1 files changed, 169 insertions, 0 deletions

diff --git a/faith/evangelium-kralovstvi.rst b/faith/evangelium-kralovstvi.rst
new file mode 100644
index 0000000..5d82332
--- /dev/null
+++ b/faith/evangelium-kralovstvi.rst
@@ -0,0 +1,169 @@
+Evangelium království
+#####################
+
+:date: 2018-07-29T17:50:48
+:category: faith
+:tags: sermon, czech
+
+(kázání pronesené ve sboru_ ČCE Praha-Braník, 29. července 2018)
+
+.. _sboru:
+    http://branik.evangnet.cz/
+
+\
+
+    Po Janově uvěznění přišel Ježíš do Galileje a hlásal evangelium Boží.
+    A říkal: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; 
+    čiňte pokání a věřte evangeliu.“
+
+    -- Marek 1:14-15
+
+Když se zeptám křesťanů na to, co je evangelium, většinou dostanu 
+celkem okamžitou odpověď ve smyslu toho, co píše apoštol Pavel 
+v Prvním dopise Korintským, patnácté kapitole:
+
+    Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben 
+    a třetí den byl vzkříšen podle Písem.
+
+    -- 1. Korintským 15,3b-4
+
+Což je ale zvláštní. Jednoduchá úvaha nám ukáže, že to nemůže být 
+to, co Ježíš kázal, když chodil po světě. „Jednou až možná budu 
+ukřižován na kříži, tedy já to ještě nevím, že se tak stane, ale 
+kdybych to náhodou věděl, a když ve mně potom někdy uvěříte …“.  
+To zjevně nedává smysl. A proto je dobré si připomínat slovo, 
+které máme jako základ dnešního kázání. Zde máme doslova napsáno, 
+co Ježíš měl jako základ svého učení, když chodil po zemi. Takové 
+jiné evangelium, nebo druhou polovinu evangelia.
+
+Při prvním přečtení vidíme, že Ježíšovo sdělení má tři části:
+
+1. Naplnil se čas
+2. Přiblížilo se Boží království
+3. Čiňte pokání a věřte evangeliu
+
+
+Naplnil se čas
+--------------
+
+Začátek Ježíšova kázání nás odkazuje k tomu, že se čas naplnil.  
+K plnosti času jsou dva možné komentáře. Většinou, když slyším 
+biblické pojednání o čase, tak je to především o pojmech καιρός 
+a χρόνος a rozdílech mezi nimi. Vzhledem k tomu, že nehodlám 
+předstírat, že umím řecky, tak se raději budu věnovat druhému 
+tématu. Totiž o přítomnosti.
+
+Kdykoli se v životě dostanu do těžké nebo nepříjemné situace, 
+moje první reakce je zatnout zuby, zabrat a doufat, že problém 
+přejde a bude zase líp. To není samo o sobě úplně špatné, ale 
+problém je, že většinou mám tendenci odkládat svůj vztah s Pánem 
+Ježíšem Kristem a Jeho chválu až na ten čas, kdy všechny problémy 
+budou vyřešeny.  Tak nějak mám tendenci si představovat, že ten 
+opravdový křesťanský život se tak trochu má podobat životu 
+v lázních. Žádné problémy, tichá hudba, příjemná společnost 
+a dobré jídlo s vychlazenými nápoji. To je přece to, co nám Pán 
+Ježíš zaslibuje, když tvrdí, že přišel proto, abychom měli život, 
+a to život v plnosti, ne?
+
+Náš život se ale málokdy podobá tomu vysněnému životu 
+v Poděbradech lázních. A tak spíše nežli žít opravdový křesťanský 
+život ve společenství Pána Ježíše Krista pak mám tendenci se 
+zaťatými zuby čekat, kdy už konečně všechny moje problémy budou 
+vyřešeny a kdy už konečně začne ten vysněný život v nebi. Bojím 
+se, že mnozí takhle, místo aby doopravdy žili,, dokážou jenom 
+přežít podstatnou část svého života.
+
+Písmo nás na mnoha místech nabádá k přesnému opaku. Žít naplno 
+život s Pánem Bohem bez ohledu na okolnosti. „Toto je den, který 
+stvořil Pán, jásejte a radujte se z něho!“, „Nyní je čas 
+příhodný, nyní je čas spásy!“, nebo dokonce v jazyku Bible 
+Kralické „kaž Slovo Boží v čas i v nečas“. Pán Ježíš věděl, že se 
+již čas naplnil, my víme, že už je dokonáno, a tak kázal 
+evangelium i ve chvíli, kdy byl Jan Křtitel pronásledován a ve 
+vězení a čekal na smrt a my stejně můžeme žít s Pánem Bohem 
+i v tomto okamžiku, a ne jen se zatnutými zuby čekat, že se to 
+jednou zlepší, nebo naopak jenom vzpomínat na to, jak to bylo 
+krásné, když jsme se jednou s Pánem Bohem potkali.
