Raw conversion using Tesseract

1 files changed, 391 insertions, 0 deletions

diff --git a/co_je_obec.rst b/co_je_obec.rst
new file mode 100644
index 0000000..3ff4c57
--- /dev/null
+++ b/co_je_obec.rst
@@ -0,0 +1,391 @@
+Co jest obec? [*]_
+==================
+
+V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých utvářelo se
+jinak v městech a jinak v obcích vesnických. V městech králských
+veřejná správa pozvolna se dostala do rukou purkmistrů
+a zkoušených radů magistrátních, dosazených zemskou vládou ve
+srozumění se soudem appelačním, ale správa jmění obecního,
+i pokud v něm ještě zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla
+ochromena stálou ingerencí gubernia a úřadu podkomořského. Na
+venkově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti,
+vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti
+vykonávajíce samy moc soudní a politickou netoliko že nebyly
+podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujíce rychtáře
+a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto osob i vlastní
+majetek obecní. V pozdějších letech přidružila se k tomu rozsáhlá
+ingerence tehdejších úřadů krajských. Zrušení svazku poddanského
+(r. 1781) a spojené s ním zestátnění veškerého konání
+spravedlnosti a správy politické způsobilo převrat v dosavadní
+organisaci obcí. Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi
+venkovskými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlénky
+pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí nejen
+z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování moci státní.
+(Pražák J. Rakouské právo ústavní. V Praze, 1895. I. 47-48.) K.
+Havlíček v článku níže otištěném hleděl ukázati, co by se z obcí
+za stísněných poměrů tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci
+lidé opravdoví, kteří by si byli vědomi účelů obce
+„obyčejnějších, všeobecnějších a důležitějších“. [#]_
+
+Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval a všeliká místa
+a místečka navštívil, a pak odpovědíti měl na tuto otázku, musel
+by asi říci: „Obec jest místo plotem ohrazené, nad každými dveřmi
+jest *numero*, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom *servus*,
+v jednom slouha a v prostředku je louže.“ Nic víc? — Nic. —
+A proč tedy jsou ty domy a chalupy pohromadě? — Nevím věru, leda
+snad proto, aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti
+mohly. — —
+
+To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak není. Lidé jsou
+pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, v jedné obci, v jedné
+společnosti, ale nepomyslí a nevědí proč a nač. Nespácháme
+křivdu, řekneme-li, že snad z tisíce jednomu z našich krajanů
+nenapadlo, proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme,
+proč nesedí každý člověk a každá rodina sama o samotě od
+ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom museli pochybovati
+o důstojnosti lidské, kdybychom náležitě a přísně vypočítávali
+a považovati chtěli, co člověk buď dělá neb s sebou dělati nechá,
+nevěda proč a zač.
+
+Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze všelikého vědomí, bez
+vzájemnosti není ještě obec, a nejlepší příklad takové
+společnosti vidíme při stádě, které hnáno jsouc kamkoli od
+pastýře svého, ačkoli opravdu ve společnosti žije, přece žádných
+výhod z toho neužívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno
+druhému jen pastvy užírá a překáží. Nemůže se tedy stádo nazvati
+obcí, proto že jeden úd druhému nepomáhá, proto že nemají
+společného účele svého. Tak též by se obcí nazývati neměla
+vesnice neb městečko, kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko
+sobě překážejíce a škodíce, aneb aspoň žádného šlechetného
+vyššího společného účele nemajíce. Proto jest obec, jest
+společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, spojené síly
+dokázaly: pásti se ale může každé zvíře samo, k tomu nepotřebí
+stáda. Stádo jest jenom pro pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má
+býti pro pohodlí, pro zisk všech.
+
+Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které nerozumnými
+jmenujeme, bezpochyby proto, že my jim sami nerozumíme: při
+mravencích a včelách. Tu nejlépe poznati můžeme užitek pravé
+obce, pravé společnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou
+tak maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by bez
+obecného společenského zřízení ani obstáti nemohli, tak velice
+již do jejich přirozenosti vložen jest pud obecenský,
+společenský. V tom ohledu tedy i samého člověka převyšují, který
+často dokonce osamotněle žije, neznaje ani dobrodiní
+společenských svazků. A kde i člověk opravdu zejména v obci žije,
+jak častokráte jej vidíme zanedbávati buď úmyslně neb
+z netečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak často
+ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a na překážku bývá?
