Add start of rSTHEADmaster

2 files changed, 818 insertions, 2 deletions

diff --git a/README.txt b/README.txt
index 106d111..ade0036 100644
--- a/README.txt
+++ b/README.txt
@@ -1,8 +1,9 @@
+Postup jak vygenerovat kvalitní OCR
 
-Postup jak vygenerovat kvalitn� OCR
-
+```
 pdfimages Co_jest_obect_KHB.pdf cojeimg
 pdfinfo Co_jest_obect_KHB.pdf 
 for img in cojeimg-*.ppm ; do textcleaner -g $img ${img%*.ppm}-clean.ppm ; done
 for img in cojeimg-*-clean.ppm ; do tesseract $img ${img%*-clean.ppm} -l ces -c tessedit_create_hocr=1 ; done
 cat cojeimg-0*.txt >cojestobec-img.txt
+```
diff --git a/cojestobec.rst b/cojestobec.rst
new file mode 100644
index 0000000..632485e
--- /dev/null
+++ b/cojestobec.rst
@@ -0,0 +1,815 @@
+.. role:: pg
+
+
+CO JEST OBEC?
+=============
+
+(Pražské Noviny 8. 1'3. [U. 22. listopndu, 13. 17. 20. 24. :? 32.
+prosince r. lB-líi, č. Bil už 88. ()(), 91. 07 už 102. T. íiíll. :iíiů.
+373. 377.—w':l7ři, —l()1.—n——l-02. 405. -l()ll. 415. 410. .- “lil-l.)
+
+V době pobělohorské zřízení obecní v zemích českých
+utvářelo se jinak v městech a jinak v obcích vesnických.
+V městech králských veřejná správa pozvolna se dostala
+do rukou purkmistrů a zkoušených radů magistrátnlch, dosazených zemskou vládou ve srozumční se soudem appelačním, ale správa jmění obecního,.i pokud v něm ještě
+zástupcové měšťanstva měli účastenství, byla ochromena
+stálou ingercncf gubernia aůřadu podkomořského. Na venkově vliv rozhodující na záležitosti obecní měly vrchnosti,
+vliv snadno vysvětlitelný svazkem poddanským. Vrchnosti
+vykonávajíce samy moc soudní & politickou netoliko že
+nebyly podrobeny moci orgánů obecních, nýbrž dosazujícc
+rychtáře a konšely obecní spravovaly prostřednictvím těchto
+osob i vlastní majetek obecni. V pozdějších letech přidružila se k tomu rozsáhlá ingerencc tehdejších úřadů krajských. Zrušení svazku poddanského (r. 1781) a spojené
+s ním sestátnění veškerého konání spravedlnosti a správy
+politické způsobilo převrat v dosavádní organisaci obcí.
+Podstatný rozdíl mezi městy svobodnými a obcemi venkovskými, až do tehdejší doby patrný, byl šetřen. Myšlenky
+pak, jež se projevily v r. 1848, žádaly vymanění obcí
+nejen z područí vrchnostenského, ale i z poručníkování
+
+:pg:`127`
+
+moci státní. (Pražák ]. Rakouské právo ústavní. V Praze,
+1895. I. 47—48.) K. Havlíček v článku níže otištěném
+hleděl ukázati, co by se z obcí za stísněných poměrů
+tehdejších dalo učiniti; kdyby byli v obci lidé opravdoví,
+kteří by si byli vědomi účelů obce :obyčejnějších, všeobecnějšlch a důležitějších.
+
+Kdyby tak člověk jen po naší milé vlasti cestoval
+& všeliká místa & místečko. navštívil, a pak odpovědíti
+měl na tuto otázku, musel by asi říci: „Obec jest
+místo plotem ohražené, nad _každými dveřmi jest
+numero, v jednom domě bydlí rychtář, v jednom
+servus, v jednom slouha a v prostředku je louže.“
+Nic víc? — Nic. — A proč tedy jsou ty domy achalupy pohromadě? — Nevím věru, leda snad proto,
+aby, když jedna chytne, i ostatni lehce shořeti mohly.
+
+To by byl ovšem malý prospěch obce, ale jinak
+není. Lidé jsou pohromadě, bydlí jeden vedle druhého,
+v jedné obci, v jedné společnosti, ale nepomyslí & nevědí proč a nač. Nespácháme křivdu, řekneme-li, že
+snad z tisíce jednomu z našich krajanů nenapadlo,
+proč tak asi vedle sebe ve společnosti, v obci žijeme,
+proč nesedí každý člověk a každá rodina sama o semotě od ostatních vzdálena a oddělena. Věru bychom
+museli pochybovati o důstojnosti lidské, kdybychom
+náležitě a přísně vypočítávati & považovati chtěli, co
+člověk bud dělá. neb s sebou dělati nechá, nevěda
+proč & zač.
+
+Pouhé pohromadě bytí, vedle sebe bytí beze všelikého vědomi, bez vzájemnosti není ještě obec, anejlepší příklad takové společnosti vidíme při stádě, které
+hnáno jsouc kamkoli od pastýře svého, ačkoli opravdu
+
+:pg:`128`
+
+ve společnosti žije, přece žádných výhod z toho neužívá, ba naopak ještě škodu trpí, jelikož jedno druhému jen pastvy užírá & překáží. Nemůže se tedy
+stádo nazvati obcí, proto že jeden úd druhému nepomáhá, proto že nemají společného účcle svého. Tak
+též by se obcí nazývatí neměla vesnice neb městečko,
+kde lidé pouze vedle sebe bydlí, toliko sobě překážejíce & škodíce, aneb aspoň žádného šlechetneho vyššího společného účele nemajíce. Proto jest obce, jest
+společnost, aby co jednotlivý sám dovésti nemůže,
+spojené síly dokázaly: pásti se ale může každé zvíře
+samo, k tomu nepotřebí stáda. Stádo jest jenom pro
+pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro pohodlí, pro zisk všech.
+
+Dobré příklady obce vidíme jen při tvorech, které
+nerozumnými jmenujeme, bezpochyby proto, že my
+jim sami nerozumíme: při mravencích & včelách. Tu
+nejlépe poznatí můžeme užitek pravé obce, pravé společnosti, když vidíme, jak veliká díla provedou tak
+maličcí tvorové společně. Ba ještě více tvorové tito by
+bez obecného společenského zřízení ani obstáti nemohli, tak velice již do jejich přirozenosti vložen jest
+pud obecenský, společenský. V tom ohledu tedy isamého člověka převyšují, který často dokonce osumotněle žije, neznaje ani dobrodiní společenských svazků.
+A kde i člověk opravdu zejménav obci žije, jak častokráte jej vidíme znnedbávati bud' úmyslně neb 2 netečnosti všeliké povinnosti a výhody občanské, jak
+často ještě ostatním spoluobčanům svým na zkázu &
+na překážku bývá?
