summaryrefslogtreecommitdiffstats
path: root/ksaft_EN.rst
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'ksaft_EN.rst')
-rw-r--r--ksaft_EN.rst1025
1 files changed, 1025 insertions, 0 deletions
diff --git a/ksaft_EN.rst b/ksaft_EN.rst
new file mode 100644
index 0000000..45a9a5c
--- /dev/null
+++ b/ksaft_EN.rst
@@ -0,0 +1,1025 @@
+============================================================================================
+Jan Amos Komenský: The last will and testament of the dying mother The Unity of Brethern[*]_
+============================================================================================
+
+by which (in the middle of its nation and in its specificity) treasures entrusted to her by The Lord God divides among its sons and daughters and heirs.
+--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
+
+.. [*] Vydal, úvodem a poznámkami opatřil Dr. JOSEF STANĚK
+ In Brno 1935
+ Published by The Havlíčkovo dědictví in Brno, HUSOVA 5 printed by F. Obzina in Vyškov in Moravia
+
+The Year of Our Lord 1650.
+
+J. A. K.
+
+
+Introduction
+------------
+
+The treatise of Jan Amos Komenský The last will and testament of the
+dying mother The Unity of Brethern, although not large by its size,
+still belongs to the most important works of his. President Masaryk in
+the first chapter of his book “The World Revolution” [#]_ indicated that
+it was the famous prophecy in the Komenský’s Testament was his guide in
+the foreign resistance.
+
+The Testament was created after the Thirty Years War, which brought
+a yoking to the Czech nation under the foreign rule and which thwarted
+by the Peace of Westfalia (1648) all hopes of our exulants to return
+back to their country. Despite all promises of the Swedish chancellor
+Axel Oxenstierna and despite pleading letter of Komenský to the
+chancellor before the peace has been agreed, the Czechs were abandoned
+by Swedish and nothing happend to help exulants. There was still a weak
+hope they will take care for the exulants, when the warring sides talked
+about the execution of the peace agreement in the beginning of the year
+1650 in the Nürnberg. When even this hope has been frustrated, Komenský
+understood that the Unity is sentenced to die in the foreign countries
+when it cannot return back home. Komenský became the bishop of the Unity
+of Brethern in Leštno on 1648. Therefore he writes in the name of his
+unity moving and heartfelt Testament in the beginning of the year 1650,
+where the Unity bids farewall with its believers and with the Czech
+nation. It was also necessary to give an order to the members of the
+unity, how to behave if the Unity dissolves. (The Unity has not
+dissolved then yet though, because the council in Leszno the same year
+1650 decided to continue.)
+
+The outline of the Testament having 20 chapters in total will come out
+best from the following table of contents:
+
+I. Lidé jsou pomíjející: pobudou určitý čas na této zemi a odcházejí.
+ Podobně pomíjejí také království, národové, jazykové, náboženství
+ i církve.
+II. Také Jednota bratrská pro hříchy své má zaniknouti. I chce podle
+ příkladu opatrných lidí učiniti poslední pořízeni.
+III. Jednota volá své syny, aby se postavili u její smrtelné postele.
+IV. (Tato kapitola a také pátá naznačuje osnovu Kšaftu, která je však
+ prolomena mohutným vyvrcholením a závěrem spisu v kapitole 19. a 20.,
+ kde se Jednota obrací k českému národu.) Rozdělí si je na čtyři zástupy
+ a chce promluviti ke každému z nich zvláště: pak hodlá promluviti
+ i k jiným církvím. Statků pozemských nemá, neboť, měla-li jich něco
+ málo, nepřátelé ji je odňali. Ale má bohatství duchovní a je chce
+ rozděliti mezi své syny a přátele.
+V. Ze synů Jednoty jedni, nevěrní, se ji zpronevěřili a opustili ji.
+ Druzí, bázliví, se (na oko) přidali k nepřátelům Jednoty, ale v srdci
+ ještě po ní touží. Třetí, věrní, neochvějně vytrvali při Jednotě
+ v protivenstvích; ale jedni z nich podléhají soužení a stojí před smrti,
+ druzí snad budou zachováni budoucnosti.
+VI. Nejprve se Jednota obrací k těm, kteří jí zůstali věrni, a uvádí
+ jako útěchu výroky z Nového i Starého zákona, podle nichž vejdou po
+ smrti do království nebeského. Nemají se rmoutiti pro ztrátu pozemské
+ vlasti.
+VII. Bázliví, kteří v těžké zkoušce neobstáli, mají plakati nad sebou
+ jako sv. Petr, když zapřel Krista, a navrátiti se k Jednotě bratrské.
+VIII. Jiným ostatkům svého lidu (t. j. nevěrným?) odkazuje Jednota pláč
+ a pokání a aby se napravili.
+IX. Jednota přikazuje svým dítkám pláč pro kněží, kteří zhřešili tím, že
+ dopustili, aby do Jednoty vnikla světská marnost, nádhera a neřesti.
+X. Jednota přikazuje pokání a modlitby a postem a pláčem všem svým
+ dítkám, starým i mladým, a také kněžím podle příkladů, zaznamenaných ve
+ Starém zákoně. Dosud takového pokání nečinili. Obrátí-li se aspoň nyní
+ celým srdcem k Bohu, snad ještě bude pro ně vysvobození.
+XI. Jednota vzpomíná ctností, které dříve zdobily její příslušníky: byla
+ to láska k Bohu a nenávist k marnosti světské, prostota a upřímnost.
+ Místo jejich zaujala nesvornost, sobectví, pýcha, lakomstvi, lenost,
+ žebravost, čímž uvalena potupa na celý národ. Jednota připomíná, že
+ nežijeme pro život pozemský, nýbrž pro život věčný.
+XII. Jednota děkuje Jednotě polské za to, že přijala její dítky,
+ vypuzené z vlasti. Zároveň však žádá, aby vždy byla pamětliva svého
+ původu z Jednoty Bratří českých. Vytýká úpadek kázně v Jednotě polské
+ a zvláště zvyk, posílati mládež do cizích škol, kde se odcizuje dobrému,
+ mravnému životu. Jednota polská má se přičiniti o nápravu.
+XIII. Zanikne-li Jednota, mají její kazatelé sloužiti kterékoli
+ evangelické církvi; věřící pak se mají připojiti podobně k některé
+ církvi evangelické.
+XIV. Jednota se potom obrací k jiným církvím křesťanským, a to především
+ církvi římské, z níž všechny povstaly. Nebyla však jim matkou, nýbrž
+ macechou. Má činiti pokání a napraviti se; neučiní-li tak, zahyne.
+XV. Radostně pozdravuje Jednota církve evangelické, jež jsou pravými
+ nevěstami Kristovými. K Jednotě bratrské poslal Kristus jako družbu J.
+ Husa, k německé jednotě M. Luthera a k helvetské Jana Kalvína.
+XVI. Jednota německá (= církev luterská) byla první sestrou Jednoty
+ bratrské. Tato jí odkazuje více řádu a kázně a lepší porozumění článku
+ o ospravedlnění věrou. Má dokončiti dílo Lutherovo a nespokojiti se
+ pouhou věrou, nýbrž konati i dobré skutky.
+XVII. Církvi helvetské odkazuje Jednota bratrská více opravdovosti
+ a méně hloubáni o víře, neboť z toho vznikají náboženské sekty bez
+ konce.
+XVIII. Všem církvím křesťanským Jednota odkazuje touhu po sjednocení,
+ jehož podmínkou je shoda v podstatných věcech.
+XIX. Tato kapitola, v níž se Jednota obrací k českému národu, jejž činí
+ dědicem svých duchovních pokladů, je z celého Kšaftu nejdůležitější.
+ V úvodním odstavci vyslovuje Komenský památné proroctví o obnově české
+ státní samostatnosti (Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu...
+ vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.). Jednota
+ odkazuje milovanému národu:
+
+ 1. lásku k čisté boží pravdě,
+ 2. překlad bible Kralické,
+ 3. lásku k církevním řádům a kázni,
+ 4. snahu o sjednocení evangelických církvi českých,
+ 5. lásku k jazyku mateřskému a
+ 6. lepší způsob výchovy mládeže.
+
+XX. Na konec se Jednota loučí s národem českým a žehná mu slovy
+ Mojžíšovými. Přeje mu síly, množství mužů, štěstí v boji i v práci.
+ Nepřátelé jeho ať jsou pokořeni!
+
+Píše svůj Kšaft, použil Komenský formy odkazu, závěti: Jednota umírajíc
+volá k sobě všechny dítky, aby učinila poslední pořízeni o svém
+duchovním majetku. Vzorem po stránce formální byl Komenskému
+starozákonní apokryf (= nepravá část bible) „Poručenstvie, t. j. závěť,
+dvanácti patriarch" (= synů Jakubových), který byl do češtiny přeložen
+již ve 14. století. Ovšem církevní stanovisko Komenského je velkoryse
+rozšířeno v 19. kapitole Kšaftu, kde Jednota, nebo vlastně Komenský sám,
+oslovuje celý český národ, a pohnut až do hlubin duše, vyvrcholuje
+památným proroctvím naší státní obnovy „po přejití vichřic hněvu". V 20.
