492           D. VI. Pana Ondřej,: z Dube'
             13. Pálion o zlato a kobylé pole.
    O zlato, o kobylé pole, wše pohon trojí, jako o dědiny; a swědomie wésti, 
jakžto o dědinu s očistú.
              14. Póhon o dluh a základ.
    Pak o dluh a základ jsú jiní póhonowé. Nebo jestli dluh nebo základ nad 
deset kop, bud' wěnný, buď pojičený, vidy trojí pohon, a swědków třeba sedmi 
zachowalých lidi, a wětšie má jich strana býti z toho kraje, na kterúž dědinu pówod zři s očistú, a má weden býti w takých neděléch jako o dědiny. Pakli o deset hři- 
zři s očistú, a má weden býti w takých neděléch jako o dědiny. Pakli o deset hři- 
wen bez lota, tehda jeden pohon a třie swědci s očistú; kromě aůby pówod byl 
měštěnín králów, a žalowal ze strawy, neb krámné wěci co dotekl, tu jest swědków 
netřeba, než samé ot pohnaného přísahy.
              15. Khon o dluhu s listem.
    Opět, bylliby list na dluh: tehda obeslati ku Pražskému purkrabí, ať práwo 
jde jako o pečete Neb se přizná, a plň; neb bude proti pečeti mluwiti, a wed 
swědky usedlé lidi zachowalé před kříž, a tu přisahů třie z nich k němu, dwa vo- 
lená na kříži a dwa očista. A nemajiť wše wládyky býti, ale lidé usedlí a dobře 
zachowalí, jižtoby měli na dědinách swobodných. Ale o dědinu mají býti swědci 
wládyky usedlé, bez příroka zlých wěci, a nenájemní.
                16. Pohon o škody.
    Ale o Škody, jež jsú rozličné, a buďto jakž takž, jest jeden Ohon ke čtyřem 
nedělém najméně a k šesti najwiece. A móž ten pohon jíti i k rokům malým neb 
welikým a mezi roky; a o škody, o sto hřiwen nebo výše, sami páni súdie. A ty 
škody, když o ně pohon jde, mají býti oswědčowány, tociž opowěděny komorníč 
druhu a podsudku prvé žalob. Ale že o škody jsú žaloby rozličné, jakož dole 
bude psáno, proto že jsú škody rozličné , jedny z itěinka , druhé z příjmu, třetie 
z kázanie, a čtwrté - o požár nebo o pařez, o wdánie ku Pražskému purkrabí a 
o ohřeb; a titoť póhonowé poslední již tyto časy nejdú.
                  Žaloba o hlawu.
    O hlawu takto jest žaloba : »Petr z Wřeščan žaluje na Jana z Trnowé, že 
jemu zabil otce jeho Petra z Kleni na mierné cestě bezpráwně, a prosí práwa.« 
Ale o příhlawniem dluhu, jenž jest také trojí póhon , tak jest žaloba : že »Petr 
z Brus žaluje na Jana z Lan, že když zabil otce jeho Jana z Luk, při hlavě jeho 
wzal jemu pět set hřiwen střiebra; přilit prosí prá.wa.«
               18. Žaloba z podáwenie.
    »Machna z Tuřieho žaluje na Hawla z Tyter, že potkaw ji na mierné cestě,