516 D. Vl. Pana Ondrcje z Dube' visu znamenal, a to proto, aby písař potom se neomýlil ') proměniti, neb jest ohle-dáno. Neb do obledánie strany které pře, móž písař we mnohých wěcech oprawiti a polepšiti, bez pohoršenie strany: ale jakž ta visa zajde , tak jest tomu již tak ostati, jakž jest widieno. A ta visa běží we wŠeéh kusiech práwa, ot póhonu dále až do konečného othádanie, a potom dwě neděli. I jest to obecné u desk , .ktož se swému sůpeři brániti neb zmiesti má, jestli inůdrý, najprwé se uteče ku písaři, a proŠe naučenie, co činiti má neb který a k čemu rok, také shledá, kterak se brániti má: i prosí písaře, Dznamenaj mi visu ať mi to tak ostane, jakožť sem ohledal.« Pak se radí, co proti tomu činiti má; neb rány té, kterúž pravé oble-dáš, leličejie se wystřežeš, nežli té, kteréž newidíš: Ta Visa se hodí welmi kaž-dému, ktož súdu nemóž prázden býti, i pro písaře, aby nezměnil wěci ohledané, i pro řečníka, aby neřekl, tak nenie, jakož ohledaná pře jest; neb visa jest zámek wšie pře. 120. O otpoře. Pak otpora wšem jest obecná obrana proti každému práwu, kdež móže ukázána býti. Ale ne wždy má, ani každému dopuštěna býti, než za časa, doně-wadž jest čas otpierati. Čas ótpierati jest do panského otsúzenie, tomu kohož súdie; potom k otpoře nepřijde. Čas otpierati swých dědin jest, doněwadž škody newezme brániem ot úřada. Čas otpierati proti práwu, doněwadž se othádanie nestane dědinně, a dwě neděli potom. Čas otpierati wdowám, doňawadž léta wdo-wie po smrti mužów neprojdú, to jest tři léta a osmnácte neděl. Čas sirotkóm otpierati, doilawadž léta sirotčie neprojdú, táž jako napřed; a tak každému člo-wěku otpierati čas ten zemský tři léta a osmnácte neděl. Alé ne wšem jich ot-pory jdú: těm, ktož jsit otsúzeni pány, nejdú, buďto pro kterúž koliwěk wěc, pro otťunrť, neb pro jiné práwo.. Ale jsúli jiní, ne ti, jižto jsú otsúzeni, jižto mají práwo k těm dědinám, kteréž jsú pro jiné otsúzeny, jedno nemeškajte swých ča7. sów, co práwo ukazuje : mají slyšáni býti, tak w zemském sůdě, jako we dwor ském, kterak otporý kladú. 
121. Zpósob kladenie otpory. »Já Beneš neb Wáclaw z Přibral:ně ac. otpierám dědin swých i. nábytków w Bahně, dwora poplužnieho se wšemi nábytky , i wšech dworów ktnetciech, což tu mám, proti tomuto zápisu, neb stanému práwu, neb proti trhu, jejžto Petr ze Skal zapsal, nebo práwo ztratil aneb prodal; a prawi, že k těm dědinám lepšie práwo mám, nežli kto jiný; a to chci ukázati dskami zemskými na prwnie suché dni, když dsky budú otewřieny.« 
1) Tak rkpp. vgickni; ugakby poni státi mdlo: neosmélil.