Initial wiki commitHEADmaster

1 files changed, 171 insertions, 0 deletions

diff --git a/ottvslovnknauni10ottogoog-853.txt b/ottvslovnknauni10ottogoog-853.txt
new file mode 100644
index 0000000..a3bdd6a
--- /dev/null
+++ b/ottvslovnknauni10ottogoog-853.txt
@@ -0,0 +1,171 @@
+824
+
+Ta končí se v otáčivý kužel, na jehož ko—
+moře umístěno je až 6 ústí různého průměru,
+po případě i rozstřikovač; kužel postaven je
+k ose h. šikmo tak,
+aby každé ústí bylo
+lze přivésti v její
+prodloužení. Eugen
+Boschy sestrojil h-ci
+revolverovou (obr.
+č. 1830.), při níž uží-
+vá dvou na sebe za-
+brcušených kotou-
+čův; otáčením ko-
+touče vrchního, kte-
+rý opatřen je po kra—
+ji různými vývrty,
+posune se vhodný
+otvor před ústí h.,
+utvořené otvorem
+při okraji zpodního
+nepohyblivého ko-
+touče. Správnou polohu vrchního kotouče
+označuje páka zapadající v příslušné zářezy
+na jeho obvodu. Další h., jimiž lze dosíci růz—
+
+ných proudů, jsou
+
+Bachova, Dietlova,
+
+Kernreuterova šou-
+
+pátková, Smekalo-
+
+C. 1829. Revolverová hubice
+Scheinpflugová.
+
+Hubihrách —- Hiibner.
+
+fara Hoř. Vltavice, pš. Lenora u Volar; 40 d.,
+274 ob. n. (1890), dřevařství.
+
+Rnbmnyor Baltasar. sektář XVI. stol.
+€ ve Friedberku v Bavořích -—+ 1528 před
+
+ídni). Po zahynutí Tomáše Miinzera uprchl
+do Švýcar a vydav knížku Van der christli-
+chen Tauf der Gláubigen (Valdshutl. usadil se
+v Mikulově na Moravě, kde počal šířiti své
+učení, opíraje se o pány z Liechtensteina.
+Zřídív si tu tiskárnu, vydal odpověď na spis
+Zwingliův: Ein Gesprech B. Hubmórs anf
+Meyster Ulrich Zwinglens (u Zúrch taujbúchleiu
+von der Kindertauf (1526), v němž dokazoval
+nesprávnost křtu malých dětí, a Der uralten
+u. gar neuen leeren urtail, dass man die jun-
+gen kindeln nit taufen soll. Učení jeho se
+vzmáhalo, ano z Mikulova šířilo se až do
+Rakous, tak že Ferdinand [. obrátil se na pány
+z Liechtensteina, aby učení novokřtěnců ne-
+trpěli. Když H. odvážil se do Rakous, byl
+i se ženou svou jat, a když nechtěl odvolati
+svých bludů, dne 10. bř. 1528 před Vídni jako
+kacíř upálen a žena jeho v Dunaji utopená.
+
+Hubu. viz Hiib.
+
+Hubner: 1) H. Johann, paedagog něm.
+(* 1668 —+ 1731), od r. 1711 ředitel johan-
+nea v Hamburku; získal si obzvláště hojných
+zásluh o methodiku dějepisu a zeměpisu.
+
+va segmentová a Mapy methodicky illuminovati jest vynálezem
+
+jiné. V novější době
+
+jeho. Vydal Kurze Fragen aus der alten und
+
+konstruovány. byly neuen Geographic (1693, odtud 36. vydání),
+
+po vzoru americkém
+i h. o jediném otvo-
+ru, jimiž lze proudu
+dodati různé síly, a
+to pomocí menšího
+kužele umístěného
+v kuželovitém vý—
+vrtu, který lze libo-
+volně v ose h. po-
+sunouti buď závorkou, pohybující se v šikmé
+rýze zevnějšího pláště (h. budyšínská), závitem
+(Způsob Knaustův, Smekalův a Poltův) aneb
+ozubeným kolečkem (h. Holzthienova). S—I.
+
+Hubihrůch viz Orobanch e,
+
+Eubllen viz Cuscuta.
+
+Hubne. , osada v Čechách u Smržova,
+hejt. Král. vůr n. L., okr. jaroměř, fara Či-
+buz, pš. Smiřice: 35 d., 242 ob. č. (1890).
+
+Kabina viz Hubenov 5) a 8).
+
+Babka se stanoviska botanického viz
+Polyporus. — H. se stan. lékařského viz
+Agaricus chirurgorum. -— H. zápalná
+připravuje se pouze z plsťovité hmoty houby
+Polyporu, jež se oddělí od vrstvy povrchové
+a rouška. Hmota tato vaří se s dřevěným
+popelem ve vodě, vyklepá se dřevěnými pa-
+ličkami, načež se upraví třením mezi rukama
+ve známý tvar h-ky zápalné. Aby se snadněji
+zapálila, impraegnuje se roztokem ledkovým,
+načež se suší. Největším dílem pochází h.
+zápalná u nás užívaná z Karpat. Upotřebení
+její jest dnes čím dále omezenější.
+
+Babka z Černčic v. Světecký z Čern-
+čic.
+
+Elihlern, Lichtenberg, ves v Čechách
+při bř. Vltavy, hejt. Prachatice, okr. Volary,
+
+Č. 1830. Revolverová hubice
+Boschyho.
+
+spolu pracoval na díle >Reales Staats-Zeitungs-
+und Konversations-Lexiconc (1704l, ale nej-
+většího rozšířeni došly jeho Zweimal 52 aus-
+erlesene biblische Historien (1714, vyd. 107.
+r. 1859\.
+
+2) H. Lorenz. theolog a publicista něme-
+cký (* 1753 v Donauwórthu —+ 1807 t.).
+muž velmi vzdělaný a osvícený, redigoval
+od r. 1779 »Miinch. Staatszeitungc a »Míinch.
+gelehrte Beitrágec. Přesídliv se r. 1783 (in
+Rakouska, vydával v Solnohradě »Oberteut-
+sche Staatszeitungc, jež za jeho redakce
+i v Bavořích došla hojného rozšíření. Mimo
+jiné napsal: Lebensgeschichte Joseph: II. a
+podal několik topografických prací, posud
+cenu majících, o Solnohradě (Beschrei1nm,_r
+der hochfurstl. errbischójl. Haupt. u. Resideiq-
+stad! Salzburg, 1792, 2 sv.; Beschreibung des
+Erqstiftes und Reichsfúrstenthums Salíburg in
+Hínsicht auf Topograpliie u. Statistik (1796.
+3 sv. a j.).
+
+3) H. RudolfJulius Benno, malíř něm.
+(* 1806 v Olešnici ve Slezsku — + 1882 v Loš—
+vicích u Drážďan), žák akademie berlínské,
+roku 1823 vstoupil do atelieru Schadowova.
+s nímž také po třech létech odešel do Diissel—
+dorfu a stal se spoluzakladatelem tamní ro—
+mantické školy. Na to podnikal hojné cesty.
+zejména r. 182% do Italie (r. 1830 meškal se
+Schadowem v ímé), r. 1831 do Berlína a j.
+R. 1839 odešel konečně se švagrem svým
+Bendemannem do Drážďan. kde stal se prof.
+na akademii (1841) a ředitelem obrazárny
+(1871). První jeho díla nesou určitou pečeť
+diisseldoríské sentimentální romantiky, ze kte-
+réhož směru se nevymanil úplně ani ve svých
+
+ 
+
+ 
+