+
+
+Přiblížilo se Boží království
+-----------------------------
+
+Toto je podle mého samotný základ Ježíšova kázání. Sliboval jsem, 
+že nebudu předstírat, že rozumím řecky, když to není pravda, ale 
+teď neodolám pochlubit se tím, co jsem se někde dočetl. Většina 
+moderních evropských jazyků má prý problém v tom přeložit správně 
+tvar slova, který my zde máme v minulém čase. Řecký tvar prý není 
+jednoduchý minulý čas, jako kdyby Království nebeské už bylo tady 
+a dějiny spásy už skončily. Do jisté míry jistě, prý toto slovo 
+navazuje na to, co jsme říkali, že se čas naplnil, a nemusíme 
+tedy jenom doufat, že jednou v budoucnosti snad budeme moci začít 
+žít s Pánem Bohem, ale zároveň je to slovo aktivní, které 
+odkazuje k právě probíhajícímu ději. Jako kdyby zároveň 
+království už tady bylo, ale zároveň ještě teprve přicházelo. 
+Slyšel jsem přirovnání, že to může vypadat jako kdyby do našeho 
+normálního světa padaly veliké cákance Božího království; nebo ne 
+zcela přesný, ale dramatický překlad tohoto výroku, že se 
+Království Boží prolamuje do našeho světa.
+
+K tomu ostatně také odkazuje Pán Ježíš citovaný v Lukášově 
+evangeliu (17:21), že Království Boží je mezi námi. Nemusíme ho 
+hledat někde v exotických končinách světa, ale právě mezi námi, 
+v našem každodenním životě, se můžeme setkávat s Pánem Bohem.
+
+
+Čiňte pokání a věřte evangeliu
+------------------------------
+
+Důležité je nejenom správně chápat, ale také vědět, co tedy 
+s daným biblickým slovem máme aktivně dělat. Dovolte mi, abych si 
+tady pomohl krátkou vzpomínkou.
+
+Když jsem byl kluk, moje babička z matčiny strany, žila na Újezdu 
+na Malé Straně. Jezdili jsme k ní tehdy poměrně často a většinou 
+jsme přestupovali na stanici metra Malostranská. Bylo to 
+s osmdesátých letech a jako mladý teenager jsem tehdy docela 
+těžce nesl atmosféru zahnívajícího husákovského reálného 
+socialismu. Proto si pamatuji, jak na mě vždycky zapůsobilo, když 
+jsem se koukal na vrcholu eskalátorů na Malostranské na 
+překrásnou sochu Naděje od Matyáše Brauna z Kuksu. I když jsem 
+tehdy ještě do kostela nechodil a kdybyste se mě zeptali, tak 
+bych Vám řekl, že v Boha nevěřím, přesto mě pohled na tuto sochu 
+vždycky připadal jako pohlazení, jako ujištění o tom, že ještě 
+stále existuje naděje a že jednou bude lépe.
+
+Po mnoha letech jsem se k této soše zase vrátil, když se sbor, do 
+kterého teď normálně v neděli chodíme, začal scházet 
+v Malostranské besedě a já se zase můžu každou neděli kochat 
+pohledem na tuto nádheru. Ten sbor, do kterého chodíme, je 
+anglicky mluvící a sestává se většinou z cizinců. Mnoho z nich, 
+když jsem se jich ptal, co je zaujalo na Češích prvního, tak mi 
+odpověděli, že se lidé na ulicích a v dopravních prostředcích 
+málo usmívají. Jako kdyby český národ propadl smutku a beznaději.  
+Věřím tomu. Dokonce bych si troufal tvrdit, že z celé trojice 
+hlavních křesťanských ctností, víry, naděje a lásky, sice možná 
+největší je láska, ale řekl bych, že našemu národu nejvíce schází 
+naděje.
+
+Naděje v to, že naše jednání a naše životy mají smysl. Tolikrát 
+v historii jsme vyrazili s naději, že už bude lépe, abychom 
+nakonec zase skončili v nějaké katastrofě (od Reformace, přes 
+národní obrození, První republiku, porážka nacistického Německa, 
+osmašedesátý), že už vždycky spíše očekáváme nějakou katastrofu, 
+nežli vítězství. Pobýval jsem několik let v cizině a znovu 
+a znovu jsem byl překvapován obrovskou jistotou všech lidí kolem 
+mě, že jejích jednání povede k očekávanému výsledku, že pomáhají 
+tomu prolamování se Božího království do normálního světa. Jistě 
+mnoho bylo možné odbýt s poukazem na povrchní potřebu pozitivního 
+myšlení, ale když jsem si uvědomil, jak moc žiji ve stínu 
+středoevropského očekávání katastrofy a marnosti našeho díla, 
+začal jsem se trochu stydět.
+
+Myslím, že právě v současné celospolečenské situaci, ale 
+i v našem osobním životě, je pro nás Čechy tady jasné přikázání 
+„Věřte evangeliu!“. Nemáme očekávat katastrofu, nemáme si myslet, 
+že náš život stojí za …, ale máme zde přikázáno skutečně očekávat 
+Království Boží přicházející do našich životů a do našich 
+okolností a že má cenu tomuto prolamování se pomáhat.
+
+Amen.