1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
|
492 D. VI. Pana Ondřej,: z Dube'
13. Pálion o zlato a kobylé pole.
O zlato, o kobylé pole, wše pohon trojí, jako o dědiny; a swědomie wésti,
jakžto o dědinu s očistú.
14. Póhon o dluh a základ.
Pak o dluh a základ jsú jiní póhonowé. Nebo jestli dluh nebo základ nad
deset kop, bud' wěnný, buď pojičený, vidy trojí pohon, a swědków třeba sedmi
zachowalých lidi, a wětšie má jich strana býti z toho kraje, na kterúž dědinu pówod zři s očistú, a má weden býti w takých neděléch jako o dědiny. Pakli o deset hři-
zři s očistú, a má weden býti w takých neděléch jako o dědiny. Pakli o deset hři-
wen bez lota, tehda jeden pohon a třie swědci s očistú; kromě aůby pówod byl
měštěnín králów, a žalowal ze strawy, neb krámné wěci co dotekl, tu jest swědków
netřeba, než samé ot pohnaného přísahy.
15. Khon o dluhu s listem.
Opět, bylliby list na dluh: tehda obeslati ku Pražskému purkrabí, ať práwo
jde jako o pečete Neb se přizná, a plň; neb bude proti pečeti mluwiti, a wed
swědky usedlé lidi zachowalé před kříž, a tu přisahů třie z nich k němu, dwa vo-
lená na kříži a dwa očista. A nemajiť wše wládyky býti, ale lidé usedlí a dobře
zachowalí, jižtoby měli na dědinách swobodných. Ale o dědinu mají býti swědci
wládyky usedlé, bez příroka zlých wěci, a nenájemní.
16. Pohon o škody.
Ale o Škody, jež jsú rozličné, a buďto jakž takž, jest jeden Ohon ke čtyřem
nedělém najméně a k šesti najwiece. A móž ten pohon jíti i k rokům malým neb
welikým a mezi roky; a o škody, o sto hřiwen nebo výše, sami páni súdie. A ty
škody, když o ně pohon jde, mají býti oswědčowány, tociž opowěděny komorníč
druhu a podsudku prvé žalob. Ale že o škody jsú žaloby rozličné, jakož dole
bude psáno, proto že jsú škody rozličné , jedny z itěinka , druhé z příjmu, třetie
z kázanie, a čtwrté - o požár nebo o pařez, o wdánie ku Pražskému purkrabí a
o ohřeb; a titoť póhonowé poslední již tyto časy nejdú.
Žaloba o hlawu.
O hlawu takto jest žaloba : »Petr z Wřeščan žaluje na Jana z Trnowé, že
jemu zabil otce jeho Petra z Kleni na mierné cestě bezpráwně, a prosí práwa.«
Ale o příhlawniem dluhu, jenž jest také trojí póhon , tak jest žaloba : že »Petr
z Brus žaluje na Jana z Lan, že když zabil otce jeho Jana z Luk, při hlavě jeho
wzal jemu pět set hřiwen střiebra; přilit prosí prá.wa.«
18. Žaloba z podáwenie.
»Machna z Tuřieho žaluje na Hawla z Tyter, že potkaw ji na mierné cestě,
|