diff options
| -rw-r--r-- | README.txt | 5 | ||||
| -rw-r--r-- | cojestobec.rst | 815 |
2 files changed, 818 insertions, 2 deletions
@@ -1,8 +1,9 @@ +Postup jak vygenerovat kvalitní OCR -Postup jak vygenerovat kvalitn OCR - +``` pdfimages Co_jest_obect_KHB.pdf cojeimg pdfinfo Co_jest_obect_KHB.pdf for img in cojeimg-*.ppm ; do textcleaner -g $img ${img%*.ppm}-clean.ppm ; done for img in cojeimg-*-clean.ppm ; do tesseract $img ${img%*-clean.ppm} -l ces -c tessedit_create_hocr=1 ; done cat cojeimg-0*.txt >cojestobec-img.txt +``` diff --git a/cojestobec.rst b/cojestobec.rst new file mode 100644 index 0000000..632485e --- /dev/null +++ b/cojestobec.rst @@ -0,0 +1,815 @@ +.. role:: pg + + +CO JEST OBEC? +============= + +(Pražské Noviny 8. 1'3. [U. 22. listopndu, 13. 17. 20. 24. :? 32. +prosince r. lB-líi, č. Bil už 88. ()(), 91. 07 už 102. T. íiíll. :iíiů. +373. 377.—w':l7ři, —l()1.—n——l-02. 405. -l()ll. 415. 410. .- “lil-l.) + +V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých +utvářelo se jinak v městech a jinak v obcích vesnických. +V městech králských veřejná správa pozvolna se dostala +do rukou purkmistrů a zkoušených radů magistrátnlch, dosazených zemskou vládou ve srozumční se soudem appelačním, ale správa jmění obecního,.i pokud v něm ještě +zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla ochromena +stálou ingercncf gubernia aůřadu podkomořského. Na venkově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti, +vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti +vykonávajíce samy moc soudní & politickou netoliko že +nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujícc +rychtáře a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto +osob i vlastní majetek obecni. V pozdějších letech přidružila se k tomu rozsáhlá ingerencc tehdejších úřadů krajských. Zrušení svazku poddanského (r. 1781) a spojené +s ním sestátnění veškerého konání spravedlnosti a správy +politické způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí. +Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkovskými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlenky +pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí +nejen z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování + +:pg:`127` + +moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze, +1895. I. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěném +hleděl ukázati, co by se z obcí za stísněných poměrů +tehdejších dalo učiniti; kdyby byli v obci lidé opravdoví, +kteří by si byli vědomi účelů obce :obyčejnějších, všeobecnějšlch a důležitějších. + +Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval +& všeliká místa & místečko. navštívil, a pak odpovědíti +měl na tuto otázku, musel by asi říci: „Obec jest +místo plotem ohražené, nad _každými dveřmi jest +numero, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom +servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.“ +Nic víc? — Nic. — A proč tedy jsou ty domy achalupy pohromadě? — Nevím věru, leda snad proto, +aby, když jedna chytne, i ostatni lehce shořeti mohly. + +To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak +není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého, +v jedné obci, v jedné společnosti, ale nepomyslí & nevědí proč a nač. Nespácháme křivdu, řekneme-li, že +snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo, +proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme, +proč nesedí každý člověk a každá rodina sama o semotě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom +museli pochybovati o důstojnosti lidské, kdybychom +náležitě a přísně vypočítávati & považovati chtěli, co +člověk bud dělá. neb s sebou dělati nechá, nevěda +proč & zač. + +Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze všelikého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, anejlepší příklad takové společnosti vidíme při stádě, které +hnáno jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu + +:pg:`128` + +ve společnosti žije, přece žádných výhod z toho neužívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno druhému jen pastvy užírá & překáží. Nemůže se tedy +stádo nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepomáhá, proto že nemají společného účcle svého. Tak +též by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko, +kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překážejíce & škodíce, aneb aspoň žádného šlechetneho vyššího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest +společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže, +spojené síly dokázaly: pásti se ale může každé zvíře +samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro +pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro pohodlí, pro zisk všech. + +Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které +nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my +jim sami nerozumíme: při mravencích & včelách. Tu +nejlépe poznatí můžeme užitek pravé obce, pravé společnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou tak +maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by +bez obecného společenského zřízení ani obstáti nemohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest +pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isamého člověka převyšují, který často dokonce osumotněle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků. +A kde i člověk opravdu zejménav obci žije, jak častokráte jej vidíme znnedbávati bud' úmyslně neb 2 netečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak +často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu & +na překážku bývá? + +Na dvou velikých hlavních základech vystavena + +:pg:`129` + +jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval: +hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost +(poněvadž se již u nás láska béře jen ve smyslu sexuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen honoris gratia na první místo, neboť v opravdivém +světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stává. Cokolí +člověk dělá, činí bud' z náklonnosti neb pro užitek +(leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč, +mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné +činiti může z náklonnosti, a komu všechno, co z náklonnosti učinil, užitečné jest. + +Zde stojíme při Základním uzlu člověčí bytosti, +při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklonnosti). Co jest vlastně egoismus (soběctví), přetěžké +to určeni, & nižádná lidská moc udati nemůže při +jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mravnoSti. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nejšpinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnějších pohnůtek, & naopak dobrý úmysl může před světem +platiti _za zlýl + +A proto by nebylo dobře snovati základy veřejného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti, +z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené +pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od soběckých chytráků, vydávajících se za nezištně obětovavé +muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá +obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž +se v ni, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví + +1) Schiller, Johnnn Christoph Friedrich, německý básník žil +v l. 1759—1805. + +Havlíček: Politické spisy I. 9 + +:pg:`130` + +mnohem tíž provésti dú, nčkoli i tu máme mnohe +ošklivé příklady. + +Každá dobře zřízená obec musí být ale jen založena na užitku a sice na užitku všeobecném. To +jest každý jednotlivec musí z toho užitek míti, že +v obci žije, síce jest tato obec špatná. Každá obec +jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě +tím,že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem +se zavazuje, které by sic jinak (jako pouhý člověk +osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto povinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ztoho +spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebereme zde užitek jen ve smyslu nejhrubšim.) V obci +platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, & ším +více se obec drží té zásady, tím dokonalejší jest. + +Aby nám nikdo zle nerozuměl, musíme dol žití, +že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove), +nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou +9. býti musí, ale jenom že nahodile a tak, aby obec +sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec +státi & zkvetati patriotismem a jinými dob rov o ]nými skutky občanů. Neboť každý nnhlížetí musi, že +by takový základ při známé povaze lidského ducha +jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti +musel. + +* Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná +obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednoho neb několika málo osob, sice by přestala býti společností. +Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu +sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý +oud té společnosti stejné obtíže nesl, t. j. stejně + +:pg:`131` + +!( společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně +při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom +poměru užíval společných výhod a užítků, vjakém +poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo více +přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest +společnost založena na nespravedlivosti. + +Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest +společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přispívá +k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo +prací svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší +podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně řečeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí +i větší obtíže nésti k obecnému dobrukarmo aneb +zp olo darm o užívati všelikých vý od a užitků na +cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného +člověka, jest bud lupičství aneb nectné darmochlebstyi.. + +Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šíře á +určitěji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby takových proti pravému oučelu obce čelících poklesků; +soudný a přemýšlející čtenář sám si je zajisté pomyslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však +toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpověd na Všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii, +monarchii atd. obyčejně mluvívá. \\ Každé zřízení obce +jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh +a výhod každého jednotlivého ouda shledává, & oud +požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zásluhy, jest nehodný oud obce, bud si on v jakémkoli +stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest +k obtížnosti ostatním, ne však ku prospěchu jejich. +Rozumí se samo, že nehodnost takového soběckého + +9! + +:pg:`132` + +ouda & jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci +samé stoji t. j. čím více a čím větších výhod užívá +od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby. + +Mnohem však horší ještě jest _takový oud, jenž, +nenese. přiměřené obtížnosti obecní, ještě sám bud' celéobci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, 11 nepomáhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů +ještě jim úmyslně překáží. Takový oucl neb takoví +oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřáteléobce. + +Účele obce mohou býti velmi mnohé & rozmanité,. +& každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých +jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčejnějších, +všeobecnějších &. důležitějších účelech obce promluvíme. + +Nebylo by dobře rozkládati o. posuzovatí zde +rozličné oučele obce bez ohledu na naši skutečnost, +nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém +přemýšlení & rozjímání vyjití od něčeho skutečného, +ne pak ve větru ideas honiti, jak praví náš Komenský') velmi trefně v Labyrintu Světa. + +Především zde musíme pozornost na jednu sice +nahodilou, ale předůležitou okolnost obrátiti, a sicena tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně: +& po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž se v m' +zrodili, & tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk + +1) Jan Amos Komenský žil v l. 1592—1670. Byl jeden zpředníeh členů Jednoty českých bratří & zakladatelem novověkého školství. Zo spisů jeho jest nejznámější: »Lnbyrint světa a ríij srdce, +složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1631. Pěkné (\ stručné poučení +z péra J. V. Nováka o Komenském nalezneš v Ottově Slovníku ND.