diff options
| -rw-r--r-- | .gitignore | 1 | ||||
| -rw-r--r-- | README.txt | 8 | ||||
| -rw-r--r-- | cojestobec.txt | 1205 |
3 files changed, 577 insertions, 637 deletions
@@ -1,2 +1,3 @@ *.pdf *.tiff +*.zip diff --git a/README.txt b/README.txt new file mode 100644 index 0000000..106d111 --- /dev/null +++ b/README.txt @@ -0,0 +1,8 @@ + +Postup jak vygenerovat kvalitn OCR + +pdfimages Co_jest_obect_KHB.pdf cojeimg +pdfinfo Co_jest_obect_KHB.pdf +for img in cojeimg-*.ppm ; do textcleaner -g $img ${img%*.ppm}-clean.ppm ; done +for img in cojeimg-*-clean.ppm ; do tesseract $img ${img%*-clean.ppm} -l ces -c tessedit_create_hocr=1 ; done +cat cojeimg-0*.txt >cojestobec-img.txt diff --git a/cojestobec.txt b/cojestobec.txt index e293700..9f29ad1 100644 --- a/cojestobec.txt +++ b/cojestobec.txt @@ -1,782 +1,733 @@ -7. CO JEST OBlle? +7. CO JEST OBEC? -(Pružnlíó Novinvaaíi. H. 13. IU, 1113. llfšlllpllklll. líš. !i'.fiU. Lil-. Lil'. 113. -prosince 1'. lH-Ill, &. till už HS. ílíl. lll. HT už: lili-!. IMT, :llil. Hm, -::lTL—l. :3TT.-----HTH. Al-íllu-ml-ílil. elm. lon. 41:3. HH. 41:14. Již-l.) +(Prnžskó Novinyzň. 8. 1'3. [U. 22. listopndu, 13. 17. 20. 24. :? 32. +prosince r. lB-líi, č. Bil už 88. ()(), 91. 07 už 102. T. íiíll. :iíiů. +373. 377.—w':l7ři, —l()1.—n——l-02. 405. -l()ll. 415. 410. .- “lil-l.) -V době pobělohorské zřízení oheení v xemíeh českých -utvářelo se jinak v městech a jinak_ v obcích vesnických. -V městech lcrálslíých veřejná správa pozvolna se dostala -do rukou purlonisttů e zkoušených radil magistrátních, do- -sazených zemskou vládou ve srozumišní se soudem appe— -lačním, ale správa jmění ohecního,.i pol—:ud v něm ješte + + + -zástupcove měšťanstva meli účastenetví, byla oehrmnenn -stálou ingereneí gubernia o úřadu ]“HlClliUIllUřSi—Zčhú. Na ven— +V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých +utvářelo se jinak v městech a jinak v obcích vesnických. +V městech králských veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purkmistrů a zkoušených radů magistrátnlch, do— +sazených zemskou vládou ve srozumční se soudem appe- +lačním, ale správa jmění obecního,.i pokud v něm ještě +zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla ochromena +stálou ingercncf gubernia aůřadu podkomořského. Na ven- kově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, -vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanslcým. Vrehnosti -vylconftvujíce samy moc soudní a politickou i'ietolilm že -nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosuznjíce -rychtáře a konšely obecní spravovaly ].)l'tlStřťžCllllCLVíln těchto -osob i vlastní majetek obecní. V poedčjších letech přidru- -žila se lc tomu rozsáhlá ingerenee tehdejších úřadů kraj- -ských. Zrušení svazku poddanslcčho (r. 1781) a Spojené. -s ním sestátnční veškerého konání slzirevedlmmtí a správy -politicke způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí. +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti +vykonávajíce samy moc soudní & politickou netoliko že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujícc +rychtáře a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto +osob i vlastní majetek obecni. V pozdějších letech přidru— +žila se k tomu rozsáhlá ingerencc tehdejších úřadů kraj- +ských. Zrušení svazku poddanského (r. 1781) a spojené +s ním sestátnění veškerého konání spravedlnosti a správy +politické způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí. Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkov- -skými, až do tehdejší doby patrný, byl šelf-en. h'Iyšlénliy -pak, jež se projevily v r. 184-8, žádaly vynmnční obcí -nejen z područí vrchnostenskem), ale i ;: [mračnílcování - - +skými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlenky +pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí +nejen z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování -Karel Havlíček: (jo jest obec? +Karel Havlíček: Co jest obec? 127 moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, -1895. [. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěné—m -hleděl ukazati, co by se 3 obcí za stísněných poměrů -tehdejších dalo učiniti, kdyby byli v obci lidé opravdoví, -kteří by si byli vědomi účelů obce »obyčejnčjších, vše— -obecnějších a důležitějšíclw. +1895. I. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěném +hleděl ukázati, co by se z obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti; kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce :obyčejnějších, vše- +obecnějšlch a důležitějších. Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval -a všelika místa a místečka navštívil, a pak odpovědíti +& všeliká místa & místečko. navštívil, a pak odpovědíti měl na tuto otázku, musel by asi říci: »Obec jest -místo plotem ohražené, nad každými dveřmi jest -num er o, v jednom domě bydli rychtář, v jednom +místo plotem ohražené, nad _každými dveřmi jest +numero, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.<< -Nic víc? —— Nie. — A proč tedy jsou ty domy acha— -lupy pohromadě? __ Nevím věru, leda snad proto, -aby, když jedna chytne, i ostatní lehce shořeti mohly. +Nic víc? — Nic. — A proč tedy jsou ty domy acha— +lupy pohromadě? — Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatni lehce shořeti mohly. -To by byl ovšem maly prospěch obce, alejinak +To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, -v jedné obci, v jedné Společnosti, ale nepomyslí a ne- -včdi proč a nač. Nespachame křivdu, řekneme-li, že +v jedné obci, v jedné společnosti, ale nepomyslí & ne- +vědí proč a nač. Nespácháme křivdu, řekneme-li, že snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, -proč nesedi každý člověk a každá rodina sama o sa- +proč nesedí každý člověk a každá rodina sama o se- motě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom -museli pochybovati o důstojnosti lidske, kdybychom -náležitě a přísně vypočítávati a považovati chtěli, co -člověk bud děla neb s sebou dělati necha, nevěda -proč a zač. - -Pouhé pohromadě byti, vedle sebe bytí beze vše- -likého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, a nej- -lepší příklad takové společnosti vidíme při stadě, které -hnano jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu - - - -12h“ Karel Havlíček: - -ve společnosti žije, přece žádných výhod ž toho ne— -užívá, ba naopak jestč škodu trpí, jelikož jedno dru— -hému jen pastvy užíra a překáží. Nemůže se tedy -stado nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo— -maha, proto že nemají společného účcle sveho. Tak -tež by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko, -kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překaže— -jíec a škodíce, aneb aspoň žádného Šlechetnčho vyšn +museli pochybovati o důstojnosti lidské, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati & považovati chtěli, co +člověk bud dělá. neb s sebou dělati nechá, nevěda +proč & zač. + +Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze vše- +likého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, anej- +lepší příklad takové společnosti vidíme při stádě, které +hnáno jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu + +128 Karel Havlíček: + +ve společnosti žije, přece žádných výhod z toho ne— +užívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno dru— +hému jen pastvy užírá & překáží. Nemůže se tedy +stádo nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepo— +máhá, proto že nemají společného účcle svého. Tak +též by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překáže- +jíce & škodíce, aneb aspoň žádného šlechetneho vyš- šího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest -společnost, aby co jednotlivý Sílm dovésti nemůže, -spojene síly dokázaly: pasti se ale může každe žvíře -samo, k tomu nepotřebí stáda. Stade jest jenom pro -pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po— +společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, +spojené síly dokázaly: pásti se ale může každé zvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro po- hodlí, pro zisk všech. Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my -jim sami nerozumiem: při mravencích a včel-ach. Tu -nejlepe poznati můžeme užitek prave obce, prave spo— -lečnosti, když vidíme, jak velika díla provedou tak +jim sami nerozumíme: při mravencích & včelách. Tu +nejlépe poznatí můžeme užitek pravé obce, pravé spo- +lečnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou tak maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by -bez obecného společenského zřízení ani obstati ne— +bez obecného společenského zřízení ani obstáti ne- mohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest -pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa- -mého človčka převyšují, který často dokonce osamot- -nčle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. -A kde i člověk opravdu zejména v obci žije, jak často-— -kráte jej vidíme zanedbávati bud' úmyslně neb ?: ne- +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isa— +mého člověka převyšují, který často dokonce osumot- +něle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejménav obci žije, jak často— +kráte jej vidíme znnedbávati bud' úmyslně neb 2 ne- tečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak -často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu a. -na překážku býva? +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu & +na překážku bývá? -Na dvou velikých hlavních zakladech vystaven-_. +Na dvou velikých hlavních základech vystavena - - -(jo jest obec? 129 +C0 jest obec? 129 jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost -(poněvadž se již u nás láska běře jen ve smyslu se— -xuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen h o— -norís gratí a na první místo, nebot v opravdívém -světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stava. Cokoli -člověk děla, činí buď z náklonnosti neb pro užitek -(leda by nic nemyslíl a dělal všechno nevěda proč, +(poněvadž se již u nás láska béře jen ve smyslu se- +xuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen ho- +noris gratia na první místo, neboť v opravdivém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stává. Cokolí +člověk dělá, činí bud' z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč, mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné -činiti může ?: náklonnosti, a komu všechno, co ;; ná— +činiti může z náklonnosti, a komu všechno, co z ná— klonnosti učinil, užitečné jest. -Zde stojíme při základním uzlu člověčí bytosti, +Zde stojíme při Základním uzlu člověčí bytosti, při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklon- -nosti). (_Io jest vlastně egoismus (sobčctví), přetčžké -to určení, a nižadna lidska moc udati nemůže při - +nosti). Co jest vlastně egoismus (soběctví), přetěžké +to určeni, & nižádná lidská moc udati nemůže při jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mrav— -noStí. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej— -špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnčjších po— -hnůtek, a naopak dobrý úmysl může před světem -platiti za zlý! +noSti. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nej- +špinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnějších po- +hnůtek, & naopak dobrý úmysl může před světem +platiti _za zlýl -A proto by nebylo dobře snovatí základy veřej— +A proto by nebylo dobře snovati základy veřej- ného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené -pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobč— -ckých chytraků, vydávajících se za nezištně občtovavé +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od sobě— +ckých chytráků, vydávajících se za nezištně obětovavé muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž -se v ní, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví +se v ni, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví -1) Schiller, Johann Christoph Friedrich, německý básnik žil +1) Schiller, Johnnn Christoph Friedrich, německý básník žil +v l. 1759—1805. -. 1759—1805. +Havlíček: Politické spisy I. 9 -Havlíček: Politické spisy I. - - +130 Karel I'Invlíčck: -130 Karel Havlíček: -mnohem tíž provésti dá, ačkoli i tu máme mnohe -ošklivě příklady. +mnohem tíž provésti dú, nčkoli i tu máme mnohe +ošklivé příklady. -Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za— +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen za- ložena na užitku a sice na užitku všeobecném. To -jest každý jednotlivec musí ;: toho užitek míti, že -v obci žije, sice jest tato obec špatná. Každá obec. -jest jakesi obmezení svobody jednotlivců, člověk právě -tím, že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem -se zavazuje, která by sie jinak (jako pouhý člověk -osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto po— -vinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ž toho -spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe— -reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubším) V obci -platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, a čím -více se obec drží tě zásady, tím dokonalejší jest.) - -Aby nám nikdo žle nerožtimčl, musíme doldžiti, +jest každý jednotlivec musí z toho užitek míti, že +v obci žije, síce jest tato obec špatná. Každá obec +jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím,že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, které by sic jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto po- +vinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ztoho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebe- +reme zde užitek jen ve smyslu nejhrubšim.) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, & ším +více se obec drží té zásady, tím dokonalejší jest. + +Aby nám nikdo zle nerozuměl, musíme dol žití, že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou -a býti musi, ale jenom že nahodile a tak, aby obec - +9. býti musí, ale jenom že nahodile a tak, aby obec sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec -státi a zkvetati patriotismcm a jinými dob rov o !— -nými skutky občanů. Neboť každý nahlížeti musi, že -by takový základ při známě povaze lidského ducha +státi & zkvetati patriotismem a jinými dob rov o ]- +nými skutky občanů. Neboť každý nnhlížetí musi, že +by takový základ při známé povaze lidského ducha jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti musel. -Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná -obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednolm neb ně- +* Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednoho neb ně- kolika málo osob, sice by přestala býti společností. Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý -oud tě Společnosti stejně obtíže nesl, t. j. stejně - - +oud té společnosti stejné obtíže nesl, t. j. stejně -to jest obec ?“ 1131 +Co jest obec? 131 -k společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +!( společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom -poměru užíval společných výhod a užitků, v jakém -poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo vice +poměru užíval společných výhod a užítků, vjakém +poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo více přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest společnost založena na nespravedlivosti. Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest -společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přiSpívá +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přispívá k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo -praci svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +prací svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně ře- čeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí -i větší obtíže nésti k obecnému dobrufi'D'armo aneb -Zpo 10 d arm o užívati všelikých výlíiiod a užitků na +i větší obtíže nésti k obecnému dobrukarmo aneb +zp olo darm o užívati všelikých vý od a užitků na cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného -člověka, jest bud lupičství aneb neetné darmochlebstyí. +člověka, jest bud lupičství aneb nectné darmochlebstyi.. -Není snad zapotřebí, abychom věci tyto Šíře á -určitčji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby tako— +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šíře á +určitěji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby tako- vých proti pravému oučelu obce čelících poklesků; -soudný a přemýšlejíci čtenář sám si je zajisté po- +soudný a přemýšlející čtenář sám si je zajisté po- myslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však -toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo— -věd na všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii, -monarchii atd. obyčejně mluvívá. Každé zřízení obce +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpo- +věd na Všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. \\ Každé zřízení obce jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh -a výhod každého jednotlivého ouda shledává, a nad +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, & oud požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zá- -sluhy, jest nehodný oud obce, bud' si co v jakémkoli +sluhy, jest nehodný oud obce, bud si on v jakémkoli stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest -k obtížnosti ostatnim, ne však ke prOSpěchu jejich. -Rozumí se samo, že nehodnost taktu-rého soběckého +k obtížnosti ostatním, ne však ku prospěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost takového soběckého -gv - - +9! 