496            D. VI. Pana Ondivie z Dube'
písaři rotu podlé žaloby wydadie, tak učiniti w každém běhu. A ten běli wiz dole 
podlé položenie žalob swrchupsaných.
            30. O swědciech ku přísaze o dědinu.
    Když se kto pohoní o swé dědiny neb dědictwie, a na to jemu přijde, že 
má swědky uvésti, jakož sem napřed psal: má jich mieti sedm wládyk usedlých a 
zachowalých, a ty na primě má opowědieti, každého jménem křestným a otkud; a 
pak po 'primě má s nimi jíti na králowu sieň před kaplu, a tu čakati času, .když 
úředníci wolati káži, aby swědci byli wedeni. Tehda wezma řečníka, přistůpi před 
kaplu, a tu na prawe straně stane pówod a pohnaný na lewé; a řečník, když jemu 
písař swědky po dskách jmenowati bude, má je wésti, a ohradě práwo před wstú- 
peniem swědku každému, a po jednom až do wšech , a potom pówoda s ohradit 
uwecl, a řečník s nimi. A mají swědci wstůpiti prawů noliťt napřed. A když w kaple 
stanú, tehda strana druhá má sobě woliti tři , a ty písař hned znamenaj; a potom 
třie ti mají přísahati, a dwa jich přísahu očistiti, jako dole stojí psáno.
            31. Když obil stranú swědci projdú.
    Takéž se mít státi, když obě straně swědky wedeta , a jestliže oboji swědci 
projdú, tehda niktož z nich w ničemž. Pakli jedni swědci jdú, a ti s očistú pro- 
jdú, tehda získána pře; pakli neprojdú, tehda ztracena. Neb ty přísahy. mají býti 
se zmatkem, kromě očista má býti bez zmatku.
             32. Přísaha swědków o dědiny.
    Pak přísaha, kterúž mají činiti swědci, má wydána býti ot ůředników men- 
ších podlé žaloby; a ta má takáž býti, jakož žaloba stojí, tak řktic o dědiny: »Na 
tom přísahám, že se jest Petr z Rudy uwázal swú moci i drží bezpráwně dědiny 
Janowy z Blata w Blatě 'dwór poplužní s twrzi ac. s tít se wši zwolí, což, k tomu 
přislušie ; k nimž dědinám má Jan práwo lepšie nežli on, po svitem otci po Petrowi 
z Blata někdy řečeném nedielném; tak mi bóli pomáhaj a wšichni swěitlec A též 
po bratru, též po mateři, s která on chlebil až do jejie smrti.
             33. O dwú očistnikú po přísahách.
    I hned po těch swědków přísahách mají wystúpiti dwa očistníky, a tak mají 
přisieci bez zmatku tkítc : »Ta přísaha-, jižto Pawel z Sak přisahal, jest prawa 
čista, tak mi bóh pomáhaj i wšickni swětí!« Z té řeči napřed psané každý móže 
ke wšem wěcem dědickým, kdež naň nápad . přijiti má, i po swej mateři, s kterúž 
chleba, wybrati co a kterak činiti má. A řečník, kterýž tu wěc uvede, má i dlužen 
jest, když za to béře, stranu we wšem wěrně wystřieci i naučiti welmi pilně a 
snažně.