-* +učněm. XIV. 618 ed. + +:pg:`133` + +sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky +celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se +mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí +s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zákony a účele obce a řidě se dle ních, jest vždy užitečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně +k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili, +neznají obyčejně (nemyslíme,' že by tak vždy býti +muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zákony) její, +a takové občany neměli bychom ani občany nazývati, +nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak, +jako almara postavená k pohodlí mému v mém pokoji nemůž býti nazvána obyvatelem mého pokoje, +proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž +pouze k mému prospěchu: zrovna tak obyvatel obce, +neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a +samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana, +a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podobenství dále vysvětlovatí nemůžeme: každý však sám +nejlépe to učiniti dovede. + +Občan neznající účele a zřízení (zákony) obce +své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající +celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti své povinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková nevědomost a slepota občanů jest však k.hejvětší škodě +celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých). + +Každému z nás budou následky té nevědomosti +známy ze zkušeností. Jak často vidíme muže jinák +v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způsobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc +neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně. + +:pg:`134` + +Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na. +pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a. +vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké +se tu často dějí podvody. + +Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se +dani předepsané, lu uplácením, tu zas přijímáním +úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svéhozpůsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu +cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzcný), že takové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné +nejsou. Kdož by se ku př. styděl říci, že kouří pašovaný tabák? + +!gDuch občanský, občanské smýšlení +chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě +obecní žádného podílu a hlasu nemají, o zřízení & +účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem, +před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nenahlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnutelně zapotřebí, nevlda náležitého spojení mezi obtížemi, které pro obec nese, & užitky, jaké od ní béře, +poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně +na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div +pravím, že se občan takovou obec co nějakou obtíž +považovati naučí, & potvrzen ještě vmínění svém nevlídností a nespravedlivostí ouřednickou (za níž arci +obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nepřítele svého & škůdce drží, & nepřátelsky proti ní +jedná, nemohu mocí, aspoň lstivě & podvodněřl Tak +se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně +v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh & +příjmů, obecné správy držím jest, tentýž lid naučípo + +:pg:`135` + +važovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž cízé & +síce jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své +spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-lí o něco ošizena; +platiti daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí, +že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a nahlížeti nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám +sobě, jako z jedné kapsy do druhé, (Tu arci máme +na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý +takové užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná, +kde nejsou marní darmochlebové žijící z cizí práce, +nebot taková nespí-zavedlivá obec jest arci škůdnice +mnohých občanů.) _! + +Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří +o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece +však zjevně nevidí, jakou cestou příjmy obecné jdou +na vydání, aniž přesvědčení jsou, že se všechno dobře, +moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné jest), +i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy nedůvěru. Taková občanská nesvědomitost & netečnost +zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého +zkracuje obec njejí jmění, ten nesvědomitým placením +daně, onen podvodnickou aneb aspoň nedbalou službou, +jiný zas patrným zlodějstvím. To však málo kdo pováži, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť +když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně +daním, clu atd., jíní zas vydání její zvětšují, konajíce +jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho konečně ze všeho pojíti může? Jen špatný stav obce, +totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům podávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě +konalo a odvádělo. + +:pg:`136` + +A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto +počínání? Žádný nepováží, že při všem svém podvodu +přece vlastně tolik daně platí, jako by platil bez něho. +Obec vypíše tolik daní, kolik na vydání své. zapotřebí +má. Ošidíš—lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně, +musí ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch +peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. Atak tedy pro +nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš, +že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivější ji za tebe zaplatí, a tak přece z podskoku svého užitek máš? +ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá +za nejdokonalejšího & nejenostnějšího, tak by se rovněž +(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího +šibala. Ošidíš—li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou +jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe +přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce +také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, & co +má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se ji uzme, +uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě. + +Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do +roka bud' nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá, +spočítati, apek co zvláštní daň, daň nepoctivosti +na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak odcizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili +patrně & pochopitelně škodlivost jednání svého nahlížeti. + +Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané povinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstntek ducha +občanského nikdo pro všeobecnost nic nepodnikne nad +svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme, +a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati? + +:pg:`137` + +Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při +úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi +prací s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou. +Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak +lehce se neuchytí pří