+kapitole pak přistupuje k formě odkazu ještě forma požehnání: Jednota
+se s národem loučí a žehná mu slovy požehnání Mojžíšova ze Starého
+zákona, neboť Komenský viděl i v českém národě lid vyvolený a v osudu
+našich vyhnanců, spatřoval osud Židů, rozprášených do všech úhlů světa.
+
+Kšaft ve shodě s povahou látky je psán slohem vážným, který však nabývá
+často vzrušeného, ba dramatického rázu. Hojně tu Komenský cituje Starý
+a Nový zákon, ač ne tolik jako ve spise Truchlivý. Jako v Labyrintu
+světa i v Kšaftu je místy užito slov přejatých z němčiny.
+
+Původní rukopis Kšaftu není zachován. Máme však 4 opisy z 18. století.
+První tisk Kšaftu, berlínský, je z roku 1757. V Praze byl spis tištěn
+teprve roku 1848. Důležitá vydání jsou: vydání spolku bibliofilů z roku
+1909 prací Fr. Táborského a Em. Smetánky a s kresbami Ad. Kašpara;
+vydání Čes. mis. Jednoty z roku 1912 (věrný otisk berlínského); vydání
+Kobrovo z roku 1917 prací J. V. Nováka; vydání spolku Komenský v Praze
+z roku 1918 péči Jana Herbena a s kresbami Fr. Bílka; kritické vydání
+St. Součka v Reichlově Špalíčku z roku 1927 (k němu přihlíží naše
+vydání); pak vydání J. V. Klímy z roku 1928 v Praze, Rud. Schamse z raku
+1930 v Laichtrově sbírce Světla a j. Německý překlad je dvojí: z roku
+1866 a druhý od Dory Peřinové z roku 1907. Holandský překlad je od
+amsterodamského lékaře R. A. B. Oosterhuise z roku 1928.
+
+.. [#] Published in English as The Making of a State (1927).
+
+I.
+--
+
+Ve jméno [#]_ Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
+
+Synáčkové milí a všickni, kterýchž snad dojde hlas tento můj,
+poslechněte mne!
+
+Což prohlášeno jest v Písmě božím, že věk jeden pomíjí a jiný nastává,
+ačkoli země na věky trvá (Kaz. 1, 4) [#]_, to se splnilo na všech, kteříž
+byli před námi, a plní na všech nás, kteříž jsme nyní, a plniti bude na
+všech, kteříž budou po nás: že přicházejíce na svět odtud, odkudž nás
+vyvodí všemohoucí Pán, z místa mlčení věčného, a pobudouce tu, jak komu
+odměří čas přebývání jeho na zemi, odcházíme zase tam, kamž nás vede (ó
+by dovedl!), do místa zůstávání svého. A jakýž v tom způsob jest každého
+člověka v osobě vlastní, takovýž jest i každé společnosti lidské
+v domích, městech, královstvích a církvích, že všudy jedno pomíjí
+a druhé nastává; i nyní co se pod nebem děje, vidíte; pomíjejí a proměnu
+berou království některá a v nich národové, jazykové, práva,
+náboženství: proto bezpochyby, že nastává jiný věk; pomíjejí i církve
+jednoty [#]_: proto nepochybně, že obnoviti chce Bůh tvář země své (Žalm 104,
+30).
+
+.. [#] Ve jméno (4. pád), novočesky: ve jménu (6. pád).
+.. [#] Zkratka Kaz. znamená knihu Kazatel ze Starého zákona.
+.. [#] Pomíjejí i církve jednoty - jednoty = nom. plurálu, církve = gen.
+ sing., přívlastek k podst. jménu jednoty.
+
+
+II.
+---
+
+Mezi těmi proměnami vidouc já také proměnu svou a scházení i docházení
+[#]_ své, že vzata jsouc pro hříchy své v kázeň boží [#]_ a vypuzena
+z národu a jazyka svého mezi cizí a již také od sousedů svých (kteříž
+sobě strojíc pokoj [#]_, na mne a vlast mou zapomenuli [#]_) opuštěna,
+takže, potvrdí-li Pán toho, co lidé činí, vidím, že poslouživši já za
+svého věku vůli boží, usnouti mám (Skutk. 13, 36):[#]_ učiním tedy, což
+činiti obyčej mají opatrní podlé světa [#]_, že majíc [#]_ po sobě co
+pozůstaviti, zříditi hledí dědice a požehnání boží sobě udělené
+rozděliti mezi ně, aby nebylo v ztrátu aneb roztrhání i aby nenechali po
+sobě různic. K čemuž i rozkaz boží Ezechíášovi učiněný: „Zřeď dům [#]_
+svůj, nebo umřeš" (Izai. 38, 1) [#]_ vede, a komukoli od Boha dům svěřen
+jest, aby bez pořízení [#]_ ze světa neodcházel, napomíná.
+
+.. [#] Scházení a docházení = hynutí a zanikání.
+.. [#] V kázeň boží = v trestáni boží.
+.. [#] Strojíc pokoj = strojíce mír.
+.. [#] Na mne a vlast mou zapomenuli, rozuměj při míru vestfálském.
+.. [#] Zkratka Skutk. znamená Skutky apoštolské, část Nového záhona.
+.. [#] Podlé světa = podle světa, t. j. ve věcech světských.
+.. [#] Majíc = majíce.
+.. [#] Zřeď dům můj = zřiď.
+.. [#] Zkratka Izai. znamená proroctví Izaiášs proroka.
+.. [#] Bez pořízení = bez závěti.
+
+III.
+----
+
+Poďtež [#]_ tedy, synové moji, postavte se vůkol smrtedlné postele mé
+a slov mých, kteráž jsem vás zplodila, co mluviti budu, pozorujte: Aj,
+synové moji, vychovala jsem vás s veselím, tratím vás s kvílením
+a zámutkem [#]_; nebo jste hřešili před pánem Bohem vaším, a co zlého
+jest, před ním jste činili. Nyní pak co mám učiniti vám? Já vdova jsem
+a opuštěná; jděte, synové moji, a žádejte ode Pána [#]_ milosrdenství
+(2. Ezdr. 2, 3-4) [#]_!
+
+.. [#] Podtež m. pojďtež
+.. [#] Zámutkem = novočes. zármutkem.
+.. [#] Ode Pána (archaismus) - novočes. od Pána = od Boha.
+.. [#] Zkratka Ezdr. znamená knihu Ezdrášovu ze Starého zákona.
+
+IV.
+---
+
+Rozdělím pak sobě vás na čtyři houfy, a promluvě [#]_ k vám, jednomu
+každému zástupu, co potřeba, obrátím řeč svou. k jednotám jiných církví,
+jakožto sestrám svým, starším sebe i mladším [#]_, s nimiž a mezi nimiž
+mne choval Pán, a teď pak před jinými mne volá k sobě, abych mezi vás
+všecky rozdělila to, což mi z milosrdenství svého svěřil byl [#]_ Pán.
+Neb ač zevnitřní způsob [#]_ můj takový byl, že po všecken čas života mého
+říkati s apoštolem [#]_ bylo: „Zlata a stříbra nemám" (Skutk. 3, 6), neměvši
+na zemi, jako i Pán můj, kde téměř hlavu skloniti; a měla-li jsem co
+z drobnějších vezdejších věcí, domečků, zborečků [#]_, roliček, vinniček,
+i z toho mne svlékli (vyhnavše mne) jako i Pána mého z roucha jeho, když
+ho na kříž přibili, rozdělivše to mezi sebe; ale však mám se čím
+chlubiti v Kristu Ježíši v božích věcech, kterýž mne obohatil bohatstvím
+duchovním, aby ve mně přebývalo slovo jeho [#]_. Z těch tedy jeho mně do vůle
+jeho svěřených pokladů odkazovati budu, jak uznávám, že kdo z vás synů
+a přátel mých čehož potřebuje.
+
+.. [#] Promluvě, správně: promluvíc.
+.. [#] Mladší sestry = církev luterská a kalvínská, starší sestra
+ = církev podobojí.
+.. [#] Svěřil byl = čas předminulý.
+.. [#] Zevnitřní způsob = vnější stav.
+.. [#] Říkati s apoštolem, rozuměj: se sv. Petrem.
+.. [#] Zborečků, správně sborečků; sbor = bratrský chrám.
+.. [#] Aby ve mně přebývalo slovo jeho, t. j. abych byla pravou církví
+ Kristovou, jež se řídí jeho slovem.
+
+V.
+--
+
+Vás, synové moji, kteréž jsem já zplodila a vypěstovala, ne
+v jednostejném vidím způsobu [#]_; a protož k vám tak jednostejnými
+slovy promlouvati nemohu, ale rozdílně. Nebo někteří jste se mně a Otci
+duchů [#]_, kterémuž jsem vás zplodila, zpronevěřili, nevytrvavše se
+mnou v mých pokušeních, ale mne opustivše. Jiní jste trvali, a snad
+někteří ještě trváte, odpolu [#]_, pochlebujíce nepřátelům mým a u ohně
+jejich se zhřívajíce, vždy však předce [#]_ ještě po mně, matce své, se
+ohlédajíce, žádostiví jsouce, kdyby mne byl z moci nepřátel mých vydobyl
+Pán, ještě do klína mateřského se navrátiti, Jiní jste udatnějšího ducha
+a následovali jste mne pod křížem klesající vždy předce, obcovati
+utrpením mým se neliknujíce [#]_, i píti spolu se mnou kalich hořkostí,
+kterýž skrze trpkosti přítomného věku k sladkostem věku budoucího nás
+vedoucí Pán nalil mně, sobě neošklivíce. Ale opět vás některé vidím buď
+věkem neb bídami utrápené umdlévati a docházeti [#]_; o jiných pak
+naději sobě činím, že je Pán k dalším časům chová a dochová.
+
+.. [#] Vás... ne v jednostejném vidím způsobu = nevidím vás v stejném
+ způsobu n. stejně jednati.
+.. [#] Otci duchů = Bohu.
+.. [#] Odpolu = zpola.
+.. [#] Předce = přece.
+.. [#] Obcovati utrpením mým se neliknujíce = neváhajíce se sdíleti o má
+ utrpení
+.. [#] Docházeti = umírati.
+
+VI.
+---
+
+Vás posavád věrné a v té věrnosti stále trvající a již i konce víry své
+dobíhající [#]_ potěšuji potěšením tím, kterýmž potěšil nás převěrný náš
+Pán, oněmino svatými slovy svými: „Vy jste ti, kteříž jste v mých
+pokušeních se mnou -zůstali. A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec
+můj, království, abyste jedli a pili za stolem mým v království mém"
+{Luk. 22, 28-30) [#]_. Potěšení toto přijmetež, ó synové, a nekormuťtež
+se již více pro ztrátu zemské vlasti a stánků obydlí svého i stánků
+božích [#]_ tu na zemi; nebo k slavnějším věcem vede nás ten, kterýž
+řekl: „Zvěstuj lidu mému, že jim dám království věčného Jeruzaléma,
+slíbené Izraelovi. A vezmu sobě slávu jejich a dám jim stany věčné,
+kteréž jsem jim připravil. Dřevo života [#]_ budou míti místo vonné
+masti, a nebudou pracovat aniž ustanou [#]_ (4. Ezdr. 2, 10-12). Hotovi
+buďte k odplatě království [#]_; světlo zajisté ustavičné svítiti bude
+vám na věčný čas. Utecte jen stínům věku tohoto, přijměte utěšení slávy
+své" (ibid. v 35. 36) [#]_, připojeni býti majíce po svém odsud
+propuštění do zástupu onoho velikého, kteří sťojí před trůnem i před
+obličejem Beránka [#]_, oblečeni v roucho bílé a majíce palmy vítězné
+v rukou svých; o nichž hlas nebeský dí: „To jsou ti, jenž přišli
+z velikého soužení a umyli roucha svá a zbílili je v krvi Beránkově.
+Protož jsou před trůnem božím a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho"
+etc. (Zjev. sv. Jana 7, 9. 14. 15).
+
+.. [#] Konce víry své dobíhající = cíle víry své, t. j. věčné spásy,
+ docházející,
+.. [#] Zkratka Luk. znamená evangelium sv.Lukáše.
+.. [#] Stánků božích = chrámů.
+.. [#] Dřevo života = strom života věčného. Vonná mast, kterou se
+ natírali hodovníci, znamená tu tolik co život pozemský.
+.. [#] Aniž ustanou = a neunaví se.
+.. [#] Odplata království - království = genitiv vysvětlovací,
+ vysvětluje, jaká odplata se tu myslí, totiž že budou odměněni
+ královstvím božím.
+.. [#] Zkratka ibidem (lat.) = tamtéž; etc. = et cetera, a tak dále.
+.. [#] Beránek = Kristus.
+
+VII.
+----
+
+Kteréhožto potěšeni nad svět dražšího (nebo by člověk celý svět získal
+a duši své uškodil, jakou dá odměnu za duši svou? Mat. 16, 26) že jste
+se zbavili, vy bázliví a průby [#]_ své nevystávše, klesli jste, plačte
+a naříkejte nad sebou! Nebo tak-liž to činěno býti mělo, abyste na čas
+věříce a v čas pokušení odstupujíce, prokázali se býti z počtu vsátých
+na skálu [#]_ a kořenů nemajících (Luk. 8, 13) ? Ach, což nejeden z vás
+s Petrem říkal: „Pane, bych měl s tebou i na smrt jíti, nespustím se
+tebe", a kdež jest to? Rozprchli jste se, když na Pána a jeho evanjelium
+přišla vichřice [#]_. Ach; zdaž jste neměli patřiti na předešlé věky,
+zdali kdo, dověřiv se Pánu [#]_, hanby došel, neb zdali kdo, zůstávající
+v bázni jeho [#]_, opuštěn byl a zdali kdo vzýval jej a on pohrdl jim?
+Běda srdcím strašlivým [#]_ a rukám oslabeným a hříšníku kráčejícímu
+dvojími stezkami! Běda srdci oslabenému, nebo nevěří; protož nebude
+ochráněno! Běda vám, kteříž jste ztratili trpělivost; i což činiti
+budete, když vás navštíví Pán (Sir. 2, 10-16) [#]_?
+
+Rada ještě jest: Čiňte, co po svém pádu učinil Petr [#]_: upamatujte se,
+jděte z paláců biskupových [#]_ v kout někam, kde se jiní učedlníci
+kryjí! Plačte a kvělte [#]_ nad jiné víc, protože jste hřešili nad jiné
+víc! Nechcete-li vyjíti hned, dokudž na vás kohouti boží ještě kokrhají
+a dokud se ještě Pán svázaný, před nepravými soudci svými stojící,
+ohlédá: kdyžpak [#]_? Čekati chcete, až se svědomí jako na Jidáše oboří
+[#]_? Pozdě bude. Dnes, dnes uslyšíte-li ještě hlas jeho, nezatvrzujte
+srdcí svých, ale je obměkčete: pokořte se, napravte se a na cestě
+pravdy, dokudž na cestě jste, ustanovte se [#]_! Takové Petrovy šlépěje
+k navrácení se po nich do houfu, kterýž jste opustili, odkazuji vám,
+ó pozbloudilí synové!
+
+.. [#] Průba = zkouška.
+.. [#] Vsátých na skálu = vsetých na skálu (vzato z podobenství Kristova
+ o zrní, jež padlo na skálu).
+.. [#] Vichřice = porážka bělohorská.
+.. [#] Dověřiv se Pánu = důvěřuje v Pána.
+.. [#] V bázni jeho - jeho = gen. dějového předmětu: báti se Boha.
+.. [#] Srdcím strašlivým = bázlivým.
+.. [#] Zkratka Sir. znamená knihu Sirachovu ze Starého zákona.
+.. [#] Když vás navštíví Pán, rozuměj křížkem, soužením.
+.. [#] Čiňte, co po svém pádu učinil Petr = narážka na sv. Petra, který
+ zapřel Krista třikráte, než kohout dvakráte zakokrhal.
+.. [#] Z paláců biskupových, totiž nejvyššího kněze židovského, kde Petr
+ zapřel Krista - zde se paláci míní církev římská.
+.. [#] Kvělte = kvilte.
+.. [#] Kdyžpak ? - doplň: vyjdete.
+.. [#] Až se svědomí jako na Jidáše oboří - narážka na Jidáše, který se
+ pro výčitky svědomí oběsil.
+.. [#] Na cestě pravdy ustanovte se = rozhodněte se pro pravou víru!
+
+VIII.
+-----
+
+Vám pak jiným ostatkům lidu Jednoty v jakémkoli ještě počtu zůstávajícím
+což kšaftem odkazovati mám? Pláč odkazuji, pokání a nápravu před
+obličejem všemohoucího Pána.
+
+IX.
+---
+
+Pláč poroučím takový, jakýž tam poroučel vší rodině izraelské. Hospodin,
+když kněží své spálil ohněm [#]_ v stánku svém, protože obětovali [#]_
+před Hospodinem oheň cizí; kdež Pán Bůh nedal kněžím pozůstalým plakati,
+ale lid ať pláče (3. Mojž. 10, 1-6) [#]_. Zhřešiliť jsou i nyní
+prvorození moji, strážní [#]_ mezi vámi svatyně mé, vnesše aneb vnésti
+dopustivše do stánku Jednoty oheň cizí, oheň světské moudrosti, oheň
+tělesných marností, oheň pýchy, nádhernosti, šperků, bujností, své vůle
+[#]_, lakomství a lhostejnosti etc., a protož aj, zemřeli a mrou před
+obličejem vašim pro hříchy své; ale vy plačte, nebo rána tato jde na vás
+i na potomky vaše.