+
+----
+
+Na dvou velikých hlavních základech vystaveni jest veškeren
+lidský svět, Schiller jej jmenoval: *hlad* a *lásku*, my je
+pojmenujeme: *náklonnost* (poněvadž se již u nás láska béře jen ve
+smyslu sexuálním) a *užitek*, a stavíme náklonnost jen *honoris
+gratia* na první místo, neboť v opravdivém světě skoro vždy na něm
+užitek (hlad) stává. Cokoli člověk dělá, činí buď z náklonnosti
+neb pro užitek (leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč,
+mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné činiti může
+z náklonnosti, a komu všechno, co z náklonnosti učinil, užitečné
+jest.
+
+Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, při egoismu (pro
+užitek) a při mravnosti (z náklonnosti). Co jest vlastně egoismus
+(soběctví), přetěžké to určení, a nižádná lidská moc udati nemůže
+při jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mravností. Člověk
+může nejkrásnější činy vykonati z nejšpinavějších,
+z nejzištnějších a nejnemravnějších pohnůtek, a naopak dobrý
+úmysl může před světem platiti za zlý!
+
+A proto by nebylo dobře snovati základy veřejného zřízení obce na
+pouhé náklonnosti, na mravnosti, z té příčiny, že lidský
+bystrozrak dobře provedené pokrytectví proniknouti nemůže, a tedy
+by od soběckých chytráků, vydávajících se za nezištné obětovavé
+muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá obec, jest
+výhradně založena na náklonnosti, poněvadž se v ní, jakožto vždy
+pohromadě žijící, pokrytectví mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu
+máme mnohé ošklivé příklady.
+
+Každá dobře zřízená obec musí být ale jen založena na *užitku*
+a sice na užitku všeobecném. To jest každý jednotlivec musí
+z toho užitek míti, že v obci žije, sice jest tato obec špatná.
+Každá obec jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě
+tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem se zavazuje,
+které by sic jinak (jako pouhý člověk osamělý aneb v rodině
+živoucí) neměl, a k těmto povinnostem zavazuje se dobrovolně jen
+proto, že z toho spolku, od té obce za to větší užitek očekává.
+(Nebereme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším.) V obci platiti
+musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím více se obec drží té
+zásady, tím dokonalejší jest.
+
+Aby nám nikdo zle nerozuměl, musíme doložiti, že náklonnost,
+obětavost atd. (co se patriotismus zove), nikterak z obce
+nevylučujeme, tyto vždy v obci budou a býti musí, ale jenom že
+nahodile a tak, aby obec sama na nich založena nebyla, aby
+nechtěla obec státi a vzkvétati patriotismem a jinými
+*dobrovolnými* skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musí, že by
+takový základ při známé povaze lidského ducha jen slabý
+a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti musel.
+
+----
+
+Samo sebou se již rozumí, že nemůže býti žádná obec jenom
+k prospěchu (pro užitek) jednoho neb několika málo osob, sice by
+přestala býti společností. Když se jakákoli společnost
+a k jakémukoli oučelu sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý
+jednotlivý oud té společnosti stejné obtíže nesl, t.j. stejně
+k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně při každém
+spolku býti musí, aby každý oud v tom poměru užíval společných
+výhod a užitků, v jakém poměru nese společné obtíže, totiž aby
+ten, kdo více přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice
+jest společnost založena na nespravedlivosti.
+
+Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest společnost.
+I v obci tedy má ten, kdo více přispívá k obecnímu dobru, buď si
+to penězi (daněmi) nebo prací svou, aneb jiným jakýmkoli
+způsobem, větší podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně
+řečeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí i větší
+obtíže nésti k obecnému dobru: *Darmo* aneb *zpolodarmo* užívati
+všelikých výhod a užitků na cizí útraty a na cizí obtíž jest
+nedůstojno čestného člověka, jest buď lupičství aneb nectné
+darmochlebství.
