1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
|
se přestěhovav stal se farářem u sv. Martina
na Starém městě. Jsa pro chatrné zdraví ne-
dostatečným k zastávání správy duchovní
převzal r. 1583 úřad kazatelský při kapli be-
tlémské. Nemoha však ani zde povinnostemi
svým vyhověti k naléhání kolle giátů r. 1587
svolil, aby kněz od sv. jiljí v Betlémě přisluho-
vati mohl. Konečně vzdal se 8. úřadu admi-
nistrátorského r. 1590 a vrátil se na faru pro
seckou. Odtamtud ještě r. 1593 psal list knězil
Tomáši Soběslavskému do Prahy. Kdy 8. ze- |
mřel, zjištěno není. Sepsal: O(va'ní starých|
Čechův a Moravcův před léty osmdesáti, kter ef
činili proti těm, kteří:,' o nich mluvílí,f e jsou!
odřcqanci církve svaté (Praha, 1588). Viz ]. ]i- '
reček, Rukověť k dějinám literatury; Borový,[
Akta konsistoře utrakvistické. Bigý. '
Benešem-Vady). ]. v. Veselý jadn. ]
Bonotioo: 1) B., ves v Čechách, 31 d.,n
120 ob. č. 331881),] hej tm. a okr. Ledeč (1'/,h
jihových. ), ýv dom. a fara Světlá.
2) B., ves na Moravě, okr. a hejtm. tře.
bíčsk)ého_. 28 d., 165 ob. čes, 5 něm. (1880),
fara, škola.
Bonotuhlag viz B l á t o.
3011on omov, nejsevernější ze sku-!
piny ostrovů De—Longových v Sev. Led. moři,
sev. od ostr. Nové Sibiře, 4459 kmh ;
Benovont l'Abbaye [beneváTí labé], hl.
m. kantonu ve franc. dep. creuseském, arrond. |
bourganeufském; znamenitý rom. chrám z XI.:
stol. ., 1827 ob. (1886), plátenictví, koželužství, '
obchod s kaštany, »lyonskýmic uzenkami al
dobytkem jatečným. !
Bonevonto:1)8.,provincie král. Italského,'
utvořená r. 1861 z části území Papežského a
Neapolského, hraničí na sev. sprovmcu Campo- »
basso, na záp. s Casertou, na jihu s Avellinem, |
na vých. s Foggií a rozdělena jsouc ve tři
kraje (B., Cerreto Sannita a San Bartolomeo)
di Galdo) má na 2168 km2 238. 245 ob. (1881).
Rozkládajíc se na západ. svahu Neapolských
Apennin tvoří povrchem svým třetihorní pa- ,
horkatinu jenom při záp. hranici poněkud vyšší |
(1822 m), kterou řeka Calore a četné přítoky
její zavlažují. Úrodná půda rodí obilí, víno,i
jižní ovoce, tabák a je velmi příhodna pro
chov dobytka, kterým se obyvatelstvo nejvíce
zabývá. Průmyslová činnost je nevalna, pozoru- :
Eog'no jest pouze spracovávání vlny a výroba
o l.
2) 8., hl. město předešl., leží na návrší
při soutoku řek Sabato a Calore, z nichž tato.
je zde přepásána krásným mostem, a při dráze
z Neapole do Foggie vedoucí, jest sídlem pre-
fekta i arcibiskupa (od r. 969), má 22 kostelů,
z nichž vynikají zejména románská kathedrála'
ze XII. stol. a klášterní chrám Santa Sofia
z r. 774, dále lyceum, technickou školu a kněž-
ský seminář. Obyvatelstvo, počtem 21.631 duší
(1881), zabývá se vedlé orby výrobou zboží .
zlatem a stříbrem platovaného, koží i perga :
mentu, a provozuje značný obchod s obilím. '
Ze starožitností v B- tě, kde téměř každá zeď
je zbudována z trosek sloupů, náhrobkův a ol-
tářů, vyniká vítězný oblouk Trajánův z r. 1 14,
jenž náleží k nejkrásnějším památkám svého
Ottův Slovník Naučný, ev. Ill. 28/4 l890.
|
