summaryrefslogtreecommitdiffstats
path: root/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst')
-rw-r--r--faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst149
1 files changed, 79 insertions, 70 deletions
diff --git a/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst b/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
index 1df79b6..0235525 100644
--- a/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
+++ b/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
@@ -5,9 +5,12 @@ O literárních stylech biblických knih aneb Job
:category: faith
:tags: sermon, czech
-(kázání, silně krácené pronesené ve sboru_ ČCE Praha-Braník, 26.
+(kázání_, silně krácené pronesené ve sboru_ ČCE Praha-Braník, 26.
července 2020)
+.. _kázání:
+ https://youtu.be/TobXWvrrf2g?t=901
+
.. _sboru:
http://branik.evangnet.cz/
@@ -58,9 +61,9 @@ text, který je automaticky aplikovatelný bez dalšího. Po
Listopadu 1989 se v televizi vysílal dětský seriál, kde hrdinové
vždycky v nouzi nejvyšší vytáhli Příručku malých svišťů a v ní
okamžitě nalezli návod, jak vyřešit jakoukoli svízelnou situaci.
-Zde helvétská konfese jasně tvrdí, že Písmo není takovou Píručkou
-mladých svišťů, do které můžeme jenom juknout a okamžitě jí
-aplikovat.
+Zde helvétská konfese jasně tvrdí, že Písmo není takovou
+Příručkou mladých svišťů, do které můžeme jenom juknout
+a okamžitě jí aplikovat.
Ale takhle to ještě vypadá jednoduše. „… jen ten výklad Písem,
který jest vyvozen toliko z nich samých …“. Ale hned k tomu
@@ -141,8 +144,8 @@ rozšiřují doplňují, rozvíjejí a pokračují příběhy, které ona
začala. Pochopitelně, že se velice zajímám o příběhy, které
zpracovávají motivy křesťanské víry v magickém světě paní
Rowlingové. Očividný problém pro každého mladého křesťanského
-kouzelníka a čarodějnici je verš „Čarodějnici nenecháš naživu.“
-z Exodu 22:18.
+kouzelníka a čarodějnici by byl verš „Čarodějnici nenecháš
+naživu.“ z Exodu 22:18.
Pochopitelně pro většinu z Vás, kdo předpokládám jste mudlové,
nemáte žádné magické schopnosti, je tento verš vlastně nepříliš
@@ -176,11 +179,12 @@ termín, který označuje nějaký druh černokněžnice, používající
magii k nekalým cílům?
Představte si, že by v Písmu (třeba zrovna v knize Deuteronomium)
-byl zákaz „Nenecháš na živu býti bunšáh“ (slovo, jehož význam
+byl zákaz „Nenecháš na živu býti bunšáh“ (slovo, které jsem si
+právě vymyslel, ale mějme za to, že je to slovo jehož význam
nikde jinde v Písmu není více vysvětlen, *hapax legomenon*).
Dlouhým vědeckým studiem se překladatel Septuaginty rozhodne, že
-slovo bunšáh vychází z kořenu slova, který se zdá nasvědčovat, že
-doslovný překlad by mohl být něco jako „muž s nožem“. Přeloží
+slovo bunšáh vychází z kořenu slova, který se zdá nasvědčovat,
+že doslovný překlad by mohl být něco jako „muž s nožem“. Přeloží
tedy text „Nenecháš na živu býti muže s nožem“ a následují
staletí pronásledování a mučení všech kuchařů a řezníků. Bohužel
nepochopil, že „muž s nožem“ zde byl eufemismus pro nájemného
@@ -194,14 +198,17 @@ kteří praktikovali magii klidně jako podvod nebo pověru v té
době, měli pro své konání terminologii, která je obávám se
z větší části pro nás lidi jednadvacátého století ztracená. Ve
chvíli, kdy se zaberete do studia komentářů i specializovaných
-knih o magii starověkého Blízkého Východu [#]_, a snažíte se
-zjistit, co doopravdy znamená hebrejské slovo, které zde
+knih o magii starověkého Blízkého Východu [#]_, a snažíte
+se zjistit, co doopravdy znamená hebrejské slovo, které zde
překládáme jako „čarodějnice“, odpovědí je veliké zmatení, které
-se zdá zakrývat bezradnost. Takto kniha tvrdí, že se jedná
-bylinkářku (snad připravující jedy?), jiní tvrdí, že to je vědma
-předpovídající budoucnost z par vystupujících z nějaké jámy
-naplněné čímsi, existují i názory, že se jedná o jakousi
-zaklínačku, která kletbami škodí druhým.