+
+Na dvou velikých hlavních základech vystavena
+
+:pg:`129`
+
+jest veškeren lidský svět, Schiller 1) jej jmenoval:
+hlad a lásku, my je pojmenujeme: náklonnost
+(poněvadž se již u nás láska béře jen ve smyslu sexuálním) a užitek, a stavíme náklonnost jen honoris gratia na první místo, neboť v opravdivém
+světě skoro vždy na něm užitek (hlad) stává. Cokolí
+člověk dělá, činí bud' z náklonnosti neb pro užitek
+(leda by nic nemyslil a dělal všechno nevěda proč,
+mechanicky), a blažený ten, kdo všechno užitečné
+činiti může z náklonnosti, a komu všechno, co z náklonnosti učinil, užitečné jest.
+
+Zde stojíme při Základním uzlu člověčí bytosti,
+při egoismu (pro užitek) a při mravnosti (z náklonnosti). Co jest vlastně egoismus (soběctví), přetěžké
+to určeni, & nižádná lidská moc udati nemůže při
+jednotlivých činech hranice mezi egoismem a mravnoSti. Člověk může nejkrásnější činy vykonati z nejšpinavějších, z nejzištnějších a nejnemravnějších pohnůtek, & naopak dobrý úmysl může před světem
+platiti _za zlýl
+
+A proto by nebylo dobře snovati základy veřejného zřízení obce na pouhé náklonnosti, na mravnosti,
+z té příčiny, že lidský bystrozrak dobře provedené
+pokrytství proniknouti nemůže, a tedy by od soběckých chytráků, vydávajících se za nezištně obětovavé
+muže, přečasto šizen býval. Jenom rodina, tato malá
+obec, jest výhradně založena na náklonnosti, poněvadž
+se v ni, jakožto vždy pohromadě žijící, pokrytectví
+
+1) Schiller, Johnnn Christoph Friedrich, německý básník žil
+v l. 1759—1805.
+
+Havlíček: Politické spisy I. 9
+
+:pg:`130`
+
+mnohem tíž provésti dú, nčkoli i tu máme mnohe
+ošklivé příklady.
+
+Každá dobře zřízená obec musí být ale jen založena na užitku a sice na užitku všeobecném. To
+jest každý jednotlivec musí z toho užitek míti, že
+v obci žije, síce jest tato obec špatná. Každá obec
+jest jakési obmezení svobody jednotlivců, člověk právě
+tím,že do obce vstupuje, k rozličným povinnostem
+se zavazuje, které by sic jinak (jako pouhý člověk
+osamělý aneb v rodině živoucí) neměl, a k těmto povinnostem zavazuje se dobrovolně jen proto, že ztoho
+spolku, od té obce za to větší užitek očekává. (Nebereme zde užitek jen ve smyslu nejhrubšim.) V obci
+platiti musí zásada: Něco za něco, nic za nic, & ším
+více se obec drží té zásady, tím dokonalejší jest.
+
+Aby nám nikdo zle nerozuměl, musíme dol žití,
+že náklonnost, obětavost atd. (co se patriotismus zove),
+nikterak z obce nevylučujeme, tyto vždyv obci budou
+9. býti musí, ale jenom že nahodile a tak, aby obec
+sama na nich založena nebyla, aby nechtěla obec
+státi & zkvetati patriotismem a jinými dob rov o ]nými skutky občanů. Neboť každý nnhlížetí musi, že
+by takový základ při známé povaze lidského ducha
+jen slabý a nejistý, ba nanejvýš nebezpečný býti
+musel.
+
+* Samo sebou se již rozumí, že nemůž býti žádná
+obec jenom k prospěchu (pro užitek) jednoho neb několika málo osob, sice by přestala býti společností.
+Když se jakákoli společnost a k jakémukoli oučelu
+sestoupí, není sice zapotřebí, aby každý jednotlivý
+oud té společnosti stejné obtíže nesl, t. j. stejně
+
+:pg:`131`
+
+!( společnému oučelu přispíval: to však nevyhnutelně
+při každém spolku býti musí, aby každý oud v tom
+poměru užíval společných výhod a užítků, vjakém
+poměru nese společné obtíže, totiž aby ten, kdo více
+přispívá, zase větší podíl bral z vytěženého, sice jest
+společnost založena na nespravedlivosti.
+
+Totéž i v obci musí býti, poněvadž i obec jest
+společnost. I v obci tedy má ten, kdo více přispívá
+k obecnímu dobru, bud' si to penězmi (daněmi) nebo
+prací svou, aneb jiným jakýmkoli spůsobem, větší
+podíl dostávati z výhod obecních. Aneb obráceně řečeno, kdokoli chce v obci větších výhod užívati, musí
+i větší obtíže nésti k obecnému dobrukarmo aneb
+zp olo darm o užívati všelikých vý od a užitků na
+cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného
+člověka, jest bud lupičství aneb nectné darmochlebstyi..
+
+Není snad zapotřebí, abychom věci tyto šíře á
+určitěji vypisovali, udávajíce rozličné způsoby takových proti pravému oučelu obce čelících poklesků;
+soudný a přemýšlející čtenář sám si je zajisté pomyslí, jelikož ne zřídka se přihazují. Považujeme však
+toto zde v krátkosti postavené co dostatečnou odpověd na Všechno, cokoli se o aristokratů, demokratii,
+monarchii atd. obyčejně mluvívá. \\ Každé zřízení obce
+jest dobré, kde se nadřečený spravedlivý poměr zásluh
+a výhod každého jednotlivého ouda shledává, & oud
+požívající v obci výhod větších, než jsou jeho zásluhy, jest nehodný oud obce, bud si on v jakémkoli
+stavu a v jakékoli důstojnosti: nebot takový oud jest
+k obtížnosti ostatním, ne však ku prospěchu jejich.
+Rozumí se samo, že nehodnost takového soběckého
+
+9!
+
+:pg:`132`
+
+ouda & jeho škodlivost tím větší jest, čím výše v obci
+samé stoji t. j. čím více a čím větších výhod užívá
+od obce, nekonaje za ně obci přiměřené služby.
+
+Mnohem však horší ještě jest _takový oud, jenž,
+nenese. přiměřené obtížnosti obecní, ještě sám bud' celéobci aneb jednotlivým oudům obtížností činí, 11 nepomáhaje dle povinnosti své k dosažení obecních oučelů
+ještě jim úmyslně překáží. Takový oucl neb takoví
+oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřáteléobce.
+
+Účele obce mohou býti velmi mnohé & rozmanité,.
+& každá obec může si dle všeobecné vůle oudů svých
+jiné oučele vytknouti: my zde jenom o obyčejnějších,
+všeobecnějších &. důležitějších účelech obce promluvíme.
