1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
|
Benešovský-Veselý —- Benevoli. 753
druhu v Italii a tvoří nyní pode jménem Zlaté
brány (Porta aurea) jednu ze bran městských;
maje 15'/.,m výše zbudován je z parského
mramoru, ozdoben polovypuklými reliefy, před-
stavujícími výjevy ze života Trajánova, a opa-
třen po obou stranách nápisem dosud čitel-
ným; kromě toho pozoruhodny jsou také zbyt-
ky amí'itheatru, nyní již namnoze zastavěného.
Vých. od města leží tvrz zbudovaná papežem
Janem XXII. a slouží nyní za prefekturu a
věznici. —— B. náleží mezi nejstarší města ital-
ská,a založení jeho přičítáno již ve starověku
Diomédovi. Uzemí jeho obydleno bylo od Sam-
nitů, město pak samo slulo Maleventum; teprve
r. 268 př. Kr., když se dostalo pod panství řím-
ské, obdrželo jméno Beneventum a pro přízni-
vou polohu svou od Římanů kolonisováno.
Nabyvši za války se spojenci římského občan—
ství bylo po smrti Caesarově odevzdáno vojí-
nům triumvirův a pode jménem Colonia Iulia
Augusta Felix prohlášeno za kolonii vojen-
skou, nicméně později zase nabylo jména pů—
vodního. Ostrogotský král Totilas r. 545 B.
zničil, avšak město vzmohlo se zase rychle a
nabylo největšího rozkvětu, když pod pan-
stvím langobardským r. 571 zvoleno za sídlo
zvláštního vévodství, kteréž zaujímalo velikou
čásť jižní Italie, a na malé výjimky uhájilo
svou neodvislost proti císařům německým i
řeckým. R. 840 rozdělilo se vévodství Bene-
ventské ve dva a r. 850 ve tři státy, 8., Sa-
lerno a Capuu, ale seslabeno jsouc tímto dě-
lením stalo se v XI. stol. kořistí Normanů;
jenom město 8. a nejbližší okolí jeho unikly
osudu tomu, poněvadž je císař Jindřich III.
postoupil r. 1053 papeži Lvu XI. za některá
práva na Bamberk. R. 1418 připadlo Neapol-
s'ku, ale od krále Ferdinanda I. vráceno pa-
peži Alexandru VI., který z něho utvořil zvláštní
vévodství pro svého syna Jana. Francouzi
vzavše 8. r. 1798 připojili je k Neapolsku,
načež Napoleon I. daroval je r. 1806 svému
ministru Talleyrandovi, jenž odtud přijal titul
knížete beneventského. Na vídeňském kon-
gressu r. 1815 vráceno město zase papeži a
r. 1860 přivtěleno ke království Italskému. Na
blízku B-ta svedeny dvě rozhodné bitvy;
r. 275 př. Kr. poražen tu épeirský král Pyr-
rhos od M. Curia Dentata a r. r266 zahynul
zde Staufovec Manfred proti Karlovi z Anjou,
čímž staufské panství v Neapoli a na Sicílii
vzalo za své. Borgia,Memoire istoriche della
citta di Benevento (Rím, 1763—69, 3 sv.). p.
Bonovontum viz Benevento.
Bonovolenua, benevolence (lat.), la—
skavost, přízeň, náklonnost; benevo-
lentní, laskavý, příznivý.
Bellovou Orazio, znamenitý kontra-
punktik své doby, dle pověsti levobošek vé-
vody Alberta Lotarinského (* 1602 v Rímě -—
+ 1672 t.j. Byl kapelníkem v Římě, krátkou
dobu arcivévodským dvorním hudebníkem ve
Vídni (1643—45), po té opět v Římě kapel-
níkem u sv. Petra. Dovednost B-ho ve mnoho-
hlasém, polyfonním slohu jest obdivuhodna.
Z děl jeho, jež po většině v rukopise chová
archiv vatikánský, uvedeny buďtež: motetta
48
|
