1 files changed, 73 insertions, 70 deletions

diff --git a/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst b/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
index f6d0846..227d97e 100644
--- a/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
+++ b/faith/kazani_na_joba_biblicky_styl.rst
@@ -52,11 +52,11 @@ vycházejí, to vidí celé poněkud komplikovaněji:
     <toliko> z nich samých
 
 To důležité na tomto odstavci je (odstavec se jinak hlavně věnuje
-souboji s katolickým názorem na tradici jako základ výkladu
+souboji s katolickým názorem na tradici jako základ výkladu
 Písma), že se zde zdůrazňuje nutnost *výkladu* Písma, není to
 text, který je automaticky aplikovatelný bez dalšího. Po
-Listopadu 1989 se v televizi vysílal dětský seriál, kde hrdinové
-vždycky v nouzi nejvyšší vytáhli Příručku malý svišťů a v ní
+Listopadu 1989 se v televizi vysílal dětský seriál, kde hrdinové
+vždycky v nouzi nejvyšší vytáhli Příručku malých svišťů a v ní
 okamžitě nalezli návod, jak vyřešit jakoukoli svízelnou situaci.
 Zde helvétská konfese jasně tvrdí, že Písmo není takovou Píručkou
 mladých svišťů, do které můžeme jenom juknout a okamžitě jí
@@ -152,15 +152,15 @@ nesmyslům, což je rozhodně dobrá rada, ale pravděpodobně to pro
 Vás není mezi deseti nejdůležitějšími verši z celé Bible.
 
 Existuje několik fanfikcí, které se tímto problémem zabývají
-hlediska většinou zhruba jedenáctiletých dětí, pro které je tento
-verš rozhodující pro celý jejich život. Některé příběhy jsou
-jenom hloupé a ventilují si jakousi frustraci autora
+z hlediska většinou zhruba jedenáctiletých dětí, pro které je
+tento verš rozhodující pro celý jejich život. Některé příběhy
+jsou jenom hloupé a ventilují si jakousi frustraci autora
 pravděpodobně s americkou evangelikální církví, ale některé se
 problémem reálně zabývají. Většinou profesoři v Bradavicích,
 kouzelnické škole ve Skotsku, kde nešťastná mladá čarodějnice
 studuje (nevím proč se vždycky jedná o dívku), se jí snaží
 přesvědčit, že se partikulární zákazy musí vysvětlovat,
-a helvétská konfese s nimi souhlasí, takovým výkladem, „jenž se
+a helvétská konfese s nimi souhlasí, takovým výkladem, „jenž se
 shoduje s pravidlem víry a lásky a slouží výborně k slávě Boží
 a spáse lidí.“, ale dívka většinou s takovým vysvětlením není
 úplně spokojená, protože si nechce z Písma Svatého dělat trhací
@@ -178,15 +178,15 @@ překládáme jako „čarodějnice“ je ve skutečnosti nějaký technický
 termín, který označuje nějaký druh černokněžnice, používající
 magii k nekalým cílům?
 
-Představte si, že by v Písmu (třeba zrovna v knize Deuteronomium)
+Představte si, že by v Písmu (třeba zrovna v knize Deuteronomium)
 byl zákaz „Nenecháš na živu býti bunšáh“ (slovo, jehož význam
-nikde jinde v Písmu není více vysvětlen). Dlouhým vědeckým
-studiem se překladatel Septuaginty rozhodne, že slovo bunšáh
-vychází z kořenu slova, který se zdá nasvědčovat, že doslovný
-překlad by mohl být něco jako „muž s nožem“. Přeloží tedy text
-„Nenecháš na živu býti muže s nožem“ a následují staletí
-pronásledování a mučení všech kuchařů a řezníků. Bohužel
-nepochopil, že „muž s nožem“ zde byl eufemismus pro nájemného
+nikde jinde v Písmu není více vysvětlen, *hapax legomenon*).
+Dlouhým vědeckým studiem se překladatel Septuaginty rozhodne, že
+slovo bunšáh vychází z kořenu slova, který se zdá nasvědčovat, že
+doslovný překlad by mohl být něco jako „muž s nožem“. Přeloží
+tedy text „Nenecháš na živu býti muže s nožem“ a následují
+staletí pronásledování a mučení všech kuchařů a řezníků. Bohužel
+nepochopil, že „muž s nožem“ zde byl eufemismus pro nájemného
 vraha, který svoje oběti podřezával.
 
 Jak dobře mohli mudlovští, tedy nemagičtí, pisatelé, překladatelé
@@ -203,7 +203,7 @@ překládáme jako „čarodějnice“, odpovědí je veliké zmatení, které
 se zdá zakrývat bezradnost. Takto kniha tvrdí, že se jedná
 bylinkářku (snad připravující jedy?), jiní tvrdí, že to je vědma
 předpovídající budoucnost z par vystupujících z nějaké jámy
-naplněné čímsi, existují i názory, že se jedná o jakousi
+naplněné čímsi, existují i názory, že se jedná o jakousi
 zaklínačku, která kletbami škodí druhým.
 
 Takže tohle je první závěr, který bych chtěl předat z tohoto
@@ -240,7 +240,7 @@ svých lepších okamžicích J. L. Hromádkou, a je celkem známá.
 Méně se lidé zabývají reakcí druhé skupiny, která se později ve
 dvacátém století změnila na biblický fundamentalismus. Jejich
 reakce by se v zásadě dala shrnout do toho, že tedy když po nás
-chcete vědu, tak my vám předvedeme vědu. My křesťané jsme se
+chcete vědu, tak my vám předvedeme vědu. My, křesťané, jsme se
 něčemu co, když poprchává, padá tma a mlha, a ono to támhle stojí
 a vy se támhle koukáte, tak můžete mít pocit, že támhle je věda
 <tři různé strany>, tedy něčemu takovéhlemu jsme se věnovali od
@@ -260,7 +260,7 @@ Co má ale data theologie? „Teologie je nauka o Bohu“ praví nám
 encyklopedie, ale je to odpověď dosti nepříznivá této situaci.
 Bůh se dá velice těžko měřit, vážit, činit pozorování, není na
 něm nic pevně zachytitelného, co by se mohlo stát předmětem
-skutečného bádání. A tak se pozvolna a pomalu tiše předmětem
+skutečného bádání. A tak se pozvolna a pomalu tiše předmět
 teologie posunul a najednou byla teologie studiem toho, co je
 možné nalézt v Bibli (v katolické verzi téhož ještě patristické
 texty a spisy významných učitelů Církve zejména svatého Tomáše
@@ -283,7 +283,7 @@ Svatým nebo něco podobného, vždycky byla mnohem volnější situace
 co se týkalo možností jeho interpretace. Všechno se najednou
 muselo brát doslova a co nejjednodušším způsobem, protože něco
 tak komplikovaného jako třeba alegorický výklad Písma (ne, že
-bych bylo jeho velkým fandou) vypadal najednou příliš nevědecky
+bych bylo jeho velkým fandou) vypadal najednou příliš nevědecký
 a tiše se vytratil. Na absolutní doslovnost a neomylnost Písma se
 najednou začal klást obrovský význam, protože pochopitelně, když
 se teologie změnila v jeho studium, jeho neomylnost se najednou
@@ -299,25 +299,25 @@ Výsledkem snahy o jednoduchou interpretaci Písma také byla ztráta
 pozoruhodné jak málo je toho v této fundamentalistické literatuře
 napsáno o knize Kazatel nebo právě o knize Job.
 
-Ztratil se také *literární styl.* Někomu, kdo se s Biblí setkává
+Ztratil se také *literární styl.* Někomu, kdo se s Biblí setkává
 poprvé, se velice často říká (a je to pravda), že Bible (zde
 zejména Starý zákon) není kniha ale hned celá knihovna. Jedná se
-o soubor přes osmdesát knih všech možných autorů, věků, a právě
+o soubor přes osmdesát knih všech možných autorů, věků, a právě
 i literárních stylů. Tak třeba máme
 
