Reorganize categories into subdirectories

1 files changed, 127 insertions, 0 deletions

diff --git a/faith/christmas_cs-blogpost.rst b/faith/christmas_cs-blogpost.rst
new file mode 100644
index 0000000..2f818ef
--- /dev/null
+++ b/faith/christmas_cs-blogpost.rst
@@ -0,0 +1,127 @@
+Z nebeské slávy sestoupil k nám
+###############################
+
+:tags: sermon, czech
+:category: faith
+:date: 2013-12-12T21:06:09
+
+(Vánoční kázání pro Prague Christian Fellowship na 15. prosince 2013)
+
+Nevyrůstal jsem v křesťanské rodině, ani jeden z mých rodičů nechodil do
+kostela a nikdy mě neučili o Bibli nebo křesťanství více nežli co „vzdělaný
+člověk“ má vědět. Ale moji rodiče nebyli ateisti, nebyli proti křesťanství:
+vždycky jsme měli v knihovně Bibli a, abych se dostal k tématu tohoto mého
+povídání, moje matka vždy před štědrovečerní večeří četla zvěst o narození Pána
+Ježíše z Lukášova evangelia ze své Kralické Bible. Tím se stalo, že toto čtení
+a tento text se stal neoddělitelnou součástí mých Vánoc:
+
+    I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán
+    všecken svět.  (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl
+    Cyrenius.) I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
+    Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města
+    Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy),
+    aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.  I stalo se,
+    když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.  I porodila Syna svého
+    provorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že
+    neměli místa v hospodě.  A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž
+    noční držíce nad svým stádem.  A aj, anděl Páně postavil se podlé nich,
+    a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.  Tedy řekl jim anděl:
+    Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
+    Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě
+    Davidově.  A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami
+    obvinuté, ležící v jeslech.  A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva
+    nebeského, chválících Boha a řkoucích: Sláva na výsostech Bohu, a na zemi
+    pokoj, lidem dobrá vůle.  I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe,
+    že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž
+    se stala, o níž Pán oznámil nám.  I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii
+    a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.  A viděvše, rozhlašovali, což
+    jim povědíno bylo o tom děťátku.  I divili se všickni, kteříž slyšeli
+    o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.  Ale Maria zachovávala všecky věci
+    tyto, skládajici je v srdci svém. I navrátili se pastýři, velebíce
+    a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
+
+    -- Lukáš 2:1-19 K
+
+Je asi celkem jasné, že tento text je tak naplněný různými významy, a že se na
+jeho interpretaci pracovalo přes dva tisíce let dlouho, že nemám sebemenší
+šanci provést jeho byť jenom minimální výklad. Ani to nemám v úmyslu. Chtěl
+bych k němu přičinit jenom několik poznámek.
+
+První je asi celkem zřejmá. Tento největší příběh, který byl kdy vyprávěn (jak
+zní název jednoho poměrně hloupého hollywoodského filmu o Pánu Ježíši), je
+spíše největší paradox lidských dějin. Ježíš je Pánem celého světa od svého
+narození, nebeské zástupy slaví Jeho narození, jeho život je jedno veliké
+povolání (kdyby si toho v daném okamžiku byl vědom, tak by nepochybně mohl
+hovořit o velkých snech pro svůj život a o nadšení pro ně, které ho pohánějí).
+Přesto teď nevypadá vůbec jako veliký nebo slavný.  Vidíme akorát mladý
+manželský pár, který má prvního syna příliš brzy po své svatbě. Jsou velice
+chudí a žijí ve stáji.  Je jim pravděpodobně asi trochu zima (i když téměř
+jistě nebyl prosinec, a mají volka a oslíka, aby je zahřívali). Pravděpodobně
+jako mladí novomanželé s prvním dítětem se poněkud bojí toho co je čeká.
+Nedostatek spánku, problémy s krmením, možné nemoci (což byl tehdy mnohem větší
+problém nežli dnes), a v delším horizontu obvyklé starosti rodičů o výchovu
+dítěte ke správnému životu a starosti o jeho bezpečnost. Dovolte mi také
+poznamenat, že ty plínčičky o kterých tak něžně zpívají české koledy budou brzy
+špinavé a rozmilý Ježíšek bude potřebovat přebalit.