132 Karel Havlíček: -ouda a jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci -samé stojí t. j. čím více a čím větších výhod užívá +ouda & jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stoji t. j. čím více a čím větších výhod užívá od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. -Mnohem však horší ještě jest takový oud, jenž -nenese přiměřené obtížnosti obecni, ještě sám bud' celé -obci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, a nepo- +Mnohem však horší ještě jest _takový oud, jenž, +nenese. přiměřené obtížnosti obecní, ještě sám bud' celé- +obci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, 11 nepo- máhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů -ještě jim úmyslně překáží. Takový oud neb takovi +ještě jim úmyslně překáží. Takový oucl neb takoví oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé- obce. -Účele obce mohou býti velmi mnohé a rozmanité, -a každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých -jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčeje -všeobecnčjších a důležitějších účelech obce promluvíme. +Účele obce mohou býti velmi mnohé & rozmanité,. +& každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčejnějších, +všeobecnějších &. důležitějších účelech obce promluvíme. -Nebylo by dobře rozkládati a posuzovati zde- -rozličné oučele obce bez ohledu na naší skutečnost,. +Nebylo by dobře rozkládati o. posuzovatí zde +rozličné oučele obce bez ohledu na naši skutečnost, nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém -přemýšlení a rozjímání vyjití od něčeho skutečného, -ne pak ve větru ideas ho nití, jak pravi náš Ko- -menský 1) velmi trefně v Labyrintu Světa. +přemýšlení & rozjímání vyjití od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas honiti, jak praví náš Ko— +menský') velmi trefně v Labyrintu Světa. Především zde musíme pozornost na jednu sice -nahodilou, ale předtiležitou okolnost obrátiti, a sice- -na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně- -a po dobrém rozváženi nevstoupili, nýbrž se v ní -zrodili, a tak neehtíc se nudy obce stali. Když člověk - -') Jan Amos Komenský žil v !. lotlZM—llth). byl jeden 7. před— -ních členil Jednoty českých bratři a zakladatelem noviivčkého škol-— -ství. Ze spisů jeho jest nejznámější: vLabyrint světa a ráj srdce, -složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1831. Pěkné a stručné poučení -z péra J. V. Nováka o Kt'nnenském nalezneš v Ottově Slovníku Na— -učném. XIV. lll8 ad. - - +nahodilou, ale předůležitou okolnost obrátiti, a sice- +na tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně: +& po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž se v m' +zrodili, & tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk + +1) Jan Amos Komenský žil v l. 1592—1670. Byl jeden zpřed- +níeh členů Jednoty českých bratří & zakladatelem novověkého škol- +ství. Zo spisů jeho jest nejznámější: »Lnbyrint světa a ríij srdce, +složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1631. Pěkné (\ stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Komenském nalezneš v Ottově Slovníku ND.-* +učněm. XIV. 618 ed. Co jest obec? 133 sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se -“mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí -s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá— -kony a účele obce a řídě se dle nich, jest vždy uži- -tečný. NaOpak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zá- +kony a účele obce a řidě se dle ních, jest vždy uži- +tečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili, -neznají obyčejně (nemyslíme, že by tak vždy býti -muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zakony)její, +neznají obyčejně (nemyslíme,' že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zákony) její, a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak, -jako almara postavena k pohodlí mému v mém po- -koji nemůž býti nazvána obyvatelem meho pokoje, +jako almara postavená k pohodlí mému v mém po— +koji nemůž býti nazvána obyvatelem mého pokoje, proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž -pouze k mému prospěchu: zrovna tal' obyvatel obce, -\neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a -samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jmeno občana, -a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben— -ství dale vysvětlovati nemůžeme: každý však sám +pouze k mému prospěchu: zrovna tak obyvatel obce, +neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podoben- +ství dále vysvětlovatí nemůžeme: každý však sám nejlépe to učiniti dovede. -Občan neznajíeí účele a zřízení (zakony) obce -své, nevědoucí, co se v níděje, jak se řídí, nechápající -celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti svě po— -vinností, tak jako ani svých práv nezna. Takova ne- -vědomost a slepota občanů jest však k_největší škodě +Občan neznající účele a zřízení (zákony) obce +své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti své po- +vinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková ne- +vědomost a slepota občanů jest však k.hejvětší škodě celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých). -Každému z nás budou nasledky tě nevědomosti -znamy ze zkušenosti. Jak často vidíme muže jinak +Každému z nás budou následky té nevědomosti +známy ze zkušeností. Jak často vidíme muže jinák v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způ- sobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc -neošidili, proti statu jednatí lstivě a velmi ošemetně. +neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. - - -134- Karel Havlíček : +134 Karel Havlíček : Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. -pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a. vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké -se tu často ději podvody. +se tu často dějí podvody. Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se -daní předepsané, tu uplácením, tu zas přijín'iáním +dani předepsané, lu uplácením, tu zas přijímáním úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svého- způsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu -cit klesiý, otupělý (neb vlastně neprobuzený), že ta- +cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzcný), že ta- kové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné -nejsou. i(dož by se ku př. stydčl říci, že kouří pašo— +nejsou. Kdož by se ku př. styděl říci, že kouří pašo- vaný tabák? -. - -Duch občanský, občanské SIHýŠiUHI +!gDuch občanský, občanské smýšlení chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě -obecní žádného podilu a hlasu nemají, o zřízení a - -účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem +obecní žádného podílu a hlasu nemají, o zřízení & +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem, před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nena- -hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu— -telně zapotřebí, nevida náležitého spojení mezi obtí— -žemi, které pro obec nese, a užitky, jaké od ní béřc, +hlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnu- +telně zapotřebí, nevlda náležitého spojení mezi obtí- +žemi, které pro obec nese, & užitky, jaké od ní béře, poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div -pravím, že se občan takovou obee co nějakou obtíž -považovati naučí, a potvrzen ještě v mínění svém ne- -vlídnosti a nesp'avedlivostí ouřednickou (za niž arci -obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nc— -přítele svého a škůdce drží, a nepřátelsky proti ní -jedná, nemoha mocí, aspoň lstivě a podvodněi'! Tak +pravím, že se občan takovou obec co nějakou obtíž +považovati naučí, & potvrzen ještě vmínění svém ne- +vlídností a nespravedlivostí ouřednickou (za níž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného ne- +přítele svého & škůdce drží, & nepřátelsky proti ní +jedná, nemohu mocí, aspoň lstivě & podvodněřl Tak se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh & +příjmů, obecné správy držím jest, tentýž lid naučípo- -, - -příjmů, obecne správy držán jest,. tentýž lid naučipo- - - - -Go jest obec? 135 +Co jest obec? 135 -važovati obecně jmění co jmění ne sve, nýbrž cize a -sice jmění bohatě osoby, ktere to,jak on ve své -spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-li o něco ošizena; -platiti daně jest mu nanejvýš obtižno, poněvadž myslí, +važovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž cízé & +síce jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své +spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-lí o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a na- -hlížetí nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám -sobě, jako z jedné kapsy do druhé. (Tu arci máme -na zřeteli jen spravedlivě zřízení obce, kde každý -takové užitky má, jakě obtíže nese a jaké práce koná, -kde nejsou marni darmochlebově žijící z cizí práce, -nebot taková nespravedlivě obec jest arci škůdnice -mnohých občanů.) ' +hlížeti nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé, (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marní darmochlebové žijící z cizí práce, +nebot taková nespí-zavedlivá obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) _! Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece -však zjevně nevidi, jakou cestou příjmy obecně jdou -na vydání, aniž přesvědčeni jsou, že se všechno dobře, -moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajně jest), -i tito vzdělanější občané chovají !( obci svě vždy ne— -důvěru. Taková občanská nesvědomitost a netečnost -zmocní se všech stavů, každý dle postaveni svého -zkracuje obecajejí jmění, ten nesvědomitým placením -daně, onen podvodnickou aneb eepoň nedbalou službou, -jiný zas patrným zlodějstvim. To však mělo kde po— -váží, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť -když jíní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně -daním, clu atd., jiní zas vydání jeji zvětšují, konajice +však zjevně nevidí, jakou cestou příjmy obecné jdou +na vydání, aniž přesvědčení jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné jest), +i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy ne— +důvěru. Taková občanská nesvědomitost & netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého +zkracuje obec njejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodnickou aneb aspoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvím. To však málo kdo po- +váži, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jíní zas vydání její zvětšují, konajíce jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho ko- -nečně ze všeho pojiti může? Jen špatný stav obce, -totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po— +nečně ze všeho pojíti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům po- dávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě konalo a odvádělo. - - -Karel í—íaviiček: +136 Karel Havlíček: A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto -počínání? Žádný nepováží, že při všem svem podvodu -přece vlastně tolik daně plati, jako by platil bez něho. -Obec vypíše tolik dani, kolik na vydání svá zapotřebí -má. Ošidiš-lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně, -musi ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch -peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. A tak tedy pro +počínání? Žádný nepováží, že při všem svém podvodu +přece vlastně tolik daně platí, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik daní, kolik na vydání své. zapotřebí +má. Ošidíš—lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně, +musí ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. Atak tedy pro nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, -že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivějši ji za tebe za— -platí, a tak přece z podskoku sveho užitek máš? -Ú, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá -za nejdokonalejšího a nejcnostn'ějšího, tak by se rovněž +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivější ji za tebe za- +platí, a tak přece z podskoku svého užitek máš? +ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího & nejenostnějšího, tak by se rovněž (z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího -šibala. Ošidíš—li ty obec ročně a 10 zl., považ že jsou +šibala. Ošidíš—li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe -přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, nebot ony tisíce -také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, a co -má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se jí uzme, -uzme se tobě, a co se ji přidá, přidá se tobě. - -Kýž by bylo možná, aby obce všechno, oč do -roka bud nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, -spočítati, a pak co zvláštní daň, daň nep octivosti -na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od— +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, & co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se ji uzme, +uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do +roka bud' nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, apek co zvláštní daň, daň nepoctivosti +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak od- cizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili -patrně a pochopitelně škodlivost jednání svého na— +patrně & pochopitelně škodlivost jednání svého na- hlížeti. -Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po— -vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstatek ducha -občanského nikde pro všeobecnost nie nepodnikne nad +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané po- +vinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstntek ducha +občanského nikdo pro všeobecnost nic nepodnikne nad svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? - - -tie jest obec? 137 +Go jcst obec? 137 Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při -úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdil mezi -praci s horlivostí konanou, amezi nádenickou, otrockou. +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi +prací s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak -lehce se neuchytí při úředniku převrácené mínění, že +lehce se neuchytí pří úředníku převrácené mínění, že svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, -za prebendu považuje, asám sebe místo za služebníka +za prebendu považuje, & sám sebe místo za služebníka obce za jejího poručníka! -Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělosti, -a občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce -se proti ní pepuditi daji, & nakloněni jsou kvzbcuření. -Obec sama nikdy zkvětatí nemůže, a vždy pozadu +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělostí, +& občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce +se proti ní popuditi dají, a nakloněni jsou kvzbouření. +Obec sama nikdy zkve'tati nemůže, a vždy pozadu zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší ne- bezpečnosti. -.Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své +“\ Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se -všechno přede všemi a veřejnějedná, a kde každý sám -v řízení obce jisté přiměřeně má účastenství. Tam +všechno přede všemi aveřejně jedná, akde každý sám +v řízení obce jisté přiměřené má účastenství. Tam panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje -potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hOSpodářství -snimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší -zas užitek beře. Každý věda, že co obci náieži, také -z části jeho jest, bdí horlivě dle postaveni svého, aby -se ani lehkomyslností, 'ani ncpoctivosti, aniž jakým +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hospodářství +s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek béře. Každý věda, že co obci náleží, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postavení svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani nepoctivostí, aniž jakým jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný -nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; a znaje -své povinnosti, nekřivdí jinému, a tak obec silena ze +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; & znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, & tak obec sílena ze všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí -se jí si vážiti, a poživaje vní mnohonácterěho dobra, -miluje ji, jest jí s duši oddán, obětuje se pro niv čas +se jí si vážíti, a požívaje v ní mnohonácterého dobra, +miluje ji, jest jí s duší oddán, obětuje se pro ni včas - +138 Karel Havlíček: -138 iíarei Havlíček: - -potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriou +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patrio- tismus, vlastenectví. -Tak jako všechny ostatní věci lidská na světě new +Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě nev může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými -a pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustavičného— -zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v ja- -kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší a pěknější mysliti -a k němu směřovati může. - -Kam ate všeliká obec směřovati má, který jest -její účel, na to odpověd všeobecná jest velmi snadná. -Účel obce musí býti napomálmti, by každý jeji občan -skrze obec účele svého člověčenskělm snadněji a co +& pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustuvičného +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v je- +kémkoli stavě byl, jiný dokonalejší & pěknější mysliti +& k němu směřovnti může. + +Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na. to odpověd