1. září 1939 ############ :date: 2017-03-08T23:18:46 :category: faith :tags: czech, poem W. H. Auden Původní překlad `anglického originálu`_ vytvořil `Ivo A. Benda`_, upraveno. .. _`anglického originálu`: https://www.poets.org/poetsorg/poem/september-1-1939 .. _`Ivo A. Benda`: http://www.universe-people.cz/svetelna_knihovna/htm/cz/cz_kniha_uprimnosti_k_bohu.htm#20 | Sedím v jedné z putyk | Na Dvaapadesáté ulici | Jsem nejistý a mám strach | Zatímco umírají chytré naděje | Ubohého, nepoctivého desetiletí: | Vlny hněvu a strachu | Cirkulují v jasných | I temných zemích světa | A tíží naše soukromé životy; | Nevyslovitelný pach smrti | Prohřešuje se v zářijové noci. | | Exaktní bádání | Může odhalit všechny prohřešky | Od Luthera až po dnešek, | Které dohnaly naši kulturu k šílenství. | Vzpomeňte si, co se stalo v Linci, | Jaká monstrózní představa vytvořila | Psychopatického boha: | Já i svět už víme, | Co se učí děti ve školách. | Ti, kterým se děje zlo, | Zlem zase oplácejí. | | Vyhnanec Thukydides věděl | Všechno, co řeč může říci | O demokracii, věděl | Co dělají diktátoři, | A jaké stařecké bláboly povídají | Lhostejnému hrobu; | Analyzoval vše ve své knize, | Vypovězené osvícenství, | Bolest vytvářející návyk, | Korupci a zármutek: | To vše musíme znovu vytrpět. | | Do tohoto neutrálního vzduchu, | Kde slepé mrakodrapy hlásají | Ze své závratné výše | Sílu kolektivního člověka, | Každý jazyk chrlí | Své vlastní marné výmluvy: | Ale jak dlouho lze žít | V euforickém snu; | Ze zrcadla zírá | Tvář imperialismu | A mezinárodní bezpráví. | | Tváře u baru | Lpí na svém normálním dni: | Světla nikdy nesmí zhasnout, | Hudba musí pořád hrát, | Všechny konvence se spikly, | Aby tato pevnost | Předstírala, že je domovem; | Abychom neviděli, kde jsme, | Ztraceni ve strašidelném lese, | Děti, které se bojí noci | A které nikdy nebyly šťastné ani hodné. | | Prázdné agresivní žvásty, | Jež hulákají důležití lidé, | Nejsou tak sprosté jako naše přání: | Co napsal šílený Nižinsky | O Diaghilevovi, | Platí o normálním srdci; | Neboť omyl živený v kostech | Každé ženy a každého muže, | Touží po tom, co nemůžeme mít, | Nikdo nechce univerzální lásku, | Každý chce být milován sám. | | Z konzervativní temnoty | Do etického života | Přijíždějí zaměstnanci z předměstí | A opakují své ranní sliby; | „Budu věrný své ženě, | Soustředím se více na svoji práci," | A bezmocní guvernéři se probouzejí, | Aby pokračovali v zákonem nařízené hře: | Kdo je teď může osvobodit, | Kdo může přesvědčit hluché, | Kdo může mluvit za němé ? | | Nemám nic než hlas, | Abych odhalil hlubokou lež, | Romantickou lež v mozku | Smyslného člověka z ulice | A lež Úřadů, | Jejichž budovy ční do nebe: | Neexistuje nic takového jako stát | A nikdo neexistuje sám; | Hlad nedává volbu | Občanům ani policistům; | Buď budeme milovat jeden druhého, | Nebo zahyneme. | | Bezbranný pod závojem noci | Leží náš otupělý svět; | A přesto se všude rozzáří | Ironické body světla, | Kdykoli si Spravedliví | Vymění svá poselství: | Kéž já, stvořený z Erosu | A prachu jako oni, | Sužovaný stejnou | Negací a zoufalstvím, | Vzplanu pozitivní vášní. .. vim: set spell spelllang=cs tw=0 nowrap: