Projeto spellcheckerem.HEADmaster

1 files changed, 255 insertions, 260 deletions

diff --git a/pycha_a_predsudek.rst b/pycha_a_predsudek.rst
index a74448b..e1f4742 100644
--- a/pycha_a_predsudek.rst
+++ b/pycha_a_predsudek.rst
@@ -344,9 +344,9 @@ směšná příhoda ji dokázala pobavit.
 Večer uběhl příjemně celé rodině. Paní Bennetová byla svědkem
 toho, že její nejstarší dcera vzbudila skutečný obdiv
 netherfieldského panstva.  Pan Bingley ji dvakrát vyzval k tanci
-a jeho sestry jí projevily přízeň.  Jane to těšilo stejnějako
+a jeho sestry jí projevily přízeň.  Jane to těšilo stejně jako
 matku, ač to nedávala tak najevo. Elizabeth vycítila, že má Jane
-radost. Mary zaslechla, jak kdosi vykládá slečně Bingleyo-vé, že
+radost. Mary zaslechla, jak kdosi vykládá slečně Bingleyové, že
 ona je nejvzdělanější dívka široko daleko, a Catherine s Lydií
 měly to štěstí, že ani jeden kousek neproseděly, což jim zatím
 při plesech stačilo k blaženosti. Vracely se tedy do Longbournu,
@@ -456,7 +456,7 @@ londýnských penzionátů, každá vlastnila dvacet tisíc liber,
 zvykly si utrácet víc, než si mohly dovolit, a stýkaly se
 s urozenými lidmi. Měly tedy všechny předpoklady k tomu, aby si
 toho o sobě myslely mnoho a o ostatních pramálo. Pocházely
-z vážené severo-anglické rodiny, kterážto skutečnost se jim
+z vážené severoanglické rodiny, kterážto skutečnost se jim
 vtiskla do paměti hlouběji než ta, že za svůj majetek i za
 majetek svého bratra vděčí obchodnímu podnikání. Pan Bingley
 zdědil téměř stotisícové jmění po otci, jenž si za ně hodlal
@@ -484,7 +484,7 @@ nekomplikovaným, otevřeným a poddajným založením, přestože žádná
 letora nemohla být vzdálenější jeho vlastní, jež mu zřejmě docela
 vyhovovala. Bingley věřil skálopevně v Darcyho náklonnost a jeho
 mínění si velmi vážil. Darcy měl větší rozhled než jeho druh.
-Bingley se rozhodně nevyzna-čoval zaostalostí, ale Darcy byl
+Bingley se rozhodně nevyznačoval zaostalostí, ale Darcy byl
 chytrý. K tomu byl povýšený, uzavřený a vybíravý a jeho
 vystupování přes svou uhlazenost nevzbuzovalo sympatie.  V tomto
 ohledu ho jeho přítel o mnoho předčil. Ať přišel Bingley kamkoli,
@@ -594,8 +594,8 @@ matka.
 „Mohu vám myslím s určitostí přislíbit, že si s ním v životě
 nezatančím.“
 
-„U něho by mi pýcha tolik nevadila, jako mi obvykle va-dívá,“ uvažovala
-slečna Lucasová.
+„U něho by mi pýcha tolik nevadila, jako mi obvykle vadívá,“
+uvažovala slečna Lucasová.
 
 „V jeho případě se to dá omluvit. Není divu, že tak urostlý mladík,
 z dobré rodiny, bohatý, se všemi možnými přednostmi, si sám sebe vysoko
@@ -604,29 +604,28 @@ cení. Má na to právo, být hrdý, smím-li to tak vyjádřit.“
 „Máš úplnou pravdu,“ odvětila Elizabeth, „i já bych mu ochotně prominula
 jeho hrdost, kdyby byl nepokořil mou.“
 
-„Pýchaje velmi častá nectnost, pokud vím,“ ujala se slova Mary, která si
-zakládala na rozšafných názorech. „Jsem si jista, že se s ní zhusta
-setkáme, neboť lidská přirozenost k ní
-
-tíhne, a málokteří z nás neskrývají v srdci pocit sebeuspokojení
-pramenící z té či oné
-
-vlastnosti, ať skutečné, ať smyšlené. Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí,
-ač se obě tato slova užívají často promiskue. Hrdý člověk nemusí být
-ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha
-toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.“
-
-„Kdybych měl tolik, co pan Darcy,“ zvolal jeden mladý pán Lucas, který
-doprovázel sestry,
-
-„držel bych nos ještě výš a z nikoho bych si nic nedělal. Choval bych
-smečku loveckých psů a každý den bych vypil celou láhev vína.“
-
-„To bys vypil mnohem víc, než by ti bylo zdrávo,“ řekla paní Bennetová,
-„a kdybych tě při tom přistihla, hned bych ti tu láhev vzala.“
-
-Chlapec se bránil, to že by nesměla, a ona trvala na svém, že by to
-přece jen udělala, a přeli se o to, dokud se návštěva nezvedla.
+„Pýcha je velmi častá nectnost, pokud vím,“ ujala se slova Mary,
+která si zakládala na rozšafných názorech. „Jsem si jista, že se
+s ní zhusta setkáme, neboť lidská přirozenost k ní tíhne,
+a málokteří z nás neskrývají v srdci pocit sebeuspokojení
+pramenící z té či oné vlastnosti, ať skutečné, ať smyšlené. Je
+rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často navzájem
+pletou. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš
+toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby
+si o nás mysleli druzí.“
+
+„Kdybych měl tolik, co pan Darcy,“ zvolal jeden mladý pán Lucas,
+který doprovázel sestry, „držel bych nos ještě výš a z nikoho
+bych si nic nedělal. Choval bych smečku loveckých psů a každý den
+bych vypil celou láhev vína.“
+
+„To bys vypil mnohem víc, než by ti bylo zdrávo,“ řekla paní
+Bennetová, „a kdybych tě při tom přistihla, hned bych ti tu láhev
+vzala.“
+
+Chlapec se bránil, to že by nesměla, a ona trvala na svém, že by
+to přece jen udělala, a přeli se o to, dokud se návštěva
+nezvedla.
 
 Kapitola 6
 ----------
@@ -641,7 +640,7 @@ staršími. Jane přijímala jejich blahosklonnost s velkou radostí;
 avšak Elizabeth dobře viděla, jak povýšeně se ke každému chovají,
 její sestru téměř nevyjímajíc, a nedokázala se pro ně nadchnout,
 ačkoli jejich přátelská laskavost vůči Jane — pokud se to tak
-dalo nazvat — nebyla bez ceny, neboť byla patťně odezvou obdivu,
+dalo nazvat — nebyla bez ceny, neboť byla patrně odezvou obdivu,
 který k ní choval jejich bratr. Kdykoli se setkali, bylo
 nabíledni, že ho skutečně zaujala, a stejně tak viděla, že se
 v Jane prohlubují sympatie, které v ní vzbudil na první pohled,
@@ -668,7 +667,7 @@ bezesporu líbí, avšak může zůstat jen u toho líbení, jestli mu
 ona trochu nevyjde vstříc.“
 
 „Ale ona mu vychází vstříc, pokud je toho při své povaze schopna.
-Když mné nezůstaly utajeny její city k němu, musel by být
+Když mně nezůstaly utajeny její city k němu, musel by být
 dokonalý hlupák, aby je nepostřehl.“
 
 „Nezapomeň, Elizo, že nezná Janiny vlastnosti tak jako ty.“
@@ -989,7 +988,7 @@ psaníčku?  Pospěš si, Jane, a pověz nám to, pospěš si, děvenko.“
 
     Drahá přítelkyně, neslitujete-li se nad námi
     a nepovečeříte-li dnes s Louisou a se mnou, vystavíte nás
-    nebezpečí, že se budeme do smrti nenávidít, neboť dvé ženy
+    nebezpečí, že se budeme do smrti nenávidět, neboť dvě ženy
     nemohou být celý den ponechány samy sobě, aby se nakonec
     nepohádaly. Vydejte se na cestu co možná nejdříve. Bratr
     a náš host večeří s důstojníky mimo domov.  Vaše
@@ -1048,7 +1047,7 @@ pro Elizabeth tento list:
 
     Tvá atd.
 
-„Vidíte, paní,“ řekl pan Bennet. když Elizabeth přečetla nahlas
+„Vidíte, paní,“ řekl pan Bennet. Když Elizabeth přečetla nahlas
 Janin list. „Upadne-li vaše dcera do zlé nemoci — zemře-li — bude
 vám útěchou vědomí, že se jí to stalo při pronásledování pana
 Bingleyho a na váš příkaz.“
@@ -1136,7 +1135,7 @@ Bingleyovy obzvláštní starostlivostí, nemohla dát příznivou
 odpověď.  Janin stav se vůbec nelepšil. Když to obě sestry
 slyšely, opakovaly třikrát či čtyřikrát, jak je to rmoutí, jak je
 to nepříjemné, takhle se nastydnout, a že ony samy mají ke
-stonání velký oďpor; načež to pustily z hlavy. Elizabeth viděla,
+stonání velký odpor; načež to pustily z hlavy. Elizabeth viděla,
 že je Jane vůbec nezajímá, pokud není přítomna, a s chutí se opět
 poddala svým dřívějším antipatiím.
 
@@ -1144,10 +1143,10 @@ Z celé společnosti se jí skutečně zamlouval jen jejich bratr.
 Zjevně měl o Jane starost a jí samé se tak mile věnoval, že se
 trochu přestala cítit jako vetřelec, za jakého ji ostatní podle
 jejího soudu zjevně považovali. Kromě něho si jí sotva kdo
-povšiml. Slečna Bingleyová byla zcela zaujata panem Dar-cym, její
-sestra neméně a pan Hurst, pojehož boku seděla, byl velice
+povšiml. Slečna Bingleyová byla zcela zaujata panem Darcym, její
+sestra neméně a pan Hurst, po jehož boku seděla, byl velice
 pohodlný pán, který se zajímal jen o jídlo, pití a o karty,
-a jakmile vyzvěděl, že dává přednost jednoduché ďomácí stravě
+a jakmile vyzvěděl, že dává přednost jednoduché domácí stravě
 před ragú, neměl už, o čem by s ní hovořil. Hned po večeři se
 odebrala k Jane, a sotva za sebou zavřela dveře, už ji slečna
 Bingleyová začala pomlouvat. Konstatovala, že má přímo hrozné
@@ -1332,7 +1331,7 @@ toto označení plně nezaslouží.“
 zušlechtěného hojnou četbou.“
 
 „To už se nedivím, že znáte pouze šest vzdělaných žen. Spíše se
-divím, že znáte vůbec néjakou.“
+divím, že znáte vůbec nějakou.“
 
 „Jste tak skeptická vůči příslušnicím vlastního pohlaví, že
 pochybujete, je-li to možné?“
@@ -1366,7 +1365,7 @@ přesvědčeny, že rady venkovského apatykáře nebudou mnoho co
 platné, navrhovaly, aby byl spěšně přivolán z Londýna některý
 věhlasný lékař. O tom nechtěla Elizabeth ani slyšet, ale návrh
 jejich bratra neodmítala; nakonec se dohodli, že časně ráno
-pošlou pro pana Jonese, jestli se stav slečny Benne-tové nějak
+pošlou pro pana Jonese, jestli se stav slečny Bennetové nějak
 podstatně nezlepší. Bingley byl celý rozčilený, jeho sestry
 prohlašovaly, že jsou zdrcené. Utěšily se však ve svém bolu tím,
 že zapěly několik duet, zatímco on nemohl dát svým citům jiný
@@ -1388,10 +1387,10 @@ v Netherfieldu krátce po snídani v doprovodu obou mladších dcer.
 
 Kdyby byla paní Bennetová zvěděla, že Jane hrozí zjevné
 nebezpečí, byla by bývala zoufalá, jakmile ji však uklidnilo
-zjištění, že nejde o smrtelnou nemoc, nemela už zájem na tom, aby
+zjištění, že nejde o smrtelnou nemoc, neměla už zájem na tom, aby
 se dcera co nejdříve vystonala, neboť uzdravením by její pobyt
 v Netherfieldu patrně skončil.  Nechtěla proto ani slyšet, když
-Jane žádala, aby ji dopravili domů, a ani apaty-kář, který se tou
+Jane žádala, aby ji dopravili domů, a ani apatykář, který se tou
 dobou dostavil, to nedoporučoval. Chvíli seděli všichni u Jane,
 pak se objevila slečna Bingleyová a pozvala je do ranního
 salónku. Paní Bennetová vešla, provázena třemi dcerami. Pan
@@ -1723,7 +1722,7 @@ důležité rozhodnutí; odsuzoval byste takového člověka, že vyhověl
 prosbě a nečekal na dlouhé přemlouvání?“
 
 „Nebylo by užitečné, kdybychom před dalšími úvahami na toto téma
-stanovili trochu přesněji, jak důležitáje daná žádost a jak
+stanovili trochu přesněji, jak důležitá je daná žádost a jak
 důvěrné přátelství poutá zúčastněné strany?“
 
 „Vřele souhlasím,“ zvolal Bingley. „Stanovme všechny podrobnosti
@@ -1882,7 +1881,7 @@ a prsteny, se tu a tam připojila k rozhovoru svého bratra s Jane
 Bennetovou.
 
 Pozornost slečny Bingleyové se soustřeďovala stejnou měrou na
-četbu pana Darcyhojako na svou vlastní, ustavičně se ho na něco
+četbu pana Darcyho jako na svou vlastní, ustavičně se ho na něco
 dotazovala nebo mu koukala do knihy. Nedokázala ho však přimět,
 aby se rozhovořil, stručněji odpovídal a četl dál. Zcela
 vyčerpána snahou ponořit se do knihy, kterou si zvolila jen
@@ -1973,7 +1972,7 @@ odpovídá skutečnosti,“ pravil.
 nejmoudřejší a nejušlechtilejší činy — mohou být vystaveny
 posměškům těch, jimž nic není svaté.“
 
-„Jsou zajisté i takoví šprýmaři,“ odvětila Elizabeth, „k tém se
+„Jsou zajisté i takoví šprýmaři,“ odvětila Elizabeth, „k těm se
 však doufám nečítám. Doufám, že se nikdy nevysmívám tomu, co je
 moudré a ušlechtilé. Avšak pošetilosti a nesmysly, rozmary
 a vrtkavost mi skutečné připadají směšné, to doznávám, a na
@@ -2032,7 +2031,7 @@ Kapitola 12
 
 Obě sestry se dohodly, že nazítří ráno napíše Elizabeth matce
 a požádá ji, aby pro ně do večera poslali kočár. Paní Bennetová
-však usoudila, že by její dcery měly pobýt v Netherřieldu až do
+však usoudila, že by její dcery měly pobýt v Netherfieldu až do
 úterka, aby se Janina návštěva zaokrouhlila na celý týden,
 a nemohla se smířit s tím, že by je měla uvítat doma dřív.
 Odpověděla jim tedy, že kočár bude volný nejdříve v úterý,
@@ -2104,7 +2103,7 @@ a pro ni jsou naše obědy až dost dobré. Pochybuji, že by měla
 Paní Bennetové zajiskřilo v očích. „Cizí pán! Že on to bude pan
 Bingley!  Ale, Jane — ani slůvkem se nezmínit, i ty šelmičko
 jedna! Nu, pana Bingleyho uvítám jistě nesmírně ráda. Jen kdyby
-— můj ty bože! to je malér! Dnes nebude k dostání ryba. Zazvoň,
+— můj ty bože! To je malér! Dnes nebude k dostání ryba. Zazvoň,
 Lydie, děvenko zlatá, musím si okamžitě promluvit s Hillovkou.“
 
 „Není to pan Bingley,“ pravil její manžel, „ale pán, kterého jsem
@@ -2285,7 +2284,7 @@ Catherine de Bourghová vyslechne milostivě každé jeho přání,
 stará se ohleduplně o jeho pohodlí. Pan Collins ji výmluvně
 velebil. Hovořil-li o ní, vyjadřoval se ještě pompézněji než
 jindy a s navýsost důležitou tváří jim oznámil, že dosud nikdy
-nebyl svědkem toho, aby si vznešená dáma takto počínala rri tak
+nebyl svědkem toho, aby si vznešená dáma takto počínala — tak
 vlídně a blahosklonně — jako vůči němu lady Catherine. Zlíbilo se
 jí milostivě se vyjádřit o obou kázáních, která měl tu čest před
 ní proslovit. Také už ho dvakrát pozvala na večeři do zámku
@@ -2511,14 +2510,14 @@ jí on v míře ještě hojnější opětoval, omlouval se, že k ní vtrhl,
 aniž měl tu čest ji znát, osměluje se však doufat, že mu to
 nebude mít příliš za zlé vzhledem k jeho příbuzenským svazkům
 s mladými dámami, díky nimž má to potěšení před ní stanout. Paní
-Phi-lipsová byla úplně překonána tak nebetyčně dokonalými
-způsoby, avšak zájem o jednoho cizího pána vystřídalo brzy
-vzrušení a dotazy ohledně druhého; nemohla o něm bohužel sdělit
-neteřím nic víc než to, co už věděly, že ho totiž přivezl pan
-Denny z Londýna a že má sloužit u domobraneckého pluku jako
-poručík. Pozoruje ho už dobrou hodinu, pravila, jak se prochází
-po ulici sem a tam, a kdyby se byl pan Wickham znovu objevil na
-scéně, byly by se Kitty s Lydií jistě nadále zaměstnávaly stejně;
+Philipsová byla úplně překonána tak nebetyčně dokonalými způsoby,
+avšak zájem o jednoho cizího pána vystřídalo brzy vzrušení
+a dotazy ohledně druhého; nemohla o něm bohužel sdělit neteřím
+nic víc než to, co už věděly, že ho totiž přivezl pan Denny
+z Londýna a že má sloužit u domobraneckého pluku jako poručík.
+Pozoruje ho už dobrou hodinu, pravila, jak se prochází po ulici
+sem a tam, a kdyby se byl pan Wickham znovu objevil na scéně,
+byly by se Kitty s Lydií jistě nadále zaměstnávaly stejně;
 naneštěstí však prošlo pod oknem pouze několik jiných důstojníků,
 kteří se ve srovnání s novým objevem náhle jevili jen jako
 „nezajímaví hlupáci“. Neteří z nich měli přijít k Philipsovým
@@ -2569,7 +2568,7 @@ zámeckým pokojem pro služku.
 
 Až do chvíle, kdy vstoupili pánové, zaměstnával pan Collins svou
 hostitelku blaženým líčením lady Catherine i jejího sídla v celé
-jejich velikoleposti, přerušovaným jen občasnou pochvalnou
+jejich velkoleposti, přerušovaným jen občasnou pochvalnou
 zmínkou o jeho vlastním skromném obydlí a o tom, jak šije
 přestavuje a zařizuje. Paní Philipsová mu s velkým zájmem
 popřávala sluchu, měla o něm čím dál tím lepší mínění a dospívala
@@ -2832,7 +2831,7 @@ k počáteční rozmluvě, pravila:
 „Udivuje mě, že se tak důvěrně spřátelil s panem Bingleym! Jak se
 může ten dobrosrdečný pan Bingley, jenž se mi skutečně zdá
 sympatický, sblížit právě s takovým člověkem? Vždyť se k sobě
-vů-bec nehodí! — Znáte se s panem Bingleym?“
+vůbec nehodí! — Znáte se s panem Bingleym?“
 
 „Ne, neznám.“
 
@@ -2875,7 +2874,7 @@ nezná dlouho.“
 Bourghové, a že je tudíž pan Darcy synovcem lady Catherine.“
 
 „Ne, to jsem nevěděla. Není mi nic známo o příbuzenstvu lady
-Catherine, slyšela jsem. o ní předevčírem poprvé v životě.“
+Catherine, slyšela jsem o ní předevčírem poprvé v životě.“
 
 „Její dcera, slečna de Bourghová, bude bohatá dědička a všeobecně
 panuje přesvědčení, že ona a její bratranec obě panství spojí.“
@@ -2973,20 +2972,18 @@ prohodily pár slov, na ostatní vůbec nepromluvily. Zakrátko opět
 odjely — zvedly se tak rychle, že bratra úplně zmátly,
 a odspěchaly, jako by užuž chtěly být z dosahu zdvořilosti matky
 Bennetové. Netherfieldský bál byl pro všechny ženy v rodině
-představou nadobyčej lákavou. Paní
-
-Bennetová ráčila usoudit, že pan Bingley pořádá ples na počest
-její nejstarší dcery, a zvlášť jí polichotilo, že je přišel
-pozvat osobně, místo aby poslal formální pozvánku. Jane si
-v duchu kreslila, jak krásný večer stráví ve společnosti obou
-svých přítelkyň, zahrnována pozornostmi jejich bratra; Elizabeth
-se těšila, že protančí noc s panem Wickhamem a že jí pan Darcy
-svými pohledy i chováním všechno potvrdí. Pro Catherine a Lydii
-nezáviselo štěstí ani tak na určité události nebo určité osobě,
-ačkoli obě, stejně jako Elizabeth, hodlaly tančit převážně
-s panem Wickhamem, nebyl to však jediný partner, jenž je mohl
-uspokojit, a ples je každopádně ples. Dokonce i Mary ujistila
-ostatní, že jí to není proti mysli.
+představou nadobyčej lákavou. Paní Bennetová ráčila usoudit, že
+pan Bingley pořádá ples na počest její nejstarší dcery, a zvlášť
+jí polichotilo, že je přišel pozvat osobně, místo aby poslal
+formální pozvánku. Jane si v duchu kreslila, jak krásný večer
+stráví ve společnosti obou svých přítelkyň, zahrnována
+pozornostmi jejich bratra; Elizabeth se těšila, že protančí noc
+s panem Wickhamem a že jí pan Darcy svými pohledy i chováním
+všechno potvrdí. Pro Catherine a Lydii nezáviselo štěstí ani tak
+na určité události nebo určité osobě, ačkoli obě, stejně jako
+Elizabeth, hodlaly tančit převážně s panem Wickhamem, nebyl to
+však jediný partner, jenž je mohl uspokojit, a ples je každopádně
+ples. Dokonce i Mary ujistila ostatní, že jí to není proti mysli.
 
 „Pokud mám pro sebe dopoledne, jsem spokojená,“ pravila.
 „Nepovažuji to za oběť, tu a tam si večer vyjít. Každý je
@@ -3098,7 +3095,7 @@ ukáže jako milý společník.“
 společník člověk, jehož jsi odhodlána nenávidět! To mi nesmíš
 přát.“
 
-Když hudba spustila a Darcy se blížil, abyji odvedl do kola,
+Když hudba spustila a Darcy se blížil, aby ji odvedl do kola,
 Charlottě ji ještě honem šeptem napomenula, aby nebyla husa
 a kvůli tomu, že se jí líbí Wickham, se nechovala nepříjemně
 k člověku, který je desetkrát důležitější. Elizabeth neodpověděla
@@ -3321,7 +3318,7 @@ na vděčnější pole, kde se nemohly neshodnout. Elizabeth
 s potěšením vyslechla, že se Jane skromně poddává radostné
 naději, že není Bingleymu lhostejná, a dělala, co mohla, aby ji
 utvrdila v té dobré důvěře. Když se k nim pak Bingley sám
-připojil, odešla Elizabeth vyhledat slečnu Lucasovou; najejí
+připojil, odešla Elizabeth vyhledat slečnu Lucasovou; na její
 dotazy, jak ji tanečník uspokojil, nestačila odpovědět, neboť
 k nim přiběhl pan Collins a vysoce vzrušen jim sdělil, že právě
 měl to štěstí a učinil důležitý objev.
@@ -3369,14 +3366,15 @@ S hlubokou úklonou od ní odešel zaútočit na pana Darcyho.
 Elizabeth se zájmem pozorovala, jak Darcy přijme vyrušení,
 a viděla, že se značným údivem. Její bratranec předeslal své řeči
 hlubokou poklonu, a třebaže nemohla pochytit slova, měla pocit,
-že je slyší všechna, a podle rtů rozeznávala výrazyjako „omlouvám
-se“, „Hunsford“ a „lady Catherine de Bourghová“. Zlobilo ji, že
-se zesměšňuje před takovým člověkem. Pan Darcy na něho patřil
-s nelíčeným úžasem, a když mu konečně pan Collins dal možnost
-odpovědět, řekl mu pár chladně zdvořilých slov.  To však pana
-Collinse neodradilo od dalšího monologu, a opovržení pána Darcyho
-zřejmě podstatně vzrostlo při tomto druhém výlevu, po němž se
-lehce uklonil a odešel. Pan Collins se pak vrátil k Elizabeth.
+že je slyší všechna, a podle rtů rozeznávala výrazy jako
+„omlouvám se“, „Hunsford“ a „lady Catherine de Bourghová“.
+Zlobilo ji, že se zesměšňuje před takovým člověkem. Pan Darcy na
+něho patřil s nelíčeným úžasem, a když mu konečně pan Collins dal
+možnost odpovědět, řekl mu pár chladně zdvořilých slov.  To však
+pana Collinse neodradilo od dalšího monologu, a opovržení pána
+Darcyho zřejmě podstatně vzrostlo při tomto druhém výlevu, po
+němž se lehce uklonil a odešel. Pan Collins se pak vrátil
+k Elizabeth.
 
 „Nemám nejmenší důvod být nespokojen s přijetím, jehož se mi
 dostalo,“ pravil. „Pana Darcyho pozornost z mé strany zřetelně
@@ -3445,7 +3443,7 @@ rozkoší, jež jí samé nebyly souzeny, se mohla v klidu utěšit nad
 šunkou a kuřetem. Elizabeth začala ožívat. Avšak toto pokojné
 období nemělo dlouhého trvání, neboť hned po večeři přišla řeč na
 zpívání, a ona k svému zděšení viděla, jak se Mary po nepatrné
-pobídce chystá přítomné obla-žit. Četnými výmluvnými pohledy
+pobídce chystá přítomné oblažit. Četnými výmluvnými pohledy
 a němými prosbami se ji snažila odradit, aby nepodlehla své
 slabosti, ale vše nadarmo; Mary jí nechtěla rozumět, nemohla si
 nechat ujít tak vítanou příležitost k uplatnění a začala zpívat.
@@ -3484,10 +3482,10 @@ Rovněž nepovažuji za malicherné dbát, aby se ke každému choval
 ohleduplně a bohabojně, především však k těm, jimž vděčí za své
 zabezpečení. Ne, této povinnosti ho nelze zprostit, a právě tak
 neobstojí v mých očích ten, kdo by opomněl příležitost prokázat
-svou úctu komukoli, kdoje s onou rodinou spřízněn.“ Uklona směrem
-k panu Darcymu zakončila projev, jenž byl pronesen tak hlasitě,
-že jej vyslechlo půl sálu. Někteří udiveně koukali, jiní se
-usmívali, ale nikdo z něho asi neměl větší legraci než sám pan
+svou úctu komukoli, kdo je s onou rodinou spřízněn.“ Úklona
+směrem k panu Darcymu zakončila projev, jenž byl pronesen tak
+hlasitě, že jej vyslechlo půl sálu. Někteří udiveně koukali, jiní
+se usmívali, ale nikdo z něho asi neměl větší legraci než sám pan
 Bennet, zatímco jeho choť docela vážně pana Collinse pochválila
 za jeho rozumná slova a polohlasně poznamenala k lady Lucasové,
 že je to mimořádně chytrý a solidní mladík.
@@ -3592,7 +3590,7 @@ Takového příkazu nemohla Elizabeth neuposlechnout — a po krátké
 a co nejklidněji odbude; znovu tedy usedla a pilně se zabrala do
 šití, aby nedala najevo své pocity, které kolísaly mezi
 zoufalstvím a chutí vyprsknout. Paní Bennetová s Kitty se
-vzďálily, a jakmile za nimi zapadly dveře, spustil pan Collins:
+vzdálily, a jakmile za nimi zapadly dveře, spustil pan Collins:
 
 Věřte mi, drahá slečno Elizabeth, že váš ostych vás nijak
 nesnižuje, ba ještě vám přidává na dokonalosti. Chvilka zdráhání
@@ -3818,9 +3816,8 @@ tom, že ho musíš vyslyšet. Je to tak, paní manželko?“
 
 „Čeká tě strastiplné rozhodování, Elizabeth. Ode dneška ztratíš
 jednoho z rodičů. Nevezmeš-li si pana Collinse, nesmíš matce na
-oči, a vezmeš-li si ho, nesmíš na oči mné.“ Elizabeth nemohla
+oči, a vezmeš-li si ho, nesmíš na oči mně.“ Elizabeth nemohla
 potlačit úsměv nad takovým závěrem po takovém úvodu, avšak paní
-
 Bennetová, která si namlouvala, že se její manžel bude dívat na
 celou věc tak, jak jí to vyhovuje, byla velice zklamaná.
 