+
+Nebylo by dobře rozkládati o. posuzovatí zde
+rozličné oučele obce bez ohledu na naši skutečnost,
+nebot jsme již dávno přesvědčeni, že se má při každém
+přemýšlení & rozjímání vyjití od něčeho skutečného,
+ne pak ve větru ideas honiti, jak praví náš Komenský') velmi trefně v Labyrintu Světa.
+
+Především zde musíme pozornost na jednu sice
+nahodilou, ale předůležitou okolnost obrátiti, a sicena tu, že jsme do obce, ve které žijeme, dobrovolně:
+& po dobrém rozvážení nevstoupili, nýbrž se v m'
+zrodili, & tak nechtíc se oudy obce stali. Když člověk
+
+1) Jan Amos Komenský žil v l. 1592—1670. Byl jeden zpředníeh členů Jednoty českých bratří & zakladatelem novověkého školství. Zo spisů jeho jest nejznámější: »Lnbyrint světa a ríij srdce,
+složený r. 1623 a poprvé vydaný r. 1631. Pěkné (\ stručné poučení
+z péra J. V. Nováka o Komenském nalezneš v Ottově Slovníku ND.-*
+učněm. XIV. 618 ed.
+
+:pg:`133`
+
+sám a dobrovolně k obci přistoupí, skoro vždycky
+celé zřízení její zná, a právě proto přistupuje, že se
+mu toto zřízení a tyto ústavy zalíbily, že souhlasí
+s jeho smýšlením. Takový pak oud obce, znaje zákony a účele obce a řidě se dle ních, jest vždy užitečný. Naopak ale občané nepřistoupivší dobrovolně
+k obci, a žijice v ní jen proto, že se tam narodili,
+neznají obyčejně (nemyslíme,' že by tak vždy býti
+muselo) ani oučele obce své, ani zřízení (zákony) její,
+a takové občany neměli bychom ani občany nazývati,
+nýbrž vlastně nábytkem obce. Neboť zrovna tak,
+jako almara postavená k pohodlí mému v mém pokoji nemůž býti nazvána obyvatelem mého pokoje,
+proto že tam stojí nevědomky, a ne k svému, nýbrž
+pouze k mému prospěchu: zrovna tak obyvatel obce,
+neznající účele a zřízení její, a nepůsobící vědomě a
+samovolně k tomuto účeli nezasluhuje jméno občana,
+a není také oud, nýbrž nábytek obce. Toto podobenství dále vysvětlovatí nemůžeme: každý však sám
+nejlépe to učiniti dovede.
+
+Občan neznající účele a zřízení (zákony) obce
+své, nevědoucí, co se v ní děje, jak se řídí, nechápající
+celé ústrojí její, nemůže také ani dobře znáti své povinnosti, tak jako ani svých práv nezná. Taková nevědomost a slepota občanů jest však k.hejvětší škodě
+celé obce (ovšem i všech občanů jednotlivých).
+
+Každému z nás budou následky té nevědomosti
+známy ze zkušeností. Jak často vidíme muže jinák
+v prívatním životě svědomité, kteří by žádným způsobem nikoho ze sousedů svých ani o nejmenší věc
+neošidili, proti státu jednati lstivě a velmi ošemetně.
+
+:pg:`134`
+
+Patřme na veřejné stavby, na silnice, železnice, na.
+pachty, odvody k veřejným zemským potřebám a.
+vůbec na všechno, co obec na své útraty koná, jaké
+se tu často dějí podvody.
+
+Tu pašováním, tu podvodnickým vyhýbáním se
+dani předepsané, lu uplácením, tu zas přijímáním
+úplatků, tu špatnou prací atd. atd., nejeden dle svéhozpůsobu šidí obec. Ba tak dalece jest v tom ohledu
+cit kleslý, otupělý (neb vlastně neprobuzcný), že takové podvody obce ani ve veřejném mínění hanebné
+nejsou. Kdož by se ku př. styděl říci, že kouří pašovaný tabák?
+
+!gDuch občanský, občanské smýšlení
+chybí v takových obcích, ve kterých občané ve správě
+obecní žádného podílu a hlasu nemají, o zřízení &
+účelech obce nic nevědí, kde se správa veřejně a všem,
+před očima nekoná. Jaký pak div, že občan nenahlížeje, kterak i jeho oběti k udržení celku nevyhnutelně zapotřebí, nevlda náležitého spojení mezi obtížemi, které pro obec nese, & užitky, jaké od ní béře,
+poněvadž vždy jen obtíže své (daně a služby) patrně
+na očích má, prospěch ale ne tak patrně: jaký div
+pravím, že se občan takovou obec co nějakou obtíž
+považovati naučí, & potvrzen ještě vmínění svém nevlídností a nespravedlivostí ouřednickou (za níž arci
+obec vždy nemůže), konečně obec za zjevného nepřítele svého & škůdce drží, & nepřátelsky proti ní
+jedná, nemohu mocí, aspoň lstivě & podvodněřl Tak
+se tedy v takových obcích, ve kterých lid úmyslně
+v nevědomosti obecného zřízení, obecných výloh &
+příjmů, obecné správy držím jest, tentýž lid naučípo
+
+:pg:`135`
+
+važovati obecné jmění co jmění ne své, nýbrž cízé &
+síce jmění bohaté osoby, které to, jak on ve své
+spi—ostnosti myslí, málo uškodí, bude-lí o něco ošizena;
+platiti daně jest mu nanejvýš obtížno, poněvadž myslí,
+že on chudší dává bohatšímu, jelikož nenahlíží a nahlížeti nemůže, že tyto daně vlastně dává jen sám
+sobě, jako z jedné kapsy do druhé, (Tu arci máme
+na zřeteli jen spravedlivé zřízení obce, kde každý
+takové užitky má, jaké obtíže nese a jaké práce koná,
+kde nejsou marní darmochlebové žijící z cizí práce,
+nebot taková nespí-zavedlivá obec jest arci škůdnice
+mnohých občanů.) _!
+
+Avšak i vzdělanější oudové takové obce, kteří
+o takovýchto věcech dobré nahlídnutí mají, přece
+však zjevně nevidí, jakou cestou příjmy obecné jdou
+na vydání, aniž přesvědčení jsou, že se všechno dobře,
+moudře a spravedlivě řídí (poněvadž řízení tajné jest),
+i tito vzdělanější občané chovají k obci své vždy nedůvěru. Taková občanská nesvědomitost & netečnost
+zmocní se všech stavů, každý dle postavení svého
+zkracuje obec njejí jmění, ten nesvědomitým placením
+daně, onen podvodnickou aneb aspoň nedbalou službou,
+jiný zas patrným zlodějstvím. To však málo kdo pováži, že konečně jen sebe sám a své přátele šidí. Neboť
+když jiní příjmy obce zkracují, vyhýbajíce se podskočně
+daním, clu atd., jíní zas vydání její zvětšují, konajíce
+jí špatnou službu za dobrou mzdu, což z toho konečně ze všeho pojíti může? Jen špatný stav obce,
+totiž že nemůže tak mnoho prospěšného občanům podávati, jako by podávala, kdyby se všechno svědomitě
+konalo a odvádělo.
+
+:pg:`136`
+
+A jak směšné, jak dětinské jest při tom celé toto
+počínání? Žádný nepováží, že při všem svém podvodu
+přece vlastně tolik daně platí, jako by platil bez něho.
+Obec vypíše tolik daní, kolik na vydání své. zapotřebí
+má. Ošidíš—lí ji při jedné dani o několik zlatých ročně,
+musí ti zas jinou novou daň uložiti, nebot bez těch
+peněz, o kterés ji zkrátil, býti nemůže. Atak tedy pro
+nepoctivost sám si daně zvětšuješ. Aneb snad myslíš,
+že přece ty dani ujdeš, ajiný poctivější ji za tebe zaplatí, a tak přece z podskoku svého užitek máš?
+ó, nevěř tomu! Tak jako se žádný člověk držeti nemá
+za nejdokonalejšího & nejenostnějšího, tak by se rovněž
+(z pouhé skromnosti) nikdo neměl držet za největšího
+šibala. Ošidíš—li ty obec ročně o 10 zl., považ že jsou
+jiní, jenž ji o 1000 zl. přivedou, a tu pak na tebe
+přece padne větší škoda, než jsi vyhrál, neboť ony tisíce
+také ty nahraditi musíš. Obci peníze nerostou, & co
+má, má od tebe a tvých spoluobčanů, co se ji uzme,
+uzme se tobě, a co se jí přidá, přidá se tobě.
+
+Kýž by bylo možná, aby obec všechno, oč do
+roka bud' nepoctivostí neb nedbalosti přivedena bývá,
+spočítati, apek co zvláštní daň, daň nepoctivosti
+na každého občana rozvrhnouti mohla, aby se tak odcizená suma navrátila. Tak by se bohdá brzy naučili
+patrně & pochopitelně škodlivost jednání svého nahlížeti.
+
+Ale nejen tímto obec taková trpí, že občané povinnosti své nekonají: nýbrž také pro nedůstntek ducha
+občanského nikdo pro všeobecnost nic nepodnikne nad
+svou povinnost. Co neznáme, to milovati nemůžeme,
+a co nemilujeme, kterak se budeme pro to obětovati?
+
+:pg:`137`
+
+Takový nedůstatek ducha občanského zvláště vadí při
+úřednictvě. Každý dobře nahlíží, jaký jest rozdíl mezi
+prací s horlivostí konanou, a mezi nádenickou, otrockou.
+Jak lehko se zanedbá služba nekonaná veřejně? jak
+lehce se neuchytí pří úředníku převrácené mínění, že
+svůj úřad ne za povinnost nýbrž za odměnu svou,
+za prebendu považuje, & sám sebe místo za služebníka
+obce za jejího poručníka!
+
+Tak zůstává obec taková vždy jen v zakrnělostí,
+& občané nemajíce v ní důvěry, nejsou jí oddáni, lehce
+se proti ní popuditi dají, a nakloněni jsou kvzbouření.
+Obec sama nikdy zkve'tati nemůže, a vždy pozadu
+zůstává za jinými, a k tomu jest vždy v největší nebezpečnosti.
+
+“\ Zcela jinák stojí obec, ve které občan sám své
+povinnosti a práva, zřízení a správu obce zná, kde se
+všechno přede všemi aveřejně jedná, akde každý sám
+v řízení obce jisté přiměřené má účastenství. Tam
+panuje duch občanský. Daně každý rád platí, nahlížeje
+potřebnost jich, ajsa přesvědčen o dobrém hospodářství
+s nimi, jakož i o tom, že čím víc daní dává, tím větší
+zas užitek béře. Každý věda, že co obci náleží, také
+z části jeho jest, bdí horlivě dle postavení svého, aby
+se ani lehkomyslností, 'ani nepoctivostí, aniž jakým
+jiným spůsobem obci nikde škoda nečinila, žádný
+nedá si v ničem ukřivditi, znaje svá práva; & znaje
+své povinnosti, nekřivdí jinému, & tak obec sílena ze
+všech stran, blahodějně na všechny strany působí, a
+zas každý nahlížeje výhody a užitek obce své, naučí
+se jí si vážíti, a požívaje v ní mnohonácterého dobra,
+miluje ji, jest jí s duší oddán, obětuje se pro ni včas
+
+:pg:`138`
+
+potřeby, jako se obětuje přítel za přítele. To jest patriotismus, vlastenectví.
+
+Tak jako všechny ostatní věci lidské na světě nev
+může být obec žádná úplně dokonalá, to jest jinými
+& pěknějšími slovy řečeno: Člověk jest ustuvičného
+zdokonalování schopen, tak že si vždy, byť by v jekémkoli stavě byl, jiný dokonalejší & pěknější mysliti
+& k němu směřovnti může.
+
+Kam ale všeliká obec směřovati má, který jest
+její účel, na. to odpověd všeobecná jest velmi snadné..
+Účel obce musí býti napomáhati, by každý její občan
+skrze obec účele svého člověčenského snadněji & co
+možná nejdokonaleji dosáhnul. Obec sama, jako obec,
+nemůže mít žádného vlastního účele, nýbrž jenom jednotliví oudové její mají každý účel svůj, tojest, obec
+jest pro občany, ne pak občané pro obec. Ačkoli toto
+poslední již vícekrát tvrzeno, ha v mnohých obcích
+i skutečně uvedeno bylo (jako ve Spartě & i nyní ve
+mnohých absolutních zemích): přece každý hned lehko
+viděti může protísmyslnost tukové zásady. Proč člověk
+do obce vstupuje než ku prospěchu svému? sice by
+mu lépe bylo o samotě žíti. Když ale obec sama občana.
+pohltí, jeho jen co prostředku bůhví k jakým účelům
+užívá, tu jest obec sama vlastně jeho nepřítel, & on
+do obce vstoupiv právě tomu za oběť padne, čemu se
+vyhnouti chtěl vstupuje do obce, t. j. nežije ve světě,
+jak by měl, sám pro sebe, nýbrž co nižší tvorové žije
+pro jiné.
+
+Mít—li se však zevrubněji udati oučel obce, snadno
+se ve třech slovech zahrnouti může, kteréž jsou jístota, pokrok, a svoboda občanů; obec totiž
+
+:pg:`139`
+
+má poskytovati občanům svým co možná. nejvíce bezpečností proti všelikému jim hrozícímu zlu (jistota),
+má jim poskytovali co možná nejvíce a nejsnadnějších
+prostředků ke všelikému pokroku v dobrém (p o k ro k),
+neobmezujic však při tom bez nevyhnutelné potřeby
+svobo'cl u jejich. Čím více podává obec občanům
+svým jistoty, pokroku a svobody, tím dokonalejší jest, žádná však obec, co svět světem bude, nepodá úplnou jistotu, nejvyšší pokrok a úplnou svobodu.
+
+Zapotřebí však bude o každém z těchto tří účelů
+dobré obce něco obšírněji podotknouti.
+
+Jistota, Jsouť věci na světě škodlivé & užitečné. Slova tato jsou arci každému pochoPitelná
+& dodáváme jen tolik, že je zde béřeme v nejširším
+smyslu bez ohledu na morálku t. j. mezi škodlivosti
+klademe i nemravné & zlé, Skoro všelikému škodlivému na světě můžeme se buď uh nouti, aneb pakli
+se uvarovati nelze, aspoň následky jeho co možná nejvice bud' zastaviti, neb umírniti aneb aspoň nahraditi.
+
+Škoditi nám mohou bud' j iní lidé, bud' my sami
+sobě, bud' os ud. Jiní lidé nám škodí bud násilím,
+bud lstí. My sami sobě škodíme obyčejně 2 nerozumu a nechtíc, někdy však i z dobrého rozvážení & naschvál. Osud nám škodí tak zvanou
+náhodou (ku př. kdyby koho nějaké těleso padajíc
+porouchala, neb kdyby jmění [peníze] ztratil, práci
+nenašel atd.) bud' n ehodou živelní (elementární)
+ohněm, vodou, vojnou, zvířaty atd. často více neb méně
+s nějakou menší neb větší vinou naší, aneb konečně
+n ed ůstatkem přirozeným ku př. mrzáctvím,
+nemocí, slabotou, stářím, blbostí atd.
+
+:pg:`140`
+
+Z toho právě řečeného bude nyní vyplývatí všelíký
+oučel & všelíká povinnost obce.
+
+Proti všelikým těmto škodám má nám obec co
+možná nejvíce jistoty a bezpečnosti podávati: obec
+má každou škodlivost bud' nemožnu učiniti a zabrániti, aneb aspoň dle možnosti zastaviti, umírniti aneb
+nahraditi. K jistotě v obci tedy náleží, abychom nejen
+proti vpádu nepřátelskému odjinud silni byli, nýbrž
+aby ani doma vobci nikdo silnější slabšího utiskovati
+nemohl & neměl, bud' si to již utiskování jakékoli; a
+proto má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka,
+proto jsou v obci úřadové, aby chránili slabšího proti
+silnějšímu. Rozumí se tedy, že tím méně ouřadové
+sami koho utiskovati mají, neboť jak písmo praví:
+»když sůl nebude slaná, čím budeme solitih Rovněž tak má obec i proti lstným a podvodným škůdcům občany své hájiti, podvod bud' již
+dobrým zřízením zameziti, aneb aspoň silnými tresty
+škůdce takové ve strachu držeti, je pilně vyhledávati,
+k náhradě nutiti, & když nahraditi nemohou, aspoň
+trest jejich tak zříditi, aby časem svým aspoň nějakou
+náhradu bud' obci za výlohy, bud' těm, kterým uškodili, podati mohli. Ku př. jisto jest, že se pracovitý člověk
+nejen uživiti, nýbrž i jmění si ušetříti může. Budiž
+tedy škůdce tak dlouho k práci držán & k šetrnosti
+nucen, až nahradí tolik, kolik škody spůsobil atd.
+
+Opět se tu samo rozumí, že tím méně obec sama
+(aneb orgány její, úřednictvo) občany své lstně šiditi,
+je buď ve jmění neb v čemkoli jiném zkracovati má,
+snad zneužívajíc důchodů zemských k jinému než
+
+:pg:`141`
+
+k čemu určeny jsou aneb všelijakým jiným spůsobem,
+jak zde nesnadno jest vypočítávati.
+
+Rovněž proti škodám, které by si kdo sám z nerozumu, z nedostatku příslušných vědomostí atd.
+spůsobiti mohl, opatřiti jej má obec, avšak aby se
+svoboda bez potřeby neobmczovala, nebot" člověku
+jinak za rozumného a dospělého uznanému svobodno
+býti musí, pakliže chce i samému sobě uškoditi jakýmkoli spůsobem, jenom když výslovné povinnosti své
+tím neruší & jiným zároveň tím proti jejich vůli neškodí
+
+Bezpečnost ta & jistota proti všelikým škodám,
+které od jiných lidí v obci násilí neb lstí nám hrozí,
+poskytují obyčejně obce nejstarostlivěji, a zvláštní
+úřadové ustanoveni bývají veřejné bezpečnosti, ačkoli
+tu ještě i v nejlépe zřízených obcích velmi málo prospěchu nalézáme. Již ale obrana proti cizincům, ačkoli
+velmi draze přijde občanům (udržování vojska) bývá
+obyčejně málo platná, tak že by snad žádný nepřítel
+občanům tak neuškodil, jak jim škodí výlohy tak
+velikých vojsk. V ostatních ale ohledech obyčejně
+velmi málo obce občanům svým prospívají.
+
+Zvláště proti všelikým nehodám osudu nepodávají obce občanům svým pražádné jistoty, & podávají—li
+někde nějaké, děje se to vždy jenom mimořádně &
+jako výjimkou. Tak ale právě nejkrásnější stránka
+občanské vzájemnosti zanedbána jest. Považujeme to,
+a snad vším právem, za nejpřednější a nejpěknější
+vlastnost člověka, že hoře své a radost, zlé i dobré
+s jinými sdíleti, & tak sám sobě i jiným neštěstí uleriti, & štěstí rozmnožiti může. Vždyť i na některých
+
+:pg:`142`
+
+zvířatech vidíme, že slabší od silnějších podporovány
+bývají. A člověk, jenž rozumem svým určen jest, osud
+svůj (aspoň z části) říditi, neměl by “pojistiti sebe a
+jiné na všelijaké rány náhody? Čím méně člověk závisi od náhody (tak zvaného osudu), čím více sám
+pánem jest osudu svého: tím skvěleji objevuje se ve
+své důstojnosti.)í'Á právě obec, co veliká společnost,
+nejvíce schopna jest učiniti člověka neodvislým od
+náhody; neboť kde ovšem nepostnčí sily jediného
+člověka, důstatečna jest síla mnoha liclí spojených.