+
+Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šíře a určitěji
+vypisovali, udávajíce rozličné způsoby takových proti pravému
+oučelu obce čelících poklesků; soudný a přemýšlející čtenář sám
+si je zajisté pomyslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme
+však toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpověď na
+všechno, cokoli se o aristokratii, demokratii, monarchii atd.
+obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce jest dobré, kde se nadřečený
+spravedlivý poměr zásluh a výhod každého jednotlivého ouda
+shledává, a oud požívající v obci výhod větších, než jsou jeho
+zásluhy, jest nehodný oud obce, buď si on v jakémkoli stavu
+a v jakékoli důstojnosti: neboť takový oud jest k obtížnosti
+ostatním, ne však ku prospěchu jejich. Rozumí se samo, že
+nehodnost takového sobeckého ouda a jeho škodlivost tím větší
+jest, čím výše v ober samé stojí t.j. čím více a čím větších
+výhod užívá od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby.
+
+Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž nenesa přiměřené
+obtížnosti obecní, ještě sám buď celé obci aneb jednotlivým oudům
+obtížnosti činí, a nepomáhaje dle povinnosti své k dosažení
+obecních oučelů ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takoví
+oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé obce.
+
+Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité, a každá obec může
+si dle všeobecné vůle oudů svých jiné oučele vytknouti : my zde
+jenom o obyčejnějších, všeobecnějších a důležitějších účelech
+obce promluvíme.
+
+----
+
+Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde rozličné oučele obce
+bez ohledu na naši skutečnost,, neboť jsme již dávno přesvědčeni,
+že se má při každém přemýšlení a rozjímání vyjíti od něčeho
+skutečného, ne pak ve větru *ideas honiti*, jak praví náš
+Komenský velmi trefně v Labyrintu světa. —
+
+Především zde musíme pozornost na jednu sice nahodilou, ale
+předůležitou okolnost obrátiti, a sice na tu, že jsme do obce, ve
+které žijeme, dobrovolně a po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž
+se v ní zrodili, a tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk
+sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky celé zřízení
+její zná, a právě proto přistupuje, že se mu toto zřízení a tyto
+ústavy zalíbily, že souhlasí s jeho smýšlením. Takový pak oud
+obce, znaje zákony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy
+užitečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně k obci,
+a žijíce v ní jen proto, že se tam narodili, neznají obyčejně
+(nemyslíme, že by tak vždy býti muselo) ani oučele obce své, ani
+zřízení (zákony) její, a takové občany neměli bychom ani občany
+nazývati, nýbrž vlastně *nábytkem* obce. Neboť zrovna tak, jako
+almara postavená k pohodlí mému v mém pokoji nemůže býti nazvána
+obyvatelem mého pokoje, proto že tam stojí nevědomky, a ne
+k svému, nýbrž pouze k mému prospěchu : zrovna tak obyvatel obce,
+neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a samovolně
+k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, a není také oud, nýbrž
+nábytek obce. Toto podobenství dále vysvětlovati nemůžeme: každý
+však sám nejlépe to učiniti dovede.
+
+Občan neznající účele a zřízení (zákony) obce své, nevědoucí, co
+se v ní děje, jak se řídí, nechápající celé ústrojí její, nemůže
+také ani dobře znáti své povinnosti, tak jako ani svých práv
+nezná. Taková nevědomost a slepota občanů jest však k.největší
+škodě celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých).
+
+Každému z nás budou následky té nevědomosti známy ze zkušenosti.
+Jak často vidíme muže jinak v privátním životě svědomité, kteří
+by žádným způsobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc
+neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. Patřme na
+veřejné stavby, na silnice, železnice, na pachty, odvody
+k veřejným zemským potřebám a vůbec na všechno, co obec na své
+útraty koná, jaké se tu často dějí podvody.