+se zdá zakrývat bezradnost. Takto jedna kniha tvrdí, že se
+jedná bylinkářku (snad připravující jedy?), jiní tvrdí, že to
+je vědma předpovídající budoucnost z par vystupujících z nějaké
+jámy naplněné čímsi, existují i názory, že se jedná o jakousi
+zaklínačku, která kletbami škodí druhým. A to se ještě zabývám
+jenom takto jednoduchým veršem a ne třeba Deuteronomiem 18:10-11,
+kde je ten seznam zakázaných činností mnohem delší a ne o mnoho
+jasnější.
Takže tohle je první závěr, který bych chtěl předat z tohoto
kázání: samozřejmě, že je v Bibli spousta věcí, které jsou
@@ -215,13 +222,13 @@ a sedmnáctého století.
----
-Druhou okolností, kterou bych chtěl dnes zvážit je literární styl
-biblické knihy.
+Druhou okolností, ke které je třeba podle mého přihlédnout při
+výkladu Písma je literární styl biblické knihy.
Tohle je podle mého jeden z mnoha problémů křesťanské reakce na
osvícenství a scientismus. Svět se v osmnáctém a první polovině
-devatenáctého století a změnil a lidé byli najednou přesvědčeni,
-že to, co není věděcky podchytitelné neexistuje anebo to alespoň
+devatenáctého století změnil a lidé byli najednou přesvědčeni,
+že to, co není věděcky podchytitelné, neexistuje anebo to alespoň
není k ničemu dobré. Podle mého křesťanské reakce na tento vývoj
byly v zásadě dvě a obě špatné. Liberální theologie v podstatě
souhlasila s tímto tvrzením a rozhodla se, že tedy z křesťanství
@@ -238,22 +245,22 @@ Méně se lidé zabývají reakcí druhé skupiny, která se později ve
dvacátém století změnila na biblický fundamentalismus. Jejich
reakce by se v zásadě dala shrnout do toho, že tedy když po nás
chcete vědu, tak my vám předvedeme vědu. My, křesťané, jsme se
-něčemu co, když poprchává, padá tma a mlha, a ono to támhle stojí
-a vy se támhle koukáte, tak můžete mít pocit, že támhle je věda
-<tři různé strany>, tedy něčemu takovéhlemu jsme se věnovali od
-druhého století po Kristu, když všechna Vaše vědecká metoda ani
-nevěděla, že nějaké houby existují, na kterých by mohla být.
-Systematickou diskusi, budování jedné teorie na druhé, dialog
-mezi vědci, v moderní době Science Citation Index, to všechno
-teologie dokáže, ale co každá věda potřebuje, jsou data, na
-kterých se může stavět. Přírodní vědy měly přírodu, na které
-mohly činit pokusy a pozorování a získávat data, nad kterými
-mohly jejich příznivci diskutovat. Později vzniklé společenské
-vědy měly sice data trochu podezřelejší, protože často byla
-velice obtížně kvantifikovatelná, ale v zásadě model přírodních
-věd také fungoval.
-
-Co má ale data theologie? „Teologie je nauka o Bohu“ praví nám
+dopracovali k něčemu co, když poprchává, padá tma a mlha, a ono
+to támhle stojí a vy se támhle koukáte, tak můžete mít pocit,
+že támhle je věda <tři různé strany>, tedy něčemu takovéhlemu
+jsme se věnovali od druhého století po Kristu, když všechna Vaše
+vědecká metoda ani nevěděla, že nějaké houby existují, na kterých
+by mohla být. Systematickou diskusi, budování jedné teorie na
+druhé, dialog mezi vědci, v moderní době Science Citation Index,
+to všechno teologie dokáže, ale co každá věda potřebuje, jsou
+data, na kterých se může stavět. Přírodní vědy měly přírodu,
+na které mohly činit pokusy a pozorování a získávat data, nad
+kterými mohly jejich příznivci diskutovat. Později vzniklé
+společenské vědy měly sice data trochu podezřelejší, protože
+často byla velice obtížně kvantifikovatelná, ale v zásadě model
+přírodních věd také fungoval.