@@ -3879,7 +3876,7 @@ mlčky, neboť správně usuzovaly, že by ji jenom víc podráždily,
 kdyby se jí pokoušely něco rozmluvit nebo ji chlácholit.
 Vykládala tedy dál bez přerušení, dokud se k nim nepřidružil pan
 Collins, který veplul do místnosti ještě důstojněji než jindy;
-jakmile ho uzřela, řekla děvčatům: „A ted si přeji, abyste už
+jakmile ho uzřela, řekla děvčatům: „A teď si přeji, abyste už
 držely jazyk za zuby, ale všechny, a my si chvilku popovídáme
 s panem Collinsem.“
 
@@ -3899,7 +3896,7 @@ to platí pro muže, který měl to štěstí a dosáhl životního úspěchu
 v tak mladém věku jako já. Věřím, že přijmu svůj los s pokorou,
 hlavně snad i díky určitým pochybám, bylo-li by mi to ku štěstí,
 kdyby mi byla má půvabná sestřenka podala svou ručku; neboť jsem
-se zhusta přesvědčil o tpm, že jsme ochotni podrobit se zlu, když
+se zhusta přesvědčil o tom, že jsme ochotni podrobit se zlu, když
 se nám odepřené blaho začíná jevit v méně lákavém světle.
 Nebudete to doufám považovat za projev neúcty vůči rodině
 Bennetových, drahá madam, přestanu-li se ucházet o přízeň slečny
@@ -4146,7 +4143,7 @@ povzbudivě, avšak středeční dobrodružství přece jen otřáslo jeho
 sebedůvěrou. Dostalo se mu však velmi lichotivého přijetí.
 Slečna Lucasová ho spatřila z okna v prvním patře kráčet k domu
 a okamžitě se mu vydala naproti, aby ho jako náhodou potkala na
-pěšince. Sotva se však nadálá, že ji tam čeká tolik lásky a tolik
+pěšince. Sotva se však nadála, že ji tam čeká tolik lásky a tolik
 řečí.
 
 Tak rychle, jak jen to bylo při výřečnosti páně Collinsově možné,
@@ -4220,7 +4217,7 @@ Její Jasnosti.“
 „Člověk ani nemůže být dost opatrný. Obětujte vše, jen abyste
 v ní nevzbudil nelibost, a shledáte-li, že byste se vystavoval
 takovému nebezpečí, kdybyste nás opět navštívil, což pokládám za
-velmi pravděpodobné, zůstaňte raději pěkně doma a budte si jist,
+velmi pravděpodobné, zůstaňte raději pěkně doma a buďte si jist,
 že my se neurazíme.“
 
 „Srdce mi překypuje vděčností nad vaší přátelskou pozorností,
@@ -4352,7 +4349,7 @@ zkazily náladu.
 Mezi Elizabeth a Charlottou panovala jistá odměřenost, takže
 spolu o sňatku nehovořily; a Elizabeth byla přesvědčena, že už
 mezi nimi nezavládne bývalá důvěra. Zklamána Charlottou, upjala
-se s větší láskou k nejstarší sestře, bezelstné ajemné, o níž
+se s větší láskou k nejstarší sestře, bezelstné a jemné, o níž
 byla přesvědčena, že ji nemůže zklamat, a o jejíž štěstí si
 dělala den ze dne větší starosti, neboť Bingley už byl týden pryč
 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl vrátit.
@@ -4556,20 +4553,19 @@ rozšafnost a strčit hlavu do písku znamená zajištěnou
 spokojenost.“
 
 „Musím ti vytknout, že užíváš o obou příliš silných výrazů,“
-odvětilajane. „Uznáš to doufám sama, až uvidíš, že jsou spolu
-šťastni.  Ale nechme toho. Mělajsi na mysli ještě něco. Zmínila
+odvětila Jane. „Uznáš to doufám sama, až uvidíš, že jsou spolu
+šťastni.  Ale nechme toho. Měla jsi na mysli ještě něco. Zmínila
 ses přece o dvou případech. Nemohu předstírat, že ti nerozumím,
-ale snažně tě prosím, drahá
-
-Lízinko, jenom jemu nic nevyčítej a neříkej, že už o něm dobře
-nesmýšlíš, to by mě hrozně bolelo. Člověk nesmí vždycky honem
-předpokládat, že mu druhý ublížil úmyslně. Nemůžeme chtít, aby se
-temperamentní mládenec choval vždy obezřetně a zdrženlivě. Často
-nás mylně zavádí vlastní domýšlivost. Ženy připisují někdy
-dvornosti větší význam, než ve skutečnosti má.“ „A muži se
-starají, aby se to tak jevilo.“ „Klamou-li úmyslně, nelze je
-ospravedlňovat, avšak mám pocit, že na světě ani nemůže být tolik
-úmyslných nástrah, jak si někteří lidé představují.“
+ale snažně tě prosím, drahá Lízinko, jenom jemu nic nevyčítej
+a neříkej, že už o něm dobře nesmýšlíš, to by mě hrozně bolelo.
+Člověk nesmí vždycky honem předpokládat, že mu druhý ublížil
+úmyslně. Nemůžeme chtít, aby se temperamentní mládenec choval
+vždy obezřetně a zdrženlivě. Často nás mylně zavádí vlastní
+domýšlivost. Ženy připisují někdy dvornosti větší význam, než ve
+skutečnosti má.“ „A muži se starají, aby se to tak jevilo.“
+„Klamou-li úmyslně, nelze je ospravedlňovat, avšak mám pocit, že
+na světě ani nemůže být tolik úmyslných nástrah, jak si někteří
+lidé představují.“
 
 „Nepředpokládám, že by ti byl Bingley úmyslně kladl nástrahy,“
 pravila Elizabeth, „avšak i když člověk nezamýšlí nic zlého
@@ -4625,7 +4621,7 @@ musí pan Bingley znovu přijet.
 
 Pan Bennet posuzoval tuto záležitost zcela jinak. „Nu, Lízinko,“
 pravil jí jednoho dne, „tvá sestra je nešťastně zamilovaná, jak
-koukám. Vyřid, že jí blahopřeji.  Děvčata nic na světě tak netěší
+koukám. Vyřiď, že jí blahopřeji.  Děvčata nic na světě tak netěší
 — tedy krom vdavek — než se tu a tam nešťastně zamilovat. Má
 aspoň o čem dumat a v očích jejích družek jí to dodává na
 zajímavosti. Kdypak přijdeš na řadu ty? Přece si nenecháš dlouho
@@ -4884,7 +4880,7 @@ pravila Charlotte:
 
 „Doufám, že se uvidíme hodně často v Hertfordshiru.“
 
-„Myslím, že si ted pobudu delší čas v Kentu. Slib mi tedy, že
+„Myslím, že si teď pobudu delší čas v Kentu. Slib mi tedy, že
 přijedeš do Hunsfordu.“ Elizabeth nemohla odmítnout, ačkoli ji
 taková návštěva vůbec nelákala.
 
@@ -4903,7 +4899,7 @@ pochopitelně zvědaví, co bude psát o novém domově, zda se jí bude
 zamlouvat lady Catherine, odváží-li se tvrdit, že je šťastna;
 když pak byly její dopisy předčítány, měla Elizabeth dojem, že se
 Charlotte o všem vyjadřuje přesně tak, jak se dalo předpokládat.
-Psala optimisticky, zdálo se, že je obklopěna vším pohodlím,
+Psala optimisticky, zdálo se, že je obklopena vším pohodlím,
 nezmiňovala se o ničem, co by nebyla mohla pochválit. Dům,
 zařízení, okolí, cesty — všechno jí vyhovovalo a lady Catherine
 se k ní chovala, velmi přátelsky a blahovolně. Byl to páně
@@ -4928,8 +4924,8 @@ Měla jsem tedy pravdu: můj poslední dopis nedostala. Vyptávala
 jsem se ovšem, co dělá její bratr. Daří se mu dobře, aleje tak
 zaneprázdněn u pana Darcyho, že ho ani příliš často nevidí.
 Zjistila jsem, že čekají slečnu Darcyovou k obědu. Byla bych ji
-ráda poznala. Nezdrželajsem se dlouho, protože se Caroline a paní
-Hurstová někam chystaly. Jistě se tu brzy zastaví.
+ráda poznala. Nezdržela jsem se dlouho, protože se Caroline
+a paní Hurstová někam chystaly. Jistě se tu brzy zastaví.
 
 Elizabeth nad tím dopisem kroutila hlavou. Utvrdil ji
 v přesvědčení, že přítomnost sestry ve městě by mohl Bingley
@@ -4937,7 +4933,7 @@ odhalit jen čirou náhodou.
 
 Uběhly čtyři týdny, a Jane se s ním dosud nesetkala. Snažila se
 namluvit sama sobě, že jí na tom nezáleží, avšak nemohla si už
-zastírat nezájem slečny Bingleyové. čtrnáct dní byla kvůli ní
+zastírat nezájem slečny Bingleyové. Čtrnáct dní byla kvůli ní
 každé dopoledne doma a každý večer si pro ni vymyslela novou
 omluvu; pak se konečně návštěvnice objevila, ale zdržela se jen
 krátce a byla vůbec jako vyměněná, takže Jane už nemohla setrvat
@@ -4969,8 +4965,8 @@ sestře, je dostatečným důkazem jejího rozpoložení.
     starosti zbytečně, nemůže-li však jinak, pak to vysvětluje
     její chování ke mně; je po zásluze drahý jejímu srdci
     a veškeré její obavy o něj jsou přirozené a chvályhodné.
-    Přesto mě udivuje, že ji tyto obavy dosud neopustily, neboi
-    kdyby o mne aspoň trochu stál, byl by mě už dávno a dávno
+    Přesto mě udivuje, že ji tyto obavy dosud neopustily, nebo
+    i kdyby o mne aspoň trochu stál, byl by mě už dávno a dávno
     vyhledal. Jistě ví, že jsem v Londýně, ona mi to mezi řečí
     naznačila, a přitom, když ji poslouchám, mám takový dojem,
     jako by se snažila sama sebe ubezpečit, že je okouzlen
@@ -5090,9 +5086,10 @@ rozhovořily o sestře; zarmoutilo ji, třebas nepřekvapilo, když se
 při podrobném vyptávání dozvěděla, že Jane se sice všemožně snaží
 být dobré mysli, ale přesto občas propadá smutku. Lze však
 předpokládat, že se jí to zanedlouho podaří překonat docela. Paní
-Gardinerovájí rovněž podrobně vylíčila návštěvu slečny Bingleyové
-v Gracechurch Street a opakovala jí různé rozhovory s Jane během
-té doby, z nichž vysvítalo, že s ní sestra sama přerušila styky.
+Gardinerová jí rovněž podrobně vylíčila návštěvu slečny
+Bingleyové v Gracechurch Street a opakovala jí různé rozhovory
+s Jane během té doby, z nichž vysvítalo, že s ní sestra sama
+přerušila styky.
 