úředníku převrácené mínění, že +svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou, +za prebendu považuje, & sám sebe místo za služebníka +obce za jejího poručníka! + +Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělostí, +& občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce +se proti ní popuditi dají, a nakloněni jsou kvzbouření. +Obec sama nikdy zkve'tati nemůže, a vždy pozadu +zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší nebezpečnosti. + +“\ Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své +povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se +všechno přede všemi aveřejně jedná, akde každý sám +v řízení obce jisté přiměřené má účastenství. Tam +panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje +potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hospodářství +s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší +zas užitek béře. Každý věda, že co obci náleží, také +z části jeho jest, bdí horlivě dle postavení svého, aby +se ani lehkomyslností, 'ani nepoctivostí, aniž jakým +jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný +nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; & znaje +své povinnosti, nekřivdí jinému, & tak obec sílena ze +všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a +zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí +se jí si vážíti, a požívaje v ní mnohonácterého dobra, +miluje ji, jest jí s duší oddán, obětuje se pro ni včas + +:pg:`138` + +potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriotismus, vlastenectví. + +Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě nev +může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými +& pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustuvičného +zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v jekémkoli stavě byl, jiný dokonalejší & pěknější mysliti +& k němu směřovnti může. + +Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest +její účel, na. to odpověd všeobecná jest velmi snadné.. +Účel obce musí býti napomáhati, by každý její občan +skrze obec účele svého člověčenského snadněji & co +možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec, +nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom jednotliví oudové její mají každý účel svůj, tojest, obec +jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto +poslední již vícekrát tvrzeno, ha v mnohých obcích +i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě & i nyní ve +mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko +viděti může protísmyslnost tukové zásady. Proč člověk +do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by +mu lépe bylo o samotě žíti. Když ale obec sama občana. +pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům +užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, & on +do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se +vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě, +jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije +pro jiné. + +Mít—li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno +se ve třech slovech zahrnouti může, kteréž jsou jístota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž + +:pg:`139` + +má poskytovati občanům svým co možná. nejvíce bezpečností proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota), +má jim poskytovali co možná nejvíce a nejsnadnějších +prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p o k ro k), +neobmezujic však při tom bez nevyhnutelné potřeby +svobo'cl u jejich. Čím více podává obec občanům +svým jistoty, pokroku a svobody, tím dokonalejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, nepodá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu. + +Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů +dobré obce něco obšírněji podotknouti. + +Jistota, Jsouť věci na světě škodlivé & užitečné. Slova tato jsou arci každému pochoPitelná +& dodáváme jen tolik, že je zde béřeme v nejširším +smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škodlivosti +klademe i nemravné & zlé, Skoro všelikému škodlivému na světě můžeme se buď uh nouti, aneb pakli +se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nejvice bud' zastaviti, neb umírniti aneb aspoň nahraditi. + +Škoditi nám mohou bud' j iní lidé, bud' my sami +sobě, bud' os ud. Jiní lidé nám škodí bud násilím, +bud lstí. My sami sobě škodíme obyčejně 2 nerozumu a nechtíc, někdy však i z dobrého rozvážení & naschvál. Osud nám škodí tak zvanou +náhodou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajíc +porouchala, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci +nenašel atd.) bud' n ehodou živelní (elementární) +ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně +s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně +n ed ůstatkem přirozeným ku př. mrzáctvím, +nemocí, slabotou, stářím, blbostí atd. + +:pg:`140` + +Z toho právě řečeného bude nyní vyplývatí všelíký +oučel & všelíká povinnost obce. + +Proti všelikým těmto škodám má nám obec co +možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávati: obec +má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrániti, aneb aspoň dle možnosti zastaviti, umírniti aneb +nahraditi. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen +proti vpádu nepřátelskému odjinud silni byli, nýbrž +aby ani doma vobci nikdo silnější slabšího utiskovati +nemohl & neměl, bud' si to již utiskování jakékoli; a +proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka, +proto jsou v obci úřadové, aby chránili slabšího proti +silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím méně ouřadové +sami koho utiskovati mají, neboť jak písmo praví: +»když sůl nebude slaná, čím budeme solitih Rovněž tak má obec i proti lstným a podvodným škůdcům občany své hájiti, podvod bud' již +dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty +škůdce takové ve strachu držeti, je pilně vyhledávati, +k náhradě nutiti, & když nahraditi nemohou, aspoň +trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou +náhradu bud' obci za výlohy, bud' těm, kterým uškodili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk +nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetříti může. Budiž +tedy škůdce tak dlouho k práci držán & k šetrnosti +nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd. + +Opět se tu samo rozumí, že tím méně obec sama +(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi, +je buď ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovati má, +snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než + +:pg:`141` + +k čemu určeny jsou aneb všelijakým jiným spůsobem, +jak