+
+Co má ale za data theologie? „Teologie je nauka o Bohu“ praví nám
encyklopedie, ale je to odpověď dosti nepříznivá této situaci.
Bůh se dá velice těžko měřit, vážit, činit pozorování, není na
něm nic pevně zachytitelného, co by se mohlo stát předmětem
@@ -277,19 +284,20 @@ zpracována a jednak se nesmírným způsobem proměnil vztah k Písmu
Svatému. Sice všechny generace předosvícenských křesťanů věřili
na naprostou neomylnost Písma a jeho doslovné autorství Duchem
Svatým nebo něco podobného, vždycky byla mnohem volnější situace
-co se týkalo možností jeho interpretace. Všechno se najednou
-muselo brát doslova a co nejjednodušším způsobem, protože něco
-tak komplikovaného jako třeba alegorický výklad Písma (ne, že
-bych bylo jeho velkým fandou) vypadal najednou příliš nevědecký
-a tiše se vytratil. Na absolutní doslovnost a neomylnost Písma se
-najednou začal klást obrovský význam, protože pochopitelně, když
-se teologie změnila v jeho studium, jeho neomylnost se najednou
-stala podobným základem jako realita přírody. Kdybychom
-zesložiťovali naprostou žulovou nezměnitelnost Písma, celá ta
-naše pracně budovaná struktura moderní teologie by se zhroutila.
-Když se Písmo stalo základem všeho, až někdy v textech o biblické
-neomylnosti mám pocit, že základem jejich víry je Víra v Boha
-Otce, Syna i Svaté Písmo.
+co se týkalo možností jeho interpretace. V tomto modernistickém
+chápání Písma se najednou muselo brát všechno doslova a co
+nejjednodušším způsobem, protože něco tak komplikovaného jako
+třeba alegorický výklad Písma (ne, že bych bylo jeho velkým
+fandou) vypadal najednou příliš nevědecký a tiše se vytratil. Na
+absolutní doslovnost a neomylnost Písma se najednou začal klást
+obrovský význam, protože pochopitelně, když se teologie změnila
+v jeho studium, jeho neomylnost se najednou stala podobným
+základem jako realita přírody. Kdybychom zesložiťovali naprostou
+žulovou nezměnitelnost Písma, celá ta naše pracně budovaná
+struktura moderní teologie by se zhroutila. A tak se Písmo stalo
+základem všeho, až někdy v textech o biblické neomylnosti mám
+pocit, že základem jejich víry je Víra v Boha Otce, Syna i Svaté
+Písmo.
Výsledkem snahy o jednoduchou interpretaci Písma také byla ztráta
čehokoli co přestalo být možné brát doslovně a jednoduše. Je
@@ -302,7 +310,7 @@ zejména Starý zákon) není kniha ale hned celá knihovna. Jedná se
o soubor přes osmdesát knih všech možných autorů, věků, a právě
i literárních stylů. Tak třeba máme
-* *Knihy Letopisů* na straně druhé. V zásadě historické kroniky
+* *Knihy Letopisů* na straně jedně. V zásadě historické kroniky
vypadají jako ideální materiál pro jednoduchý výklad a vědecké
studium. Problém je v tom, že každý historik ví, že jednou
z dalších změn, které přineslo osvícenství je zásadní změna
@@ -311,10 +319,10 @@ i literárních stylů. Tak třeba máme
něco co do té doby v podstatě neexistovalo. Historie pro
historii samotnou, snaha o maximální objektivitu, je poměrně
luxusní záležitost, kterou si mohlo dovolit až mnohem bohatší
- univerzitní prostředí post-průmyslové doby. Do té doby bylo
- hlavním cílem většiny historických prací něco jiného: být
- zábavným čtením, mravoučnou literaturou nebo jako se domnívám
- v případě těchto knih státem placenou oslavou historie národa.
+ univerzitní prostředí průmyslové doby. Do té doby bylo hlavním
+ cílem většiny historických prací něco jiného: být zábavným
+ čtením, mravoučnou literaturou nebo jako se domnívám v případě
+ těchto knih státem placenou oslavou historie národa.
* *Kniha Rut* Opět historická kniha, ale výrazně odlišná: na
rozdíl od oficiálních kronik (Knihy Samuelovy, Královské
@@ -342,7 +350,7 @@ a konečně
v Decameronu, příběh Šeherzády z Pohádek tisíce a jedné noci.