 Paní Gardinerová si rovněž dobírala Elizabeth pro Wickhamovu
 zradu a blahopřála jí, že to tak srdnatě snáší.
@@ -5246,7 +5243,7 @@ podmaní. Je vlídnost a blahosklonnost sama a nepochybně po
 bohoslužbě poctí i vás svou pozorností. Snad se nezmýlím, když
 řeknu, že všechna pozvání, jimiž nás poctí během vašeho pobytu
 u nás, budou zahrnovat i vás a švegruši Marii. Vyznamenává drahou
-Charlottu svou přízní. Večeří-váme v Rosingsu dvakrát týdně
+Charlottu svou přízní. Večeříváme v Rosingsu dvakrát týdně
 a nikdy nám nedovolí odebrat se domů pěšky. Pravidelně se
 vracíváme v jejím kočáru, lépe řečeno v jednom z jejích kočárů,
 neboť jich vlastní několik.“
@@ -5518,12 +5515,10 @@ druhorozená. — Mladší chodí do společnosti, než se starší vdají!
 „Ano, nejmladší není ještě šestnáct. Taje skutečně asi příliš
 mladá na společenský život. Ale já si myslím, že by to bylo vůči
 mladším sestrám nespravedlivé, kdyby jim měly být odepřeny zábavy
-a radovánky jen proto, že starší nemají
-
-možnost nebo chuť honem se vdávat. Ta poslední má přece stejné
-právo užívat mládí jako ta první. A aby se jí v tom zabraňovalo
-jen z takového důvodu! To by sotva prospělo sesterským vztahům
-a ušlechtilým citům.“
+a radovánky jen proto, že starší nemají možnost nebo chuť honem
+se vdávat. Ta poslední má přece stejné právo užívat mládí jako ta
+první. A aby se jí v tom zabraňovalo jen z takového důvodu! To by
+sotva prospělo sesterským vztahům a ušlechtilým citům.“
 
 „Poslyšte,“ pravila Její Jasnost, „vy máte ale velmi vyhraněné
 názory na tak mladou dívku. Kolikpak je vám?“
@@ -5587,7 +5582,7 @@ přednost velkému salónu, neboť byl prostornější i pěkněji
 zařízený, ale brzy pochopila, že přítelkyně k tomu má moc dobré
 důvody, neboť pan Collins by se byl zdržoval mnohem méně ve svém
 pokoji, kdyby si byly zvolily přitažlivější prostředí, a velebila
-Char-lottu, jak to moudře zařídila. Z tohoto salónku neviděly na
+Charlottu, jak to moudře zařídila. Z tohoto salónku neviděly na
 cestu a vděčily jen panu Collinsovi za zprávy, které povozy
 projely kolem a hlavně kolikrát byl mezi nimi lehký kočárek
 slečny de Bourghové, což jim nikdy neopomněl hlásit, ač se to
@@ -5663,7 +5658,7 @@ pocity, stanul jí tváří v tvář zřejmě s naprostým klidem.
 Elizabeth mu beze slova udělala pukrlátko. Plukovník Fitzwilliam
 se okamžitě rozhovořil s ducha-plností a lehkostí světáckého
 kavalíra a bavil příjemně celou společnost; jeho bratranec
-prohodil něco o domě a o zahradě k pani Collinsové a pak seděl
+prohodil něco o domě a o zahradě k paní Collinsové a pak seděl
 hezkou chvíli, aniž na někoho promluvil. Teprve pak v něm slušné
 způsoby převládly natolik, že se dotázal Elizabeth, jak se daří
 její rodině. Odpověděla mu případným způsobem a po chvilkovém
@@ -5683,7 +5678,7 @@ Plukovník Fitzwilliam vzbudil svým vystupováním na faře velký
 obdiv a všechny dámy se domnívaly, že díky jemu budou návštěvy na
 zámku mnohem zábavnější. Uplynulo však několik dní, než jim
 odtamtud přišlo další pozvání, neboť pokud měli na Rosingsu
-hosty, nikdoje nepotřeboval, a teprve na velikonoční neděli,
+hosty, nikdo je nepotřeboval, a teprve na velikonoční neděli,
 téměř týden po příjezdu obou pánů, se jim dostalo té cti, a to je
 lady Catherine pouze v kostele vyzvala, aby se u nich večer
 ukázali. Celý ten týden ji i její dceru sotva zahlédli.
@@ -5831,7 +5826,7 @@ by hrála skvěle, kdyby jí byl její zdravotní stav dovolil brát
 hodiny.“ Elizabeth pohlédla na Darcyho, aby viděla, jak vřele se
 připojí k vychvalování své sestřenky, ale ani v této chvíli, ani
 jindy u něho nespatřila žádné příznaky lásky a z jeho chování
-k slečně de Bourghové vyvodila tu útěchu pro slečnu Bingleyo-vou,
+k slečně de Bourghové vyvodila tu útěchu pro slečnu Bingleyovou,
 že by si vzal právě tak dobře ji, kdyby byla jeho příbuzná.
 
 Lady Catherine se i nadále zaobírala Elizabethinou hrou
@@ -5844,8 +5839,8 @@ Kapitola 32
 -----------
 
 Nazítří dopoledne odešla paní Collinsová s Marií zařídit cosi do
-vesnice a Elizabeth zůstala sama doma; právě psala Jane, když
-tuji překvapil domovní zvonek, neomylná známka toho, že se blíží
+vesnice a Elizabeth zůstala sama doma; právě psala Jane, když tu
+ji překvapil domovní zvonek, neomylná známka toho, že se blíží
 návštěva. Jelikož neslyšela kočár, nevylučovala možnost, že by to
 mohla být lady Catherine, a tak raději schovala rozepsaný dopis,
 aby se nemusela obávat dotěrného vyptávání; tu se však otevřely
@@ -5929,7 +5924,7 @@ a Elizabeth se domnívala, že chápe proč: asi předpokládá, že
 myslí na Jane a Netherfield. Zrudla tedy a odpověděla:
 
 „Netvrdím přece, že je nejmoudřejší, usadí-li se mladí manželé
-blízko jejích rodiěů. Velké nebo malé vzdálenosti jsou relativní
+blízko jejích rodičů. Velké nebo malé vzdálenosti jsou relativní
 a závisí na mnoha okolnostech. V zámožné rodině, kde cestovní
 výlohy nehrají roli, není počet mil na překážku. Jenže tohle není
 ten případ. Collinsovi mají slušné příjmy, ale zas ne takové, aby
@@ -5949,7 +5944,7 @@ hlasem:
 Rozhovořili se o zdejším okolí, oba v klidných, stručných větách,
 dokud je zakrátko nepřerušil příchod Charlotty a její sestry,
 které se vrátily z procházky. Nečekané téte á téte je překvapilo.
-Pan Darcyjim sdělil, jakým omylem takto přepadl slečnu
+Pan Darcy jim sdělil, jakým omylem takto přepadl slečnu
 Bennetovou, zdržel se ještě několik minut, ale mnoho toho nikomu
 nepověděl, a pak se rozloučil.
 
@@ -6023,7 +6018,7 @@ toho mnoho nenamluvil a ona se také příliš nenamáhala, aby ho
 bavila nebo pozorně naslouchala, avšak při třetím setkání si
 uvědomila, že jí klade občas dost zvláštní, nečekané otázky — jak
 se jí líbí v Hunsfordu, chodí-li ráda sama na procházku a co
-soudí o manželství Collinsových; hovořili o zámku, a tují
+soudí o manželství Collinsových; hovořili o zámku, a tu jí
 vysvětloval něco, s čím nebyla obeznalá, takovým způsobem, jako
 by předpokládal, že se tam i ona ubytuje, až příště přijede do
 Kentu. Vyplývalo to z jeho slov. Měl snad na mysli plukovníka
@@ -6193,9 +6188,9 @@ a druhý obchodník v Londýně.
 „Proti Jane samé by přece nikdo nemohl nic mít,“ říkala si,
 „vždyť je roztomilost a dobrota sama! Cituplná, i dost vzdělaná,
 má dokonalé vystupování. A jaké výhrady může mít proti tatínkovi,
-je sice někdy trochu podivín, ale zná věci. které by ani pan
-Darcy nemusel přehlížet, a je obecně\*ctěn a vážen tak, jak on
-sám patrně jakživ nebude.“ Na matku už nemohla pomyslet s takovou
+je sice někdy trochu podivín, ale zná věci, které by ani pan
+Darcy nemusel přehlížet, a je obecně ctěn a vážen tak, jak on sám
+patrně jakživ nebude.“ Na matku už nemohla pomyslet s takovou
 sebedůvěrou, ale nevěřila, že by námitky proti ní byly
 rozhodující, neboť hrdopýškovi Darcymu jistě spíš vadilo
 majetkové postavení Janiných příbuzných než jejich pošetilosti,
@@ -6351,7 +6346,7 @@ potkalo velké neštěstí.“
 
 „A vaší vinou!“ zvolala Elizabeth procítěně. „Vy jste ho uvrhl do
 chudoby — do stísněných poměrů. Vy jste ho připravil o to, co mu
-bylo přislíbeno, jakjste věděl. Vaším přispěním přišel
+bylo přislíbeno, jak jste věděl. Vaším přispěním přišel
 v nejlepších letech života o nezávislost, jaká mu nejen patřila,
 ale jakou si i zasloužil.  To všechno jste způsobil. A přitom
 reagujete na zmínku o jeho neštěstí pohrdáním a ironií!“
@@ -6495,7 +6490,7 @@ ráno v osm hodin na rosingském zámku a stálo v něm:
     Zakrátko nato, co jsem přibyl do Hertfordshiru, jsem postřehl
     — a nebyl jsem sám — že Bingleyho upoutala Vaše starší sestra
     víc než kterákoli jiná dívka z okolí. Ale teprve ten večer,
-    kdy se v Netherjieldu konal ples, se mě zmocnily obavy, že
+    kdy se v Netherfieldu konal ples, se mě zmocnily obavy, že
     svůj vztah pojímá vážně. Viděl jsem ho už častokrát předtím
     zamilovaného. Na tom plese jsem si při náhodné poznámce sira
     Williama Lucase poprvé uvědomil — zatímco jsem měl tu čest
@@ -6596,14 +6591,14 @@ ráno v osm hodin na rosingském zámku a stálo v něm:
     o všechno, a nebyl by tedy mohl poskytnout synovi slušné
     vzdělání. Můj otec nejen rád trávil čas ve společnosti tohoto
     mladíka, jenž si svým vystupováním umel odjakživa lidi
-    získávat, ale mél o ném i velmi dobré mínění, doufal, že se
+    získávat, ale měl o něm i velmi dobré mínění, doufal, že se
     stane pastorem, a hodlal ho v tom podporovat. Já sám jsem už
     před mnoha lety na něho začal pohlížet jinak. Jeho nepěkné
     sklony, bezzásadovost, kterou pečlivě skrýval před zraky
     svého dobrodince, nemohly uniknout mladíku přibližně stejně
     starému, který míval příležitost pozorovat ho v nestřežených
-    okamžicích, jakou můj otec mít nemohl. 2jde vyvolám opět Vaši
-    nelibost — do jaké míry, to víte nejlépe sama. Aiuž však ve
+    okamžicích, jakou můj otec mít nemohl. Zde vyvolám opět Vaši
+    nelibost — do jaké míry, to víte nejlépe sama. Ať už však ve
     Vás pan Wickham vzbudil jakékoli city — i kdybych vytušil
     jejich hloubku, neodvrátilo by mě to od úmyslu odhalit Vám
     jeho pravou povahu, ba spíše by mě to k tomu ještě podnítilo.
@@ -6631,7 +6626,7 @@ ráno v osm hodin na rosingském zámku a stálo v něm:
     Pemberley, ani jsem nevyhledával jeho společnost v Londýně.
     Domnívám se, že žil převážně tam, avšak studium práv byla
     pouhá záminka, a jelikož si nyní nemusel nic odpírat, vedl
-    za-hálčivý, rozmařilý život. Po tři léta jsem o něm téměř
+    zahálčivý, rozmařilý život. Po tři léta jsem o něm téměř
     neměl zpráv, ale pak zesnul obročník z fary, která mu byla
     kdysi přislíbena, a on mě o ni dopisem požádal. Ujišťoval mě,
     a to jsem mu ochotně uvěřil, že je v tísnivé finanční
@@ -6680,14 +6675,14 @@ ráno v osm hodin na rosingském zámku a stálo v něm:
     Vypsal jsem Vám, slečno, po pravdě všechny události, které se
     nás obou týkají, a neodvrhnete-li to jako smyšlenku, doufám,
     že mě už napříště nebudete obviňovat z krutosti vůči panu
-    Wickhamovi. .Nevím, jakým způsobem a za jakých okolností Vás
-    obelhal, avšak není se patrné co divit, že se mu to podařilo,
-    neboi jste nebyla o dotyčných událostech informována. Nemela
+    Wickhamovi. Nevím, jakým způsobem a za jakých okolností Vás
+    obelhal, avšak není se patrně co divit, že se mu to podařilo,
+    neboť jste nebyla o dotyčných událostech informována. Neměla
     jste možnost odhalit pravdu, podezíravost Vám není vlastní.
 
     Snad Vás překvapí, že jsem Vám toto vše neřekl včera večer,
     avšak nebyl jsem svým pánem, nedokázal jsem se rozhodnout, co
-    Vám mohu odhalit a co ne. Ovéřte si pravdivost všeho, co jsem
+    Vám mohu odhalit a co ne. Ověřte si pravdivost všeho, co jsem
     Vám sdělil, u plukovníka Fitzwilliama, který je mým blízkým
     příbuzným i důvěrným přítelem a navíc jako vykonavatel otcovy
     poslední vůle je do podrobností obeznámen se všemi těmito
@@ -6724,28 +6719,28 @@ pýcha a nestoudnost.
 
 Jakmile však tento námět vystřídala výpověď o panu Wickhamovi
 a ona sledovala s poněkud soustředěnější pozorností události,
-které, měla-li jim přikláďat víru, musely vyvrátit ochotně
+které, měla-li jim přikládat víru, musely vyvrátit ochotně
 přijaté mínění o jeho charakteru a které se tak nebezpečné
-blížily Wickhamově vlastní verzi jeho životních osuďů
+blížily Wickhamově vlastní verzi jeho životních osudů
 — probouzely se v ní ještě bolestnější a zmatenější pocity.
-Zmocnil se jí úžas, zlé tušení, snaď i hrůza. Byla by to ráda
+Zmocnil se jí úžas, zlé tušení, snad i hrůza. Byla by to ráda
 všechno rázně odmítla, znovu a znovu si říkala:
 
 „To není pravda. To ani nemůže být. Určitě lže, jako když
-tiskne.“ A když dočetla ďo konce, složila honem ďopis, ačkoli
-posleďní stránku nebo ďvě vůbec nevnímala, a umiňovala si, že jej
-nebuďe brát vážně, že se na něj už ani nepodívá.
+tiskne.“ A když dočetla do konce, složila honem dopis, ačkoli
+poslední stránku nebo dvě vůbec nevnímala, a umiňovala si, že jej
+nebude brát vážně, že se na něj už ani nepodívá.
 
