádného podilu a hlasu nemají, o zřízení a + +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena- +hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu— +telně zapotřebí, nevida náležitého spojení mezi obtí— +žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béřc, +poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně +na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div +pravím, že se občan takovou obee co nějakou obtíž +považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne- +vlídnosti a nesp'avedlivostí ouřednickou (za niž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nc— +přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní +jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodněi'! Tak +se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně +v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh & + +, + +příjmů, obecne správy držán jest,. tentýž lid naučipo- + + + +Go jest obec? 135 + +važovati obecně jmění co jmění ne sve, nýbrž cize a +sice jmění bohatě osoby, ktere to,jak on ve své +spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtižno, poněvadž myslí, +že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na- +hlížetí nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivě zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jakě obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marni darmochlebově žijící z cizí práce, +nebot taková nespravedlivě obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) ' + +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří +o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece +však zjevně nevidi, jakou cestou příjmy obecně jdou +na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajně jest), +i tito vzdělanější občané chovají !( obci svě vždy ne— +důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postaveni svého +zkracuje obecajejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodnickou aneb eepoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvim. To však mělo kde po— +váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jíní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jiní zas vydání jeji zvětšují, konajice +jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko- +nečně ze všeho pojiti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po— +dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. + + + +Karel í—íaviiček: + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto +počínání? Žádný nepováží, že při všem svem podvodu +přece vlastně tolik daně plati, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik dani, kolik na vydání svá zapotřebí +má. Ošidiš-lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně, +musi ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivějši ji za tebe za— +platí, a tak přece z podskoku sveho užitek máš? +Ú, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž +(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš—li ty obec ročně a 10 zl., považ že jsou +jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, nebot ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme, +uzme se tobě, a co se ji přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obce všechno, oč do +roka bud nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, a pak co zvláštní daň, daň nep octivosti +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od— +cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili +patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na— +hlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po— +vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha +občanského nikde pro všeobecnost nie nepodnikne nad +svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, +a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? + + + +tie jest obec? 137 + +Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdil mezi +praci s horlivostí konanou, amezi nádenickou, otrockou. +Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak +lehce se neuchytí při úředniku převrácené mínění, že +svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, +za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! + +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, +a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce +se proti ní pepuditi daji, & nakloněni jsou kvzbcuření. +Obec sama nikdy zkvětatí nemůže, a vždy pozadu +zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne- +bezpečnosti. + +.Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své +povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se +všechno přede všemi a veřejnějedná, a kde každý sám +v řízení obce jisté přiměřeně má účastenství. Tam +panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství +snimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek beře. Každý věda, že co obci náieži, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postaveni svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani ncpoctivosti, aniž jakým +jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec silena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a +zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí +se jí si vážiti, a poživaje vní mnohonácterěho dobra, +miluje ji, jest jí s duši oddán, obětuje se pro niv čas + + + +138 iíarei Havlíček: + +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriou +tismus, vlastenectví. + +Tak jako všechny ostatní věci lidská na světě new +může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými +a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného— +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja- +kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti +a k němu směřovati může. + +Kam ate všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná. +Účel obce musí býti napomálmti, by každý jeji občan +skrze obec účele svého člověčenskělm snadněji a co +možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenomjed- +notliví oudově její maji každý účel svůj, to jest, obec +jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto +poslední již vícekrát tvrzcno, ba v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve +mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko +viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svěmu'? sice by +mu lepe bylo o saniotě žití. Když ale obec sama občana +pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on +do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se +vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije +pro jiné. + +i\JIá-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteráž jsou jí- +stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž + + + +t_lu jest obee ? lišt? + +má poskyto rati občanům svým co možná nejvíce bez- +pečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p 0 kr o k), +neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby + +svobodu jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tim dokona- +lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne- +podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém ztěchto tří účelů +dobré obce něco obširněji podotknouti. + +Jistota. Jsout věcí na světě škodlivě a uži- +tečně. Slova tato jsou arci každému pochopitelná +a dodáváme jen tolik, že je zde běřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škt'idlivosti +klademe i nemravné a zlé. Sk 0 ro všelikému škodli- +vemu na světě můžeme se bud' u h n o uti, aneb pakli +se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej- +více bud' z as taviti, neb u mir niti aneb aspoň n a- +h radi ti. + +Škodití nám mohou buď j ini lide, bud' my se mi +sobě, bud' 05 n d. Jiní lídě nám škodí bud násil ím, +bud' lstí. My sami sobě škodíme obyčejně z n e— +rozum u a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- +vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhod ou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajic +porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární) +ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně +s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně +ned ůstatkcm přirozeným ku př. mrzáctvim, + +.! + +ncmoc1, slabotou, stářím, blbostí atd. + + + +Karel Havlíček: + +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký +oučel a všeliká povinnost obce. + +Proti všelikým těmto škodám má nám obec co +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávatí: obec +má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá- +niti, aneb aspoň dle možností zastaviti, umírniti aneb +nahradití. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelsl—zěmu odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl a neměl, bud' si to již utiskování jakekoli; a +proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, +proto jsou v obci uřadově, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím měně ouřadově +sami koho utískovati mají, neboť jak pismo praví: +>>když sůl nebude slaná, čím budeme se— +litiPe. Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- +ným škůdcům občany svě hájiti, podvod bud' již +dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty +škůdce takove ve strachu držeti, je pilně \.fyhledávati, +k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň +trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou +náhradu bud' obcí za výlohy, bud' těm, kterým uško- +dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti +nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. + +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obce sama +(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, +je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovatí má, +snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než + + + +(ln jest obec? l—lvl + +k čemu určeny jsou aneb všelijakými jiným spůsobem, +jak zde nesnadno jest vypočítávati. + +Rovněž proti škodám, které by si kde sám z nc- +rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. +spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se +svoboda bez potřeby neobmezovala, neboť člověku +jinak za rozumného a dospělého uznané-mu svobodne +býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakým- +koli spůsobem, jenom když výslovně povinnosti své +tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- +škodL + +Bezpečnost ta a jistota proti všelikým škodám, +ktere od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +pt.)skytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní +úřadově ustanoveni bývají veřejně bezpečnosti, ačkoli +tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro- +spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli +velmí draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel +občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak +velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně +velmi málo obce občanům svým prospívají. + +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá— +vají obce občanům svým pražádně jistoty, a podávají-li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a +jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka +občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, +a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější +vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré +s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule- +fiti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých + + + +i(arcl l'lavlíček: + +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších j.)odporováný +bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud +svůj (aspoň z části) řídili, nemel by .pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím měně člověk za- +visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu sveho: tím skvěleji objevuje se ve +své dustojností. A plavě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvíslým od +náhody; nebot kde ovšem nepostačí síly jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených. +“Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojene síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu, +kteiáž by kazdeho jednotlivého zahubila, ani neucítí +mnozí, když ji všichni společně ponesou. + +Divno jest vělu, že pravě tato stránka v obci až +posud téměř zcela zanedbaná byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jineho člo— +Věka, běře v ní úča-istenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohron'mdy) necítí pražádně útrpnosti, chladně +vidí ob_čany svě hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci přiSpívál? Jest to věru podivně zablouzení +ducha lidského. + +„ani o chudé, o mrzáky, nemocné atd. nepečuje +obeě" '(stát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo- +lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) +rozstříkají se na tuze male částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. I—I os p i tály (t. j. úto- +čiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, si— +.črot ince, ústavy pi o slepě, hluch ě, němé, + + + +(jí.) jest ulice? 1413 + +nemo cníce, blázince atd. jsou obyčejně jen ne— +důstatečně, a kromě toho se jen zřídka od obce vy— +držují. též () sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhe jmeno, aneb +jím často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- +mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých +(ouředníků), poněvadž otcově jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kde po celý život +znamenitě daně platí, ale často málo co neb pranic za +to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než +služebník obce, jenž za svou práci placen jest. + +I za našich osvícených časů vidíme občany (a +to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) +hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce-? +Žebratí tež vidíme občany ve všech obcích, jakožto +patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude +mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné +neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za- +nechávajíee je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodile pomocí dobrých 11qu + +Jmenovitě to také jest v" e politování hodná, co +se děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tut vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své +záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od +jednotlivých, jmění své pojištujících, učiněných, po vý- +platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů- +stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí + + + +144 Karel I-.[avlíček: + +spoluobčana svěho zisk míti směl? aby ještě za strach +přeci živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? _— Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji +a více slušno, aby sama obec převzala všclíkě tyto +asekuracc a bez užitku je zastávala, a aby nikoho +z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od +živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě- +řeném rozměru rozvrhovalal Tak by se nejlevněji & +zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejpll-ttněji po- +jistiti mohlijednotlivci proti všelikým náhodným ško—— +dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé +zemi spůsobené Spočítaly by se, a každý občan by na +tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, +kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. + +I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud +sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a +nemravných zkažený nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _do— +hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádatí. + +Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých +ohledech, věc nadmíru těžká a obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikěmu v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhovčtí nemohla, +kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce +nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi +málo jistoty podávají občanům. ' + +Pokrok. Podávají-lí ale obce občanům svým +málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok + + + +Co jest obce? 145 + +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno— +tlivec určení má patrně, aby vždy dále se zvelebovali +ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost +dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom +když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; +a to sice vzdělanosti ducha i srdce. + +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění, +průmyslu atd., a pokroku ve všelíkěm takovém dotýče, +tut především patrno jest, že sám jednotlivý člověk +málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle- +žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- +učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti +obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích +občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu +jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě- +láván, připrz-tvován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář— +ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek +dávala, a nic nebylo nadarmo. + +Vzdělání mravně (tak zvaný charakter) musí +každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy- +chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ +celého sveho smýšlení mravního béře člověk z dětin- +ství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo +rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných +naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po- +dali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. +Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti, +aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb— +ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání + +Havlíček: Politické spisy ]. 