Těžištěm celé knihy je dialog mezi Jobem a jeho přáteli (a na
- konci Pánem Bohem). Celý tento rámcový příběh je pak v podstatě
+ konci Pánem Bohem). Celý ten rámcový příběh je pak v podstatě
jenom kondenzovanou záminkou jak dostat Joba na smetiště a do
situace, kdy se opravdu musí ptát po otázce, která nás zajímá.
Otázky po historické věrohodnosti těchto prvních dvou kapitol
@@ -350,10 +358,10 @@ a konečně
historické věrohodnosti Raskolnikova z Dostojevského Zločinu
a trestu. Ano, jsem si jist, že jsou nějací literární vědci,
kteří se realitou schovanou za Zločinem a trestem zabývají, ale
- je to vcelku nevinný duševní tělocvik, který moc vliv na nic.
- Skutečně doslova a do písmene Job a jeho přátelé řekli přesně
- to, co je v knize zapsáno? Opravdu se na konci děje knihy
- zjevil Hospodin v bouři a promluvil slyšitelně a osobně
+ je to vcelku nevinný duševní tělocvik, který moc vliv na nic
+ nemá. Skutečně doslova a do písmene Job a jeho přátelé řekli
+ přesně to, co je v knize zapsáno? Opravdu se na konci děje
+ knihy zjevil Hospodin v bouři a promluvil slyšitelně a osobně
k Jobovi? Popravdě řečeno si nemyslím, že by nám chtěla
odpovědět na tyto otázky a rozhodně si nemyslím, že by tyto
otázky jakkoli přispívali k lepšímu pochopení zvěsti knihy.
@@ -384,16 +392,16 @@ pohodlí kupí bohatství!“ To je přece přesně co jsme od Písma
Svatého očekávali, ne?). Je naplněn hořkostí a zlostí nad touto
zjevnou nespravedlností.
-Pozoruhodné je, že přechod do stavu, kdy žalmista intenzivně
-chválí Hospodina a zcela proti logice začátku žalmu Hospodina
-chválí přesně za to, čím si byl předtím nejistý a co ho trápilo.
-Přechod je tak rychlý, že ho je jednoduché přehlédnout, protože
-se jedná o jediný verš „Až když jsem vešel do Boží svatyně,
-jejich osudu jsem začal rozumět: …“ (v. 17). Žalmista se setkal
-s Hospodinem a najednou je všechno v pořádku. My vlastně vůbec
-nevíme, co mu v té svatyni Hospodin řekl, jaká je vlastně odpověď
-na jeho otázky, jak je to s tím požehnaným svévolníkem. Ale
-zjevně žalmista svojí odpověď dostal.
+Pozoruhodný přechod do stavu, kdy žalmista intenzivně chválí
+Hospodina a zcela proti logice začátku žalmu Hospodina chválí
+přesně za to, čím si byl předtím nejistý a co ho trápilo. Přechod
+je tak rychlý, že ho je jednoduché přehlédnout, protože se jedná
+o jediný verš „Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu
+jsem začal rozumět: …“ (v. 17). Žalmista se setkal s Hospodinem
+a najednou je všechno v pořádku. My vlastně vůbec nevíme, co mu
+v té svatyni Hospodin řekl, jaká je vlastně odpověď na jeho
+otázky, jak je to s tím požehnaným svévolníkem. Ale zjevně
+žalmista svojí odpověď dostal.
A stejně podobně nejasný je vyústění knihy Job. Job je zcela
zjevně představen jako zcela dokonalý prototyp člověka, který by
@@ -416,7 +424,8 @@ scéně objeví sám Hospodin a dlouhým monologem v podstatě s Jobem
„zamete“: jak si to představuješ mi, jedinému vládci všehomíra,
číst nějaké levity? Silné okřiknutí Joba mi nepřipadne moc dobrý
nápad, když Job celou dobu zápasil o jistotu, že Hospodin je
-opravdu spravedlivý a jenom ho nepřeválcuje. Ale Job to najednou
+opravdu spravedlivý a jenom ho nepřeválcuje. Ale i když Hospodin
+jedná přesně podle jeho nejčernějších očekávání, Job to najednou
tak vůbec nevidí. Joba se v tomto setkání s Hospodinem něco
dotklo a najednou vidí zcela jasně odpověď na svoje řešení.
Nevíme úplně přesně co to je, ale je zcela zjevné, že najednou