1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
|
FrgUad na práwo zemské &Ad. 497
34. O jiných přísahách.
Pak jiné jsťi přísahy w těch póhoniech, ježto ze škod jdů, a v jsě rozličné,
protože také po žalobách j., ježto jsa rozličné, jakož sem napted psal. Tak jestli
žaloba z Minka, tehda má pówod s., nebo jeho poručník napted se zmatkem
pčisieci, a potom pohnaný takéž se matkou,. Ale pohnaný má za sebe dwa očist-
niky mleti, i hned když jemu běh ponióže projIti, aby je hotovy ukázal a postavil
bez napominanie; i má tak, přisied sám pówod, nebo jeho poručník, kohož.w konci
žaloby jmenuje: »Na tom posahám, ž mi jest Jan z Krp učinil škodu swů moci
bezprávné na mej dédi. w Luži, tu kdež mi měl dati hotové penieze, tak jakož
ni slibil, i nedal; a proto sem škodu vzal na hotowých peněziech, na střieberných
klenotiech a na koniech za sto hřiven střiebra, tiem mi jest wžim winen; tak mi
běh pomáhej i wšickni stran!.
Ptisaha swědków pěwedowých: »Na tom při... ie Jan z Krp učinil škodu
swě med bezprávně Al3owi z Lože na jeho Jedině w Luži, tu kdež jemu měl
děti (ac. jako swrchu), tient jest jemu wčim winen ; tak mi běh pomáhej
35. Přísaha pohnaného..
Pak pohnaný, proti komuž ta přísaha stala se, ten se má otpčisieoi takto
řka: »Na tom přisah., jímž mě Pavel z Luže svini, bych jemu škodu učinil sivú
moci bezprávně na jeho dOdině w Luži, tu kdež sem jemu .1 dáti penieze jme-
novité i nedal, by on škodu vzal na botowých penčziech (.. jako napřed), Mm
sem jemu nížím nevinen, tak mi běh poinábaj aa. A tu hned za sehů měj dutá
očisuilky, a sám ot kilte wsmna, je bez napomenutie ukaž, řka: »Teď sivé očisty
mám, hotow jsem prám dosti učiniti..
36. Přísaha očisty bez zmatku.
.Na tom ptisaham, že ta ptisaha ježto Jan z K, přisabal proti Pan..
z Luže, jest prava a čista; tak mi běh pomáhej i všichni awětll.
37. Přísaha se zmatkem.
Pak jest třeba každému, ktož přisahq , neb také přísahu přijímá, těch řečí,
kterež pisat rotu wyclawaje mluví, pamětlivu býti. Neb ten, ktož ptisahu ptijúná,
dopustili se, že v. čem řeči, cknutie. neb ji. kte.ikoli ptlčind ',řek., pultu
s. stran, a právem starým z téhož wěčně jeho pohoniti nenióž. A o škody, budeli
právem ot něho nařčen, strach mé, když Úřad k swědomt má, by póhonu neztratil
a přísahy požili nemohl. 38. O prinvieeh stany..
Prdwa sta?ad rozličnč se stávají: někdy prota, že u primy nestane, ani se
nemocen poloil, ani jinak ohradí, jakož jest právo. Proto strana druhá památné
A. C. II. 83
|