+Práce, pod kterouž by každý jednotlivý klesl, jest
+spojené síle mnohých jenom snadnou hračkou, & škodu,
+kteráž by každého jednotlivého zahubila ani neucítí
+mnozí, když ji všichni společně ponesoun—„b
+
+Divno jest věru, že právě tato strěĚlčÉt v obci až
+posud téměř zcela zanedbána byla. Skoro každý
+jednotlivý občan cítí outrpnost při nehodě jiného člověka, béře v ni účastenství, pomáhá mu, ale obec
+(všichni dohromady) necítí pražádné útrpnosti, chladně
+vidi občany své hynout, v neštěstí padat, aniž jim
+ku pomoci přispíválř Jest to věru podivné zablouzení
+ducha lidského.
+
+('A-ni o chudé, o mi'záky, nemocné atd. nepečuje
+chá—(stát) & cokoli se pro ně v obci děje, nejde od
+celé obce, nýbrž jen od jednotlivců neb jiných společnosti v obci. A i tu není péče o takové neštastníky
+důstatečná, síly k tomu určené (ovšem také malé)
+rozstříkají se na tuze malé částky, tak že všude trochu
+a nikde důstatečně nepomáhají. Hospitály (t. j. útočiště pro churavé a mrzáky) domy chudých, sirotčince, ústavy pro slepé, hluché, němé,
+
+:pg:`143`
+
+nemo cnice, blázince atd. jsou obyčejně jen nevdůstatečné, & kromě toho se jen zřídka od obce vydržují. Též o sirotky nepečují obce skoro pranic, a
+co se pro ně od obce děje, jest pouhé jméno, aneb
+jim často škodí více než prospívá. Nikdo mi nenamítej, že obce pečují 'o sirotky služebníků svých
+(ouředníků), poněvadž otcové jejich o obec zásluhu
+mají. Zdá se mi, že každý občan, kdo po celý život
+znamenité daně platí, ale často málo co neb pranic za
+to od obce neužije, větší zásluhy má o obec, než
+služebník obce, jenž za svou práci placen jest.
+
+Iza našich osvícených časů vidíme občany (a
+to ještě znamenitých obcí, jako ku při Anglicka)
+hladem mříti; a což by se horšího než smrt přihoditi
+mohlo člověku žijícímu na tomto světě bez obce?
+Žebrati též vidíme občany ve všech obcích, jakožto
+patrný důkaz, jak málo posavad dávají obce občanům
+svým jistoty a podpory. Rovněž tak vidime všude
+mrzáky, blby, starce k práci již neschopné aneb jiné
+neduživce, aniž se obce (státy) po nich ohlížejí, zanechávajíce je pouze péči svrchovaného Boha aneb
+nahodilé pomoci dobrých M$ 
+Jmenovitě to také jest v o politování hodná, co
+se"děje s ohledu škod nehodami živelními vzniklých.
+Tuť vidíme zvláštní kupecké společnosti, které tak
+zvané usekurace proti ohni, povodni neb krupobití atd.,
+co nějakou dobrou spekulací zavedly a drží, tak své
+záležitosti vypočítané majíce, aby jim ze vkladů od
+jednotlivých, jmění své pojišťujících, učiněných, po výplatě náhrad ještě přec znamenitý zisk v rukou zůstal. Jest to věc slušná, aby někdo ještě z neštěstí
+
+:pg:`144`
+
+spoluobčana svého zisk míti směl? aby ještě za strach
+před živly od spoluobčanů svých jakousi daň pro
+sebe vybíral? — Nebylo by mnohem lépe, přirozenějí
+a více slušno, aby sama obec převzala všeliké tyto
+asekurace & bez užitku je zastávala, & aby nikoho
+z občanů nevylučujíc všeliké škody jednotlivcům od
+živlů spůsobené co daň na veškerou obec v přiměřeném rozměru rozvrhovala! Tak by se nejlevněji &
+zároveň pro všechny nejspravedlivějí a nejplatnčji pojistíti mohli jednotlivci proti všelikýrn náhodným škodám jmění svého. Všechny škody ku př. za rok v celé
+zemi spůsobené spočítaly by se, a každý občan by na
+tuto sumu dal část v poměru té náhrady, jakou by,
+kdyby jeho jmění ke zkáze přišlo, sám od obce žádal.
+
+I mravní jistota občanů, aby ku př., pokud
+samí dospělého rozumu nedosáhnou, od lidí zlých n
+nemravných zkaženy nebyly atd., aby se nepodávaly
+příležitosti lehké k prostopášnostem & daremnostem
+atd., náleží mezi povinnosti obce: avšak taková _dohlídka. & péče obce 0 mravní bezpečnost občanů
+svých, jakožto věc velmi obtížná a nesnadná nemůže
+se od obcí ve přílišné důkladnosti žádati.
+
+Vůbec jest úplná. jistotu občanův ve všelikých
+ohledech, věc nad míru těžká & obšírná, tak že by
+nižádným způsobem obec všelikému v tom ohledu
+možnému přání nikterak úplně vyhověti nemohla,
+kdyby i chtěla. Avšak tolik se ani od žádné obce
+nežádá: jisto jest jenom, že posavad obce velmi
+málo jistoty podávají občanům.
+
+Pokrok. Podavaji 11 ale obce občanům svým
+málo jistoty proti zlému, tím méně ještě o pokrok
+
+:pg:`145`
+
+v dobrém pečují. Člověčenstvo celé 3. každý jednotlivec určení má. patrné, aby vždy dále se zvelebovali
+ve všelikých ohledech, ve kterých mohou. Izkušenost
+dlouhověká, i pouhý rozum nás učí, že lidé jenom
+když ve společnosti žijí, větší vzdělanosti docházejí;
+a to sice vzdělanosti ducha i srdce.
+
+Co se vzdělanosti v rozličných naukách, uměni,
+průmyslu atd., & pokroku ve všelikém takovém dotýče,
+tuť předevšim patrno jest, že sám jednotlivý člověk
+málo kdy by byl s to, opatřiti si k tomu veliké příležitosti, & že jenom ve spojení s jinými žádoucího poučení nabýti může. Tuť stojíme u hlavní povinnosti
+obce, u vzdělávání mládeže t. j. budoucích
+občanů. Patrně jest zřízení člověka, aby dle příkladu
+jiných tvorů Božích z počátku (z mládí) byl vzděláván, připravován, aby pak v dospělém věku užitek
+vzdávati mohl. Tak jest ustrojeno moudré hospodářství veškerenstva, aby každá část užitek brala a užitek
+dávala, a nic nebylo nadarmo.
+
+Vzdělání mravné (tak zvaný charakter) musí
+každému člověku hlavně podati rodina, příklad a vychování domácí, a jisto jest, že aspoň hlavni základ
+celého svého smýšlení mravního béře člověk z dětinství, bud' od rodičů aneb od jiných, kteří u něho místo
+rodičů zastávali. Vzdělání však rozumové, vrozličných
+naukách, v uměních, průmyslu atd. nemůže jiný podali než obec sama, a nebo vůbec větší společnosti.