 V tomto rozrušení, kdy se jí myšlenky divoce honily hlavou, opět
 vykročila; nedokázala však setrvat při svém úmyslu; za pár vteřin
-už měla dopis opět rozložený, a kďyž se ukliďnila a ovláďla, jak
+už měla dopis opět rozložený, a když se uklidnila a ovládla, jak
 nejvíc dokázala, jala se opět probírat zdrcující vylíčení
-událostí okolo Wickhama. Snažila se přitom zvážit kažďou větu
+událostí okolo Wickhama. Snažila se přitom zvážit každou větu
 a její smysl. Jeho vztahy k pemberleyskému panstvu se jevily
-stejně, jak jí je vylíčil on sám, a třebaže přeď-tím neměla úplně
-jasnou přeďstavu o ďobrotivosti nebožtíka pana Darcyho,
+stejně, jak jí je vylíčil on sám, a třebaže předtím neměla úplně
+jasnou představu o dobrotivosti nebožtíka pana Darcyho,
 odpovídalo to docela dobře jeho vlastním slovům. Až potud
-potvrzovala jedna výpověď ďruhou, jakmile však dospěla k poslední
+potvrzovala jedna výpověď druhou, jakmile však dospěla k poslední
 vůli, začaly se od sebe náramně lišit. Pamatovala si ještě úplně
 přesně, co jí Wickham vykládal o té faře, a když si v duchu
 vybavovala, jak jí to doslova říkal, nemohla si neuvědomit, že
@@ -6753,7 +6748,7 @@ jeden nebo druhý hrozitánsky lže, a na chvíli sama sebe
 uchlácholila, že se věci mají tak, jak by si přála. Avšak když si
 pročetla a znovu se s bedlivou pozorností vrátila k podrobnostem
 týkajícím se toho, jak se Wickham vzdal všech nároků na faru
-a místo toho přijal ďosti poďstatnou sumu tří tisíc liber,
+a místo toho přijal dosti podstatnou sumu tří tisíc liber,
 nemohla nezaváhat. Odložila dopis, zvážila všechny okolnosti
 nestranně, jak se domnívala, a uvažovala o pravděpodobnosti obou
 výpovědí — a nedospěla k ničemu. Stálo tu jedno slovo proti
@@ -6779,16 +6774,16 @@ Darcyho a vzhledem k převažujícím ctnostem by nasvědčoval spíš
 o příležitostných prohřešcích, jak se snažila nazývat to, co pan
 Darcy vylíčil jako nechuť k práci a dlouholeté nepravosti. Žádná
 taková vzpomínka jí však nepřišla na pomoc.  Měla v živé paměti,
-jak šararnantně se choval a promlouval, avšak její paměť mu
+jak šaramantně se choval a promlouval, avšak její paměť mu
 nemohla přičíst k dobru nic podstatnějšího, než že se všem
 sousedům zamlouval a že mu jeho společenská uhlazenost získala
 úctu v důstojnické jídelně. U tohoto bodu prodlela dlouho a pak
 opět pokračovala ve čtení. Leč běda: následující pasáž o tom,
 jaké úklady nastrojil slečně Darcyové, do jisté mír) potvrzovalo
-to, co se odehrálo mezi ní a plukovníkem FitzwiHiamem právě včera
-dopoledne; a nakonec byla vyzvána, aby si všechny, podrobnosti
-ověřila u samého plukovníka Fitzwilliama, který jí předtím
-sdělil, že je zasvěcen do všech bratrancových záležitostí
+to, co se odehrálo mezi ní a plukovníkem Fitzwilliamem právě
+včera dopoledne; a nakonec byla vyzvána, aby si všechny,
+podrobnosti ověřila u samého plukovníka Fitzwilliama, který jí
+předtím sdělil, že je zasvěcen do všech bratrancových záležitostí
 a o jehož věrohodnosti neměla důvod pochybovat. Jednu chvíli už
 byla téměř rozhodnuta, že se na něho obrátí, avšak zaváhala, když
 si představila, jak by byl takový rozhovor trapný, a nakonec ten
@@ -7137,7 +7132,7 @@ a v Longbournu ji bude moci v klidu pozorovat.
 Zatím ji to stálo dost velké sebezapření, aby vyčkala až do
 Longbournu, než poví sestře o Darcyho vyznání. Vědomí, že je s to
 jí sdělit novinu, nad níž Jane užasne a která zároveň tak lichotí
-těm marnivým představám, jež rozum ještě neza-pudil, ji velice
+těm marnivým představám, jež rozum ještě nezapudil, ji velice
 nutilo k upřímnosti, takže by ji nebylo zadrželo nic než rozpaky,
 co všechno vlastně může vyzradit, a obavy, aby až o tom jednou
 začne, neopakovala neuváženě něco o Bingleym, co by mohlo její
@@ -7365,7 +7360,7 @@ cti a chvále pouze jednoho, a v poslední době se přiklánělo hned
 na tu, hned na onu stranu. Já za svou osobu hlasuji spíš pro pana
 Darcyho, ty však si čiň, co ti 10.“
 
-Trvalo ale hezkou dobu, než vylákala úsměv na Janině lici.
+Trvalo ale hezkou dobu, než vylákala úsměv na Janině líci.
 
 „Nevzpomínám si, že by mnou bylo kdy něco víc otřáslo,“ pravila.
 „Že by byl Wickham takový darebák! To se ani věřit nechce. Chudák
@@ -7445,7 +7440,7 @@ Zbavila se dvou tajemství, která ji už čtrnáct dní tížila, a měla
 jistotu, že ji Jane ochotně vyposlechne, kdykoli bude mít touhu
 si o jedné či druhé věci opět popovídat. Zbývalo ovšem ještě
 něco, co se jí z ohleduplnosti neodvážila vyjevit. Nemohla se
-odhodlat seznámit sestru s druhou půlkou Dai cyho dopisu, ani ji
+odhodlat seznámit sestru s druhou půlkou Darcyho dopisu, ani ji
 ujistit, jak upřímné city k ní choval jeho přítel. Tohle s ní
 nemohl nikdo sdílet a ona si uvědomovala, že by z ní obtížné
 tajemství mohlo být sňato jen tehdy, až by se oba mladí lidé
@@ -7515,7 +7510,7 @@ První týden po jejich příjezdu brzy uplynul. Začal druhý.
 Regiment se chystal odtáhnout z Merytonu a mladé dámy široko
 daleko propadaly zoufalství. Chmurná nálada vládla téměř všude.
 Jen starší sestry Bennetovy byly stále ještě s to jíst, pít, spát
-a věnovat se své obvyklé činnosti. Přenešťastná Lydia a Kittyjim
+a věnovat se své obvyklé činnosti. Přenešťastná Lydia a Kitty jim
 neustále vyčítaly takovou nečitelnost, neboť nedovedly pochopit,
 jak někdo z rodiny může mít tak tvrdé srdce.
 
@@ -7541,7 +7536,7 @@ zatvrzelý!“
 „Slunce a moře by mi nadobro vrátily zdraví!“
 
 „I tetinka Philipsová říká, že by mi to udělalo moc dobře,“
-dodávala Kitty. Takovéto nářky zaznívaly bez ustáni longbournským
+dodávala Kitty. Takovéto nářky zaznívaly bez ustání longbournským
 domem. Elizabeth se pokoušela brát to s humorem, ale veškerý
 smysl pro legraci potlačil stud. Znovu si uvědomovala, jak
 oprávněné byly Darcyho výhrady.
@@ -7550,7 +7545,7 @@ Avšak Lydiiny chmurné vyhlídky se zakrátko rozjasnily, neboť paní
 plukovníkova Forsterová, choť velitele regimentu, ji pozvala, aby
 ji provázela do Brightonu. Tato nedocenitelná přítelkyně byla
 sama velmi mladá a teprve nedávno se vdávala. S Lydií ji sblížily
-humor a veselá nálada; přátelily se tri měsíce a z toho dva
+humor a veselá nálada; přátelily se tři měsíce a z toho dva
 důvěrně. Jak byla Lydia unesena, jak vzývala paní Forsterovou,
 jak to potěšilo paní Bennetovou a zdrtilo Kitty, lze sotva slovy
 vylíčit. Lydia poletovala po stavení v divokém vzrušení, nechala
@@ -7719,7 +7714,7 @@ nějak zdokonalil, ale že člověk lépe chápe jeho povahu, když ho
 blíže pozná.“
 
 Wickhamův neklid se nyní projevil ruměncem a poplašeným pohledem,
-na několik minut sé odmlčel, ale pak setřásl rozpaky, znovu se
+na několik minut se odmlčel, ale pak setřásl rozpaky, znovu se
 k ní obrátil a pravil velice laskavým hlasem:
 
 „Vy, jež znáte tak dobře moje vztahy k panu Darcymu, si jistě
@@ -7853,7 +7848,7 @@ museli příliš pospíchat a neměli by takové pohodlí, jaké chtějí
 mít; jsou proto nuceni upustit od jezer a nahradit je méně
 náročnou cestou, a nemají tedy nyní v úmyslu zajet dále na sever
 než do Derbyshiru. V tomto hrabství je toho dost k vidění, aby se
-ty necelé tři neděle zabavili, a paní Gardine-rová k němu má
+ty necelé tři neděle zabavili, a paní Gardinerová k němu má
 zvlášť vřelé vztahy. Městečko, kde strávila několik roků a kde se
 měli na pár dní usídlit, ji patrně lákalo stejně mocně jako
 vyhlášené krásy Matlocku, Chatsworthu, Dovedalu nebo Peaku.
@@ -7924,11 +7919,11 @@ prostředku, až si potají zjistí, jsou-li Darcyovi právě přítomni.
 
 Jakmile se večer uchýlila do svého pokoje, hned se jala vyptávat
 pokojské, je-li pemberleyské panství pěkné, kdo je majitelem,
-a pak s nemalým rozechvěním, je-li panstvo ted v létě doma. Velmi
+a pak s nemalým rozechvěním, je-li panstvo teď v létě doma. Velmi
 vítaná záporná odpověď na poslední otázku ji zbavila obav,
 a mohla se tedy oddávat zvědavosti, jak to tam vypadá, a když na
 to nazítří znovu přišla řeč a znovu se jí dotázali, měla pohotově
-patřičně lhostejnou odpověd, že tedy dobře, proč ne. I vypravili
+patřičně lhostejnou odpověď, že tedy dobře, proč ne. I vypravili
 se na Pemberley.
 
 Kapitola 43
@@ -8058,13 +8053,13 @@ o zámeckém pánu a jeho sestře.
 „Pobývá pan Darcy často na Pemberley během roku?“
 
 „Ne tak často, jak bych si přála, pane, ale řekla bych, že tu
-bývá celkem dobrého půl roku, a slečna Darcyová sem jezďí vžďycky
+bývá celkem dobrého půl roku, a slečna Darcyová sem jezdí vždycky
 na léto.“ I „Ledaže se vypraví do Ramsgate,“ pomyslila si
 Elizabeth.
 
 „Kdyby se váš pán oženil, měla byste ho tu častěji.“
 
-„Máte pravdu, pane, ale pámbůhví, kdy to bude. Nevím, která by
+„Máte pravdu, pane, ale pámbůh ví, kdy to bude. Nevím, která by
 byla pro něho dost dobrá.“ Gardinerovi se usmívali. Elizabeth
 musela poznamenat:
 
@@ -8231,7 +8226,7 @@ věcech, které jí ukazovali, nerozeznávala nic ze scenérie před
 sebou. Dlela v duchu výhradně v oné místnosti pemberleyského
 zámku, ať už to byla kterákoli, kde právě byl pan Darcy.  Byla by
 moc ráda věděla, nač asi zrovna myslí, jak se na ni dívá,
-a jestli ji prese všechno stále ještě miluje. Snad k ní byl tak
+a jestli ji přese všechno stále ještě miluje. Snad k ní byl tak
 zdvořilý jen proto, že mu je všechno lhostejné, ale v jeho hlase
 se přece ozývalo něco, co nesvědčilo právě o lhostejnosti.
 Nemohla se rozhodnout, jestli mu setkání s ní připravilo víc
@@ -8254,7 +8249,7 @@ dospěli na břeh říčky, v těchto místech nejužší. Přešli ji po
 jednoduchém můstku, který znamenitě odpovídal celkovému rázu
 tohoto místa; příroda tu byla méně přikrášlena než kdekoli jinde,
 kde dosud byli, údolí se zde tak zužovalo, že propouštělo jen
-vodní proud a úzkou pěšinku mezi přerostlým mlázim, kteréjej
+vodní proud a úzkou pěšinku mezi přerostlým mlázím, které jej
 lemovalo. Elizabeth by bývala měla chuť prozkoumat její zákruty,
 avšak když přešli most a odhadli vzdálenost od zámku, prohlásila
 paní Gardinerová, která nebyla právě zdatný chodec, že už nemůže,
@@ -8265,7 +8260,7 @@ zvolna, neboť pan Gardiner byl vášnivý rybář, ač se tomuto sportu
 mohl zřídkakdy oddávat, a natolik ho zaujali pstruzi, kteří se
 občas ve vodě ukázali, a rozhovor s průvodcem na toto téma, že se
 téměř nehýbal z místa. Na této zdlouhavé procházce je znovu
-překvapil — a Eliza-bethin úžas nebyl podruhé o nic menší — pan
+překvapil — a Elizabethin úžas nebyl podruhé o nic menší — pan
 Darcy, jenž se náhle objevil kousek opodál. Elizabeth sice
 překvapil, ale přece jen se mohla víc připravit na rozhovor než
 předtím, a tak si umiňovala, že se bude chovat i rozmlouvat
@@ -8310,7 +8305,7 @@ s udiveným výrazem. Elizabeth nic neříkala, ale vrcholně ji to
 blažilo; věděla, že tahle poklona platí jen jí.  Přesto však
 tonula ve velkém úžasu a znovu a znovu se v duchu ptala: „Proč se
 tak změnil? Co je toho příčina? Jistě to nedělá pro mne — není
-možné, aby si kvůli mní osvojil tak milé způsoby. Přece by ho
+možné, aby si kvůli mně osvojil tak milé způsoby. Přece by ho
 moje výtky v Hunsfordu nedokázaly tak změnit. Je vyloučeno, aby
 mě ještě miloval.“
 
@@ -8363,7 +8358,7 @@ rozhovor, ale každý námět jako by narazil na nějaké tabu. Konečně
 si uvědomila, že byla na cestách, a tak se velmi pilně
 rozhovořili o Matlocku a Dovedalu. Leč čas i tetinka se
 pohybovaly vpřed tak pomalu, že jí už docházela trpělivost
-i nápády, než ono téte-á-těte pominulo. Když k nim došel pan
+i nápady, než ono téte-á-téte pominulo. Když k nim došel pan
 Gardiner se svou chotí, dostalo se jim pozvání, aby šli dál
 a přijali nějaké občerstvení, odmítli však a obě strany se
 rozloučily s vybranou zdvořilostí. Pan Darcy pomohl dámám do
@@ -8403,7 +8398,7 @@ Elizabeth měla pocit, že ho vůbec nepochopili, ale neříkala nic.
 Gardinerová, „vůbec bych neřekla, že by se dokázal k někomu
 zachovat tak krutě jako k chudákovi Wickhamovi. Nedělá dojem
 špatného člověka. Naopak, má něco milého v rysech kolem úst, když
-mluví. A ve tváři se mu zračí důstojnost, která se nezďá svěďčit
+mluví. A ve tváři se mu zračí důstojnost, která se nezdá svědčit
 o tvrdém srdci. Ale v očích té dobré ženy, která nás provázela po
 zámku, je prostě anděl.  Někdy jsem měla co dělat, abych se
 nesmála. Nebude asi na služebnictvo přísný a to váží u těch lidí
@@ -8412,7 +8407,7 @@ víc než všechny ctnosti.“
 Elizabeth viděla, že je nutné, aby nějak ospravedlnila jeho
 počínání vůči Wickhamovi, a tak jim co nejopatrněji naznačila, že
 podle toho, co se doslechla od jeho kentských příbuzných, vypadá
-celá záležitost podstatně jinak, žé se on rozhodně nezachoval tak
+celá záležitost podstatně jinak, že se on rozhodně nezachoval tak
 špatně a Wickham není tak bez viny, jak jim to líčil
 v Hertfordshiru.  Na dotvrzení svých slov jim popsala všechny
 peněžní transakce, které mezi nimi proběhly, a aniž přímo
@@ -8501,8 +8496,8 @@ hostům do duše, sama se ovládat a být ke každému z nich milá;
 v tom posledním, kde se nejvíce obávala nezdaru, měla nyní
 největší naději na úspěch, neboť ti, které chtěla získat, jí byli
 předem příznivě nakloněni.  Bingley byl hotov, Georgiana se
-snažila a Darcy by! odhodlán ji obdivovat. Jakmile spatřila
-Bingleyho, vzpomněla si přirozeně na sestru; a ach! jak ráda by
+snažila a Darcy byl odhodlán ji obdivovat. Jakmile spatřila
+Bingleyho, vzpomněla si přirozeně na sestru; a ach! Jak ráda by
 byla věděla, zda i jeho myšlenky tam někam zabloudily. Občas měla
 dojem, že je zamlklejší než dříve při podobných příležitostech,
 a jednou nebo dvakrát s potěšením usoudila, že na ni hledí, jako
@@ -8548,7 +8543,7 @@ dokázal oprostit od vědomí vlastní důležitosti a od své
 neochvějné přezíravosti jako nyní, kdy mu jeho snaha mohla sotva
 co důležitého přinést a kdy už jen ti noví známí, jimž věnoval
 takovou pozornost, by byli vzbudili úsměšky a odsouzení jak
-nether-fieldských, tak rosingských dam. Návštěva se protáhla přes
+netherfieldských, tak rosingských dam. Návštěva se protáhla přes
 půl hodiny, a když se zvedli k odchodu, aby se rozloučili, vyzval
 pan Darcy sestru, aby podpořila jeho přání uvítat pana Gardinera
 s chotí a slečnu Bennetovou během jejich zdejšího pobytu
@@ -8600,7 +8595,7 @@ podstatu jeho rozepře se synem jeho mecenáše, věděli moc dobře,
 že po sobě zanechal dluhů jako máku, když odjel z Derbyshiru,
 a že je pan Darcy později zaplatil.
 
-Zatím Elizabeth zalátala v myšlenkách ještě častěji do pemberley
+Zatím Elizabeth zalátala v myšlenkách ještě častěji do Pemberley
 než včera, a třebaže jí s postupujícím časem večer připadal velmi
 dlouhý, přece nestačil na to, aby si určila své vztahy k jednomu
 člověku v oné rezidenci, a tak ležela s očima otevřenýma ještě
@@ -8660,7 +8655,7 @@ a španělské kaštany, roztroušené na přilehlém trávníku.
 
 Zde je uvítala slečna Darcyová, která dlela ve společnosti paní
 Hurstové, slečny Bingleyové a vychovatelky, s níž žila v Londýně.
-Georgiana je přijala velmi příznivě, avšak s roz-pačitostí, jež
+Georgiana je přijala velmi příznivě, avšak s rozpačitostí, jež
 sice pramenila z plachosti a ze strachu, aby se nedopustila
 něčeho nevhodného, avšak snadno mohla vzbudit v lidech, kteří
 měli pocit nižšího společenského postavení, dojem, že je pyšná
@@ -8713,7 +8708,7 @@ mají v podezření, a nebylo snad páru očí, které by ho při jeho
 příchodu zvědavě nesledovaly. Na nikom se však nezračila upřená
 pozornost tak nezastřeně jako na tváři slečny Bingleyové, ač se
 celá zalévala úsměvy, kdykoli promluvila k původci toho všeho,
-neboť žárlivost ji ještě nedohnaia na pokraj zoufalství a její
+neboť žárlivost ji ještě nedohnala na pokraj zoufalství a její
 boj o pana Darcyho zdaleka neskončil. Slečna Darcyová se po
 bratrově příchodu nutila mnohem víc do řeči, a když Elizabeth
 viděla, jak mu na tom záleží, aby se s jeho sestrou sblížily,
@@ -8836,8 +8831,8 @@ přiházejí, avšak druhá část, datovaná o den později a psaná
 zjevně v rozrušení, obsahovala závažnější zprávy. V listě stálo:
 
     Mezitím, co jsem Ti toto napsala, drahá Lízinko, se přihodila
-    nečekaná, vážná véc, ale nelekej se — jsme všichni zdrávi.
-    Musím Ti však sdélit néco ohledně ubohé Lydie. Včera
+    nečekaná, vážná věc, ale nelekej se — jsme všichni zdrávi.
+    Musím Ti však sdělit něco ohledně ubohé Lydie. Včera
     o půlnoci, když už jsme se všichni odebrali na lůžko, přišel
     spěšný list od plukovníka Forstera, v němž nám sděluje, že
     Lydia odjela do Skotska s jedním jeho důstojníkem, po pravdě
@@ -8914,8 +8909,8 @@ psány o den později než závěr předchozího dopisu.
 
     Žij blaze !
 
-    Znovu se chápu pera, abych učinila? co jsem Ti právě řekla,
-    že neučiním, avšak vzhledem k okolnostem nevidím vyhnutí než
+    Znovu se chápu pera, abych učinila co jsem Ti právě řekla, že
+    neučiním, avšak vzhledem k okolnostem nevidím vyhnutí než
     poprosit Vás všechny naléhavě, abyste sem co nejrychleji
     přijeli. Znám drahého strýčka a tetinku tak dobře, že se
     nebojím je o to požádat, a strýčka chci poprosit ještě
@@ -8981,7 +8976,7 @@ to jisté — naprosto jisté?“
 se vysledovat je téměř až do Londýna, tam se však stopy ztrácejí;
 určitě nejeli do Skotska.“
 
-„A co se stalo, jaké kroky jste poďnikli, aby byla nalezena?“
+„A co se stalo, jaké kroky jste podnikli, aby byla nalezena?“
 
 „Otec odjel do Londýna a Jane ve svém dopise prosí, aby mu
 strýček bez odkladu přispěl na pomoc: doufám, že do půl hodiny
@@ -9042,7 +9037,7 @@ ho byla s radostí navždy zavrhla.
 
 Jsou-li vděčnost a úcta spolehlivými základy hlubších citů, pak
 se nelze divit změně, která se s Elizabeth stala. Není-li tomu
-však tak — je-li nepřirozené a nelogické, aby láska vy. tryskla
+však tak — je-li nepřirozené a nelogické, aby láska vytryskla
 z takových pramenů, oproti tomu, co se často líčí jako následek
 prvního pohledu, ještě než on a ona spolu prohodí dvě slova — pak
 nelze uvést na její obranu nic než to, že onu druhou metodu
@@ -9075,7 +9070,7 @@ s falešnou shovívavostí! Ach, jak pronikavě si to teď
 uvědomovala!
 
 Hořela nedočkavostí, aby už byla doma — aby všechno viděla
-a slyšela a podělila se s Jane o starosti, které ted musí
+a slyšela a podělila se s Jane o starosti, které teď musí
 spočívat jen na ní, když je celá rodina vyvedená z míry, otec
 odjel, matka není schopna nic zařídit a ještě vyžaduje soustavné
 ošetřování. Ač byla přesvědčena, že Lydii už nic nepomůže, přece
@@ -9132,7 +9127,7 @@ k pluku? Pokušení je tu neúměrné riziku!“
 „Myslíte, že to tak skutečně může být?“ zvolala Elizabeth a na
 okamžik se jí rozjasnila tvář.
 
-„Na mou věru, strýček bude mít pravdu,“ pravila pani Gardinerová.
+„Na mou věru, strýček bude mít pravdu,“ pravila paní Gardinerová.
 „Byl by to příliš velký přečin proti slušnosti, cti i proti jeho
 zájmům, aby si to nerozmyslel.  Takovou špatnost bych přece jen
 do Wickhama neřekla. Cožpak jsi ho ty sama, Lízinko, tak úplně
@@ -9166,7 +9161,7 @@ upadne v nemilost u pluku, to nedovedu Dosoudit, protože nemám
 nejmenší tušení, jaké následky takový čin může mít. Těm ostatním
 důvodům, které uvádíte, nemohu bohužel přikládat takovou
 závažnost. Lydia bratra, který by zasáhl, a on může usoudit
-— vždyť jtce zná a viděl, s jakou lhostejností a nezájmem přijímá
+— vždyť otce zná a viděl, s jakou lhostejností a nezájmem přijímá
 všechno, co se v rodině děje — že ten se nerad vyruší z klidu,
 tudíž v té věci vyvine mnohem menší úsilí než kterýkoli jiný otec
 pod sluncem.“
@@ -9272,7 +9267,7 @@ Elizabeth ji láskyplně objala, oči obou se zalily slzami a přitom
 se bez prodlení vyptávala, zda se nedověděli něco o uprchlících.
 
 „Ještě ne,“ odvětila Jane. „Ale snad se všechno obrátí k lepšímu,
-když ted přijel drahý strýček.“
+když teď přijel drahý strýček.“
 
 „Je tatíček v Londýně?“
 
@@ -9461,7 +9456,7 @@ sdělení:
     Nejdražší Harrieto,
 
     to se nasměješ, až zjistíš, že jsem zmizela, sama se musím
-    smát, když si představím, jak budete překvapeni, ai mě zítra
+    smát, když si představím, jak budete překvapeni, až mě zítra
     ráno začnete postrádat.  Odjíždím do Gretna Greenu, a jestli
     neuhádneš s kým, budu Tě muset považovat za husičku, protože
     miluju jen jednoho muže na světě, a ten je anděl. Umřela bych
@@ -9527,7 +9522,7 @@ vypátral svou dceru.
 „Chtěl, pokud vím, zajet do Epsomu,“ odvětila Jane, „tam totiž
 naposled přepřahali, a vyptávat se postiliónů, jestli by se od
 nich něco nedozvěděl. Šlo mu jistě hlavně o to, aby zjistil číslo
-dostavníku, který je vezl z CÍaphamu. Podaří-li se nějak
+dostavníku, který je vezl z Claphamu. Podaří-li se nějak
 vypátrat, před kterým domem kočí pasažéry vyložil, hodlal se tam
 poptávat a doufal, že by se dozvěděl stanoviště i číslo
 dostavníku. Nevím, nač ještě pomýšlel, ale on tak spěchal, aby už
@@ -9542,7 +9537,7 @@ Benneta, avšak listonoš přišel a nepřinesl od něho ani řádečku.
 Znali otce a věděli, že se obvykle jen liknavě a nerad odhodlává
 k psaní, avšak nadali se, že za těchto okolností se přece jen
 donutí. Nezbytně z toho vyplývalo, že pro ně nemá žádné dobré
-noviny, avšak i to by byli rádi věděli najisto. Pan Gardi-ner
+noviny, avšak i to by byli rádi věděli najisto. Pan Gardiner
 čekal jen na poštu a pak se hned vydal na cestu. Když odjel,
 mohli se v Longbournu aspoň spolehnout na to, že je bude stále
 zpravovat, co je nového, a strýček při rozloučení slíbil, že bude
@@ -9550,7 +9545,7 @@ naléhat na pana Benneta, aby se co nejdříve vrátil domů, čímž
 velice potěšil svou sestru, neboť to pokládala za jedinou záruku,
 že jí manžel nepadne v souboji.
 
-Paní Gardineroyá hodlala setrvat i s dětmi v Hertfordshiru ještě
+Paní Gardinerová hodlala setrvat i s dětmi v Hertfordshiru ještě
 několik dní, neboť se domnívala, že svou přítomností neteřím
 ulehčí. Střídala se s nimi v ošetřování paní Bennetové, a byla
 jim velkou útěchou ve volných chvílích. I jejich druhá teta je
@@ -9592,7 +9587,7 @@ měl takovouto doušku:
     se asi v Londýně ukrývá.  Najde-li se tam někdo, kdo by byl
     s to nám pomoci, a my bychom získali takovéto vodítko, mohlo
     by to být velmi důležité. Plukovník Forster jistě udělá, co
-    je v jeho silách, aby nám vyhověl. Ted mě však napadá, že by
+    je v jeho silách, aby nám vyhověl. Teď mě však napadá, že by
     snad Lízinka spíš než kdokoli jiný mohla vědět, má-li ještě
     nějaké příbuzné.
 
@@ -9620,8 +9615,8 @@ a četla s ní. Stálo tam psáno:
     pokládám za svou povinnost (vzhledem k našemu příbuzenskému
     svazku a vzhledem k svému postavení v životě) projevit Vám
     soustrast v osudové rané, jež na Vás nyní doléhá a o níž nás
-    včera zpravil Ust Z Hertfordshiru. Přijměte prosím ujišténí,
-    vážený pane, že moje chot i já upřímně cítíme s Vámi
+    včera zpravil list z Hertfordshiru. Přijměte prosím ujištění,
+    vážený pane, že moje choť i já upřímně cítíme s Vámi
     i váženou Vaší rodinou ve chvíli nynějšího neštěstí, které je
     tím horší, že v takovémto případě čas nemá moc zahladit
     stopy. Já ze své strany nebudu skrblit slovy, která by Vás
@@ -9631,7 +9626,7 @@ a četla s ní. Stálo tam psáno:
     hotovým požehnáním. A nanejvýš politováníhodná je skutečnost,
     že lze předpokládat, jak mi moje drahá Charlotte sdělila, že
     nevázanost Vaší dcery pramení z nadměrné shovívavosti;
-    zároveň však pro Vaši útěchu i útěchu paní Bennetove jsem
+    zároveň však pro Vaši útěchu i útěchu paní Bennetové jsem
     spíše nakloněn věřit tomu, že je jí špatnost vrozená, jinak
     by se nemohla dopustit takové nehoráznosti v tak mladém věku.
     Ať je tomu však tak či onak, jste hodni nezměrného
@@ -9672,7 +9667,7 @@ Pan Gardiner dodával, že mohou uvítat otce doma nazítří, to jest
 v sobotu.  Zdrcen neúspěchem všeho, co podnikli, podlehl švagrovu
 naléhání, aby se vrátil k rodině a nechal na něm, cokoli se
 naskytne možnost udělat, aby byli uprchlíci odhaleni. Když to
-sdělili paní Bennetove, neprojevila takové uspokojení, jaké její
+sdělili paní Bennetové, neprojevila takové uspokojení, jaké její
 děti očekávaly vzhledem k tomu, že se předtím tak strachovala
 o manželův život.
 
@@ -9754,7 +9749,7 @@ chovat nejbližších deset let, vezmu tě potom třeba na přehlídku.“
 Kapitola 49
 -----------
 
-Za dva dny po návratu páně Bennetově se Elizabeth s Jane
+Za dva dny po návratu páně Bennetové se Elizabeth s Jane
 procházely mezi keři za domem; vtom spatřily přicházet hospodyni
 a v domnění, že pro ně posílá matka, vykročily jí vstříc; jakmile
 se však octly na dosah, řekla místo očekávaného vzkazu slečně
@@ -9822,7 +9817,7 @@ Elizabeth četla dál:
     vyplácet jí do konce svého života sto liber ročně. Na tyto
     podmínky jsem vzhledem k okolnostem bez váhání přistoupil
     Vaším jménem, jak jste mne pověřil. Posílám tento list
-    spěšně, abych dostal odpověd bez zbytečné ztráty času. Jistě
+    spěšně, abych dostal odpověď bez zbytečné ztráty času. Jistě
     z toho ze všeho vyrozumíte, že poměry pana Wickhama nejsou
     zdaleka tak beznadějné, jak se všeobecně předpokládalo.
     V tomto ohledu jsme se mýlili a já Vám s radostí sděluji, že
@@ -9831,8 +9826,8 @@ Elizabeth četla dál:
     jak předpokládám, plnou moc, abych jednal Vaším jménem až do
     konce, pověřím okamžitě Haggerstona, aby připravil svatební
     smlouvu. Nevidím vůbec důvod, abyste se znovu obtěžoval do
-    Londýna; zůstaňte klidně v Long-bournu a spolehněte se, že
-    vše pečlivě a starostliví zařídím.  Odepište co nejdříve
+    Londýna; zůstaňte klidně v Longbournu a spolehněte se, že vše
+    pečlivě a starostliví zařídím.  Odepište co nejdříve
     a pošlete mi podrobné pokyny. Pokládám za nejlepší, aby se
     vdávala od nás, a doufáme, že s tím budete souhlasit. Dnes se
     k nám nastěhuje. Napíši Vám znovu, jakmile jednání pokročí.
@@ -9901,7 +9896,7 @@ Ach, Lydie!“
 „Utěšuje mě pomyšlení, že by si přece Lydii nevzal, kdyby ji
 neměl upřímně rád,“ pravila Jane. „Možná že mu drahý strýček
 trochu vypomohl, ale nemohu uvěřit, že šlo o deset tisíc liber
-nebo o nějakou podobnou vysokou částku. Gardine-rovi mají přece
+nebo o nějakou podobnou vysokou částku. Gardinerovi mají přece
 vlastní děti a snad se jim ještě nějaké narodí. Jak by mohl
 strýček postrádat třeba jen pět tisíc?“
 
@@ -9942,10 +9937,10 @@ Elizabeth vzala list z psacího stolu a spolu kráčely nahoru. Jak
 Mary tak Kitty seděly u paní Bennetové, dozví se to tedy všechny
 najednou. Oznámily matce stručně, že přinášejí dobré zprávy,
 a pak jí dopis přečetly nahlas. Paní Bennetová z toho byla celá
-pryč. Jakmile Jane dospěla k páně Gardinero-vu sdělení, že snad
+pryč. Jakmile Jane dospěla k páně Gardinerovu sdělení, že snad
 zanedlouho budou svoji, projevila radost, která se s každou větou
-bouřlivěji stup-ňovala. Brzy podlehla tak prudkému hnutí mysli
-z nadšení, jak byla předtím rozčiléna ze zármutku a starostí. Jí
+bouřlivěji stupňovala. Brzy podlehla tak prudkému hnutí mysli
+z nadšení, jak byla předtím rozčilena ze zármutku a starostí. Jí
 stačilo vědomí, že vdává dceru. Nepřipouštěla si obavy o její
 spokojenost, nezadržovala ji trapná vzpomínka na její přečin.
 
@@ -9972,7 +9967,7 @@ s velkou obětavostí panu Wickhamovi finančně vypomohl.“
 udělat, ne-li vlastní strýc?  Kdyby neměl rodinu, zdědila bych po
 něm přece všechno já a moje děti; však je to poprvé, kdy jsme ho
 něco stáli, kromě občasných dárků. Ach, já mám takovou radost!
-Zakrátko budu mít vdanou dceru. Paní Wickhamová!  - Nezní to
+Zakrátko budu mít vdanou dceru. Paní Wickhamová! — Nezní to
 roztomile? A to jí bylo v červenci teprve šestnáct. Jane, děvenko
 moje, jsem tak rozrušená, že neudržím pero v ruce; napíšeš za mě,
 já ti budu diktovat. Domluvím se s tatínkem o penězích až potom,
@@ -10026,15 +10021,15 @@ pevně, že se vynasnaží zjistit, jakou částku do toho vložil, a že
 ji co nejdříve zapraví.
 
 Když se pan Bennet oženil, pokládal zprvu za zbytečné šetřit,
-neboť samozřejmě předpokládal, že budou mít syna. y\\ jakmile
-tento syn dosáhne plnoletosti, stane se dědicem longbournského
-panství, čímž by i vdova a mladší děti byly zaopatřeny. Postupně
-však místo očekávaného dědice spatřilo světlo světa pět dcer;
-ještě řadu let po Lydiině narození byla paní Bennetová
-přesvědčena, že i on přijde. Když se nakonec už vzdali naděje,
-bylo pozdě, aby se začali uskrovňovat. Paní Bennetová nebyla
-dobrá hospodyně a nezadlužili se jen proto, že si její manžel
-důsledně přál nebýt na nikom závislý.
+neboť samozřejmě předpokládal, že budou mít syna. Jakmile tento
+syn dosáhne plnoletosti, stane se dědicem longbournského panství,
+čímž by i vdova a mladší děti byly zaopatřeny. Postupně však
+místo očekávaného dědice spatřilo světlo světa pět dcer; ještě
+řadu let po Lydiině narození byla paní Bennetová přesvědčena, že
+i on přijde. Když se nakonec už vzdali naděje, bylo pozdě, aby se
+začali uskrovňovat. Paní Bennetová nebyla dobrá hospodyně
+a nezadlužili se jen proto, že si její manžel důsledně přál nebýt
+na nikom závislý.
 
 Paní Bennetová dostala věnem pět tisíc liber a svatební smlouva
 stanovila, že mají být připsány jí a dětem. Ponechávala však
@@ -10169,7 +10164,7 @@ z domobrany.
 
     Sám jsem o to velice usiloval, psal dále, jakmile došlo
     k dohodě o sňatku. Snad se se mnou ztotožníte v názoru, že
-    bude jednat v zájmu svém i v zájmu neteřiné, opustí-li onen
+    bude jednat v zájmu svém i v zájmu neteřině, opustí-li onen
     pluk. Pan Wickham zamýšlí vstoupit do pravidelné armády
     a někteří jeho dřívější přátelé jsou schopni a ochotni mu
     v tom pomoci. Má slíbenou hodnost praporečníka v pluku
@@ -10256,7 +10251,7 @@ vždy tak příjemný, že kdyby se jeho charakteru ani jeho ženitbě
 nedalo nic vytknout, byl by je svými úsměvy a sladkými řečičkami,
 jimiž se přihlašoval do rodiny, dočista okouzlil. Elizabeth
 předtím přece jen nepředpokládala, že by tuto situaci zvládl
-s takovou bravurou, ale ted si sedla a umiňovala si v duchu, že
+s takovou bravurou, ale teď si sedla a umiňovala si v duchu, že
 napříště už nebude počítat se žádnou hranicí pro drzosti drzého
 člověka. Ona se červenala a Jane se červenala, kdežto tváře těch
 dvou, kteří zavinili jejich rozpaky, nedoznaly změny.
@@ -10291,7 +10286,7 @@ jídelny.  Připojila se k nim ještě včas, aby zaslechla, jak Lydia
 s dramatickou okázalostí přistupuje k místu po matčině pravici
 a říká nejstarší sestře:
 
-„Ale, Jane, ted sem musíš pustit mě a posunout se níž, protože já
+„Ale, Jane, teď sem musíš pustit mě a posunout se níž, protože já
 jsem vdaná žena!“ Nedalo se předpokládat, že se Lydia časem za
 své počínání zastydí, když si z něho zpočátku nic nedělá. Čím dál
 tím víc rozvazovala a měla lepší náladu. Byla by chtěla navštívit
@@ -10304,7 +10299,7 @@ služkám.
 „jakpak se vám líbí můj manžel? Není to kouzelný muž? Vím dobře,
 že mi ho všechny sestry závidí. Doufám, že budou mít aspoň zpola
 takové štěstí jako já. Musí jet všechny do Brightonu. Tam
-nezůstávají děvčata na ocet. škoda, že jsme se tam nevypravili
+nezůstávají děvčata na ocet. Škoda, že jsme se tam nevypravili
 všichni, mamičko!“
 
 „To je pravda, a kdyby bývalo po mém, tak jsme jeli. Ale, drahá
@@ -10353,7 +10348,7 @@ září zastřelí víc ptáků než kdokoli široko daleko. Jednou, krátce
 po jejich příjezdu, seděla s oběma staršími sestrami a tu pravila
 k Elizabeth:
 
-„Tobé, Lízo, jsem myslím ještě nevyprávěla, jakou jsme měli
+„Tobě, Lízo, jsem myslím ještě nevyprávěla, jakou jsme měli
 svatbu.  Nebyla jsi u toho, když jsem to líčila matince
 a ostatním. Nejsi zvědavá, jak všechno probíhalo?“
 
@@ -10489,13 +10484,13 @@ odmítnutí.
     vypravil.
 
     Existuje nějaká žena, jistá paní Toungeová, která kdysi byla
-    u slečny Darcyovéjako vychovatelka a pak byla kvůli něčemu
+    u slečny Darcyové jako vychovatelka a pak byla kvůli něčemu
     propuštěna, přesné důvody neuváděl. Ta se pak usadila ve
     velkém domě na Edwardově ulici a živí se pronajímáním pokojů.
     Věděl, že tato paní Toungeová je Wickhamova oddaná
     přítelkyně, a proto se za ní vypravil, jakmile přibyl do
     města. Uplynuly však dva tři dny, než z ní dostal, co
-    potřeboval. Zřejmě nechtéla porušit dané slovo bez úplaty
+    potřeboval. Zřejmě nechtěla porušit dané slovo bez úplaty
     nebo tučného bakšiše neboť skutečně věděla, kde se její
     přítel zdržuje. Nakonec však od ní náš milý návštěvník získal
     informace, které potřeboval. Usadili se v ulici. Mluvil
@@ -10518,7 +10513,7 @@ odmítnutí.
     kam, to nevěděl, zato věděl, že nemá být z čeho živ. Pan
     Darcy se ho zeptal, proč si Tvou sestru bez prodlení nevzal.
     Ačkoli pan Bennet není patrně příliš zámožný, něco by pro ně
-    udělat mohl a každopádně by si sňatkem polepšil. L odpovědi
+    udělat mohl a každopádně by si sňatkem polepšil. Z odpovědi
     na jeho otázku však vysvítalo, že Wickham dosud chová naději
     vyženit mnohem podstatnější věno někde v cizině. Vzhledem
     k okolnostem však nebyl nepřístupný pokušení okamžité pomoci.
@@ -10594,14 +10589,14 @@ odmítnutí.
     Pan Darcy opět přibyl v určeném čase, a jak Ti Lydia sdělila,
     zúčastnil se oddavků. Druhý den u nás večeřel a hodlal opět
     opustit město ve středu nebo ve čtvrtek. Nebudeš-li se na mne
-    příliš, hněvat, drahá Lízin-ko, využiji této příležitosti
+    příliš, hněvat, drahá Lízinko, využiji této příležitosti
     a svěřím se Ti (dřív jsem si netroufala), že se mi moc líbí.
     Choval se k nám v každém ohledu stejně přátelsky, jako když
     jsme se seznámili v Derbyshiru. Zamlouvá se mi jeho rozvaha
     i jeho názory; potřeboval by jen dívat se na svět trochu
     veseleji, ale to ho může naučit žena, vezme-li si tu pravou.
     Je to ale šibal, sotva kdy se o Tobě zmíní. Ale šibalové jsou
-    ted v módě.
+    teď v módě.
 
     Promiň mi, prosím, jestli jsem ve svých dohadech zašla příliš
     daleko, nebo mě aspoň nezatrať natolik, že bych nesměla
@@ -10612,7 +10607,7 @@ odmítnutí.
 
     Tvá milující teta
 
-    J M. Gardinerova
+    J M. Gardinerová
 
 Obsah tohoto listu Elizabeth značně rozrušil a bylo nesnadné
 určit, zda v ní převládají pocity radostné či právě opačné.
@@ -10633,7 +10628,7 @@ ni. Tato naděje však zakrátko pohasla, když usoudila, že nemá
 tolik sebevědomí, aby si mohla být jista, že ji miluje, ji, která
 ho jednou odmítla, že ji miluje natolik, aby dokázal překonat
 zcela přirozený odpor proti příbuzenskému svazku s Wickhamem.
-— VVickham, můj švagr! — Každičká špetka pýchy se v něm musí
+— Wickham, můj švagr! — Každičká špetka pýchy se v něm musí
 vzbouřit proti takové spojitosti. Udělal mnoho, o tom nebylo
 sporu - bylo jí až stydno při pomyšlení, co všechno pro ně
 udělal. Ale uvedl jisté důvody pro svůj zákrok — a ty důvody
@@ -10647,7 +10642,7 @@ zavázáni člověku, jemuž nemohou prokázat žádnou protislužbu.
 Vděčí mu za to, že byla Lydia nalezena, její pověst zachráněna,
 prostě za všechno. Ach, jak teď z hloubi duše litovala, že kdy
 podpořila nepříznivé mínění, že utrousila peprnou poznámku, proti
-němu namířenou.  Sama ted byla pokořena, ale na něho byla hrdá.
+němu namířenou.  Sama teď byla pokořena, ale na něho byla hrdá.
 Hrdá, že tenkrát, kdy šlo o čest a soucit, zvítězilo jeho lepší
 já. Pročítala tetiččina pochvalná slova znovu a znovu.
 Nepovažovala je za zcela dostačující, ale těšila ji, uvědomovala
@@ -10786,7 +10781,7 @@ Pan Wickham se loučil procítěněji než jeho ženuška. Rozdával
 roztomilost.
 
 „Tak šaramantního pána abys pohledal,“ pravil pan Bennet, jakmile
-je měl z domu. „Culí se a zubí, vrhá cukr-bliky na všechny
+je měl z domu. „Culí se a zubí, vrhá cukrbliky na všechny
 strany. Vsadím se, že ani sir William Lucas nedokáže sehnat tak
 cenného a vynikajícího zetě.“
 
@@ -11022,7 +11017,7 @@ pokračovala paní Bennetová, „ale přitom je to pro mne velká rána,
 pane Bingleyi, že ji ztrácím.  Odstěhovali se do Newcastlu, to je
 prý až někde daleko na severu, a zůstanou tam pánbůhví jak
 dlouho. On tam slouží u pluku; asi jste už slyšel, že odešel
-z domobrany a je ted v armádě. Má ještě, chválabohu, dobré
+z domobrany a je teď v armádě. Má ještě, chválabohu, dobré
 přátele, ač ne tolik, kolik by si jich zasloužil.“
 
 Elizabeth, jež věděla, že tohle platí Darcymu, umírala studem
@@ -11100,7 +11095,7 @@ Své odhodlání na krátký čas nedobrovolně dodržela, protože ji
 dohonila sestra, z jejíhož radostného výrazu bylo lze soudit, že
 ji návštěva uspokojila víc než Elizabeth.
 
-„První setkání mám za sebou, a ted jsem docela klidná,“ pravila.
+„První setkání mám za sebou, a teď jsem docela klidná,“ pravila.
 „Dokázala jsem to, a napříště už mě jeho příchod nemůže uvést do
 rozpaků. Jsem ráda, že přijde v úterý na oběd; aspoň všichni
 uvidí, že se s ním běžně stýkám jako s obyčejným známým.“
@@ -11146,13 +11141,13 @@ nezavděčí. Na tu dálku nemohla slyšet, co si povídají, ale
 viděla, jak zřídka něco prohodili, a vždy jen nějakou chladnou
 zdvořilostní frázi, čím byla její matka k němu nemilostivější,
 tím víc tížilo Elizabeth vědomí, co mu dluhují, a znovu a znovu
-si říkala, že by dala všechno na světě, kdyby mu směla říci, že.
+si říkala, že by dala všechno na světě, kdyby mu směla říci, že
 jeho laskavý skutek nezůstal v rodině bez povšimnutí a bez
 odezvy.
 
 Stále doufala, že se během večera naskytne příležitost, která je
 svede dohromady, že doba návštěvy nemůže uplynout, aniž budou mít
-možnost promluvit víc než těch pár slovná uvítanou při jeho
+možnost promluvit víc než těch pár slov na uvítanou při jeho
 příchodu. Byla nesvá a náladová a doba, než se páni objevili opět
 v salónu, se jí zdála tak únavná a nudná, že sotva dokázala
 zachovat zdání zdvořilosti. Vzhlížela k jejich návratu jako
@@ -11221,7 +11216,7 @@ tak masitá kýta se nevidí každý den. Polévka byla padesátkrát
 chutnější než ta, co jsme měli minulý týden u Lucasových; i pan
 Darcy uznal, že se koroptvičky jen rozplývají na jazyku, a ten má
 jistě nejméně dva nebo tři francouzské kuchaře. A tobě jak to
-dneska slušelo, Janinko, rná děvečko zlatá! I paní Longová to
+dneska slušelo, Janinko, má děvečko zlatá! I paní Longová to
 přiznala, když jsem ji na to upozornila. A víš, co ještě
 povídala? ,Uvidíte, paní Bennetová, že ta ještě toho Bingleyho
 užene!' To povídala. Však tvrdím odjakživa, že paní Longová je
@@ -11490,7 +11485,7 @@ jako kdysi.“
 
 „Tohle je nejnemilosrdnější prohlášení, které jsi kdy v mé
 přítomnosti pronesla,“ odpověděla Elizabeth. „Jen tak dál! Mrzelo
-by mě, kdybych viděla, že znovu sedáš na vějiěku slečně
+by mě, kdybych viděla, že znovu sedáš na vějičku slečně
 Bingleyové a jejím falešným medovým řečem!“
 
 „Věřila bys tomu, Lízinko, že už mě doopravdy miloval, když loni
@@ -11573,7 +11568,7 @@ s mládencem, jenž asi brzo bude patřit do rodiny.“
 „Máte tu velice malý park,“ opáčila lady Catherine po krátké
 odmlce.
 
-„S Rosingsem se jistě ani porovnat nedá, lady Catherine, avšak
+„S Rosings se jistě ani porovnat nedá, lady Catherine, avšak
 ujišťuji vás, že je mnohem rozlehlejší než park sira Williama
 Lucase.“
 
@@ -11797,7 +11792,7 @@ manžel, jehož otec býval u Darcyových správcem, by mu měl být
 švagrem?  Dobrý bože na nebesích — jak si to představujete? Což
 je možno tak pokálet stíny Pemberley?“
 
-„Ted už nemůžete mít na srdci nic,“ odvětila Elizabeth vzdorně.
+„Teď už nemůžete mít na srdci nic,“ odvětila Elizabeth vzdorně.
 „Urazila jste mne vším myslitelným způsobem. Musím vás požádat,
 abychom se vrátily.“
 
@@ -11826,7 +11821,7 @@ provinila?“ zeptala se Elizabeth. „Můj sňatek s panem Darcym by
 neporušil zásady spojované s těmito pojmy. Pokud jde o to, že
 bych rozhněvala jeho příbuzné nebo ho znemožnila před světem
 — kdyby jeho rodina náš sňatek skutečně tak přijala, netrápila
-bych se proto ani na okamžik — l svět je tak moudrý, že má
+bych se proto ani na okamžik — a svět je tak moudrý, že má
 důležitější starosti než podporovat malicherné roznášky.“
 
 „Takhle se na to tedy díváte! To je tedy vaše konečné rozhodnutí!
@@ -11916,7 +11911,7 @@ neškádlil.
 Nazítří dopoledne jí vyšel z knihovny vstříc otec s dopisem
 v ruce, právě když scházela ze schodů.
 
-„Zrovna se jdu podívat, kde vězíš, Lízinko,“ řekl. „Pojd ke mně.“
+„Zrovna se jdu podívat, kde vězíš, Lízinko,“ řekl. „Pojď ke mně.“
 
 Následovala ho, stále zvědavější, co jí chce říci, neboť
 předpokládala, že to nějak souvisí s dopisem, který třímal
@@ -11966,7 +11961,7 @@ Nu tak, jestlipak uhádneš, Lízinko, koho tím pan Collins myslí?
     jaké by vzápětí vyvolal neuvážený souhlas s nabídkou onoho
     pána, jíž ovšem budete chtít okamžitě využít.
 
-Víš tedy, Lízinko, o koho jde? Ale ted to vyjde najevo:
+Víš tedy, Lízinko, o koho jde? Ale teď to vyjde najevo:
 
     Píši Vám tato varovná slova, neboť máme důvody se domnívat,
     že jeho tetinka, lady Catherine de Bourghová, tento sňatek
@@ -11976,7 +11971,7 @@ Tak vidíš, tím ženichem je pan Darcy! Nu, mám dojem, Lízinko, že
 se mi podařilo tě skutečně překvapit. Pan Collins ani Lucasovi si
 z celého okruhu tvých známých nemohli vybrat člověka, jehož jméno
 by je spíš usvědčilo ze lži! Pan Darcy, jenž se na žádnou ženu
-ani nepodívá, aby proti ní neměl plno výhrad, ajenž si tebe sotva
+ani nepodívá, aby proti ní neměl plno výhrad, a jenž si tebe sotva
 všiml, co se znáte? Je to rozkošné.“
 
 Elizabeth se snažila přizpůsobit otcově žertovné náladě, ale
@@ -12006,7 +12001,7 @@ Pan Collins dále dodává:
     mne udivilo, že jste hned po svatbě mladé novomanžele vpustil
     do Longbournu. Je to podporování neřesti, a kdybych já byl
     longbournským farářem, byl bych se proti tomu rázně ohradil.
-    Zajisté jste povinen jako křestan odpouštět, ale měl jste
+    Zajisté jste povinen jako křesťan odpouštět, ale měl jste
     přikázat, že Vám nesmí na oči, a nedovolit, aby se před Vámi
     vyslovila jejich jména.
 
@@ -12146,7 +12141,7 @@ Doslova tak jste to řekla. Nevíte, nemáte ani tušení, jak mě ta
 slova mučila — i když jsem až po čase dokázal natolik rozumně
 uvažovat, že jsem uznal jejich oprávněnost, to přiznávám.“
 
-„Ani ve snu by mě bylo nenapadlo, že na vás tak zapůsobí. Vů-bec
+„Ani ve snu by mě bylo nenapadlo, že na vás tak zapůsobí. Vůbec
 jsem nečekala, že si je tak vezmete k srdci.“
 
 „Nepochybujte o tom. Tenkrát jste mě považovala za bezcitného
@@ -12315,7 +12310,7 @@ ani tím, ani ničím jiným nevzbudila oprávněné podezření.
 Večer klidně ubíhal, nic mimořádného se nedělo. Oficiální milenci
 se smáli a povídali, neoficiální mlčeli. Darcy neměl v povaze
 projevovat své city bouřlivým veselím a Elizabeth ve svém
-rozrušení a zmatku spíš védéla o svém štěstí, než aby je už
+rozrušení a zmatku spíš věděla o svém štěstí, než aby je už
 prožívala; kromě bezprostředních rozpakují v tom bránily ještě
 jiné závažné okolnosti.  Představovala si, co všichni řeknou, až
 se to dozvědí, uvědomovala si, že se krom Jane nikomu nezamlouvá,
@@ -12599,8 +12594,8 @@ tajit, máte ušlechtilou a spravedlivou povahu a v hloubi srdce
 jste hluboce opovrhoval lidmi, kteří se vám tak pilně kořili.
 Vidíte — ušetřila jsem vám námahu se zdůvodňováním, a když se to
 tak vezme kolem a kolem, začínám být přesvědčena, že je to
-logické vysvětlení. Vždyť o mně nic dobrého nevíte -Ť ale na to
-se asi nikdo neohlíží, když se zamiluje.“
+logické vysvětlení. Vždyť o mně nic dobrého nevíte — ale na to se
+asi nikdo neohlíží, když se zamiluje.“
 
 „Což jste neukázala svou dobrotu, když jste tak láskyplně
 ošetřovala nemocnou Jane v Netherfieldu?“
@@ -12679,7 +12674,7 @@ toto:
     na psaní. Předpokládala jste víc, než bylo pravda. Ale nyní
     si předpokládejte, co se Vám zlíbí, povolte uzdu své
     obrazotvornosti, ať Vám vykreslí cokoli, co se toho týká,
-    a pokud si nepomyslíte, že už mám po svatbé, nemůžete se
+    a pokud si nepomyslíte, že už mám po svatbě, nemůžete se
     příliš splést. Musíte mi zase brzy napsat a vychválit ho
     ještě daleko více než posledně. Děkuji Vám z celé duše, že
     jste nejeli ke skotským jezerům. Jak jsem mohla být tak
@@ -12807,7 +12802,7 @@ nevzdává. Dopis zněl:
 
     přeji Ti všechno nejlepší. Miluješ-li pana Darcyho aspoň
     zpola tak jako já svého drahouška Wickhama, musíš být velmi
-    šťastná. Teší mne, že budeš tak bohatá, a až nebudeš mít co
+    šťastná. Těší mne, že budeš tak bohatá, a až nebudeš mít co
     na práci, doufám, že si na nás vzpomeneš. Wickham by se
     určité moc rád dostal ke dvoru, a já mám dojem, že na tom
     nebudeme finančně tak, abychom se obešli bez výpomoci. Přijal