-* *Knihy Letopisů* na straně druhé. V zásadě historické kroniky vypadají
-  jako ideální materiál pro jednoduchý výklad a vědecké studium.
-  Problém je v tom, že každý historik ví, že jednou z dalších
-  změn, které přineslo osvícenství je zásadní změna role a forma
-  kronik. Moderní snaha o doslovné zaznamenání jenom a pouze a co
-  nejpřesněji „jak se to doopravdy odehrávalo“ je něco co do té
-  doby v podstatě neexistovalo. Historie pro historii samotnou,
-  snaha o maximální objektivitu, je poměrně luxusní záležitost,
-  kterou si mohlo dovolit až mnohem bohatší univerzitní prostředí
-  post-průmyslové doby. Do té doby bylo hlavním cílem většiny
-  historických prací něco jiného: být zábavným čtením, mravoučnou
-  literaturou nebo jako se domnívám v případě těchto knih státem
-  placenou oslavou historie národa.
+* *Knihy Letopisů* na straně druhé. V zásadě historické kroniky
+  vypadají jako ideální materiál pro jednoduchý výklad a vědecké
+  studium. Problém je v tom, že každý historik ví, že jednou
+  z dalších změn, které přineslo osvícenství je zásadní změna
+  role a formy kronik. Moderní snaha o doslovné zaznamenání jenom
+  a pouze a co nejpřesněji „jak se to doopravdy odehrávalo“ je
+  něco co do té doby v podstatě neexistovalo. Historie pro
+  historii samotnou, snaha o maximální objektivitu, je poměrně
+  luxusní záležitost, kterou si mohlo dovolit až mnohem bohatší
+  univerzitní prostředí post-průmyslové doby. Do té doby bylo
+  hlavním cílem většiny historických prací něco jiného: být
+  zábavným čtením, mravoučnou literaturou nebo jako se domnívám
+  v případě těchto knih státem placenou oslavou historie národa.
 
 * *Kniha Rut* Opět historická kniha, ale výrazně odlišná: na
   rozdíl od oficiálních kronik (Knihy Samuelovy, Královské
@@ -350,14 +350,16 @@ a konečně
   situace, kdy se opravdu musí ptát po otázce, která nás zajímá.
   Otázky po historické věrohodnosti těchto prvních dvou kapitol
   jsou tak podle mého zcela stejně nesmyslné jako otázky po
-  historické věrohodnosti Raskolnikova z Dostojevského Zločinu
-  a trestu. Skutečně doslova a do písmene Job a jeho přátelé
-  řekli přesně to, co je v knize zapsáno? Opravdu se na konci
-  děje knihy zjevil Hospodin v bouři a promluvil slyšitelně
-  a osobně k Jobovi? Popravdě řečeno si nemyslím, že by nám
-  chtěla odpovědět na tyto otázky a rozhodně si nemyslím, že by
-  tyto otázky jakkoli přispívali k lepšímu pochopení zvěsti
-  knihy.
+  historické věrohodnosti Raskolnikova z Dostojevského Zločinu
+  a trestu. Ano, jsem si jist, že jsou nějací literární vědci,
+  kteří se realitou schovanou za Zločinem a trestem zabývají, ale
+  je to vcelku nevinný duševní tělocvik, který moc vliv na nic.
+  Skutečně doslova a do písmene Job a jeho přátelé řekli přesně
+  to, co je v knize zapsáno? Opravdu se na konci děje knihy
+  zjevil Hospodin v bouři a promluvil slyšitelně a osobně
+  k Jobovi? Popravdě řečeno si nemyslím, že by nám chtěla
+  odpovědět na tyto otázky a rozhodně si nemyslím, že by tyto
+  otázky jakkoli přispívali k lepšímu pochopení zvěsti knihy.
 
 ----
 
@@ -367,11 +369,11 @@ Myslím si totiž, že základem celé knihy Job, je zpracování otázky
 knihami Královskými nebo pozoruhodnými kapitolami 27 a 28 knihy
 Deuteronomium) vidí situaci jasně: pokud se budeme držet Božích
 příkazů, bude nám Pán Bůh žehnat, vojska zbožných králů vítězí
-nad nepřáteli zatímco bezbožníci jsou potrestáni. Toto je
-jednoduché logické poselství, které navíc nabádá k morálnímu
-jednání: jednej správně a budeš se mít dobře. Je to jednoduché
-a lidé to rádi slyší. Dodnes třeba všechna Theologie Prosperity
-je na této myšlence založena a jak je populární.
+nad nepřáteli zatímco bezbožníci dojdou zkázy. Toto je jednoduché
+logické poselství, které navíc nabádá k morálnímu jednání: jednej
+správně a budeš se mít dobře. Je to jednoduché a lidé to rádi
+slyší. Dodnes třeba všechna Theologie Prosperity je na této
+myšlence založena a jak je populární.
 
 Bible a i už Starý zákon ale ví, že situace není vždycky tak
 jednoduchá. Tím se právě dostáváme k žalmu, který jsme četli
@@ -396,40 +398,41 @@ nevíme, co mu v té svatyni Hospodin řekl, jaká je vlastně odpověď
 na jeho otázky, jak je to s tím požehnaným svévolníkem. Ale
 zjevně žalmista svojí odpověď dostal.
 