+Hlavní povinnost obce vtomto ohledu musí tedy býti,
+aby především jiným o dobré vzdělání mládeže své
+pečovala ustanovením a udržováním velikých potřebných škol, a vůbec jiných příležitostí ke vzdělání
+
+Havlíček: Politické spisy l, 10
+
+:pg:`146`
+
+ducha a pokroku ve všem dobrém. Škol, vzdělání
+mládeže a vůbec občanů má a musí dobrá obec považovati co hlavní úkol svůj, a hlavně síly i náklad
+svůj na ně obraceti. Pravé vzdělání občanů jest první
+& nevyhnutelná výmínka prospěchu a štěstí celé
+obce.
+
+Vezmeme-li však důležitost vzdělání občanů s jedné
+strany, a s druhé nepatrný náklad, nepatrnou péči, jaké
+mu obyčejně věnují obce, považujíce, Bůh ví z jaké
+převrácenosti vzdělání lidu za věc mimotní, která se
+jen pro uvarování hanby veřejné a jen k vůli jménu
+leda bylo odbývá, aneb dokOnce za věc nebezpečnou
+& škodnou: již nevyhnutelně nahlídnouti musíme bídný
+stav všech takových obcí a nedůstatek občanského
+smýšlení. Všimněme si jen velikého ročního vydání
+na vojsko (i v čas pokoje), a mnohem nepatrnějšího
+na vychování & na školy občanské, a poměr ten nejlépe
+nám také vysvětlí všechno, čemu bychom se jinák divili.
+Pokavad učitelové považováni zůstanou co nižší úředníci
+obce, pokavad budou v obci lépe odměňováni pěstovatelé koní než pěstovatelé dítek, nebude obec kvésti.
+
+Což bychom si však pomysliti měli o takové obci,
+která by občanům svým příležitosti k pokroku, k lepšímu vzdělání nepodávajíc, ještě jím, když sami svým
+vlastním přičiněním je vyhledávají, rozličné překážky
+do cesty kladla a tak je zúmyslně v temnosti a bídě
+duševní zdržovati chtěla? Tohot' zajisté žádná obec
+neučiní.
+
+Naopak jest svatá povinnost každé obce, státi
+vždy na vrcholu vzdělání svého času, žádný pokrok
+v jakémkoli odvětví lidských vědomostí a kdekoli
+
+:pg:`147`
+
+učiněný, nemá jí tajný býti, starati se má, aby co
+možná nejdříve každé zlepšení jinde uvedené i doma
+opakovala. A také opravdu dobré 0 blaho občanů svých
+dbajicí obce samy vysílají zkušené občany do cizích
+zemi, aby ústavy tamější ohlédli, a pak pokud by
+prospěšno bylo i doma uváděli, neobmezujice stýkání
+se občanů svých 5 cizozemskem dopouští všelikou zahraniční zkušenost do krajů svých; a čím větší & rozmanitější skok všelikých náhledů a zkušeností, tím
+snadnější, jistější alepší pokrok. Vždyť se dobrá obec
+nemusí báti zhoubného & škodlivého vplyvu z cizozemska: budto jsou cizozemské ústavy lepší než její,
+a tu jistě co dobré. obec je i sama brzy uvede; aneb
+jsou horší, a tu moudří a vzdělaní občané její po nich
+bažiti nebudou. Nicméně však přece vidíme, kterak
+mnohé dost malé obce hledíce si jen pouze diplomatických hraček (jinak zajisté nezasluhuje nazváno býti
+všelíké důležité směšno-hrdinské vyjednávání o každou
+maličkost,_ když se množství drahých kurýrů často v tak
+„nepatrné záležitosti pošle a rozešle, že vjednoduchém
+psaní po poště za několik krejcarů od soukromé osoby
+k soukromému poslaném důležitější věci stojí), které
+zemi velmi draze přijdou nepřinášejíceji kromě trochy
+\dýmné slávy pražádného užitku, aneb zas nezkončeného,
+věčného, ohromného, domácího úředního dopisování,
+popisování, zapisování, rozpisování, opisování (jisto
+jest, že se často pro nepatrnou věc zdvihne mezi úřady
+tak srdnaté dopisování a psaní, že jen papír a ingoust
+na to vypotřebovaný více stojí než celá ta věc, nepočítajic ani drahé služby úředníků u udržování úřadu);
+tím však činnost svou bez potřeby rozšířily, že jim
+10'
+
+:pg:`148`
+
+již ani mnoho času nezbývá platnějši věci, jako jsou
+potřebné dobré školy, knihovny, vzdělávací ústavy
+a t. p, opatřiti.
+
+SV 0 b o d a není snad bezuzdná nevázanost, nýbrž,
+přirozená duchu lidskému samostatnost, aby se obec
+bez potřeby do osobnich záležitostí občanů svých nemíchala překážejic jim ve volném obcování. Sem náleží, aby jednotlivý aneb celé stavy proti jiným v křivdě
+nebyly atd., což' všechno vypočítati zde nemůžeme.
+Hlavní základ svobody a vůbec dobrého zdaru obce
+jest ve všem v e ř ej n 0 st, kterážto všechny jiné dobré
+ústavy za sebou brzy přivede. Pravda se světla nebojí.
+
+Nemůžeme se ani s článkem tímto ani s rokem
+rozloučiti, nepodotknouce ničeho o m e nši o bci t.j.
+obcích vesnických a městských, kteréžto co menší
+společnosti tvoří stát, jsouce samy též jako menšími
+státy. Velmi mnoho ze všeho toho, co o státu platí,
+io těchto obcích rozuměti se může; jmenovitě ale
+jest druhá povinnost obce, pokrok, hlavní stránka,
+kterou zvlášť na zřeteli miti, a které si také s velikým
+prospěchem hleděti mohou. Blízké vedle sebe žití
+sousedů & vznikající často potřeby vzájemné pomoci
+naučí aneb aspoň naučiti mohou snadně hlavni občanské
+cnosti užilosti; zároveň pak užitek společného života, následky dobré spojených sil velmi
+často prakticky se objeví. Jak často musí soused pomoci svého souseda užíti, patrné to ponaučení, aby
+i svou pomoc v čas potřeby jemu neodepiml.
+
+Ačkoli zřízení a stav obcí v naši vlasti daleko
+ještě vzdáleny jsou od nějakého stupně dokonalosti,
+přece i tu se naskytá často dosti příležitosti žehnati.
