1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
|
Nemohl jsem lhát
################
:date: 2021-12-19T21:36:37
:category: faith
:tags: czech, politics, fromFacebook, culture, sin
(moje odpověď k citované poznámce_ Radka Žižlavského na Facebooku)
No já bych to cítil jinak. Láska má přednost před předpisem,
napovídat spolužákům a neudávat (nemyslím vraždu nebo loupež)
je projevem právě toho, že určité bratrství (společenství,
podpora, věrnost - nevím jak to nazvat přesně) v kolektivu
existuje a to je moc dobře. Naopak bych řekl, že sociální
kapitál rozvrací právě to udávání. Navíc když už udávat
chtěl, tak biblicky vzato měl nejdřív jít za tím člověkem
a až když odmítne jednání změnit ho udat.
S tím napovídáním je to podle mého celé hodně složité. Já vím, že pro
mnoho křesťanů je to velice složitá záležitost, ale věřím, že morální
pravidla jsou do značné míry různá pro různá společenství.
Za svého života jsem viděl Francouze, Italy, Rusy a další;
dokonce vím, díky Montesquieovi, že existují i Peršané. Ale
co se týče Člověka, prohlašuji, že někoho takového jsem za
celý svůj život nepotkal. Jestliže vůbec existuje, rozhodně
o něm nic nevím.
-- Joseph de Maistre, Úvahy o Francii, 1797
Žil jsem několik let ve Spojených státech a čtu teď hodně literárních
děl sepsaných americkými a anglickými autory a uvědomuji se značnou
dávkou studu, jak strašlivě nás rozložila komunistická doba co se týče
pravdomluvnosti. Hluboké morální problémy, které mají mnozí američtí
a angličtí hrdinové s tím, jak to zaonačit, aby nelhali i v situacích,
kdy se jedná o záchranu cizího života, zdraví či svobody, jsou pro
normálního Čecha, vychovaného morálkou vzniklou pod dozorem Gestapa
a StB, naprosto nepochopitelné. My víme, že v nějaké situaci se prostě
zalhat musí s naprosto přímou tváří a neděláme si z toho až zas tak
veliké problémy. Samozřejmě co problém je, že ve chvíli, kdy si zvykneme
na to, že existují situace, ve kterých se lhát může, máme tendenci si to
relativizovat a lhát i v situaci, kdy se nejedná o záchranu druhého ale
jenom o náš osobní prospěch nebo zachování si vlastní falešné tváře. Byl
jsem mnohokrát v té Americe šokován tím, jak moc druzí opravdu spoléhají
na to, že druzí mluví pravdu, jak málo je třeba věci prověřovat
(Stalinovo heslo „Доверяй, но проверяй“ je ve skutečnosti znakem
nedůvěry, že?). A zároveň lidé, kteří jsou přistižení při lhaní jsou
opravdu společensky vyřízení: podívejte se na srovnání premiéra
Johnsona, kterému hrozí, že skončí kvůli lhaní ohledně nějaké vánoční
párty, zatímco náš soudně dvakrát usvědčený lhář (a z mnohem horších lží
nežli nějaká pitomá párty) je stále prezidentem republiky, nechal trest
za svoje lhaní zaplatit ze státního rozpočtu, a nikomu to ani nepřipadne
divné.
Zároveň je ale náš relaxovanější přístup k morálním pravidlům (bez
jakéhokoli hodnotícího přídechu) takový lidštější. U toho opisování jsem
několikrát slyšel nejenom úvahy o poctivosti, ale většinou i upřímné
přesvědčení, že když pomůžu druhým, ubližuji hlavně svému postavení ve
školním žebříčku úspěšnosti a to už mi tak nádherné nepřipadá. A pak mám
tuto příhodu:
Byl večer někdy v půli prosince (zhruba jako dnes), kdy jsem stál
uprostřed sněhové vánice na stanici autobusu v Charlestown (jenom ze
srandy jsem si ji našel_). Koupil jsem si tam v sousedství od někoho
z druhé ruky malou skřínku (výškou tak po kolena), která byla ale
odporně těžká, a už jsem se opravdu těšil, že se co nejdříve dostanu
domů do tepla. Čekal jsem na ten autobus asi tři čtvrtě hodiny (hromadná
doprava v Bostonu jezdí mnohem méně často nežli v Praze) a už jsem toho
měl opravdu docela dost. Autobus konečně přijel, byl absolutně prázdný
a tak jsem zvedl tu příšeru ze země a hrnu se ke vchodu do autobusu.
Řidička na mě jednou koukla, prohlásila „No furtniture on board.“
(„Žádný nábytek na palubě.“), zavřela mi dveře před nosem a odjela.
Stál jsem tam uprostřed vánice a přemýšlel jsem o tom, jak někdy
považujeme dodržování pravidel za vysoce nemravné a jak morálka česká je
asi opravdu rozdílná od morálky americké.
.. _našel:
https://goo.gl/maps/Kv5EAnYPmSqqwf7d6
.. _poznámce:
https://www.facebook.com/dan.drapal.90/posts/1109700069775183?comment_id=1109732016438655
|