zde nesnadno jest vypočítávati. + +Rovněž proti škodám, které by si kdo sám z nerozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd. +spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se +svoboda bez potřeby neobmczovala, nebot" člověku +jinak za rozumného a dospělého uznanému svobodno +býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakýmkoli spůsobem, jenom když výslovné povinnosti své +tím neruší & jiným zároveň tím proti jejich vůli neškodí + +Bezpečnost ta & jistota proti všelikým škodám, +které od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí, +poskytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní +úřadové ustanoveni bývají veřejné bezpečnosti, ačkoli +tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo prospěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli +velmi draze přijde občanům (udržování vojska) bývá +obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel +občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak +velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně +velmi málo obce občanům svým prospívají. + +Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodávají obce občanům svým pražádné jistoty, & podávají—li +někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně & +jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka +občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to, +a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější +vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré +s jinými sdíleti, & tak sám sobě i jiným neštěstí uleriti, & štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých + +:pg:`142` + +zvířatech vidíme, že slabší od silnějších podporovány +bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud +svůj (aspoň z části) říditi, neměl by “pojistiti sebe a +jiné na všelijaké rány náhody? Čím méně člověk závisi od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám +pánem jest osudu svého: tím skvěleji objevuje se ve +své důstojnosti.)í'Á právě obec, co veliká společnost, +nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvislým od +náhody; neboť kde ovšem nepostnčí sily jediného +člověka, důstatečna jest síla mnoha liclí spojených. +Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest +spojené síle mnohých jenom snadnou hračkou, & škodu, +kteráž by každého jednotlivého zahubila ani neucítí +mnozí, když ji všichni společně ponesoun—„b + +Divno jest věru, že právě tato strěĚlčÉt v obci až +posud téměř zcela zanedbána byla. Skoro každý +jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jiného člověka, béře v ni účastenství, pomáhá mu, ale obec +(všichni dohromady) necítí pražádné útrpnosti, chladně +vidi občany své hynout, v neštěstí padat, aniž jim +ku pomoci přispíválř Jest to věru podivné zablouzení +ducha lidského. + +('A-ni o chudé, o mi'záky, nemocné atd. nepečuje +chá—(stát) & cokoli se pro ně v obci děje, nejde od +celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných společnosti v obci. A i tu není péče o takové neštastníky +důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé) +rozstříkají se na tuze malé částky, tak že všude trochu +a nikde důstatečně nepomáhají. Hospitály (t. j. útočiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, sirotčince, ústavy pro slepé, hluché, němé, + +:pg:`143` + +nemo cnice, blázince atd. jsou obyčejně jen nevdůstatečné, & kromě toho se jen zřídka od obce vydržují. Též o sirotky nepečují obce skoro pranic, a +co se pro ně od obce děje, jest pouhé jméno, aneb +jim často škodí více než prospívá. Nikdo mi nenamítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých +(ouředníků), poněvadž otcové jejich o obec zásluhu +mají. Zdá se mi, že každý občan, kdo po celý život +znamenité daně platí, ale často málo co neb pranic za +to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než +služebník obce, jenž za svou práci placen jest. + +Iza našich osvícených časů vidíme občany (a +to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka) +hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi +mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce? +Žebrati též vidíme občany ve všech obcích, jakožto +patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům +svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidime všude +mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné +neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, zanechávajíce je pouze péči svrchovaného Boha aneb +nahodilé pomoci dobrých M$ +Jmenovitě to také jest v o politování hodná, co +se"děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých. +Tuť vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak +zvané usekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd., +co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své +záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od +jednotlivých, jmění své pojišťujících, učiněných, po výplatě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zůstal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí + +:pg:`144` + +spoluobčana svého zisk míti směl? aby ještě za strach +před živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro +sebe vybíral? — Nebylo by mnohem lépe, přirozenějí +a více slušno, aby sama obec převzala všeliké tyto +asekurace & bez užitku je zastávala, & aby nikoho +z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od +živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přiměřeném rozměru rozvrhovala! Tak by se nejlevněji & +zároveň pro všechny nejspravedlivějí a nejplatnčji pojistíti mohli jednotlivci proti všelikýrn náhodným škodám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé +zemi spůsobené spočítaly by se, a každý občan by na +tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by, +kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal. + +I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud +samí dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých n +nemravných zkaženy nebyly atd., aby se nepodávaly +příležitosti lehké k prostopášnostem & daremnostem +atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _dohlídka. & péče obce 0 mravní bezpečnost občanů +svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže +se od obcí ve přílišné důkladnosti žádati. + +Vůbec jest úplná. jistotu občanův ve všelikých +ohledech, věc nad míru těžká & obšírná, tak že by +nižádným způsobem obec všelikému v tom ohledu +možnému přání nikterak úplně vyhověti nemohla, +kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce +nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi +málo jistoty podávají