+
+Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se dani předepsané, tu
+uplácením, tu zas přijímáním úplatků, tu špatnou prací atd. atd.,
+nejeden dle svého způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom
+ohledu cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že takové
+podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné nejsou. Kdož by se
+kupř. styděl říci, že kouří pašovaný tabák?
+
+----
+
+*Duch občanský, občanské smýšlení* chybí v takových obcích, ve
+kterých občané ve správě obecní žádného podílu a hlasu nemají,
+o zřízení a účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem
+před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nenahlížeje, kterak
+i jeho oběti k udržení celku nevyhnutelně zapotřebí, nevida
+náležitého spojení mezi obtížemi, které pro obec nese, a užitky,
+jaké od ní béře, poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby)
+patrně na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div pravím,
+že se občan takovou obec co nějakou obtíž považovati naučí,
+a potvrzen ještě v mínění svém nevlídností a nespravedlivostí
+ouřednickou (za niž arci obec vždy nemůže), konečně obec za
+zjevného nepřítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní
+jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodně?! Tak se tedy
+v takových obcích, ve kterých lid úmyslně v nevědomosti obecného
+zřízení, obecných výloh a příjmů, obecné správy držán jest,
+tentýž lid naučí považovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž
+cizé a sice jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své
+sprostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; platiti
+daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, že on chudší dává
+bohatšímu, jelikož nenahlíží a nahlížeti nemůže, že tyto daně
+vlastně dává jen sám sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci
+máme na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý takové
+užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, kde nejsou marní
+darmochlebové žijící z cizí práce, neboť taková nespravedlivá
+obec jest arci škůdnice mnohých občanů.)
+
+Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří o takovýchto věcech
+dobré nahlídnutí mají, přece však zjevně nevidí, jakou cestou
+příjmy obecné jdou na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se
+všechno dobře, moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné
+jest), i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy
+nedůvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost zmocní se
+všech stavů, každý dle postavení svého zkracuje obec a její
+jmění, ten nesvědomitým placením dané, onen podvodnickou aneb
+aspoň nedbalou službou, jiný zas patrným zlodějstvím. To však
+málo kdo pováží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí.
+Neboť když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně
+daním, clu atd., jiní zas vydání její zvětšují, konajíce jí
+špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho konečně ze všeho pojiti
+může? Jen špatný stav obce, totiž že nemůže tak mnoho prospěšného
+občanům podávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě
+konalo a odvádělo.
+
+A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto počínání? Žádný
+nepováží, že při všem svém podvodu přece vlastně tolik daně
+platí, jako by platil bez něho. Obec vypíše tolik daní, kolik na
+vydání svá zapotřebí má. Ošidíš-li ji při jedné dani o několik
+zlatých ročně, musí ti zas jinou novou daň uložiti, neboť bez
+těch peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro
+nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, že přece ty
+dani ujdeš, a jiný poctivější ji za tebe zaplatí, a tak přece
+z podskoku svého užitek máš? Ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný
+člověk držeti nemá za nejdokonalejšího a nejctnostnějšího, tak by
+se rovněž (z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího
+šibala. Ošidíš-li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou jiní,
+jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe přece padne větší
+škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce také ty nahraditi musíš.
+Obci peníze nerostou, a co má, má od tebe a tvých spoluobčanu, co
+se jí uzme, uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě.
+
+Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do roka bud nepoctivostí
+neb nedbalostí přivedena bývá, spočítati, a pak co zvláštní daň,
+*daň nepoctivosti* na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se
+tak odcizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili patrně
+a pochopitelně škodlivost jednání svého nahlížeti.
+
+Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané povinnosti své
+nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha občanského nikdo pro
+všeobecnost nic nepodnikne nad svou povinnost. Co neznáme, to
+milovati nemůžeme, a co nemilujeme, kterak se budeme pro to
+obětovati? Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při
+úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi prací
+s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. Jak lehko se
+zanedbá služba nekonaná veřejně? jak lehce se neuchytí při
+úředníku převrácené mínění, že svůj úřad ne za povinnost nýbrž za
+odměnu svou, za prebendu považuje, a sám sebe místo za služebníka
+obce za jejího poručníka!