+
+.. [#] Když kněží své spálil ohněm, t. j. zahubil bleskem dva nejstarší
+ syny Aronovy
+.. [#] že obětovali... oheň cizí = že pálili oběť bez příkazu
+ Hospodinova.
+.. [#] Zkratka 3. Mojž. znamená třetí knihu Mojžíšovu.
+.. [#] Prvorození, strážní = kněží bratrští.
+.. [#] Oheň ... své vůle, t, j. svévolnosti.
+
+
+X.
+--
+
+Pokání pak a modlitby takové vám poroučím, jakéž Bůh poroučel v čas
+velikého rozhněvání svého: aby se všickni k Hospodinu obraceli celým
+srdcem svým a to s postem a s pláčem i s kvílením, roztrhujíce srdce
+svá, ne jen roucha svá; shromáždění aby se svolalo, aby se shromáždili
+starci i maličcí i prsí požívající [#]_; ženich aby vešel z pokojíka
+svého a nevěsta ze schrány své [#]_; kněží, služebníci Hospodinovi, aby
+plakali etc. (Joel 2,12-17) [#]_; a jakéž pokání činili za času Asvera
+[#]_ v městě Susan [#]_, vyhlazení se bojíce, nejedouc ani pijíc [#]_ ve
+dne i v noci, a to tři dni (Ester 4, 16), a Ninivitští, od krále až do
+pastuchy, od lidi až do hovad, od starců až do nemluvňat, nic nečiníce
+než volali k nebi s postem a s pláčem (Jon. 3,5-8), a opět Židé
+milosrdnému Pánu s postem a s pláčem a rozprostíráním [#]_ za tři dni
+bez přestání se modlivše (2. Mach. 13,12).
+
+Ó synové, posavád jstě se k takovému pokání a vroucnosti při tom neměli,
+nýbrž dělali jste mnozí jako Judští v rozptýlení svém [#]_, že jste i na
+těch místech, kam vás v den rozehnáni zahnal Pán, hřešili předce
+a poškvrňovali jména svatosti jeho před obličejem těch, mezi nimiž jste
+ho měli posvěcovati. Izraelští, poraženi byvše dvakrát toliko, posadili
+se před Hospodinem, plakali, postili se, oběti obětovali (Soud. 20, 26);
+vy ne dvakrát, ale víc než dvacetikrát [#]_ po těch 30 let [#]_ poraženi
+byvše, nýbrž padajíce stále do jámy, z niž povstání nebylo a není,
+nepřišli jste však na to, abyste obzvláštním nějakým způsóbem osvědčili
+pokání své. A protož ještě aspoň nyní obraťte se celým srdcem svým
+k Hospodinu; nebo jest milostivý a lítostivý [#]_, dlouhočekající
+a hojný v milosrdenství svém a kterýž lituje zlého; kdo ví, neobrátí-li
+se ještě a nebude želeti (Joel 2, 12-14), aby ještě bylo vysvobození,
+jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích [#]_, kterýchž povolá Hospodin
+(ibid. v. 32).
+
+.. [#] Prsí požívající = kojenci.
+.. [#] Ze schrány = z příbytku.
+.. [#] Zkratka Joel znamená proroctví proroka Joele; Ester = kniha
+ Ester; Jon. = proroctví proroka Jonáše; 2. Mach. = 2. kniha
+ Makabejská; Soud. = kniha Soudců.
+.. [#] Za časů Asvera (totiž perského krále Asvera = Ahasvera neboli
+ Xerxa)
+.. [#] v městě Susan - míní se perské Susy.
+.. [#] Nejedouc ani pijíc = nejedouce ani nepijíce.
+.. [#] Rozprostírání = padáni na zemi.
+.. [#] Júdští v rozptýlení svém = Židé byli rozptýleni mezi cizí národy.
+.. [#] Dvacetikrát (archaismus) = dvacetkrát
+.. [#] po těch 30 let, t. j, za války 30 leté.
+.. [#] Lítostivý = slitovný, kdo se slitovává.
+.. [#] V ostatcích = ve zbývajících příslušnících Jednoty.
+
+XI.
+---
+
+Odkazuji vám i toto: chcete-li ještě užiti ode Pána milosti, vy
+i potomkové vaši, abyste se k skutečné nápravě statečně měli a na první
+opuštěnou lásku zase se návrátili [#]_. Čím mne byl poctil Pán mimo jiné
+jednoty [#]_ a jakými klénoty ozdobil syny a dcery mé, rozpomínám se
+teprv s pláčem, zbavena toho jsouc.
+
+Nebo vroucí k Bohu a poctě jeho láska, nenávist pak k světu a marnostem
+jeho, společná všech dítek mých sprostnost [#]_ a upřímnost k sobě
+opustila nyní vás; naproti tomu pak nedověra [#]_, podhlídání [#]_,
+různíce a sváry, svých věcí hledání [#]_, z toho hrdost proti sobě
+vespolek a různolézení [#]_ vloudilo se mezi všecky téměř napořád. A to
+jakož jste doma ještě začali, tak ani v exilium [#]_ nepřestali, nýbrž
+v rozptýlení svém tím více se myslí rozptýlili. Někteří dopadše míst,
+kdež za něco jmíni jste [#]_, dali jste se v pýchu a zpínání [#]_;
+a něktcří po lakomství se pustivše, hůř než ve vlasti, i s zapomenutím
+se na to, proč jste nejpředněji vyšli, totiž slovo boží. Jiní zase
+v odporný [#]_ tomu neduh uběhše, dali jste se v marnost, zahálku,
+lenost, až i na žebrotu, přivodíce skrze to v ošklivost a v pohanění
+netoliko svůj exulantský los, ale i samy sebe, a což více jest, národ
+celý. Někteří pak jste ze jha kázně vypřáhli, osazujíc se [#]_ na těch
+místech, kdež by vám činiti volno bylo, což by se vidělo.
+
+Ach, dítky, tak-liž pamatujete, k čemu jste povoláni a na jakou cestu
+navedeni? Ne pro tento život a jeho věci jsme my tu, pout toliko
+a přidané poutníkům běžné věcí; vlast naše v nebi jest, a takž i obírání
+naše s nebeskými věcmi býti má. Libán [#]_ toliko zde jest, Suchot
+a Saredata [#]_, kdež nebeský Šalomoun [#]_ k věčnému chrámu svému
+shledávaje a hotově živé dříví a kamení, roubati je a sekati a štípati
+a tesati a hoblovati a nás, kovy své, rozpouštěti a nádoby sobě příhodné
+slévati dá, zde před Jordánem, v zemi jílovaté, kdež jen v hlíně se
+válíme [#]_; ale kam s námi věčný Šalomoun náš směřuje, svrchní onen
+Jeruzalém [#]_ jest, kdež, dáme-li se zde k vůli jeho formovati dobře,
+trefovati se všecko bude dobře.
+
+.. [#] Abyste... na první opuštěnou lásku zase se navrátili = abyste se
+ vrátili k prvotnímu milováni Boha.
+.. [#] Mimo jiné jednoty = nad jiné j.
+.. [#] Sprostnost = prostota.
+.. [#] Nedověra = nedůvěra;
+.. [#] podhlídání = podezírání;
+.. [#] svých věcí hledáni = sobectví;
+.. [#] různolezení = nesvornost.
+.. [#] Exilium = vyhnanství.
+.. [#] Kdež za něco jmíni jste, t. j. považováni jste = kde máte nějakou
+ vážnost.
+.. [#] Zpínání = vypínání.
+.. [#] Odporný = opačný.
+.. [#] Osazujíc se = osazujíce se.
+.. [#] Libán = pohoří Libanon, odkud Šalomoun bral dříví na stavbu
+ chrámu;
+.. [#] Suchot a Saredata = města u Jordánu, kde se lily nádoby pro chrám
+ Šalomounův.
+.. [#] Nebeský Šalomoun = Bůh.
+.. [#] V hlíně se valíme, t. j. v neřestech.
+.. [#] Svrchní onen Jeruzalém = nebe.
+
+XII.
+----
+
+Zejména ty, dcerko milá, Jednoto polská, kterouž mi Pán Bůh uprostřed
+dnů života mého, když jsem v síle byla, pro ten cíl (jakž nyní vidím)
+zploditi dal, abys ty odrostouc chovačkou [#]_ byla ostatních dítek
+mých: dobřes učinila, žes je z vlasti vypuzené do klína svého přijala
+a pěstovala. Odplatiž tobě to Pán a nedopouštějž na tebe opuštění
+a osiření! Prosím však tebe, pamatuj, z jakéhos kmene pošla, abys révím
+[#]_ dobrým vysazenou vinničkou býti hleděla a neproměnila se v plané
+révi (Izaiáš 5). Řekl tam Kristus o oněch převrhlých [#]_: "Praví se
+býti [#]_ Židé, a nejsou, ale klamají" (Zjev. 3, 9). Hlediž, aby nebylo
+řečeno i o tvých: "Praví se býti símě Bratří českých, a nejsou." Čas
+jest, dcerko milá, abys takové zklamání předcházela; nebo podchází
+vpravdě [#]_, když nejedni synové tvoji tělesně bujnějí, vytahujíce se
+z jha kázně a libujíce sobě svobodu těla, pohodlí časné a důchody hojné
+a shromažďování peněz, takže při mnohých pastýřský ouřad obrátil se jen
+v nájemnictví tak dobře u vás, jako kde jinde; ani zavírati, ani
+otvírati domu božího darmo [#]_, naučili jste se proti boží zápovědi
+a příkladu otců, za příklady cizími odšedše; i mladí při starších,
+synové při otcích zůstávajíce, platu chcete a jej béřete. Starší zase
+co? Naprosto se vidí, že duch otců mých odstoupil od vás, synů mých;
+nebo jste ztratili klič umění, o němž tam Lasicius [#]_ psal, že otcové
+vaši zvláštni byli mistři k zdržování řádu [#]_, kázně, svatosti
+a milosti [#]_ vnitřní jedněch k druhým, bez zevnitřního moci nucení
+aneb světského ramene pomoci. Ale s vámi, ó vy moji (tak z polského,
+jako i z českého i moravského národu), nyní na to přišlo, že ani sebe,
+ani kněží svých, ani lidu v řádu držeti neumíte, ba ani těch mladých
+svých; s nimiž abyste sami práce neměli, poslali jste je (a ještě
+posíláte) do škol cizích, aby je vám vypulerovali [#]_, a ti co než
+divočinu a v obyčejích cizost, v krojích potvorství, v mozku
+mudrlantství a jiné vše jinak, než Kristova a předků minulých sprostnost
+vyhledávala, s sebou přinášejíce, dělají jak dělají, až všecko z původu
+svého vytuchlo [#]_ a k sobě podoby máloco má. Odkudž i lid a posluchači
+i patronové [#]_ větším dílem planí a chladnou a z nemalé částky větrem
+ledajakéhos pokušení jako stromové pravdivých kořenů prázdní [#]_ se
+vyvracejí, takže s vámi vše pomalu umdlévá a pádem hrozí. Upamatujtež se
+tehdy, synové, dříve než i vás také podvrátí Pán, a skutečnou nápravou
+a ve všem dobrém obnovou předejděte hněv jeho, aby nepohnul i vašimi
+svícny s místa jejich!
+
+.. [#] Chovačkou = chůvou.
+.. [#] Révi = révoví.
+.. [#] Převrhlý = odpadlý.
+.. [#] Praví se býti = praví, že jsou.
+.. [#] Podchází vpravdě = nastavá vskutku takové zklamání.
+.. [#] Darmo = zadarmo.
+.. [#] Lasicius = polský šlechtic Jan Lasicki (1534-1605) napsal
+ pochvalný spis o Jednotě bratrské.
+.. [#] Zdržováni řádu = udržování ř.
+.. [#] Milosti = lásky,
+.. [#] Vypulerovali = vytříbili.
+.. [#] Všecko z původu svého vytuchlo = všecko pozbylo původního rázu.
+.. [#] Patronové = ochráncové.
+.. [#] Stromové pravdivých kořenů prázdní = stromy bez pravých kořenů.
+
+XIII.
+-----
+
+Pakliť pohne a i vám dojíti [#]_ káže (ten, kterýž od domu božího
+záčínaje soud, boří, když se mu co nelíbí, až doboří, aby z gruntu
+stavěl) a skrze to můj řád, kázeň, posloupnost [#]_ a všecko
+přisluhování církevní přestane-li, což budete vy, ostatní ostatkové [#]_
+moji, kněží neb z lidu, činiti? Tutoť radu dávám, synové!
+
+Budete-li pozůstávati kteří z kazatelů, kázati a sloužiti již doma komu
+nemající, služte Kristu, kde můžete, v církvi kterékoli evanjelické,
+kteráž by služby vaší žádala; jen však na to pamatujte, abyste
+v sprostnosti mé, v níž jsem vás zplodila a k ní vedla, sebe ostříhajíc
+[#]_, prostřední přímou cestou kráčeli, jedněm proti druhým
+nepochlebovali a ku potvrzování podešlého mezi nimi různění [#]_ užívati
+se nedali, ale raději lásku, svornost a všecko společné dobré v církvi,
+v lidu pak sobě svěřeném jen víru v Krista čistou a pobožnost horlivou
+a naději sladkého budoucího věku vzdělávati a tím skutečně, odkudž jste
+pošli, osvědčovati hleděli.
+
+Vy pak z osiřelých [#]_ posluchačů, přijde-li na to, abyste přených
+církevních služeb docházeti více řádem Jednoty nemohli, za radu mějte
+to, abyste šetřili těch, kteřiž tak chodí, jakož máte příklad na nás
+(Fil. 3, 17) [#]_, to jest, kteříž vás neučí na zemi sobě dělati mistrů,
+otců, vůdců, ale k tomu jedinému, kterýž na nebi jest, mistru, otci,
+vůdci vedou (Mat. 23, 8) [#]_; připojíc se k jednotě [#]_, v níž pravdu
+evanjelium Kristova spatříte, modletež se za pokoj její a hledejte
+vzdělání jejího v dobrém, jakož příkladem dobrým svítíce jiným, tak
+i modlitbami opravdovými, aby se již aspoň na mně a na vás, synech mých,
+stavil ten Všemohoucího hněv [#]_, kterýž jest na všecko v tak mnohé
+bludy a roztržky vydané křesťanstvo spravedlivě uveden (3. Mach. 7. 38)!
+
+.. [#] Dojíti = zaniknouti.
+.. [#] Posloupnost, rozuměj posloupnost kněží od dob apoštolských.
+.. [#] Ostatní ostatkové, ostatní (z polštiny) = poslední.
+.. [#] Ostříhajíc = ostřihajíce.
+.. [#] Potvrzování podešlého různění = utvrzování vzniklé různosti.
+.. [#] Osiřalý = osiřelý.
+.. [#] Zkratka Fil. znamená epištolu sv. Pavla k Filipenským
+.. [#] Mat. = evangelium sv. Matouše.
+.. [#] Připojíc se k jednotě = připojíce se k církvi.
+.. [#] Aby se ... stavil hněv = aby se zastavil hněv.
+
+
+XIV.
+----
+
+I na vás zapomenouti nemohu, sestry milé, jednoty evanjelické, nýbrž ani
+na tebe, matko naše, z níž jsme pošly, jednoto římská! Matkous nám byla,
+ale ses nám v macechu, nýbřž v zubřici [#]_ dítek svých krev střebající
+proměnila. Vinšujiť, aby ses v starosti ale [#]_ upamatovala ku pokání
+a vyšla z Babylona ohavností svých. V čemž tobě, ač může-liť to co
+napomoci, odkazuji příklad svůj, kteráž jsem Bohu, nás v zašlostech [#]_
+našich pamatujícímu, dala čest a za světlem slova jeho jdouc, vyšla
+milosrdenstvím jeho z mrákot modlářství [#]_ tvého.
+
+Pakli nechceš, nic tobě neodkazuji, leč červa zlého svědomí vnitř;
+zevnitř pak za svědka proti tobě stavím krev synů mých a jiných svědků
+Jezukristových, kteréžs pomordovala mezi chrámem a oltářem [#]_. Děláš
+se duchovním Jeruzalémem, a jsiť ovšem, ale podobná Jeruzalému, jakýž
+byl za času proroků, Krista a apoštolův, k němuž co mluvil na osvědčení
+jim (Pán), to já tobě odkazuji dědičně: "Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři
+[#]_ prorokův, kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát
+jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice shromažďuje kuřátka svá
+pod křídla, a nechtěli jste! Aj, zanechává se dům váš pustý" (Mat. 23,
+37). Teď máš ortel svůj, Jeruzaléme Zákona Nového; čekej na sebe
+exekucí [#]_! Synům pak tvým já za dědictví odkazuji právo to, kteréž
+jím dal Bůh, aby ujmouce se o slávu Otce věčného (jemuž od tebe zplozeni
+jsou, Ezech. 23, 37) [#]_, odpor vedli proti tobě, matce své,
+a dokazovali, že nejsi manželkou jeho, leč odvazuješ smilství svých od
+tváři své (Oz. 2, 2). Pakli se ani tak nenapravíš a synů svých
+navrácením se k Otci jejich nepotěšíš, odkazuji králům země, kteříž tě
+posavád na hřbetě svém nosili, horlivost boží [#]_, aby tě v ošklivost
+vezmouce, jako nečistou spálili ohněm (Zjev. sv. Jana 17, 16).