10 + + + +146 Karel Havlíček: + +ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání +mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po- +važovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad +svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první + +& nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé +obce. + +Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné +strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké +mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké +převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se +jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu +leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou +& škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný +stav všech takových obcí a nedůstatek občanského +smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání +na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího +na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe +nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. +Pokavad učitelove' považováni zůstanou co nižší úředníci +obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto- +vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvěsti. + +Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep— +šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým +vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky +do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě +duševní zdržovatí chtěla? Tohoť zajisté žádná obec +neučiní. + +Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi +vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok +v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli + + + +ry + +Co jest obec? lil: + +učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co +možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma +opakovala. A také opravdu dobr3 () blaho občanů svých +dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích +zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýl'ání +se občanů svých scizozemskem dopouští všelikou za- +hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz— +manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím + +tv! . + +snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec +nemusí báti zhoubného a škodlivého vplyvu z cizo— +zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, +a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb +jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich +bažití nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma- +tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti +všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost, když se množství drahých kurýrů často v tak +nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby +k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které +zemi velmi draze přijdou nepřinášejícejí kromě trochy +dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +věčného, ohromného, domácího úředního dopisování, +popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto +jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady +tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust +na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne- +počítajíc ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim + +10' + + + +148 Karel Havlíček : + +již ani mnoho času nezbývá platnější věci, jako-jsou +potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy +a t. p. opatřiti. + +Sv o b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž. +přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec +bez potřeby do osobních záležitostí občanů svých ne- +míchala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná- +leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křívdě +nebyly atd., což' všechno vypočítatí zde nemůžeme. +l—llavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré +ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. + +Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem +rozloučiti, nepodotknouee ničeho o m enší obci t.j. +obcích vesnických a městských, kteréžto co menší +společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími +státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí, +io těchto obcích rozumětí se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, po k rok, hlavní stránka, +kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým +prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití +sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské +cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži- +vota, následky dobré spojených sil velmi +často prakticky se objeví. Jak často musi soused po— +moci svého souseda užití, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepíral. + +Ačkoli zřízení a stav obcí v naší vlasti daleko +ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti, +přece i tu se naskýtá často dosti příležitosti žehnati. + + + +Co jest obec? 145) + +prospěch společenského života, aneb aspoň si v ý h o dy +jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více +mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím +koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého +školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci, +v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, +jenom když někdo () povzbuzení dbá. + +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—li, +že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého +státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu +zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy nnmicipální. Více zajisté záležeti musi občanu +jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb +vesnicí) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost +při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý +stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně- +kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý +ale skoro, byt' isebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ra vd iv á dobrá +činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a +nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť +některým stavům dle jejich společenského postavení +příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím, +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so— +becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného +dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osví- +cených moudrých a činných lidí pohromadě, a tím + + + +Karel Havlíček: + +blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého +přímý vplyv na záležitosti obecní. + +Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu +větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak +přísně dohlídce podrobeny, aby svobodnějí mohly +i jmění své vynakládati a vůbec se dalo vyvinovati, +aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez +cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří- +ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. +Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působití ním k do— +brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý— +šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím +učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž +obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, +teprva nabyly možnosti opatřiti dětem svým moudrého +a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za +100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at obec nežádá +učeněho učitele. + +Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si +ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby +si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy +samy zakládaly společně, nemají—li jich; kdyby se spo- +lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní +v Uhřích mnohé obce činí);“) “kdyby společně v čas + +i) 100 zl. stř. := 210 kor. + +300 zl. stř. = (130 kor. + +'—') Poddanskě nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem + +z ]. listopadu 1781. \-'_vkupování ?. roboty t'edroval již před tímto + + + +tio jest obec? 151 + +zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení +některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích Společně.. +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby- +čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou +k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby +i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kepečků atd. +ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty,. +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí,. +urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha +apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá tojen +zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby +naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle— +dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne— +dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby +měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém +přec jako ke př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- +lení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač— +koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se + +rokem Raab, vrchní ředitel _všech korunních i bývalých jesuítských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne- +volníctvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodájim dvorská +stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve- +dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchodym +V duchu navrhu Raabová působila vláda. Za [Jeepelda Il. (r. 1791) +vláda starala se o vykupování % robot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjcla se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k. +zemské správyv Čechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce pt.-dporovati. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 18-18. (Kaizl „l. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba ll.) + + + +153 Karel Havlíček: Co jest obec? + +cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži- +tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu— +nálního duchu než ve městech. + +Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší +stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás +opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim +k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na— +stanou vlasti naší a nám nové blahé časy. + +H. b'. + + + |