-A stejně podobně nejasný je vyústění knihy Job. Job je zcela
+A stejně podobně nejasný je vyústění knihy Job. Job je zcela
 zjevně představen jako zcela dokonalý prototyp člověka, který by
 podle logiky Teologie Prosperity měl být velice požehnaný. Chová
-se zcela dokonale a příkladně, až možná moc (pálení kajícných
-obětí za děti, pokud se náhodou neprovinili proti Hospodinu mi
-připadne jako trochu moc). Načež už v polovině druhé kapitoly
-skončí na smetišti zasažený nepochopitelnou nemocí a jeho děti
-jsou mrtvé. A zde se dostáváme k titulu té knihy „Proč se dobrým
-lidem dějí zlé věci?“ a k vlastnímu tématu celé knihy Job.
+se zcela dokonale a příkladně, až možná přehnaně (pálení
+kajícných obětí za děti, pokud se náhodou neprovinili proti
+Hospodinu, mi připadne jako trochu moc). Načež už v polovině
+druhé kapitoly skončí na smetišti zasažený nepochopitelnou nemocí
+a jeho děti jsou mrtvé. A zde se dostáváme k titulu té knihy
+„Proč se dobrým lidem dějí zlé věci?“ a k vlastnímu tématu celé
+knihy Job.
 
 Následuje značně vysilujících a zdlouhavých třicet (!!!) kapitol,
-kde spolu zápasí jeho přátelé s jeho situací (ale nepřeskakujte
-je, obsahují naprosté perly). První tři zcela katastrofálně (v
-zásadě obviňují Joba, že svoje hříchy tají), čtvrtý poněkud
+kde spolu zápasí jeho přátelé s jeho situací (ale nepřeskakujte
+je, obsahují naprosté perly). První tři zcela katastrofálně
+(v zásadě obviňují Joba, že svoje hříchy tají), čtvrtý poněkud
 smířlivěji (Pán Bůh je prostě větší nežli naše spravedlnost), ale
 ani jedni nedosáhnou nijak přesvědčivých výsledků. Nakonec se na
-scéně objeví sám Hospodin a dlouhým monologem v podstatě s Jobem
+scéně objeví sám Hospodin a dlouhým monologem v podstatě s Jobem
 „zamete“: jak si to představuješ mi, jedinému vládci všehomíra,
 číst nějaké levity? Silné okřiknutí Joba mi nepřipadne moc dobrý
-nápad, když Job celou dobu zápasil o jistotu, že Hospodin je
-opravdu spravedlivý a jenom ho nepřeválcuje. Ale najednou to tak
-vůbec nevidí. Joba se v tomto setkání s Hospodinem něco dotklo
-a najednou vidí zcela jasně odpověď na svoje řešení. Nevíme úplně
-přesně co to je, ale je zcela zjevné, že najednou odpověď na
-svoji otázku našel („Dosud jsem o tobě jen slýchal pověsti, teď
-tě však na vlastní oči spatřuji.“ Job 42:5). A tím v podstatě
-kniha končí, poslední kapitoly jsou pak už zase částí rámcového
-příběhu a uklízí poslední nezodpovědné otázky.
+nápad, když Job celou dobu zápasil o jistotu, že Hospodin je
+opravdu spravedlivý a jenom ho nepřeválcuje. Ale Job to najednou
+tak vůbec nevidí. Joba se v tomto setkání s Hospodinem něco
+dotklo a najednou vidí zcela jasně odpověď na svoje řešení.
+Nevíme úplně přesně co to je, ale je zcela zjevné, že najednou
+odpověď na svoji otázku našel („Dosud jsem o tobě jen slýchal
+pověsti, teď tě však na vlastní oči spatřuji.“ Job 42:5). A tím
+v podstatě kniha končí, poslední kapitoly jsou pak už zase částí
+rámcového příběhu a uklízí poslední nezodpovědné otázky.
 
 Můžeme se trápit tím, že vlastně jsme nedostali odpověď na otázku
 proč se zlé věci dějí dobrým lidem, ale dostali jsme mocné
-ujištění: Hospodin se s námi chce setkat a vyvést nás z našich
-smetišť a depresí a pro každého z nás má připravené naše
-individuální řešení té situace. A druhé zjištění je možná ještě
+ujištění: Hospodin se s námi chce setkat a vyvést nás z našich
+smetišť a depresí a pro každého z nás má připravené naše
+individuální řešení té situace. A druhé zjištění je možná ještě
 více šokující: nějaké řešení každé situace JE. Možná nevím ještě,
 co to je, ale řešení existuje.