+
+.. [#] Nýbrž v zubřici = ba v zubřici (vlastně by tu mělo státi:
+ tygřici); o zubru litevském se bájilo, že zle spořádá svá mládata,
+ dotkl-li se jich člověk.
+.. [#] V starosti ale = v stáří aspoň.
+.. [#] V zašlostech = v neřestech.
+.. [#] Modlářství = uctívání obrazů svatých a p.
+.. [#] Mezi chrámem a oltářem - narážka na proroka Zachariáše, jejž Židé
+ ukamenovali v chrámě, protože káral jejich modlářství.
+.. [#] Mordéř = vrah.
+.. [#] Exekuci = provedení rozsudku.
+.. [#] Zkratka Ezech. znamená proroka Ezechiele.
+.. [#] Horlivost boží = horlivost v službě boží.
+
+XV.
+---
+
+K vám také mluvím, sestry milé, kteréž podlé vůle boží (Oz. 2, 2) proti
+oné matce naší odpor vedete a kteréž jste se (proti vůli zpronevěřilé
+oné matky naší) zase věčnému choti [#]_ u víře zasnoubiti daly, jako
+i já, abychom poznaly Hospodina (Oz. 2, 20). Radujte se spolu se mnou,
+že nám to z milosti dáno jest pro Krista, abychom netoliko v něho
+věřili, ale také pro něj i trpěli (Fil. 1, 29)! Milost, milost, milost
+stala se nám, že věčný ženich skrze vyslané k nám družby své pozvati dal
+nás a zasnoubiti sobě za choť svou.
+
+Ke mně poslán byl věrný přítel ženichův (Jan 3, 29) [#]_, mistr Jan Hus,
+jehož jsem já svědectví tím raději přijala, že je krví svou zpečetil.
+
+K tobě, Jednoto německá, poslán byl doktor Martin Luther, v duchu
+a v moci Eliášově (Luk. 1, 17) [#]_, a tys dobře učinila, žes nepohrdla
+svíci hořící a svítící, ale radovala ses v podaném světle jeho (Jan 5,
+35).
+
+A k tobě, Jednoto helvetská, poslán byl Jan Kalvín, aby tebe zasnoubil
+a oddal, jako čistou pannu, témuž jednomu muži, Kristu (2. Kor. 11, 2);
+a tys dobře učinila, že uslyševši hlas hrdličky, povstalas a připravila
+ses a fíkoví tvé vypustilo holičky své [#]_ a réví tvé rozkvetlé vydalo
+vůní svou (Písni 2, 12. 13).
+
+Radujme se v Hospodinu a plésejme v Bohu, Spasiteli svém, kterýž nás
+oblékl v roucho spasení a pláštěm spravedlnosti přioděl nás, jako
+nevěstu okrašlující se ozdobami svými (Izai. 61, 10)! Avšak mám ještě já
+od vás nyní odcházející sestra vaše co mluviti vám, sestry milé,
+poslechněte mne!
+
+.. [#] Věčnému choti = Kristu.
+.. [#] Zkratka Jan = evangelium sv. Jana; Luk. = evangelium sv. Lukáše;
+ Kor. = epištola sv. Pavla ke Korintským; Písni, rozuměj Píseň písní.
+.. [#] M. Luther se přirovnává k proroku Eliášovi.
+.. [#] Fikoví vypustilo holičky své, t. j, nezralé fíky.
+
+XVI.
+----
+
+Ty, Jednoto německá, bylas mou nejmilejší sestrou, kterouž mi nejprvé,
+když jsem v samotnosti [#]_, své se ohlédala, ku potěšení vzbudil Pán
+a kterouž jsem já srdečně milovala, ačkoli tvá ke mně láska pro mou
+sprostnost brzo vychladla. Co jsem nejmilejšího za klénot ode Pána svého
+sobě odevzdaného měla, toho jsem tobě hned od počátku podávati
+nepominula, tím se s tebou sděliti žádostivá jsouc; aniž vinšovati
+přestávám, abych i umírajíc prospěti mohla, a čehoť nejvíc k tvému
+dobrému vinšuji, za dědictví tobě odkazuji: řádu více, než ho máš,
+a kázně spořádanější a lepšího rozumu při artikuli [#]_ o ospravedlnění,
+bez tak hanebně zlého užívání, jakéž se při synech tvých rozmohlo.
+
+Dobře začal ten, jehož tobě za vůdce tvého z mrákot vyvedení dal Pán;
+ale nedobře dobrou při vedli, kteříž na místo jeho přišli. Jeho práce po
+všecken téměř života čas byla bořiti Babylon [#]_; aniž jinak býti mohlo
+(nebo nemohlo dílo lidského stavení trpíno býti na tom místě, kdež se
+počínalo Nejvyššího město ukazovati, 4. Ezdr. 10, 54). Ale když
+k stavení Siona přijíti mělo a jeho od práce k odpočinutí povolal Pán
+[#]_, pomocníci, majíce stavěti, nechali tak, a držíce se toho toliko,
+co on udělal a pokudž udělal, kořist sobě záložili v zbořeninách
+bydleti. Nebo aniž téměř co jiného máte, kromě co on z papežstva
+nedobořil, a že státi může, soudil; to paláce vaše, v tom triumfujete.
+Co jiní, že vybořeno býti ještě musí, soudili a soudí, ani toho
+dobořovati, ani o tom slyšeti nechcete, nerci-li aby k vystavěni
+krásného řádu celé církve a založení ho na gruntu jednomyslnosti
+a vzděláni mu hradby kázně a vyzdvižení bran [#]_ i zavěšení k ním vrat
+a závor a zámků s klíči Kristovými přistoupeno bylo, nýbrž počavše
+duchem, konáte tělem, jako onino jinak horliví Galatští (kap. 3, 3)
+[#]_, ačkoli naopak. Oni, počavše křesťanství své věrou, končiti chtěli
+skutky zákona; vy počavše věrou živou, dokonáváte věrou mrtvou, jakáž
+bez skutků jest.
+
+Ó přátelé moji, já, v kázni Boha silného postavena jsoucí [#]_, učím vás
+(Job 27, 11) a vinšuji, abyste porozuměli, že známost Krista [#]_ bez
+následování Krista a těšení se v evanjelium [#]_ bez ostříhání zákona
+lásky [#]_, na kteréž jde evanjelium, nic není, než evanjelium zlé
+užívání [#]_ a jistý (ačkoli k prvnímu onomu v papežstvu odporný) svod
+[#]_ a oklamání.
+
+.. [#] V samotnosti = v osamocenosti.
+.. [#] Artikul = článek víry.
+.. [#] Babylon = církev římská; Sion = pravá církev Kristova.
+.. [#] Jeho od práce k odpočinutí povolal Pán = Luthera... k smrti.
+.. [#] Vyzdvižení bran = vystavění bran.
+.. [#] Galatští - viz epištolu sv. Pavla ke Galatským.
+.. [#] Jsouci = jsouc.
+.. [#] Známost Krista = znalost Krista a jeho učení.
+.. [#] V evangelium = v evangeliu.
+.. [#] Ostříhání zákona lásky, na kteréž jde evangelium = k němuž (t. j.
+ k ostříhání) směřuje evangelium.
+.. [#] Evanjelium zlé užívání - evanjelium je tu genitiv.
+.. [#] Svod = blud.
+
+
+XVII.
+-----
+
+Tobě pak, Jednoto helvetská, kteráž mi za milovnici řádu a kázně přidána
+byla k mému potěšení, což odkazovati mám? Úmysl k stálosti, nýbrž
+k rozhojňování se ve všem dobrém podle poručení Kristova, aby spravedivý
+ospravedlnil se ještě a svatý posvětil se ještě (Zjev. 22, 11),
+a zaslíbení jeho, že majícímu bude dáno, aby se rozhojnil (Mat. 13, 12)
+[#]_.
+
+Jestližeť tedy, sestro milá, i ty jsi z počtu těch, kterýmž darů
+a milostí božích nabývati dáno, nechažť přidám i já něco tobě mající
+[#]_: vinš aspoň, abys, domnívajíc se míti něco vzácného, měla vpravdě,
+a domněním se nesvozujíc [#]_, nekrmila se škořepinami [#]_, ale
+pronikla k jádru. Žádám tedy tobě předně v ostřihání pobožnosti a k ní
+sloužícího řádu kázně jednomyslnosti pilnějšího skutku, aby nebyla barva
+[#]_, ale věc sama. V smyslu [#]_ pak žádám tobě více sprostnosti, méně
+hloubání, a šetrnějšího o Bohu a přehlubokých tajemstvích jeho mluvení,
+než to něktěří z synů tvých činili, skrze což i na roztrhání žalostné
+sebe a tebe přivedli, srotivše se proti tobě a vespolek: novokřtěnci,
+sociniáni [#]_, arminiáni [#]_ a jiný mnohotvárný z tebe vyšlý hmyz
+(zvláště teď v Anglii, když hrůza moci světa popřestala [#]_, jak tvoji
+nových vždycky věci hledající a na ničem se ustanoviti nemohoucí synové
+smutné a pohoršlivé církvi boží z sebe divadlo, tobě pak zlé u národů
+jméno učinili, po vrchu leží [#]_).