všeobecná jest velmi snadné.. +Účel obce musí býti napomáhati, by každý její občan +skrze obec účele svého člověčenského snadněji & co možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, -nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenomjed- -notliví oudově její maji každý účel svůj, to jest, obec +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom jed- +notliví oudové její mají každý účel svůj, tojest, obec jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto -poslední již vícekrát tvrzcno, ba v mnohých obcích -i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě a i nyní ve +poslední již vícekrát tvrzeno, ha v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě & i nyní ve mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko -viděti může protismyslnost takové zásady. Proč člověk -do obce vstupuje než ku prospěchu svěmu'? sice by -mu lepe bylo o saniotě žití. Když ale obec sama občana +viděti může protísmyslnost tukové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by +mu lépe bylo o samotě žíti. Když ale obec sama občana. pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům -užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, a on +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, & on do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije pro jiné. -i\JIá-li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno -se ve třech slovech zahrnouti může, kteráž jsou jí- +Mít—li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteréž jsou jí- stota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž - - -t_lu jest obee ? lišt? - -má poskyto rati občanům svým co možná nejvíce bez- -pečnosti proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), -má jim poskytovati co možná nejvíce a nejsnadnějších -prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p 0 kr o k), -neobmezujíc však při tom bez nevyhnutelné potřeby +(jo just obec? 139 -svobodu jejich. Čím více podává obec občanům -svým jistoty, pokroku a svobody, tim dokona- -lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne- +má poskytovati občanům svým co možná. nejvíce bez- +pečností proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovali co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p o k ro k), +neobmezujic však při tom bez nevyhnutelné potřeby +svobo'cl u jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tím dokona- +lejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, ne— podá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. -Zapotřebí však bude o každém ztěchto tří účelů -dobré obce něco obširněji podotknouti. +Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů +dobré obce něco obšírněji podotknouti. -Jistota. Jsout věcí na světě škodlivě a uži- -tečně. Slova tato jsou arci každému pochopitelná -a dodáváme jen tolik, že je zde běřeme v nejširším -smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škt'idlivosti -klademe i nemravné a zlé. Sk 0 ro všelikému škodli- -vemu na světě můžeme se bud' u h n o uti, aneb pakli +Jistota, Jsouť věci na světě škodlivé & uži- +tečné. Slova tato jsou arci každému pochoPitelná +& dodáváme jen tolik, že je zde béřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škodlivosti +klademe i nemravné & zlé, Skoro všelikému škodli- +vému na světě můžeme se buď uh nouti, aneb pakli se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nej- -více bud' z as taviti, neb u mir niti aneb aspoň n a- -h radi ti. - -Škodití nám mohou buď j ini lide, bud' my se mi -sobě, bud' 05 n d. Jiní lídě nám škodí bud násil ím, -bud' lstí. My sami sobě škodíme obyčejně z n e— -rozum u a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- -vážení a naschvál. Osud nám škodí tak zvanou -náhod ou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajic -porouchalo, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci -nenašel atd.) bud' nehodou živelní (elementární) +vice bud' zastaviti, neb umírniti aneb aspoň na- +hraditi. + +Škoditi nám mohou bud' j iní lidé, bud' my sami +sobě, bud' os ud. Jiní lidé nám škodí bud násilím, +bud lstí. My sami sobě škodíme obyčejně 2 ne- +rozumu a nechtíc, někdy však i z dobrého roz- +vážení & naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhodou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajíc +porouchala, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' n ehodou živelní (elementární) ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně -ned ůstatkcm přirozeným ku př. mrzáctvim, +n ed ůstatkem přirozeným ku př. mrzáctvím, +nemocí, slabotou, stářím, blbostí atd. -.! +140 Karel Havlíček : -ncmoc1, slabotou, stářím, blbostí atd. - - - -Karel Havlíček: - -Z toho právě řečeného bude nyní vyplývati všeliký -oučel a všeliká povinnost obce. +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývatí všelíký +oučel & všelíká povinnost obce. Proti všelikým těmto škodám má nám obec co -možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávatí: obec +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávati: obec má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrá- -niti, aneb aspoň dle možností zastaviti, umírniti aneb -nahradití. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen -proti vpádu nepřátelsl—zěmu odjinud silni byli, nýbrž -aby ani doma v obci nikdo silnější slabšího utiskovati -nemohl a neměl, bud' si to již utiskování jakekoli; a +niti, aneb aspoň dle možnosti zastaviti, umírniti aneb +nahraditi. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelskému odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma vobci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl & neměl, bud' si to již utiskování jakékoli; a proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, -proto jsou v obci uřadově, aby chránili slabšího proti -silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím měně ouřadově -sami koho utískovati mají, neboť jak pismo praví: ->>když sůl nebude slaná, čím budeme se— -litiPe. Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- -ným škůdcům občany svě hájiti, podvod bud' již +proto jsou v obci úřadové, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím méně ouřadové +sami koho utiskovati mají, neboť jak písmo praví: +»když sůl nebude slaná, čím budeme so— +litih Rovněž tak má obec i proti lstným a podvod- +ným škůdcům občany své hájiti, podvod bud' již dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty -škůdce takove ve strachu držeti, je pilně \.fyhledávati, -k náhradě nutiti, a když nahraditi nemohou, aspoň +škůdce takové ve strachu držeti, je pilně vyhledávati, +k náhradě nutiti, & když nahraditi nemohou, aspoň trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou -náhradu bud' obcí za výlohy, bud' těm, kterým uško- +náhradu bud' obci za výlohy, bud' těm, kterým uško- dili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk -nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetřiti může. Budiž -tedy škůdce tak dlouho k práci držán a k šetrnosti +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetříti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán & k šetrnosti nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. -Opět se tu samo rozumí, že tím méně obce sama +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obec sama (aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, -je bud' ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovatí má, +je buď ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovati má, snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než - - -(ln jest obec? l—lvl +(jo jest obce? 141 -k čemu určeny jsou aneb všelijakými jiným spůsobem, +k čemu určeny jsou aneb všelijakým jiným spůsobem, jak zde nesnadno jest vypočítávati. -Rovněž proti škodám, které by si kde sám z nc- +Rovněž proti škodám, které by si kdo sám z ne- rozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se -svoboda bez potřeby neobmezovala, neboť člověku -jinak za rozumného a dospělého uznané-mu svobodne +svoboda bez potřeby neobmczovala, nebot" člověku +jinak za rozumného a dospělého uznanému svobodno býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakým- -koli spůsobem, jenom když výslovně povinnosti své -tím neruší a jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- -škodL - -Bezpečnost ta a jistota proti všelikým škodám, -ktere od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, -pt.)skytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní -úřadově ustanoveni bývají veřejně bezpečnosti, ačkoli +koli spůsobem, jenom když výslovné povinnosti své +tím neruší & jiným zároveň tím proti jejich vůli ne- +škodí + +Bezpečnost ta & jistota proti všelikým škodám, +které od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +poskytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní +úřadové ustanoveni bývají veřejné bezpečnosti, ačkoli tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo pro- spěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli -velmí draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +velmi draze přijde občanům (udržování vojska) bývá obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně velmi málo obce občanům svým prospívají. -Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá— -vají obce občanům svým pražádně jistoty, a podávají-li -někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně a +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodá- +vají obce občanům svým pražádné jistoty, & podávají—li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně & jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré -s jinými sdíleti, a tak sám sobě i jiným neštěstí ule- -fiti, a štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých - - +s jinými sdíleti, & tak sám sobě i jiným neštěstí ule- +riti, & štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých -i(arcl l'lavlíček: +142 Karel Havlíček : -zvířatech vidíme, že slabší od silnějších j.)odporováný +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších podporovány bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud -svůj (aspoň z části) řídili, nemel by .pojistiti sebe a -jiné na všelijaké rány náhody? Čím měně člověk za- -visí od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám -pánem jest osudu sveho: tím skvěleji objevuje se ve -své dustojností. A plavě obec, co veliká společnost, -nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvíslým od -náhody; nebot kde ovšem nepostačí síly jediného -člověka, důstatečna jest síla mnoha lidí spojených. -“Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest -spojene síle mnohých jenom snadnou hračkou, a škodu, -kteiáž by kazdeho jednotlivého zahubila, ani neucítí -mnozí, když ji všichni společně ponesou. - -Divno jest vělu, že pravě tato stránka v obci až -posud téměř zcela zanedbaná byla. Skoro každý -jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jineho člo— -Věka, běře v ní úča-istenství, pomáhá mu, ale obec -(všichni dohron'mdy) necítí pražádně útrpnosti, chladně -vidí ob_čany svě hynout, v neštěstí padat, aniž jim -ku pomoci přiSpívál? Jest to věru podivně zablouzení +svůj (aspoň z části) říditi, neměl by “pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím méně člověk zá- +visi od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu svého: tím skvěleji objevuje se ve +své důstojnosti.)í'Á právě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvislým od +náhody; neboť kde ovšem nepostnčí sily jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha liclí spojených. +Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojené síle mnohých jenom snadnou hračkou, & škodu, +kteráž by každého jednotlivého zahubila ani neucítí +mnozí, když ji všichni společně ponesoun—„b + +Divno jest věru, že právě tato strěĚlčÉt v obci až +posud téměř zcela zanedbána byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jiného člo— +věka, béře v ni účastenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohromady) necítí pražádné útrpnosti, chladně +vidi občany své hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci přispíválř Jest to věru podivné zablouzení ducha lidského. -„ani o chudé, o mrzáky, nemocné atd. nepečuje -obeě" '(stát) a cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +('A-ni o chudé, o mi'záky, nemocné atd. nepečuje +chá—(stát) & cokoli se pro ně v obci děje, nejde od celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných spo- -lečností v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +lečnosti v obci. A i tu není péče o takové neštastníky důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) -rozstříkají se na tuze male částky, tak že všude trochu -a nikde důstatečně nepomáhají. I—I os p i tály (t. j. úto- -čiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, si— -.črot ince, ústavy pi o slepě, hluch ě, němé, - - - -(jí.) jest ulice? 1413 - -nemo cníce, blázince atd. jsou obyčejně jen ne— -důstatečně, a kromě toho se jen zřídka od obce vy— -držují. též () sirotky nepečují obce skoro pranic, a -co se pro ně od obce děje, jest pouhe jmeno, aneb -jím často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- +rozstříkají se na tuze malé částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. Hospitály (t. j. úto— +čiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, si- +rotčince, ústavy pro slepé, hluché, němé, + +Co jest obec? 143 + +nemo cnice, blázince atd. jsou obyčejně jen ne— +vdůstatečné, & kromě toho se jen zřídka od obce vy- +držují. Též o sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhé jméno, aneb +jim často škodí více než prospívá. Nikdo mi nena- mítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých -(ouředníků), poněvadž otcově jejich o obec zásluhu -mají. Zdá se mi, že každý občan, kde po celý život -znamenitě daně platí, ale často málo co neb pranic za +(ouředníků), poněvadž otcové jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kdo po celý život +znamenité daně platí, ale často málo co neb pranic za to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než služebník obce, jenž za svou práci placen jest. -I za našich osvícených časů vidíme občany (a +Iza našich osvícených časů vidíme občany (a to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi -mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce-? -Žebratí tež vidíme občany ve všech obcích, jakožto +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce? +Žebrati též vidíme občany ve všech obcích, jakožto patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům -svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidíme všude +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidime všude mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, za- -nechávajíee je pouze péči svrchovaného Boha aneb -nahodile pomocí dobrých 11qu +nechávajíce je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodilé pomoci dobrých M$ - -Jmenovitě to také jest v" e politování hodná, co -se děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. -Tut vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak -zvané asekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +Jmenovitě to také jest v o politování hodná, co +se"děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tuť vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané usekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od -jednotlivých, jmění své pojištujících, učiněných, po vý- +jednotlivých, jmění své pojišťujících, učiněných, po vý- platě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zů- stal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí - +144 Karel Havlíček : -144 Karel I-.[avlíček: - -spoluobčana svěho zisk míti směl? aby ještě za strach -přeci živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro -sebe vybíral? _— Nebylo by mnohem lépe, přirozeněji -a více slušno, aby sama obec převzala všclíkě tyto -asekuracc a bez užitku je zastávala, a aby nikoho +spoluobčana svého zisk míti směl? aby ještě za strach +před živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? — Nebylo by mnohem lépe, přirozenějí +a více slušno, aby sama obec převzala všeliké tyto +asekurace & bez užitku je zastávala, & aby nikoho z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přimě- -řeném rozměru rozvrhovalal Tak by se nejlevněji & -zároveň pro všechny nejspravedlivěji a nejpll-ttněji po- -jistiti mohlijednotlivci proti všelikým náhodným ško—— +řeném rozměru rozvrhovala! Tak by se nejlevněji & +zároveň pro všechny nejspravedlivějí a nejplatnčji po- +jistíti mohli jednotlivci proti všelikýrn náhodným ško- dám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé -zemi spůsobené Spočítaly by se, a každý občan by na +zemi spůsobené spočítaly by se, a každý občan by na tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud -sami dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých a -nemravných zkažený nebyly atd., aby se nepodávaly -příležitosti lehké k prostopášnostem a daremnostem -atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _do— -hlídka a péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +samí dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých n +nemravných zkaženy nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem & daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _do- +hlídka. & péče obce 0 mravní bezpečnost občanů svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže -se od obcí ve přílišné důkladnosti žádatí. +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádati. -Vůbec jest úplná jistota občanův ve všelikých -ohledech, věc nadmíru těžká