+
+Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, a občané nemajíce
+v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce se proti ní popuditi dají,
+a nakloněni jsou k vzbouření. Obec sama nikdy vzkvétati nemůže,
+a vždy pozadu zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší
+nebezpečnosti.
+
+Zcela jinak stojí obec, ve které občan sám své povinnosti
+a práva, zřízení a správu obce zná, kde se všechno přede všemi
+a veřejně jedná, a kde každý sám v řízení obce jisté přiměřené má
+účastenství. Tam panuje duch občanský. Daně každý rád platí,
+nahlížeje potřebnost jich, a jsa přesvědčen o dobrém hospodářství
+s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší zas užitek
+béře. Každý věda, že co obci náleží, také z části jeho jest, bdí
+horlivě dle postavení svého, aby se ani lehkomyslností, 'ani
+nepoctivostí, aniž jakým jiným způsobem obci nikde škoda
+nečinila, žádný nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva;
+a znaje své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec sílena ze
+všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a zas každý
+nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí se jí si vážiti,
+a požívaje v ní mnohonácterého dobra, miluje ji, jest jí s duší
+oddán, obětuje se pro ni v čas potřeby, jako se obětuje přítel za
+přítele. To jest patriotismus, vlastenectví.
+
+----
+
+Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě nemůže být obec
+žádná úplně dokonalá, to jest jinými a pěknějšími slovy řečeno:
+Člověk jest ustavičného zdokonalování schopen, tak že si vždy,
+byť by v jakémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti
+a k němu směřovati může.
+
+Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest její účel, na to
+odpověď všeobecná jest velmi snadná. Účel obce musí býti
+napomáhati, by každý její občan skrze obec účele svého
+člověčenského snadněji a co možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec
+sama, jako obec, nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom
+jednotliví oudové její mají každý účel svůj, to jest, obec jest
+pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto poslední již
+vícekrát tvrzeno, ba v mnohých obcích i skutečně uvedeno bylo
+(jako ve Spartě a i nyní ve mnohých absolutních zemích): přece
+každý hned lehko viděti může protismyslnost takové zásady. Proč
+člověk do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by mu lépe
+bylo o samotě žiti. Když ale obec sama občana pohltí, jeho jen co
+prostředku bůhví k jakým účelům užívá, tu jest obec sama vlastně
+jeho nepřítel, a on do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne,
+čemu se vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t.j. nežije ve světě,
+jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije pro jiné.
+
+Má-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno se ve třech
+slovech zahrnouti může, kteréž jsou *jistota, pokrok, a svoboda
+občanů*; obec totiž má poskytovati občanům svým co možná nejvíce
+bezpečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (*jistota*), má jim
+poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších prostředků ke
+všelikému pokroku v dobrém (*pokrok*), neobmezujíc však při tom
+bez nevyhnutelné potřeby *svobodu* jejich. Čím více podává obec
+občanům svým *jistoty, pokroku a svobody*, tím dokonalejší jest,
+žádná však obec, co svět světem bude, nepodá úplnou jistotu,
+nejvyšší pokrok a úplnou svobodu.
+
+Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů dobré obce něco
+obšírněji podotknouti.
+
+.. [*] Novinový článek, který v roce 1846 vycházel na pokračování
+    v Pražských novinách; Borovského článek se ve zmíněných
+    novinách objevil v tyto dny: 5., 8., 12., 19., 22. listopadu
+    1846 a 13., 17., 20., 24., 27., 31. prosince 1846
+
+    Začátek textu (až po odstavec začínající „Zapotřebí však bude
+    o každém z těchto tří účelů …“) byl zkopírován ze serveru:
+    http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/karel-havlicek-borovsky/co-jest-obec.html
+
+    Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru
+    Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu
+    serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu
+    provozovatele výslovně zakázáno!
+
+    Kontakt na provozovatele:
+    Ing. Tomáš Souček <webmaster@penkavcivrch.cz>
+
+.. [#] Tento první odstavec není součástí Havlíčkova článku, ale
+    předmluvou k vydání z něhož čerpal www.cesky-jazyk.cz.