+
+:pg:`149`
+
+prospěch společenského života, aneb aspoň si v ýh o d y
+jeho přáti. Tak ku př. patrně vidíme, že z obce,
+ve které dobrá škola začáteční jest, jistě mnohem více
+mladíků nastupuje do vyšších stavů, a na budoucím
+koleně tétéž obce shledá se jistě požehnání dobrého
+školního vycvičení. A tak jest v každé i nepatrné obci,
+v chudé vísce, dosti příležitosti k ušlechtění života,
+jenom když někdo o povzbuzení dbá.
+
+Mnohému snad zdáti se bude podivno, řekneme—lí,
+že vlastně více Záleží na dobrém zřízení jednotlivých
+obcí, na municípálním zřízení, než na zřízení celého
+státu ve vyšších stupních. Neboť se ústavy vyšší v státu
+zřídkajen stékají s životem jednotlivých občanů, ovšem
+ale ústavy municipální. Více zajisté záležeti musí občanu
+jednotlivému, aby se ku př. v jeho obci (městě neb
+vesnici) s jměním obecním moudře hospodařilo, než
+na tom, jak se ve státu celém hospodaří. Ita okolnost
+při tom povážena býti zasluhuje, žejest nesnadno celý
+stát a jeho ústavy opravovatí, což jen obyčejně několika málo vyvolencům osudu zůstaveno jest: každý
+ale skoro, byť ísebe nepatrný člověk, může vždy
+šlechtiti a. zvelebovati jednotlivé obce, bud příkladem
+neb poučením svým. I sebe menší o p ravd iv á dobrá
+činnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a
+nemožné záměry. A jak mnoho se tu naskýtá zvlášť
+některým stavům dle jejich společenského postavení
+příležitostí k ušlechťování obcí jako ku př. kněžím,
+učitelům, úředníkům atd., kdyby jenom pustívše sobecké ohledy stavu svého z očí pouze všeobecného
+dobra vyhledávali. Blažená obec, kde jest několik osvícených moudrých a. činných lidí pohromadě, a tím
+
+
+
+:pg:`150`
+
+blaženější, mají-li tito mužové ještě dle postavení svého
+přímý vplyv na záležitosti obecní.
+
+Ovšem bylo by si přátí, aby obce užívaly od státu
+větší volnosti v domácí správě své, aby nebyly tak
+přísné dohlídce podrobeny, aby svobodněji mohly
+ijmění své vynakládati a vůbec se dále vyvlnovati,
+aby samy obce obecní své záležitosti říditi mohly bez
+cizího vmisování se. Avšak i tak vždy dosti jest příležitosti k dobrému, kdyby jenom vůle dobré nescházelo.
+Kdyby v našich městech, městečkách & vesnicích jenom
+panoval duch občanský, osvícený, mílovný pokroku,
+bylo by ustavičně dosti příležitostí působiti ním k dobrému. Tak na pří. nyní, kdežto vláda projevila dosti
+zřejmě svou vůli, aby platy venkovských učitelů zvýšeny byly, nepřekáželo by nic jednotlivým obcím
+učiniti to ze svých prostředků, čím by pak, poněvadž
+obyčejně samy jsouce patronem, pana učitele si volí,
+teprve. nabyly možností opatřiti dětem svým moudrého
+a vzdělaného muže za učitele a vychovatele. Ale za
+100—300 zl. v. č.') ročních důchodů at“ obec nežádá
+učeného učitele.
+
+Rovněž tak by nikdo nepřekážel obcím, kdyby si
+ke vzdělání svému knihovny zakládaly společně, kdyby
+si (jak ve větších obcích a městech možno) vyšší školy
+samy zakládaly společně, nemají-li jich; kdyby se společnou podporou z poddanství vykupovaly (jako to nyní
+v Uhřích mnohé obce činí);“) 'kdyby společně v čas
+
+]) 100 zl. stř.=210 kor.
+300 zl. stř. = 630 kor.
+") Poddanské nevolnictví lidu selského zrušeno bylo patentem
+z 1. listopadu 1781. Vykupování z roboty fedroval již před tímto
+
+
+
+:pg:`151`
+
+zimy, když práce polní přestala, raději místo lenošení
+některé průmyslové práce podnikaly (jako se to ku př.
+v Rusích děje, kde v celých velikých obcích společně
+pěstují rolníci sami některý průmysl, z čeho oby'čejně veliký zisk mívají), složivše se na potřebnou
+k tomu jistinu a dělíce se společně o užitek; kdyby
+i místo dosavadních kalužin, jam, dír, kopečků atd.
+ve vsi samé raději pořádek spůsobili, čistě si cesty„
+po kterých okolo domů svých denně chodí a jezdí„
+urovnalí atd. Neníť však k tomu společenského ducha
+apravého vzdělání, a vyskytuje-li se kde, bývá to jen
+zřídka a jako neobyčejným spůsobem. Tak ale ne aby
+naše obce nových výhod a nového dokonalení vyhledávaly, ony ani vůbec o obecní záležitosti své nedbají. Ne zřídka vidíme zvlášť ve městech, že kdyžby
+měšťané voliti sobě měli některého úředníka, na kterém
+přec jako ku př. na radovi velmi mnoho záleží, ani k volení nepřijdou. Vtomto ohledu vyznati musíme, že ačkoli měšťané naši jinak nad selský stav vysoce sami se
+
+rokem Raaby vrchní ředitel ,všech korunních í bývalých jesuitských
+statků v Čechách. Raab navrhoval: »Vrchnost slevi poddaným nevolnictvíaroboty, rozdělí mezi ně poplužní půdu, prodá jim dvorská
+stavení i dobytek, slovem promění svoje dosud na vlastní účet vedená hospodářství v malé statky selské, za hlavní podmínkou, aby
+se jí dostalo plné náhrady za všecky dříve požívnné důchody.<
+V duchu návrhu Raabova působila vláda. Za Leopolda II. (r. 1791)
+vláda starala se () vykupování zrobot, ale snaha vlády tehdy jakož
+i později rozbíjela se o neochotu šlechty. R. 1846 cirkulářem c. k.
+zemské správyvČechách od 30. prosince č.79689 projevil panovník
+vůli vykupování z roboty co nejvíce podporovali. Konečné a úplné
+vymanění lidu selského stalo se skutkem rl 1848. (Knizl J. Lid
+selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých. Naše (lnhn ll.)
+
+:pg:`152`
+
+cení, přecevtomto ohledu co se šetření svých záležitostí obecních týče, selský stav ještě pečlivější jest
+u nás než městský, ve vsích našichje více jistě komunálního duchu než ve městech.
+
+Avšak se časem svým bohdá! všechno na lepší
+stránku promění, s lepším vzděláním vzejde i u nás
+opět utuhlý nyní občanský duch, který předkům našim
+k tak veliké slávě a mohútnosti dopomohl, a pak nastanou vlasti naší & nám nové blahé časy.
+
+H. B.
+