a obšírná, tak že by -nižádným způsobem obec všelikěmu v tom ohledu -možnému přání nikterak úplně vyhovčtí nemohla, +Vůbec jest úplná. jistotu občanův ve všelikých +ohledech, věc nad míru těžká & obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikému v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhověti nemohla, kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi -málo jistoty podávají občanům. ' +málo jistoty podávají občanům. -Pokrok. Podávají-lí ale obce občanům svým +Pokrok. Podavaji 11 ale obce občanům svým málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok - +Co jest obec? 145 -Co jest obce? 145 - -v dobrém pečují. Člověčenstvo celé a každý jedno— -tlivec určení má patrně, aby vždy dále se zvelebovali +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé 3. každý jedno— +tlivec určení má. patrné, aby vždy dále se zvelebovali ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; a to sice vzdělanosti ducha i srdce. -Co se vzdělanosti v rozličných naukách, umění, -průmyslu atd., a pokroku ve všelíkěm takovém dotýče, -tut především patrno jest, že sám jednotlivý člověk +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, uměni, +průmyslu atd., & pokroku ve všelikém takovém dotýče, +tuť předevšim patrno jest, že sám jednotlivý člověk málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příle- -žitosti, a že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- +žitosti, & že jenom ve spojení s jinými žádoucího po- učení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzdě- -láván, připrz-tvován, aby pak v dospělém věku užitek -vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář— +láván, připravován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodář- ství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek dávala, a nic nebylo nadarmo. -Vzdělání mravně (tak zvaný charakter) musí +Vzdělání mravné (tak zvaný charakter) musí každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vy- chování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ -celého sveho smýšlení mravního béře člověk z dětin- +celého svého smýšlení mravního béře člověk z dětin- ství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný po- dali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. -Hlavní povinnost obce v tomto ohledu musí tedy býti, +Hlavní povinnost obce vtomto ohledu musí tedy býti, aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své -pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb— +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřeb- ných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání -Havlíček: Politické spisy ]. 10 - - +Havlíček: Politické spisy l, 10 146 Karel Havlíček: @@ -784,7 +735,6 @@ ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec po- važovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první - & nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé obce. @@ -793,244 +743,225 @@ strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu -leda bylo odbývá, aneb dokonce za věc nebezpečnou +leda bylo odbývá, aneb dokOnce za věc nebezpečnou & škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný stav všech takových obcí a nedůstatek občanského smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího -na vychování a na školy občanské, a poměr ten nejlépe +na vychování & na školy občanské, a poměr ten nejlépe nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. -Pokavad učitelove' považováni zůstanou co nižší úředníci +Pokavad učitelové považováni zůstanou co nižší úředníci obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěsto- -vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvěsti. +vatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvésti. Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, -která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep— -šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jim, když sami svým +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lep- +šímu vzdělání nepodávajíc, ještě jím, když sami svým vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě -duševní zdržovatí chtěla? Tohoť zajisté žádná obec +duševní zdržovati chtěla? Tohot' zajisté žádná obec neučiní. Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli - - -ry - -Co jest obec? lil: +Co jest obec? 147 učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma -opakovala. A také opravdu dobr3 () blaho občanů svých -dbající obce samy vysílají zkušené občany do cizích +opakovala. A také opravdu dobré 0 blaho občanů svých +dbajicí obce samy vysílají zkušené občany do cizích zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by -prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujíce stýl'ání -se občanů svých scizozemskem dopouští všelikou za- -hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší a roz— +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujice stýkání +se občanů svých 5 cizozemskem dopouští všelikou za- +hraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší & roz- manitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím - -tv! . - snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec -nemusí báti zhoubného a škodlivého vplyvu z cizo— +nemusí báti zhoubného & škodlivého vplyvu z cizo- zemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, -a tu jistě co dobrá obec je i sama brzy uvede; aneb +a tu jistě co dobré. obec je i sama brzy uvede; aneb jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich -bažití nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +bažiti nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diploma- tických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti -všeliké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou -maličkost, když se množství drahých kurýrů často v tak -nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +všelíké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost,_ když se množství drahých kurýrů často v tak +„nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které -zemi velmi draze přijdou nepřinášejícejí kromě trochy -dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +zemi velmi draze přijdou nepřinášejíceji kromě trochy +\dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, věčného, ohromného, domácího úředního dopisování, popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, ne- -počítajíc ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +počítajic ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim - 10' - - 148 Karel Havlíček : -již ani mnoho času nezbývá platnější věci, jako-jsou +již ani mnoho času nezbývá platnějši věci, jako jsou potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy -a t. p. opatřiti. +a t. p, opatřiti. -Sv o b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž. +SV 0 b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž, přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec -bez potřeby do osobních záležitostí občanů svých ne- -míchala překážejíc jim ve volném obcování. Sem ná- -leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křívdě -nebyly atd., což' všechno vypočítatí zde nemůžeme. -l—llavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce -jest ve všem v eřej n ost, kterážto všechnyjiné dobré +bez potřeby do osobnich záležitostí občanů svých ne- +míchala překážejic jim ve volném obcování. Sem ná- +leží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křivdě +nebyly atd., což' všechno vypočítati zde nemůžeme. +Hlavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v e ř ej n 0 st, kterážto všechny jiné dobré ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem -rozloučiti, nepodotknouee ničeho o m enší obci t.j. +rozloučiti, nepodotknouce ničeho o m e nši o bci t.j. obcích vesnických a městských, kteréžto co menší společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí, -io těchto obcích rozumětí se může; jmenovitě ale -jest druhá povinnost obce, po k rok, hlavní stránka, -kterou zvlášť na zřeteli míti, a které si také s velikým +io těchto obcích rozuměti se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, pokrok, hlavní stránka, +kterou zvlášť na zřeteli miti, a které si také s velikým prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití -sousedů a vznikající často potřeby vzájemné pomoci -naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavní občanské +sousedů & vznikající často potřeby vzájemné pomoci +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavni občanské cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného ži- vota, následky dobré spojených sil velmi -často prakticky se objeví. Jak často musi soused po— -moci svého souseda užití, patrné to ponaučení, aby -i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepíral. +často prakticky se objeví. Jak často