občanům. + +Pokrok. Podavaji 11 ale obce občanům svým +málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok + +:pg:`145` + +v dobrém pečují. Člověčenstvo celé 3. každý jednotlivec určení má. patrné, aby vždy dále se zvelebovali +ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost +dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom +když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí; +a to sice vzdělanosti ducha i srdce. + +Co se vzdělanosti v rozličných naukách, uměni, +průmyslu atd., & pokroku ve všelikém takovém dotýče, +tuť předevšim patrno jest, že sám jednotlivý člověk +málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příležitosti, & že jenom ve spojení s jinými žádoucího poučení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti +obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích +občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu +jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzděláván, připravován, aby pak v dospělém věku užitek +vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodářství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek +dávala, a nic nebylo nadarmo. + +Vzdělání mravné (tak zvaný charakter) musí +každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vychování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ +celého svého smýšlení mravního béře člověk z dětinství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo +rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných +naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný podali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti. +Hlavní povinnost obce vtomto ohledu musí tedy býti, +aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své +pečovala ustanovením a udržováním velikých potřebných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání + +Havlíček: Politické spisy l, 10 + +:pg:`146` + +ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání +mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec považovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad +svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první +& nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé +obce. + +Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné +strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké +mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké +převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se +jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu +leda bylo odbývá, aneb dokOnce za věc nebezpečnou +& škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný +stav všech takových obcí a nedůstatek občanského +smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání +na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího +na vychování & na školy občanské, a poměr ten nejlépe +nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili. +Pokavad učitelové považováni zůstanou co nižší úředníci +obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěstovatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvésti. + +Což bychom si však pomysliti měli o takové obci, +která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lepšímu vzdělání nepodávajíc, ještě jím, když sami svým +vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky +do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě +duševní zdržovati chtěla? Tohot' zajisté žádná obec +neučiní. + +Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi +vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok +v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli + +:pg:`147` + +učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co +možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma +opakovala. A také opravdu dobré 0 blaho občanů svých +dbajicí obce samy vysílají zkušené občany do cizích +zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by +prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujice stýkání +se občanů svých 5 cizozemskem dopouští všelikou zahraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší & rozmanitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím +snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec +nemusí báti zhoubného & škodlivého vplyvu z cizozemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její, +a tu jistě co dobré. obec je i sama brzy uvede; aneb +jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich +bažiti nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak +mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diplomatických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti +všelíké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou +maličkost,_ když se množství drahých kurýrů často v tak +„nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém +psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby +k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které +zemi velmi draze přijdou nepřinášejíceji kromě trochy +\dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného, +věčného, ohromného, domácího úředního dopisování, +popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto +jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady +tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust +na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, nepočítajic ani drahé služby úředníků u udržování úřadu); +tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim +10' + +:pg:`148` + +již ani mnoho času nezbývá platnějši věci, jako jsou +potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy +a t. p, opatřiti. + +SV 0 b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž, +přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec +bez potřeby do osobnich záležitostí občanů svých nemíchala překážejic jim ve volném obcování. Sem náleží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křivdě +nebyly atd., což' všechno vypočítati zde nemůžeme. +Hlavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce +jest ve všem v e ř ej n 0 st, kterážto všechny jiné dobré +ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí. + +Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem +rozloučiti, nepodotknouce ničeho o m e nši o bci t.j. +obcích vesnických a městských, kteréžto co menší +společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími +státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí, +io těchto obcích rozuměti se může; jmenovitě ale +jest druhá povinnost obce, pokrok, hlavní stránka, +kterou zvlášť na zřeteli miti, a které si také s velikým +prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití +sousedů & vznikající často potřeby vzájemné pomoci +naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavni občanské +cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného života, následky dobré spojených sil velmi +často prakticky se objeví. Jak často musí soused pomoci svého souseda užíti, patrné to ponaučení, aby +i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepiml. + +Ačkoli zřízení a stav obcí v naši vlasti daleko +ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti, +přece i tu se naskytá často dosti příležitosti žehnati. + +:pg:`149` + +prospěch společenského života, aneb aspoň si v ýh o d y +jeho přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce, +ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více +mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím +koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého +školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci, +v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života, +jenom když někdo o povzbuzení dbá. + +Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—lí, +že vlastně více Záleží na dobrém zřízení jednotlivých +obcí, na municípálním zřízení, než na zřízení celého +státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu +zřídkajen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem +ale ústavy municipální. Více zajisté záležeti musí občanu +jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb +vesnici) s jměním obecním moudře hospodařilo, než +na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost +při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý +stát a jeho ústavy opravovatí, což jen obyčejně několika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý +ale skoro, byť ísebe nepatrný člověk, může vždy +šlechtiti a. zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem +neb poučením svým. I sebe menší o p ravd iv á dobrá +činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a +nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť +některým stavům dle jejich společenského postavení +příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím, +učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustívše sobecké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného +dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osvícených moudrých a. činných lidí pohromadě, a tím + + + +:pg:`150` + +blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého +přímý vplyv na záležitosti obecní. + +Ovšem bylo by si přátí, aby obce užívaly od státu +větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak +přísné dohlídce podrobeny, aby svobodněji mohly +ijmění své vynakládati a vůbec se dále vyvlnovati, +aby samy obce obecní své záležitosti říditi mohly bez +cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest příležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo. +Kdyby v našich městech, městečkách & vesnicích jenom +panoval duch občanský, osvícený, mílovný pokroku, +bylo by ustavičně dosti příležitostí působiti ním k dobrému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti +zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvýšeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím +učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž +obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí, +teprve. nabyly možností opatřiti dětem svým moudrého +a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za +100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at“ obec nežádá +učeného učitele. + +Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si +ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby +si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy +samy zakládaly společně, nemají-li jich; kdyby se společnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní +v Uhřích mnohé obce činí);“) 'kdyby společně v čas + +]) 100 zl. stř.=210 kor. +300 zl. stř. = 630 kor. +") Poddanské nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem +z 1. listopadu 1781. Vykupování z roboty fedroval již před tímto + + + +:pg:`151` + +zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení +některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př. +v Rusích děje, kde v celých velikých obcích společně +pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby'čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou +k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby +i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kopečků atd. +ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty„ +po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí„ +urovnalí atd. Neníť však k tomu společenského ducha +apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá to jen +zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby +naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhledávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své nedbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby +měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém +přec jako ku př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k volení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ačkoli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se + +rokem Raaby vrchní ředitel ,všech korunních í bývalých jesuitských +statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost slevi poddaným nevolnictvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodá jim dvorská +stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet vedená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby +se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívnné důchody.< +V duchu návrhu Raabova působila vláda. Za Leopolda II. (r. 1791) +vláda starala se () vykupování zrobot, ale snaha vlády tehdy jakož +i později rozbíjela se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k. +zemské správyvČechách od 30. prosince č.79689 projevil panovník +vůli vykupování z roboty co nejvíce podporovali. Konečné a úplné +vymanění lidu selského stalo se skutkem rl 1848. (Knizl J. Lid +selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše (lnhn ll.) + +:pg:`152` + +cení, přecevtomto ohledu co se šetření svých záležitostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest +u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komunálního duchu než ve městech. + +Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší +stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás +opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim +k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak nastanou vlasti naší & nám nové blahé časy. + +H. B. + |