+
+Jsme tak zaslepeni vší nádherou a leskem Vánoc, že nevidíme jak je tato scéna
+úplně bláznivá. Bůh Všemohoucí, který volá hvězdy jménem, v jehož dlaních jako
+potůčkové jsou osudy národů, který zná počet vlasů na hlavě každého z nás,
+tento Bůh, z lásky k nám, byl ochoten sestoupit do této bídy, byl ochoten být
+kompletně bezmocný a závislý na svých lidských nespolehlivých rodičích.
+A tento ubohoučký obraz lidské bezmoci je konečným naplněním Jeho Plánu Spásy
+Lidstva?
+
+Tento na první pohled zcela jednoduchý a jasný příběh ale obsahuje mnohem více
+nežli co je na první pohled viditelné. A jeden pohled za oponu tohoto příběhu
+je navržen sv. Pavlem (který byl jedním z prvních vůdců mladé křesťanské
+Církve, který byl také přítelem a učitelem Lukáše, autora výše citovaného
+životopisu Pána Ježíše). Ve svém dopisu adresovaném společenství učedníků Pána
+Ježíše ve Filipis píše:
+
+    Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl
+    roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na
+    sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se
+    ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.  Proto ho Bůh
+    vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem
+    Ježíšovým sklonilo každé koleno — na nebi, na zemi i pod zemí — a k slávě
+    Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.
+
+    -- Filipským 2:5-11
+
+Kristus je král, osvoboditel a vůdce – a přece k nám přišel jako ubohé děťátko.
+Malé počátky (Zach 4:10) nějak připadly Pánu Ježíši smysluplné, a já si myslím,
+že bychom v nich smysl měli nalézt i my. Nepohrdal a neizoloval se od pomalu se
+valícího mlýnu každodenního života a my bychom to také neměli dělat. Často máme
+tendenci se upnout na velké vize, Povolání našeho života s velkým P a podobné
+vznešené a poněkud abstraktní záležitosti a připadá nám, že každodenní starosti
+nám brání v Této Opravdu Důležité Práci. A přesto, Pán Ježíš nepřeskočil třicet
+let svého života, které by nám mohli připadat více méně promarněné, když
+uvážíme jejich zcela minimální dopad na Lidstvo s velkým L. To je první lekce,
+kterou si z tohoto textu můžeme odnést.
+
+Připadlo mu důležité přijmout celý život včetně všech jeho složitostí a mlýnu
+každodenních starostí. Chtěl se zúčastnit tohoto skutečného života místo
+vybírání z něj jenom slavných a důležitých částí. Přijal svoji bezmoc, i když
+protože byl Bůh, věděl, že vstupuje do světa, ve kterém se ho místní král,
+Herodes, okamžitě pokusí zabít. Takže se máme vzdát našeho pohodlí
+a bezpečnosti našich schovaných životů, vykročit do světa a přijmout divoký
+život skutečných lidských vztahů a skutečných lidských problémů, skutečné
+bolesti a skutečné lásky. To je druhá věc, kterou si můžeme odnést.
+
+Poslední lekci se můžeme naučit od Marie. Vypadá jako že většina lidí v jejím
+okolí (snad s výjimkou Josefa, ale ten ji bohužel asi příliš brzy zemřel) vůbec
+nechápala co se děje, vůbec netušily jaké obrovské drama o spasení světa se
+odehrává v jejich blízkosti. Většina lidí v jejím okolí byla zaměstnána
+viditelným a zřejmým. Ale ona „zachovávala všecky věci tyto, skládajici je
+v srdci svém.“ Zachovávala je, protože asi tyto zkušenosti byly pro ní vzácné
+a důležité. Nemohla vědět jak celý příběh dopadne. Musela být připravena
+důvěřovat svému povolání jenom na základě velice divokých a pozoruhodných ale
+nemnoha zkušeností. Andělské navštívení, hold Tří králů a pastýřů nově
+narozenému děťátku, setkání v Chrámě se Simeónem a Annou, a pak už jenom třicet
+let starostí o dítě, podporováním ho a důvěřování Pánu Bohu, že učiní sen
+skutečností. Toto očekávání a důvěra v Hospodina po velice dlouhou dobu (nebo
+alespoň co nám připadne jako velice dlouhá doba) je poslední lekce, kterou bych
+si přál abychom si z tohoto povídání odnesli.
+
+Pán Bůh buď s námi.