musí soused po— +moci svého souseda užíti, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepiml. -Ačkoli zřízení a stav obcí v naší vlasti daleko +Ačkoli zřízení a stav obcí v naši vlasti daleko ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti, -přece i tu se naskýtá často dosti příležitosti žehnati. - - +přece i tu se naskytá často dosti příležitosti žehnati. -Co jest obec? 145) +Co jest obec? 149 -prospěch společenského života, aneb aspoň si v ý h o dy -jeh o přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +prospěch společenského života, aneb aspoň si v ýh o d y +jeho přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci, v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, -jenom když někdo () povzbuzení dbá. +jenom když někdo o povzbuzení dbá. -Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—li, -že vlastně více záleží na dobrém zřízení jednotlivých -obcí, na municipálním zřízení, než na zřízení celého +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—lí, +že vlastně více Záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municípálním zřízení, než na zřízení celého státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu -zřídka jen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem -ale ústavy nnmicipální. Více zajisté záležeti musi občanu +zřídkajen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy municipální. Více zajisté záležeti musí občanu jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb -vesnicí) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +vesnici) s jměním obecním moudře hospodařilo, než na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý -stát a jeho ústavy opravovati, což jen obyčejně ně- +stát a jeho ústavy opravovatí, což jen obyčejně ně- kolika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý -ale skoro, byt' isebe nepatrný člověk, může vždy -šlechtiti a zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem -neb poučením svým. I sebe menší o p ra vd iv á dobrá +ale skoro, byť ísebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a. zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ravd iv á dobrá činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť některým stavům dle jejich společenského postavení příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím, -učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustivše so— +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustívše so- becké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osví- -cených moudrých a činných lidí pohromadě, a tím +cených moudrých a. činných lidí pohromadě, a tím -Karel Havlíček: +150 Karel Havlíček: blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého přímý vplyv na záležitosti obecní. -Ovšem bylo by si přáti, aby obce užívaly od státu +Ovšem bylo by si přátí, aby obce užívaly od státu větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak -přísně dohlídce podrobeny, aby svobodnějí mohly -i jmění své vynakládati a vůbec se dalo vyvinovati, -aby samy obce obecní své záležitosti řídíti mohly bez +přísné dohlídce podrobeny, aby svobodněji mohly +ijmění své vynakládati a vůbec se dále vyvlnovati, +aby samy obce obecní své záležitosti říditi mohly bez cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest pří- ležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. -Kdyby v našich městech, městečkách a vesnicích jenom -panoval duch občanský, osvícený, milovný pokroku, -bylo by ustavičně dosti příležitostí působití ním k do— +Kdyby v našich městech, městečkách & vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, mílovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působiti ním k do- brému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti -zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý— +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvý- šeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, -teprva nabyly možnosti opatřiti dětem svým moudrého +teprve. nabyly možností opatřiti dětem svým moudrého a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za -100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at obec nežádá -učeněho učitele. +100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at“ obec nežádá +učeného učitele. Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy -samy zakládaly společně, nemají—li jich; kdyby se spo- +samy zakládaly společně, nemají-li jich; kdyby se spo- lečnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní -v Uhřích mnohé obce činí);“) “kdyby společně v čas +v Uhřích mnohé obce činí);“) 'kdyby společně v čas -i) 100 zl. stř. := 210 kor. - -300 zl. stř. = (130 kor. - -'—') Poddanskě nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem - -z ]. listopadu 1781. \-'_vkupování ?. roboty t'edroval již před tímto +]) 100 zl. stř.=210 kor. +300 zl. stř. = 630 kor. +") Poddanské nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem +z 1. listopadu 1781. Vykupování z roboty fedroval již před tímto -tio jest obec? 151 +Co jest obec? 151 zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. -v Rusích děje, kde v celých velikých obcích Společně.. -pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby- +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích společně +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby'- čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby -i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kepečků atd. -ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty,. -po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí,. -urovnali atd. Neníť však k tomu společenského ducha -apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá tojen +i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kopečků atd. +ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty„ +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí„ +urovnalí atd. Neníť však k tomu společenského ducha +apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá to jen zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhle— -dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne— +dávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své ne- dbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém -přec jako ke př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- -lení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač— +přec jako ku př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k vo- +lení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ač- koli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se -rokem Raab, vrchní ředitel _všech korunních i bývalých jesuítských -statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost sleví poddaným ne- -volníctvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodájim dvorská +rokem Raaby vrchní ředitel ,všech korunních í bývalých jesuitských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost slevi poddaným ne- +volnictvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodá jim dvorská stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet ve- dená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby -se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívané důchodym -V duchu navrhu Raabová působila vláda. Za [Jeepelda Il. (r. 1791) -vláda starala se o vykupování % robot, ale snaha vlády tehdy jakož -i později rozbíjcla se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k. -zemské správyv Čechách od 30. prosince č. 79689 projevil panovník -vůli vykupování z roboty co nejvíce pt.-dporovati. Konečné a úplné -vymanění lidu selského stalo se skutkem r. 18-18. (Kaizl „l. Lid -selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše doba ll.) - - - -153 Karel Havlíček: Co jest obec? - -cení, přecev tomto ohledu co se šetření svých záleži- +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívnné důchody.< +V duchu návrhu Raabova působila vláda. Za Leopolda II. (r. 1791) +vláda starala se () vykupování zrobot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjela se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k. +zemské správyvČechách od 30. prosince č.79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce podporovali. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem rl 1848. (Knizl J. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše (lnhn ll.) + +152 Karel Havlíček: Co jcst obec? + +cení, přecevtomto ohledu co se šetření svých záleži- tostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest -u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu— +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komu- nálního duchu než ve městech. Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak na— -stanou vlasti naší a nám nové blahé časy. +stanou vlasti naší & nám nové blahé časy. -H. b'. - - +H. B. |