+
+Ó sestro milá, kéž Bůh všechněm synům tvým dá, aby se s Davidem modliti
+učili: "Sprostnost a upřímnost nechť mne ostříhají" (Žalm 25, 21)!
+
+.. [#] Aby se rozhojnil = aby měl ještě více.
+.. [#] Přidám... tobě mající = přidám ti, ač máš.
+.. [#] Domněním se nesvozujíc, t. j. nedávajíc se svésti.
+.. [#] Nekrmila se skořepinami = povrchnostmi. Větu, jež se začíná
+ slovem Žádám, sluší seřaditi takto: Žádám tedy tobě předně
+ pilnějšího skutku jednomyslnosti (= pilnějšího projevování
+ svornosti) v ostříháni pobožnosti a k ní sloužícího řádu kázně.
+.. [#] Aby nebyla barva = aby nebyl jen povrch.
+.. [#] V smyslu = pokud se týče věrouky.
+.. [#] Sociniáni = sekta, kterou založil Ital Sozzini v 16. století
+ v Polsku a jež zavrhla víru v sv. Trojici.
+.. [#] Arminiáni = kalvinská sekta, kterou založil Jakub Arminius v 16.
+ století v Holandsku a jež zavrhla nauku o předurčení.
+.. [#] Když hrůza moci světa (v Anglii) popřestala = narážka na konec
+ monarchie a začátek anglické republiky roku 1649.
+.. [#] Po vrchu leží = je jasné.
+
+XVIII.
+______
+
+Všechněm pak spolu jednotám křesťanským odkazuji roztoužení se po
+jednomyslnosti a smíření se a spojení v víře a lásce k jednotě ducha.
+Ó byť duch ten, kteréhož mně s počátku hned udělil byl Otec duchů [#]_,
+přijíti mohl na všecky vás, abyste tak srdečně toužily, jak jsem já
+toužila, po sjednocení vpravdě v křesťanství se všechněmi vzývajícími
+jméno Kristovo vpravdě! O byť vám Bůh dal trefiti na grunty [#]_ věcí
+podstatných, služebných [#]_ a případných [#]_, jako i mně trefiti dal,
+abyste všickni, oč horliti třeba neb netřeba aneb horliti víc neb méně
+třeba, rozumějíce, horlení tomu, kteréž jest bez umění a s sebou ne
+vzdělání, ale zkázu církve nese, vyhýbati a zase, kde zuřivé horlivosti
+třeba, tu zuřivě pro slávu boží horliti (až do vynaložení na to životů
+svých) směli [#]_! Ó byste se roztoužili všickni po pravdivé účastnosti
+milosrdenství božího, po pravdivé účastnosti zásluhy Kristovy, po
+pravdivé účastnosti přesladkých vnitřních darů Ducha svatého, kterýchž
+se skrze pravdivou víru, pravdivou lásku a pravdivou k Bohu naději
+dochází, v čemž podstata křesťanství záleží! Těchto pak zase nabývá se
+přisluhováním od Boha zřízených služebných pomocí: slova, klíčů
+a svátostí, jejichž moc prokazuje se nejlépe vnitřní mocí Ducha, když se
+jich sprostně a upřímně, pokorně a důvěrně jakožto podaných od Boha
+prostředků bez vymyšlených lidmi křtaltů a šperků [#]_ užívá. Ó kéž
+všickni rozumíte, co to Pán náš řekl: "Království boží nepřichází
+patrně, nebo v vás jest" (Luk. 17, 20, 21), item [#]_: "Jednoho jest
+potřebí" (Luk. 10, 42), abyste na to jedno (totiž na tu dobrou stránku,
+kterouž byla vyvolila Maria [#]_, tiše se u noh Páně posadivši a běháni
+těkání zanechavši) všickni se vynaložíce, někdy aspoň již trefili do
+toho, čímž by obveseleno bylo srdce Slitovníka našeho, kterýž se za
+všecky nás tak Otci modlil, "aby (prý) všickni jedno byli jako ty, Otče,
+ve mně a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli" (Jan 17, 21), abyste
+všickni k domu církve se hlásající [#]_ byli jeden toliko dům boží,
+dobře sám v sobě spořádaný a odevšad spojený, a jedna v jednom domu
+čeládka boží, pod jednostejným řádem božím v svornosti, lásce a pomáhání
+sobě vespolek stojící jako jedno tělo, ač z mnohých oudů, avšak po všech
+kloubích přisluhování spojené k vzrůstu a k zdělání svému v lásce (Efez.
+4, 16), aby jednou aspoň křešťanské církvi a při tom anjelům čas přišel
+zpívati: "Aj, jak dobré jest a utěšené, když bratří v jednomyslnosti
+přebývají (Žalm 133)!"
+
+.. [#] Otec duchů = Bůh.
+.. [#] Grunty = základy.
+.. [#] Věci služebné jsou (viz níže v kapitole XVIII): 1. slovo, t. j.
+ úřad kazatelský 2. klíče = úřad kněžský 3. svátosti
+.. [#] Věci případné, t. j. vedlejší, nepodstatné, na př. obřady.
+.. [#] Směli = odvažovali se.
+.. [#] Bez křtaltů a šperků = bez nádhery obřadů.
+.. [#] Item = rovněž tak.
+.. [#] Maria poslouchala slova Kristova, sedíc u jeho nohou, zatím co
+ její sestra, pečlivá Marta, Pána horlivě obsluhovala (viz evangelia).
+.. [#] Hlásající se = hlásící se.
+
+XIX.
+----
+
+Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti také nemohu
+při svém již dokonalém s tebou se loučení; nýbrž k tobě nejpředněji se
+obracejíc, tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, nápadníkem
+a dědicem nejpřednějším činím, příkladem některých bohatých měšťanů
+římských i králů jejich pomezních, kteříž umírajíce dědicem věcí svých
+obec římskou, vládu okršlku zemského ujímající, kšafty svými nařizovali.
+Věřím i já Bohu, že po přejití víchříc hněvu (hříchy našimi na hlavy
+naše uvedeného) vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó líde český!
+A pro tu naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích
+svých byla zdědila a přes těžké a nesnadné časy přechovala, nýbrž
+i v čemkoli dobrém skrze práci synů mých a požehnání boží rozhojnění
+jsem přijala. To všecko zcela tobě odkazuji a oddávám, zejména:
+
+Napřed, milost [#]_ k pravdě boží čisté, kterouž nám před jinými národy
+prvé službou mistra Husa našeho ukazovati začal Pán a kteřouž on
+s pomocníkem svým [#]_ i jinými mnohými věrnými Čechy krví svou zpečetil
+a od níž Antikrist [#]_ na onen čas chytrostmi svými na sněmu
+bazilejském, teď pak [#]_ mocí válečnou ukrutnou tebe byl odvedl, já pak
+s syny svými, kteří za světlem jíti chtěli, posavád se přidržeti
+hleděla. Tvéť to jest dědictví, tobě před jinými národy dané, ó vlasti
+milá, ujmiž se zase práva svého, jako svého, když tobě milosrdenství
+prokáže a pravdě své průchod navrátí Pán, slitovník tvůj!
+
+Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu
+a jasnějšímu též pravdy boží [#]_, aby znajíc Hospodina, hojněji jej
+poznávati ses snažovala (Oz. 6, 3). A poněvadž Pán náš Písma svatá
+zpytovati poručil (Jan 5, 39), odkazuji tobě za dědictví knihu boží,
+biblí svatou, kterouž synové moji z původních jazyků (kterýmiž je Bůh
+psáti byl poručil) do češtiny s pilností velikou (do patnácte let na té
+práci ztrávivše několik učených mužů) [#]_ uvedli, a Pán Bůh tomu tak
+požehnal, že málo ještě jest národů, kteříž by tak pravdivě, vlastně
+[#]_, jasně svaté proroky a apoštoly v svém jazyku mluvící slyšeli.
+Přijmiž to tedy za svůj vlastní klénot, vlasti milá, a užívej toho
+k slávě boží a svému v dobrém vzdělání; a ač knihy této boží exempláře
+popálili nepřátelé, kde které dostati mohli, že však milosrdenstvím
+tohoto Boha, kterýž pořezané a spálené od bezbožného Joakima [#]_ knihy
+Jeremiášovy psáti znovu kázal (Jerem. 36) a potrhaný i popálený od
+Antiocha tyrana Zákon boží (2. Mach. 1, 59) brzy potom, zbudiv pobožného
+Ptolomea [#]_, v jazyk řecký uvésti a národům jiným v známost uvésti
+dal, i tobě kniha tato boží dochována bude, důvěř se a nepochybuj!
+
+Třetí, poroučímť obzvláště tak zvláštní k církevním řádům a milostné té
+kázni (kteráž mezi dítkami božími býti má a musí) milost, aby se napotom
+u vás Kristu nejen jako proroku kazatedlnice, nejen jako knězi a biskupu
+oltáře, ale jako králi trůnu a berly [#]_ ke konání soudu nad
+neposlušnými přálo. Tu co mně byl z milosti své udělil Pán, nekryla jsem
+se s tím, na světlo to dáno; uživ, vlasti milá, k svému dobrému i toho
+[#]_, buď jakž u mne bylo, aneb jak nejvzdělavatedlněji vyhledáno býti
+může z Písem svatých a příkladem prvotní apoštolské církve, neboť na
+staré grunty stavěti, kdykoli se obnovuje chrám boží, nejbezpečněji (1.
+Ezdr. 3, 3)!
+
+Čtvrté, odevzdávámť horlivost k sloužení Pánu Bohu a sloužení jemu
+jedním ramenem [#]_, po čemž že jsem já od svého začátku toužila, paměti
+předků mých [#]_ i historia od Jana Lasicia o mých věcech sepsaná
+svědčí. Užíti sic toho jsem zúplna nemohla, kromě že jsem léta 1575
+k společné národu svého podobojích konfessí a léta 1610 k společné
+konsistoři přistoupila. Ale dej Bůh pro milosrdenství své (kterýž vinš
+já buď životem neb smrtí svou, jak Pán káže, zapečeťuji), aby třetí
+spojení bylo nejdokonalejší, všech ostatků dítek mých se všechněmi
+jinými ostatky Čechů věrných, aby dřevo Júdovo a dřevo Efraimovo [#]_
+bylo jedním dřevem v ruce boží, když rozmetané kosti naše zase
+shromáždi, masem a kůží potáhne a duchem života naplní všemohoucí ten
+Pán, jemuž nemožného nic není!
+
+Páté, odevzdávám tobě také i synům tvým snažnost [#]_ v pulerování [#]_,
+vyčišťování a vzdělávání milého našeho a milostného otcovského jazyka,
+v čemž synů mých bedlivost známá byla časů předešlých, když od
+rozumnějších říkáno, že češtiny lepší není jako mezi Bratřími
+a v knihách jejich. Ale pilněji se na to ještě někteří vydali nyní, teď
+z vlasti vypuzeni byvše, aby přihotovením knih užitečných a nad předešlý
+způsob vybroušenějším perem psaných napomohli synům tvým k uvedení tím
+snáze všeliké ušlechtilé spanilosti ve věcech i v řeči, v moudrosti
+i výmluvnosti, k šťastnému vynahrazení podešlého [#]_ teď zpuštění, jakž
+by jen časy k rozvlažení přivedl Pán. Cokoli tedy toho se nadejde [#]_,
+knih starých neb nových, to od synů mých přijmouc, za své vlastní měj
+k užití toho, jak nejlépe viděti budeš!
+
+Šesté odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější, zdárnější cvičení, nežli
+bývalo. Přehlídla jsem já tuto [#]_, svěřujíc se cizím, kteří mi syny mé
+povášnili a pokazili; kdyby se líbilo Bohu navrátiti mne k časům
+zvolnějším [#]_, napraviti bych v tom hleděla; ale sama o sobě naději
+tratíc, tebe prosím, vlasti milá, s ósvědčováním [#]_, abys to
+napravila. Popracovaliť i v té věci někteří z synů mých [#]_
+a zhotovili pro lepší mládeže cvičení metod [#]_, jehož se již chytati
+začali jiní národové bez rozdílu v náboženství, ale tobě to předně
+náleží, nezanedbávejž dědictví svého, kteréž tobě odvedou, když čas
+přijde, synové moji!!
+
+Summou [#]_, všecky své pozůstalosti, jako popel po svém shoření, tobě,
+vlasti milá, poroučím, abys sobě z něho luh [#]_ k smývání dítek svých
+špín připravila; jakož mně v počátcích mých učinil Pán, že z popela
+Husova mne a dítky mé vzbudil.
+
+.. [#] Milost = láska.
+.. [#] S pomocníkem svým = mistrem Jeronymem.
+.. [#] Antikrist = církev římská.
+.. [#] Teď pak = za války třicetileté.
+.. [#] Též pravdy boží = téže pravdy boží.
+.. [#] Do patnácte let bible Kralická byla přeložena v l. 1579-93.
+.. [#] Vlastně = správně.
+.. [#] Joakim byl král judský kolem r. 600 př. Kr.
+.. [#] Antiochos a Ptolemaios v tomto pořadí - toť omyl Komenského:
+ Antiochos IV. Epifanes vládl v Syrii v l. 175-164 př. Kr.,
+ Ptolemaios v Egyptě v l. 285-247 př. Kr.
+.. [#] Aby se Kristu přálo nejen kazatedlnice (genitiv), nejen oltáře
+ (rovněž), ale jako králi i trůnu a berly (gen.)
+.. [#] Uživ... toho = užij toho.
+.. [#] Jedním ramenem = jednotně.
+.. [#] Paměti předků mých = Akta Jednoty.
+.. [#] Dřevo Júdovo znamená jižní říši židovskou, dřevo Efraimovo pak
+ severní.
+.. [#] Snažnost = píle.
+.. [#] Pulerování = třibení.
+.. [#] Podešlého = nastalého.
+.. [#] Nadejde se = najde se.
+.. [#] Přehlídla jsem já tuto = chybila jsem tuto.
+.. [#] K časům zvolnějším, t. j. lepším.
+.. [#] S osvědčováním = se zapřísaháním.
+.. [#] Někteří z synů mých, t. j. Komenský.
+.. [#] Metod, masculinum, zpravidla: metoda (způsob vyučování).
+.. [#] Summou = úhrnem.
+.. [#] Luh = louh.
+
+XX.
+---
+
+Ale což více mluviti? Přestati mi přijde a rozžehnati se s tebou, vlasti
+milá! Ale jakžpak? Jako Jákob patriarcha, na smrtedlné posteli své
+žehnaje se s syny svými, a dával jim požehnáni; jako i Mojžíš, odcházeje
+od lidu svého; z jejichž úst já vezmouc slova, tobě, národe český, na
+rozžehnanou požehnání vyhlašuji od Hospodina Boha tvého, abys ty předce
+byl a zůstával ratolestí rostoucí, ratolestí rostoucí podle studnic,
+ratolestí rostoucí nad zeď. Ačkoli hořkostí naplnili tebe a stříleli na
+tebe, v tajné nenávistí měvše tě střelci [#]_, zůstaniž však v síle
+lučiště tvé a zsilte se ramena rukou tvých z rukou Mocného Jákobova
+[#]_, od silného Boha, jemuž sloužili otcové tvoji, kterýž spomáhá tobě,
+a od Všemohoucího, kterýž požehná tobě požehnáním nebeským s hůry [#]_,
+požehnáním propasti ležící hluboko, požehnáním prsů a života! Požehnáni
+silnější při tobě buď nad požehnání předků mých, až ke končinám pahrbků
+věčných (1. Mojž. 49, 22 etc.)!
+
+Živ buď, národe posvěcený Bohu, a neumírej; muži tvoji ať jsou bez
+počtu! Požehnejž, ó Hospodine, rytěřování [#]_ jeho a v práci rukou jeho
+zalib se tobě! Slomuj [#]_ ledví [#]_ nepřátel jeho a těch, kteříž ho
+nenávidí, aby nepovstali! Přijdiž čas tvůj, aby říkali národové:
+Blahoslavený jsi, Izraeli [#]_; kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený
+skrze Hospodina, jenž jest pavéza [#]_ spomožení tvého a meč důstojnosti
+tvé? Tvoji zajisté nepřátelé padnou, ale ty po vyvýšenosti jejich
+šlapati budeš (5. Mojž. 33, 6. 11. 29).
+
+Tvéť, ó Hospodine, spasení, nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. [*]_ (Žalm
+3, 9.)
+
+.. [*] Sélah je slovo hebrejské nejasného významu, kterým se zpravidla končí
+ žalmy.
+
+.. [#] Střelci = nepřátelé.
+.. [#] Mocného Jákobova = Boha Jákobova.
+.. [#] Požehnání nebeské s hůry = dešť; požehnáni propasti ležící
+ hluboko = hojnost studní.
+.. [#] Rytěřování = bojování.
+.. [#] Slomuj = lámej!
+.. [#] Ledví, ledviny = sídlo mužné síly.
+.. [#] Izraeli = národe vyvolený (zde český).
+.. [#] Pavéza = štít.
+
+Přetiskla a vydala Nadace J.A. Komenského
+
+Praha 1995