1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
|
WOlad na prdwo zemské je., 513
dosti učiniti té straně, jakož jest práwo ssMla, anebo ubrmanowé wrathe zase
strany ku práwu jich, bez pohoMenie práv, jich.
108. O hovění MIMce zemského aneb zloděje.
Také jest potaz panský, jakož jest ot staradawna bylo, Že KMlowa Milost
mi pro takt věc sáhoůti s purkrabí Pražským a svými útednIky, s městy a •s klá-
štery napřed; a hyloliby, žeby tomu nemohli nic učiniti, má powolati pánów a po-
pravci toho kraje, w kterěmi se také, wěc děje, aby Jeho Milosti pomohli; pak-
liby ti wšichni nemohli tomu nic učiniti: ale mj( powolati na jiné pány i na obec.
A ti wšiehni mají jemu pomoci, ale má jim Králowa Milost za poraženét škodu
státi a strawu dáti, jakož ot starodávna bylo.
107. O zápise dluhu jmenowiMho.
Také kdyžby Ito komu zapsal třem neb čtyřem, a tak svědčil zápis, dluh
jmenovitý, jakožto 7v zápisných knihách svědčí, aby se mohl s jedniem komor—
nikom uvázati ave »těm dlaze, a ty prodati, zastaviti, směnili, učiniti s tient jako
se savým wlasMiem; a kdyžby jeden propustil 'z těch tří, aby to mocno bylo, jako-
by wšichni propustili: pak kdyžby se jeden z těch těl s kontornIkent uvázal driewe
propuštěnie zápisu, a tito potom propustili po mrázánl tohoto: tehdy jest panský
nález, že jsů tito nemohli propustit' jeho dietu, neb se jest prvé uvázal w savém
dlaze.
108. O winach čindničiech.
O winách ťdedničiech jesti toto práwo když úřednici chtie své viny bráti,
mají na sv, roky před zemany volati, aby se každý o viny smluvit, že chtie na
ty, kteřížby se nesmluvili, poslati. A když to učinie, tehda tepruw po druhých
rociech mají poslat' s výpisem win na každého zemenína. A ty viny mají bráti
dobrotivě a se strawú, když sO se mho dopustili. A nemají jich brániti, dona-
wadž se stranit se winný nesnulawie, neb doňawadž rod neprojdút lečby bylo n
dohončie, toho mohl, popraviti po prowolání, ale do prowolánie nic. Opět oblaště
na jednoho nemohl, poslati, len na wešken kraj, a vždy po prowolán1; lečby se
páni větší o koho smluwili, a }tázali jisti menším.
109. O otbojeleiech.
Z toho wšichni otbojnici neb othoočie práwa jsů vyňati: když otboj bude
ukázán na koho, a on jsa pohnán, roky maska, todž noh ihned beze wěeho wo-
lánie saženo býti, i k zboží i k Pakliby ranil neb zabil komorníka neb
úředníka, ihned má k němu i bez p6honu k hrdlo i k zboží jeho sazeno býti.
A. Č. 11. 6,
|
